Alchymista

06.04.2016

rozporuplné pocity...jsou části, které jsou opravdu skvělé a četla jsem je na jeden zátah, ale u některých částí a musím říct, že třeba i konce jsem se prostě nudila a přistihla jsem se, že se ztrácím...kniha zajímavá, ale už se k ní asi nikdy nevrátím.

04.04.2016

No abych byla naprosto upřímná, od knihy jsem si asi slibovala o něco více. Nejspíše je to právě tím očekávání, jelikož všichni tuto knihu vyzdvihují jako pomalu druhou Bibli. Samozřejmě nepopírám, že jsem ráda, že jsem měla možnost tuto knihu dostat do rukou a předala mi určitě nějakou tu moudrost. Nad touto knihou se člověk musí skutečně zamyslet. Příběh na jednu stranu krásný, na druhou mi připomínal jednu českou pohádku (samozřejmě název nevím) okořeněnou jen moudrostí navíc.
Určitě doporučuji k přečtení, jelikož patří mezi knihy, které vás obohatí. Že bych si ji ale musela přečíst znovu se říct nedá.

04.04.2016

Krásné, moudré čtení na jedno odpoledne, nad kterým se budete hodně zamýšlet :-)

27.03.2016

Sice je to už pěkných pár let, co jsem knihu četla (byla to doba, kdy Coelho "letěl" :-))). . .musím napsat, že byla milá, poučná. . člověk si sám najde co potřebuje. Samozřejmě záleží, v jakém rozpoležení či životní sitauci je kniha čtená.. . . a každý si "své pravdy" vyloží dle sebe a časový odstup taky není na škodu, když se ke knize vrátíte nebo dozrajete :-))))

20.03.2016

Další kniha z povinné četby. ....a další kniha, která mi nevadila :-D

Kniha od začátku sype jedno životní moudro za druhým a čím více se blíží ke konci, tím jich sype více. V jádru je to vlastně jen prosťoučký příběh vyprávěn jako pohádka, ale pro děti určitě není. Lidem, kteří prožívají různé těžkosti v životě se možná bude knížka líbit, mně přišla dosti nemastná a neslaná.

15.03.2016

Nikdy bych nevěřila, že mi může některá kniha dát tak mnoho. Nejen příběh, který je sice kraťučký, ale také vše, co člověk musí vidět mezi řádky. A uvědomí si toho mnoho. Nejen o sobě, ale o světě jako takovém.
Myslím si, že kniha nesedne každému, ale kdo má rád tento styl psaní, nikdy na Alchymistu nezapomene.

13.03.2016

Alchymista popisuje velmi pěkný příběh, to každopádně. Je napsán tak stroze, jak to jen jde. Nikdy jsem nečetl tak stručnou, ale zároveň údernou knihu a jak je vidět z čísel prodejnosti, mnohým lidem toto v uspěchán světě dneška, vyhovovalo. Svět se prostě stále zrychluje a Coelhův styl psaní se tak nějak pružně přizpůsobil době. Zda to je dobře nebo špatně - to ať si každý určí sám, pro mě to byl (stále píši o stylu psaní) skok od extrému do extrému a vlastně i příjemný oddych - předtím jsem totiž četl Bratry Karamazové a kdo tohle četl, chápe, o čem mluvím. Alchymista tak pro mě byl vlastně takovým zákuskem. Zákuskem nikoliv špatným, ovšem doopravdy velmi přeslazeným.

Mnozí lidé totiž tvrdí, že je tato kniha jednou z nejvíce "inspirativních" knížek ze všech. Alchymista dokonce figuruje na seznamu mnohých seznamů nejlepších knih či knih, který by měl každý za svůj život alespoň jednou přečíst a podobně.

Já vám nevím, ale mě tedy k ničemu neinspirovala. Pokud mě má totiž něco inspirovat, musí to dávat nějaký smysl, jenže Alchymista žádný smysl prostě nedává. Pokud jste volnomyšlenkáři či lidé totálně překypující optimismem, možná pro vás bude Alchymista "ta nejlepššší kníššška pod sluníššškem"... ne teď vážně.... když se podíváme zblízka na myšlenky, které Coelho pomocí Alchymisty sděluje, zjistíme že je to neuvěřitelná snůška blábolů.

„Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“
No dobře... a co když je to jinak? Co když to takhle nefunguje?
„Jenom jediné znemožňuje sen: strach z neúspěchu.“
To jsou v podstatě všechny rady, co vám Alchymista dá.

Teď se na to pojďme podívat z trochu jiného konce.

Pro ty z vás, kteří ještě ví, co je to televize, knihomolové...
Sledoval jsem díl pořadu Ano, šéfe! vysílán 10.3 2016 a vzpomněl jsem si při tom na Alchymistu škodolibě jsem se této knize vysmál.

Zdeněk Pohlreich se vydal do jedné slovenské koliby, kterou vedli 2 bratři. Jeden z nich byl bývalý hokejista. Snažil se dostat do NHL, rodina utratila spoustu financí na uskutečnění tohoto snu. On tomu obětoval samozřejmě strašnou spoustu dřiny. Poctivě každé ráno vstával a šel dřít na led. K tomu nezanedbával ani školní povinnosti, i když by to pro jiného bylo na vedlejší koleji. Prostě na sobě makal a makal. Dostal se do amerikcké juniorské ligy, nikdo si ho ovšem při přechod do seniorského hokeje, z prestižních klubů NHL nevybral, stejně tak evropské kluby o něho neměly zájem.

Vše co jim zůstalo byla neprosperující koliba, která sice jako jediná restaurace v pořadu dostala napoprvé 3 hvězdičky a tudíž o kšeft asi nemusí mít starost, v podstatě je to ale jen drobné zahojení otevřené rány zmařených snů, která se už asi nikdy úplně nezacelí. Jejich koliba totiž není jeho životní sen, je to jen malá náplast. Jeho životním snem byl vrcholový hokej.

Co by se stalo, kdyby se řídil filozofií "musíš vše obětovat snu", tak jak to praví Alchymista a nevyučil se kuchařem? No neměl by ani tuhle náplast a kdoví co by s ním vůbec bylo (asi by skončil někde na ulici).

Přesně jak to říkal jeho bratr. Mezi úspěchem a neúspěchem je hranice a člověk může urazit šíleně dlouhou vzdálenost, aby k ní došel, jenže ani potom není vůbec jisté, že se přes tu pomyslnou hranici dostane. Já bych k tomu dodal: Ta hranice totiž vlastně není "tenká", jak se často říká, je to pořádně velká zeď, kterou je zatraceně těžké přelézt.

Co tedy chcete říct takovému člověku? Na tomto světě je spoustu lidí, úspěšných lidí, ke kterým ostatní rádi vzhlíží a mají je za své vzory. Tihle úspěšní lidé ovšem měli často hromadu prachobyčejného štěstí a skutečně to možná byl vesmír, který se spojil, aby tyto sny uskutečnili. Co potom ale jsou ti ostatní? Na ty vesmír kašel?

Neúspěšné lidi naše společnost totiž přehlíží, nevšímá si jich, nemluví se o nich a raději žijeme v představě že nám může vyjít vše, než abychom si přiznali, že máme reálně daleko vyšší šanci skončit ve fabrice za pásem a budeme vstávat v 5 celý život, než že z nás budou filmové hvězdy. Ač to může znít sebe více pesimisticky a jako vytržené z Klubu rváčů.

Nicméně, věřím že ve mně zbylo ještě trochu optimismu na to, abych ne úplně všemi myšlenkami této knihy pohrdal. A příběh sám o sobě, když ho nebereme jako alegorii a úplně se oprostíme od všech myšlenek, je vlastně docela pěkný a odpočinkový. Je to zkrátka pohádka pro dospělé. Ovšem s ne moc dobrým ponaučením na závěr.

07.03.2016

Je velice těžké popsat tuto knihu pár řádky, jelikož ona samotná, i přes to, že není nijak dlouhá, zanechává ve čtenáři veliký odkaz.
Již od prvních kapitol se snaží autor poukázat na lidské chování a nečekané události, které nás provádí životem. Mě osobně tento příběh velmi oslovil. Není to jen prostoduchá kniha, naopak má svoji myšlenku, kterou se snaží sdělit, poselství, které dokáže mnohým změnit pohled na okolní dění a svůj osobitý vtip, kterým pěkně dovršuje jedinečnost celého díla.

02.03.2016

Neskutečně nudná kniha a to nejhorší, co jsem od Coelha četla.

29.02.2016

Do knihy jsem se pouštěla s velkou chutí, protože je stále nazývána jako Bestseller, byla jsem trochu zklamaná. Je to nádherná kniha, to ano, ale přeci jen, ze všech knih co P.C. vydal bych našla jiné tituly, které by mohli nosit ,,přezdívku" Bestseller.
Nicméně to nemění nic na tom, že to je krásná kniha.

28.02.2016

Věřím, že tato kniha dokáže být pro mnohé poselstvím. Dokáže inspirovat a posunout vpřed ke svým cílům. Já však nejsem velkým zastáncem nadpřirozených sil, a tak jsem knihu musela brát s rezervou. Myslím si, že kdybych knihu četla třeba ve třiceti, vzala bych si z ní mnohem více a na základě zkušeností bych mohla z knihy těžit jinak a vidět se v různých situacích. V osmnácti letech se skoro nulovými zkušenostmi je to však jinak. Až mě život naučí, možná uvěřím, že se vesmír dokáže spojit v můj prospěch, ale to uvidíme až časem.:)
PS. O této knize se říká, že je obdobná jako Malý princ. Za mě je Malý princ několik příček nad Alchymistem, ale možná jen proto, že prince si můžu dosadit do každodenního dění, zato Alchymista poukazuje na celou cestu životem a dobrodružstvím.

28.02.2016

Kniha se četla dobře, má i jistý nádech tajemna a je v ní i jistá moudrost a poučení.Přesto ,její styl připomíná pohádky Tisíce a jedná noci snad tu chybí už jen Šeherezáda. Ale, myslím ,že za přečtení stojí.

22.02.2016

Její poselství jsem pochopila. Nebo si to aspoň myslím. Když jsem ji četla prvně, byla jsem nadchnuta. Když jsem ji ale později "četla" jako audioknihu, příběh i poselství bylo sice neméně podbízivé, ale snad s větší zralostí a více zkušenostmi v životě jsem to už neviděla tak černobíle. Kniha může někomu pomoct najít cestu, ale jinak je to ryzí průměr.

22.02.2016

Je-li žák připraven, učitel se dostaví ... Jste-li opravdu připraveni, pak vás Alchymista okouzlí svou poetikou, přiměje vás přemýšlet a vzpomínat, a také vám připomene jisté životní pravdy. Pravdy, které ale vy už dávno znáte ... Jsou vetkané do příběhu, se kterým se snáze sžijeme, který v nás jistě bude nejednou rezonovat a který nám svou moudrost nenutí nýbrž nabízí, zcela nenásilně a bez instrukcí.

19.02.2016

Moudrá knížka, určitě se k ní ještě vrátím. Rozhodně stojí za přečtení!

19.02.2016

Alchymistu lze srovnat snad leda s Exuperyho Malým princem. Je to autorovo nej nej dílo, jaké lze napsat jednou za život. Ostatní jeho knihy se mi už zdaleka tolik nelíbily.

18.02.2016

Jedna z TOP knížek, které musíte přečíst nejméně 2x, abyste pochopili její význam.

16.02.2016

O knize vím dlouhé roky, ale nějak jsem se k ní zatím nedostala. Jaká škoda.... kolik pravdy a moudrosti se dá schovat do pár jednoduchých vět, do téměř obyčejného příběhu jedné pouti. Je to jedna z toho mála knih, kterou budete v mládí vnímat zcela jinak než o pár let později (bohužel mně se to nepoštěstilo).
Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení se, není na škodu na svět a vše, co nás v něm potká, nahlížet pozitivně...