Alchymista
Paulo Coelho
Symbolické putovanie andalúzskeho pastiera Santiaga za pokladom do Egypta. Prostredníctvom symbolického jazyka alchýmie sa Paulo Coelho snaží sprostredkovať poznanie, v čom spočíva podstata šťastia i to, že poslaním každého človeka je ísť po stopách znamení za svojím Osobným príbehom.
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 1996 , SofaOriginální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
„A když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“
„Alchymisté trávili v laboratořích celé roky a pozorovali oheň, který kov očišťuje. Tak dlouho jej pozorovali, až se jim ponenáhlu vytratila z hlavy světská marnost. A jednoho krásného dne zjistili, že nakonec očistili sami sebe.“
„Všecko, co se stane jednou, už se nemusí stát nikdy. Ale všecko, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí.“
Jedno moudro za druhým. Tak co nám autor chtěl vlastně říct? Asi to, že hledáme štěstí nebo poklad někde v dalekých krajích, v nějaké exotice, že štěstí musí být určitě spojeno s nějakým silným příběhem, s dlouhou a úmornou cestou. A vlastně štěstí a ty největší poklady na nás čekají doma, že si přímo na nich sedíme a máme je před nosem.
Vydání knihy z roku 2007 od nakladatelství Argo se povedlo. Obálka s patinou starých kožených knih a zlatým nápisem. Netradiční navlékací papírový přebal vypadá jako z ručního papíru. Kouzelné ilustrace Jamese Noela Smitha dotvářejí vyprávění.
Samotné vyprávění se moc nepovedlo. Je to takový mix mezi agitkou svědků Jehovových, školením osobního rozvoje a motivačním kurzem. Co to je osobní příběh a duše světa? Zní to jako nějaký osobní plán, desatero osobního rozvoje, portfolio dobrého pracovníka. Patetické pojmy, se kterými se autor stále a mnohokrát ohání, a vysvětluje a vysvětluje. A už chcete, aby byl konec a už nemluvil. I ten chudák Santiago je rád, že je zpět u svých ovcí.
Mnoho povyku pro nic. Stejné jako u Malého prince. Já prostě tyhle knihy nedávám :) Životní moudra na pár řádků a uděláme z toho skoro až mystickou blbost na mnohonásobně více řádků. Za mě bohužel ne. Líbila se mi vlastně jen ta část u sklenáře.
Knihu doporučuji přečíst ve zprávný čas.Chodila jsem okolo ní asi 2 roky..Tato kniha se čte mezi řádky....je plná moudra(žít přítomností,poslouchat tělo,přírodu......atd........)....Knihy s touto tématikou jsem už mockrát četla a v této knize to bylo napsáno co nejjendoduššeji jak to šlo...
Pro mě tato kniha není o příběhu nebo o jeho důmyslnosti. Je psána mezi řádky. Je to o pocitu, který k vám přivane po větru. Musela jsem si počkat na rozpoložení, než jsem se do ni pustila. A pak to bylo přesně to, co jsem potřebovala tady a teď slyšet. Kouzlo myšlenek, které se prolínají a připomínají po celou dobu, probouzely a ujasňovaly mé vlastní. Je to kniha, ke které se budu ráda vracet.
"Když se naučíš porozumět řeči beze slov, porozumíš světu."
Z knihy je cítit, že jí autor napsal s dobrým úmyslem, ale i tak jsem v ní marně hledala pasáže, které by mě bavily a citáty, jež by ke mně promlouvaly. Bohužel, ani ucelený příběh nebyl nijak bravurně vystavěný a valná spousta myšlenek se v něm, až na několik malých výjimek, často opakovala.
Krásny príbeh o napĺňaní svojho sna a osudu - ono nás to aj tak vždy nanaviguje tam, kam máme dôjsť (ale len ak sa nebojime počúvnuť svoje srdce)!..
Četla jsem ji jako první od Coelha. Okouzleně, napjatá, čekala jsem bláhově nějaký konkrétní návod, který tam samozřejmě nebyl. Ale byla jedna z těch lepších. Mnohé jeho knihy mě neoslovily, nebavily. Jako by s dalšími tituly už neměl čím střílet.
Uff. Plytké pseudofilosofické "poselství" o ničem. Autor nepochybně umí navodit atmosféru magična, ale nedokáže ji ničím naplnit. Krásná, leč prázdná slova. Tlachání. Není divu, že je internet plný vtipných falešných Coelhových citátů - a jako čtenáře jediného jeho díla mne u nich rozesmívá především fakt, že to nejsem schopný rozeznat. Což mluví za vše...
Dalo by se říci, že Alchymista je příběh o chlapci, který hledá poklad. Ale ve skutečnosti hledá i něco víc, hledá cestu, svůj životní příběh, možná osud, boha, předurčení, lásku.
Zdá se to jako obyčejný příběh, ale pokud se člověk více ponoří do knihy a nechá se vmísit mezi řádky a písmena, může nám toho prozradit mnohem víc. Záleží jen na tom, jak je čtenář naladěn.
Určitě to není kniha pro každého.. je to hodně o snech, ideálech, osudu, poznání světa i sebe sama, o znameních jež jsme jako lidé přestali vnímat, důvěře bohu, důležitosti každé osoby na světě, to že i sebemenší věcí můžeme ovlivnit mnohé.
Mě osobně se to moc líbilo a vřele doporučuji.
Mně se to líbilo. Asi po těžce realistickém Spasiteli bylo tohle naivně psané dílko to pravé. Jistě, zní to jako pohádka, ale i dospělí občas potřebují pohádky. Číst nebo je chvíli žít. Nebránit se změnám v životě, nechat se unášet tím, co je nám nabízeno a přijmout sny jako skutečnost.
A ano, každý může mít svůj Osobní příběh, nepotřebuje k tomu nutně Korán, jen víru v sebe samého. Možná dobře, že se mi stalo něco podobného dřív, než jsem knížku přečetla, i proto určitým pasážím rozumím velmi a jinde je to pěkný pohádkový příběh.
Ale teď už zase zpátky za zem :-)
Alchymistu jsem poprvé přečetl hned po jejím prvním vydání okolo roku 2006, změnila mi život a od jejího přečtení vnímám znamení a lidi které na cestě potkávám, věřím v sílu vesmíru a díky tomu se mi život neuvěřitelně skládá a naplňuji smysl svého bytí v tomto životě. I dnes 17 let po přečtení čerpám z příběhu a myšlenek které ho doprovází. Stal se průvodcem na mé cestě.
Knihu jsem poslechla prvně jako audioknihu a teď jsem si ji sama přečetla. A zase jako vždy,tak jak to Colleh umí,mi dokázal odpověď na otázky, které jsem si teď momentálně řešila v hlavě. Kniha mi opět dokázala rozvinout fantazii a obrazy v knize pro mě byly úplně skutečné. Coelh prostě umí ...
Krásná pohádka o touze jít za štěstím. Četla jsem opakovaně a nic to knize neubralo na síle. A vůbec mi nevadí, že autor v knize svá poselství opakuje, mně se osvědčilo a osvědčuje hlavně poselství o začátečnickém štěstí, kdy se celý vesmír spojí, aby se něco, co dělám poprvé opravdu povedlo
Alchymista. Je to kniha která patří mezi té, které člověk pochopí až s odstupem času.
Při prvním čtení, jsem nevnímala, nenacházela jsem smysl v příběhu pastýře. Musím ale říct, že teď ke mě příběh promluvil víc než jsem čekala. Spoustu myšlenek jsem si musela podtrhnout (a to já nedělám běžně).
Chápu, že ne všichni můžou sdílet semnou tento názor, a od autora mám jinou oblíbenou knihu. Já jsem však snad konečně pochopila co se autor snažil tímto dílem říct. Vesmír mi také malinko pomohl to vidět jinak :)
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Na tuto knížku jsem se chystala dlouho a díky čtenářské výzvě se do ní konečně pustila. Nemám zrovna veselé období a kniha mi pomohla dostat se do klidu a přemýšlet na jinými věcmi. Ten klid, příběh a plno moudrých vět co v knize jsou nadčasové.