Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/104962/bmid_alchymista-ITC-104962.jpg
4
7552
7552
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Svým způsobem velmi jednoduše psaná kniha, která mě na první přečtení nijak zvlášť neoslnila, ale napodruhé se trefila do černého, protože jsem byl v jistém životním přechodu, takže jsem význam knihy chápal zcela v novém světle. A takto má kniha zcela jistě dle mého osobního názoru také fungovat.
Rozhodně je to dobrá oddychovka, která se čte sama, skoro jako pohádka. Jen tam nevidím ty hlubší myšlenky, o který někteří píšou.
Příběh, který ukazuje důležité principy do života, které vedou k úspěchu. Hlavní hrdina zažije několik pádů a oklamání, ale nevzdává se a vždy vymyslí, jak to otočit ve svůj prospěch - tuhle schopnost by si měl osvojit každý. Zajímavé, že v knize to každému přijde samozřejmé, ale v životě tak jedná málokdo.
Knize se rozhodně nedá upřít, že je v ní mnnoho zajímavých myšlenek. Vadila mi ale síla, s jakou se je autor snaží čtenářovi vtlačit do mozku. Také hodně záleží, jestli je člověk víc duchovně, nebo racionálně zaměřen (u některých pasáží to i na mě bylo trochu moc, a to jsem k takovýmhle věcem dost tolerantní:D). Alchymistovi ale na druhou stranu nemůžu upřít čtivost, která mě zrovna u tohohle díla celkem zaskočila.
Není to úplně typ knihy, kterou bych si sama od sebe přečetla. Dostala jsem ji ale jako dárek a rozhodla jsem se ji zkusit. Bylo to něco na způsob Malého prince, každopádně pro každého něco jiného.
Kniha plná myšlenek o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Většinou knihy, u kterých si musím domýšlet pointu nemusím, ale tady je to velmi dobře napsané a není tak nutné číst mezi řádky. Citátů tam bylo tolik, že už mě nebavilo si je vypisovat. Tuhle knihu si chci přečíst ještě mnohokrát, protože mám pocit, že v různých fázích svého života si z ní vezmu něco jiného. Jedna z nejlepších knih.
Příběh o Alchymistovi ovlivnil mé mládí. Považuji jej za obdobu Malého prince.
(SPOILER)
Co mám napsat? Poprvé nějak nevím.... Čtena ušima. Je v ní určitě mnoho dobrých myšlenek, ale mě to přišlo nějak na sílu. Prostředek v poušti mě neskutečně nudil, až když si povídal s větrem, tak mne to zase trochu chytlo.
Možná jsem jen neměla náladu na plno hodnotných myšlenek a pravd zasazených do knihy. Zkusím si od autora odpočinout a zase někdy něco zkusím.
V závěru ani nevím zda knihu doporučit. Jo i ne. Asi si ji přečtěte a udělejte svůj úsudek. :-)
Co napsat, slyšela jsem na ní jak úžasná hodnocení, tak i hodně kritická. Já tento typ knih moc nečtu, světovou beletrii s motivačními texty a rozebírající duši člověka, ale tady nechyběl i příběh, možná proto se mi tak líbila. Dostala jsem klasický příběh, ale přečetla si i zajímavé myšlenky, žádné hlubokomyslné rozebrání duše člověka, ala filozofujeme na 500 stranách o ničem, ale milé, možná trošku klišoidní motta, která jsem ale v tu chvíli ocenila. Nad mnoha z nich jsem se i pozastavila a četla je neustále dokola.
Bylo to krátké, milé, zábavné, poučné, že si říkáte ano tohle jsem přesně já, tohle dělám a nechci. Mně v mém rozpoložení to opravdu velmi bodlo a myslím, že si ji přečtu ještě několikrát.
Moje první kniha od Coelho. Knihu jsem nečetla, ale poslechla jsem si ji. Líbila se mi, ale zdá se mi, že je přechválená. Některé myšlenky se mi líbily a každý si tam určitě najde svou pravdu...
2,5/5
Přestože námět této knihy není právě šálek mého čaje, rozhodla jsem se do ní pustit. Proč? Je to spoustou lidí vychvalovaná klasika, která v sobě skrývá určité kouzlo a hlavně krásné myšlenky.
Ano, toho se mi skutečně dostalo. Přesto se ale nemohu zbavit pocitu, že toto téma není pro mě. Proto i mě samotnou tak trochu udivuje, že mě od autora lákají další knihy.
Budu naprosto upřímná. Všechny tyto věci o vesmíru, duši, Osobním příběhu a věření mi připadají nereálné a mimo, takže jsem měla problém brát samotný příběh vážně. Tímto samozřejmě nic z toho neshazuji, je to jen můj osobní pohled.
K hlavnímu hrdinovi jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah, jeho příběh mě moc nezajímal a bylo mi jedno, jak dopadne. Ani ostatní vedlejší postavy mě příliš nezaujaly.
Co se stylu psaní týče, neměla jsem problém u knihy zůstat. Četla se dobře a rychle. Tomu ovšem značně přidávalo rozložení písma a grafické zpracování. Kapitoly jsou velmi krátké.
Na knize mě nejvíc zaujaly právě ty krásné myšlenky. Není jich tam málo a v tomto směru si myslím, že si každý najde to své.
Příběh mi svým zpracováním hodně připomínal Malého prince.
Po dobu čtení mě nic moc nepřekvapilo.
Jsem ráda, že mám knihu přečtenou, ale mimo zvýrazněné myšlenky se k ní už nevrátím.
Asi si ji přečtu znovu. Po prvním přečtení se mi líbila, ale když čtu některé zdejší opačné názory na její kvality, přemýšlím, jestli jsem náhodou nečetla úplně jinou verzi knihy. Faktem ovšem je, že ne všechno je vždy určeno všem. Vesmír přeje připraveným. To jsem si ověřila vlastní zkušeností.
Pěkná kniha, která buď měla mít o padesát stránek míň, nebo se mohl autor trochu víc zamyslet, předtím než napsal po sedmdesáté tu samou větu. Díky tomu, že ta kniha je slohově opravdu jednoduchá, tak nehrozí, že něco do maturity zapomenete.
„Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami.“
Když jsem se pouštěla do této knihy, vlastně jsem vůbec nevěděla, co od ní čekat.
Jen jsem měla pocit, že díky tak velké popularitě patří do kategorie knih, které jsou považovány za jakoby takovou až povinnou četbu.
Alchymista je vlastně takový jednoduchý pohádkový příběh říznutý trochou duchovna a filozofie, ve kterém si prostě každý najde to, co chce.
Myslím, že i vnímání této knihy je rozporuplné – myšlenky, kterými je kniha nabita, jsou pro někoho zásadní a přínosné, pro někoho klišovité a banální a pro někoho sice známé, nic nového nepřinášející, ale prostě a jednoduše obyčejně hezké. A já patřím do té třetí kategorie. Vzhledem ke svému věku a tím pádem už i nějakým prožitým životním zkušenostem jsem v nich sice nenašla nic objevného, nad čím bych musela nějak hlouběji rozjímat, ale přesto mě moc bavilo Santiagův příběh putování za pokladem číst. Myslím, že každý z nás má nějaký svůj sen, kterého chce dosáhnout...já nejsem výjimka, a tak jsem si v knize našla určitou paralelu vlastního života, která mě prostě bavila číst. Možná to bylo momentální náladou nebo příznivým rozpoložením, ale v knize jsem si našla i svůj osobní příběh. Knize navíc dost pomáhá její útlost, takže „zamyšlení a moudrosti“ tak nejsou vůbec únavné a nudné jako u spousty rádoby filozofických děl. Míra únosnosti duchovních úvah je nastavena tak akorát, aby se jí čtenáři nepřesytili.
Alchymista je určitě knihou, která zřejmě není pro všechny. Hranice kvality a kýče je tenká a myslím, že tato kniha na ní dost balancuje. Naprosto chápu, proč se asi spoustě lidí nemusí líbit a není na tom vůbec nic špatného a odsouzeníhodného. Pro lidi s určitými životními zkušenostmi opravdu nepřináší nic hlubokomyslného a nového. Ale já mám takové to milé, jednoduché a hezké „filozofování“ hodně ráda, takže pro mě osobně je to kniha, ke které se ráda budu vracet.
„Když před sebou máme velký poklad, nikdy to nepoznáme. A víš, proč? Protože lidé na poklady nevěří.“
Velice zajímavý příběh i pojetí a spousta skvělých hlášek k zamyšlení i inspiraci. Nicméně po nějaké době už mě autorova věčná vševědoucnost a moudra začaly spíše popuzovat.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Pěkný příběh, poslechnuto jako audio, ale určitě se časem vrátím i ke knižní verzi, abych si mohla poznamenat obsažená moudra.