Alchymista
Paulo Coelho
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Alchymistu jsem přečetla se silným sebezapřením, protože podle mě se jedná jen o stavění jednoho klišé za druhé, která jsou čas od času propojena motivačními citáty. Pro mě naprosto zbytečná četba, která mi dala leda tak to, že nechápu, proč by měl někdo potřebu číst další Coelhovu knihu. Já to rozhodně neudělám.
je mi jedno jestli si ze mě Paolo utahuje, po přečtení jsem se cítila o 3 hvězdičky šťastnější. Chápu že je to trochu naivní kniha, ale přece může něco říct i dospělému člověku. A totiž- podstatné je být šťastný, být šťastný, být šťastný, a jde to, jen si nenamlouvejme že to nejde.
Možná, kdyby neexistoval Malý princ, byl bych z této knihy u vytržení. Tohle je totiž to samé. Jednoduchý až triviální děj, na kterém je nalepena spousta mouder. Což o to, moudra jsou to pěkná a univerzální a je třeba se nad nimi zamýšlet. Ale bohužel ten pocit něčeho výjimečného se u mně nedostavil.
Do Alchymisty jsem se pustila převážně ze zvědavosti. Jméno Paulo Coelho znám už dlouho, nicméně bez žádného kontextu. Stejně tak jsem věděla, že Alchymista je oblíbené dílo mnoha lidí - ale už jsem nevěděla proč.
Ani po přečtení jsem nezjistila, proč je kniha tak populární. "Poslání" knihy by kdekdo dokázal shrnout do krátkého článku. Nikdy jsem neměla pocit, že bych potřebovala někoho, kdo by mě "vedl" ke šťastnějšímu způsobu života. V životě jsem na to přišla sama, a to se nepovažuji za hloubavého, oduševnělého člověka.
Nebavil mě příběh, moudra ani hlavní hrdina (absolutní trouba).
[SPOILER] Zvlášť mě vyděsilo, že poklad, za kterým se hrdina celou dobu trmácel, byl poklad v klasickém slova smyslu. Celou dobu jsem doufala, že jde o metaforu a celý příběh nalezením tohoto "pokladu" vyvrcholí.
Skvělá kniha plná zajímavých mouder. Hodně změnila můj pohled na svět i mou cestu po něm. Všude kolem nás jsou znamení a dokud nedojdeme svého cíle, nezůstaneme v klidu.
Kniha se zabývá hledáním štěstí v našem životě. Vypráví o tom, že člověk je šťastný pokud si v životě plní své sny a nikdo nemůže čekat, až se mu sen sám vyplní, nýbrž za něj musí bojovat. Tato myšlenka byla podaná zajímavým a čtivým způsobem, i když občas příběh působil až příliš pohádkově.
Knížka opět nezklamala. Nejlepší co Coelho napsal!! Četla se mi sama a měla jsem ji přečtenou hned. V budoucnu mám v plánu si ji přečíst ještě jednou, abych ji lépe pochopila.
Dve hviezdičky preto, lebo verím, že existujú aj horšie knihy. Nesadlo mi to, rozprávačský štýl Paula Coelha je mi nejaký cudzí a to obyčajne nemám problém čítať hocičo. Čakala som niečo viac, z posolstva príbehu som málo pochopila a musela som sa nútiť vydržať do konca. Škoda no, s Paulom asi kamarátka nebudem...
Po přečtení Alchymisty odebírám Coelhovy příspěvky na sociálních sítích. Jeho výzvy žít svůj život naplno a usilovat o svůj sen mi občas zlepší náladu a přesměruje myšlenky od banalit k příjemným úvahám o vyšších hodnotách. Coelhovy příběhy jsou pozitivní a to je důvod, proč mě těší a baví v přítomnosti přeplněné skandály a tragédiemi.
Moje první kniha od autora. Při jejím čtení mi stále letěl myslí Malý princ. Možná díky tomu myšlenkovému světu, ve kterém se každý má najít sám....
Při čtení se mi zdálo, že věty připomínají spíše citáty.
Není to běžná kniha s běžnou zápletkou. Je plná myšlenek a filosofování. A právě tak je zapotřebí k ní, podle mého názoru, přistupovat.
Alchymista byl mou první knihou od Paula Coelha. Její hodnocení není bůhvíjak slibné, ale mě oslovila v mnohém. Řekla bych, že ti, co knihu hodnotí jako odpad sami v podstatě nejsou schopni pochopit, co se autor snaží říct. Ať už Veronika nebo třeba U řeky Piedra, žádná z jeho knih není "lehká". U všech je třeba přemýšlet a ne pro každého je to to pravé ořechové.
Příběh je o honbě za snem a o životním hledání, a přesto většinu z toho, co tak zoufale toužíme najít, máme tak blízko, ale nevidíme to. Alchymista, snažící se proměnit kov ve zlato je spíše symbolickou postavou. Představuje odvahu, odhodlání a vytrvalost, kterou člověk ve svém životním hledání potřebuje.
Rozhodně doporučuji. Ta kniha otevírá oči a kromě toho vtáhné do děje, ani nevíte jak :)
Nebýt to tak krátké, nedočetl bych.
Hlavního hrdinu jsem začal velice brzy nenávidět a doufal jsem, že umře v poušti :-). Nijaký příběh a spousta přemoudřelých keců + hlavní hrdina je idiot . Je to blábol pro osazenstvo náplavky.
Prý tak trochu "povinnost", pokud jste na Coelha už narazili :)
Nemám ani moc chuť vypisovat desítkami slov svůj komentář. Má v pořadí 3. jeho kniha a ač jsem si to nemyslela, nečekaně mi velmi dlouho po přečtení zůstala v hlavě. Zkrátka udělala dojem :) Bude jí patřit čestné místo v mé skromné knihovničce.
Nebudu hodnotit hvězdami, protože jsem to nebyla schopna přečíst do konce. Trápila jsem se s tím snad rok. Nevím, co k tomu víc napsat. Přišlo mi to nezáživné, snad je to věkem nebo já nevím čím, prostě mi to nesedlo. :)
Moje cesta touto knihou by se dala přirovnat k oné cestě za pokladem. V první fázi mě kniha velmi zklamala - tohle že má být tak úžasné? Kýčovitě napsaný průhledný příběh zabývající se různými filosofickými klišé. Nemohla jsem se ubránit srovnávání s Malým princem, ke kterému se bohužel tato kniha ani nepřibližuje. Přesto zde autor nastínil myšlenky, jež považuji za velmi zajímavé. Mile mě překvapil nečekaný konec, za něhož jsem přidala hvězdičku - cesta je někdy důležitější než cíl samotný...
takovou blbost už jsem dlouho necet, ode mne nula bodu, snad do hospody k pivu(nebo pod pivo?)
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Čtivé a moudré na pár stránkách. Každý čte v řádcích to, co chce nebo co mu jeho vlastní Duše dovolí. Vidím příběh Santiaga. Pastevce ovcí. Snad díky náhodě a snad dílem Osudu potká Krále, který mu řekne a Osobním příběhu. A kdo by nechtěl prožít svůj osobní příběh? A tak při hledání pokladu, cestou přes poušť, zažívá svůj příběh, který je tak čtivě napsán. A ten poklad? Možná je to ta truhla zlata, kterou Santiago skutečně na konci příběhu nalezne. Možná je to Fátima. A možná je to ta cesta samotná.
-----------------------------------------------------------
"Protože Láska neznamená stát na místě jako poušť, ani létat světem jako vítr, ani pozorovat všechno z dálky, jako ty. Láska je síla, která proměňuje a zlepšuje Duši světa. Když jsem do ní pronikl poprvé, myslel jsem, že je dokonalá. Pak jsem však viděl, že je odrazem všeho tvorstva a jsou v ní jejich války a vášně. To my živíme Duši světa, a země, kde žijeme, bude lepší nebo horší podle toho, jací budeme my. A tady záleží na síle Lásky, protože když milujeme, vždycky si přejeme být lepší, než jsme."
Paulo Coelho - Alchymista