Alchymista
Paulo Coelho
Vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou – jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato – přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2005 , ArgoOriginální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Celkem náročné čtení na začátek prázdnin. Několikrát jsem slyšela audioknihu, ale musím říct, že mi nikdy nedala tolik, jako přečtení této knihy. Alchymista je plný různých uvědomění a rad i pro dnešní život. Četla jsem ji několik dní, protože jsem si vždy danou pasáž musela sama v sobě srovnat a pochopit. Přesto si troufám říct, že dám v budoucnu rereading. Ta kniha je totiž úžasná.
Člověk ji musí číst v ten pravý čas, aby pochopil a porozuměl.
Zaujalo mě rozporuplné hodnocení knihy. Mně osobně se Alchymista moc líbil, a to zejména díky samotné pouti, kterou bych sama ráda absolvovala. A nemuselo by to být ani k pyramidám v Egyptě. Jen prostě vystoupit ze své komfortní zóny, nechat za sebou vše nepodstatné a jít. Jít a poznávat nové lidi, jejich příběhy, něco se od nich naučit, něco třeba naučit je. Při tom všem si tak filozofovat, poznávat sebe sama do hloubky, poznávat svět.
(Samozřejmě vím, že onou poutí je život sám o sobě a vše zmíněné lze uplatnit bez toho, aby člověk vůbec někam chodil.)
V knize je možné najít spoustu krásných myšlenek, a je jedno, jestli už je člověk zná. Myslím, že není na škodu si některé věci znovu a znovu opakovat.
Jednu hvězdu ubírám za trochu moc tlačení na pilu, zejména ve druhé polovině, kdy mi přišlo, že by tomu volný průběh bez tak velkého důrazu na nějaké uvědomění slušel o trochu víc.
Možná, že jsem knihu četla v nesprávný čas, protože teď mě její filozofické myšlenky, které se hlavně ke konci hodně opakují, příliš neoslovily. Možná, že už toho mám načteno (i zažito) hodně, a proto na mě spousta vět působila jako klišé. Možná, že jsem měla až příliš velká očekávání... Podobnost s Malým princem asi nebude náhodná, ale pro mě mu nesahá ani po kotníky. Narozdíl od Prince, k Alchymistovi se nejspíš vracet nebudu.
Kniha se četla příjemně, byla to pro mě taková rychlá dovolenkova četba. Život mi to určitě teda nezmění a docela chápu, že to na mnohé bude moc mudrovani a zjednodušovani. Ale je to lehce a plynule napsané a člověka to nezatěžuje, naopak je to plné pozitivní energie.
Siahla sa po nej na odporúčanie literárneho publicistu v rádiu...ale nenašla som ten poklad skrytý v slovách.
Príbeh bol fajn, Santiago sympatická postava, ale toľko filozofovania, až také ezofilozofovanie...Pritom to mám rada, vŕtať so vo vnútri, v duši, rozpytvávať psychológiu ľudí, ich vzťahy...ale toto mi prišlo až také, zbytočné.
Uprednostňujem jednoduchosť, v ktorej je krása.
Netradiční příběh,který mě bavil,což jsem nečekala,knihu jsem četla spíše že zvědavosti a opravdu si mě získala.
Spíš mě bavila první polovina knihy, jakmile potkal Alchymistu, už to bylo jen o Duši. Myslím, že kdybych byla děcko, co ještě nemá v hlavě srovnané priority, tak by mi ta kniha třeba dost dala. Takhle jsem ráda, že jsem to poslouchala jako audioknihu a stihla u toho dělat další věci.
Ke konci už se často objevují pojmy jako Duše světa, Řeč světa, Historie světa, psáno takto s velkými písmeny. No, na tuhle hlubší všeobjímající fiilozofii moc nejsem a tak jestli mě něco oslovilo, tak spíše jednodušší myšlenky z první půlky knihy.
"Díru v tlumoku zašívat nebude - ať si kameny vyklouznou, jak se jim zachce. Umínil jsem si, že se budu rozhodovat sám."
A je to.
ctenarJiriXLj0:
Coelho pro svého Alchymistu vykradl 351. příběh Tisíce a jedné noci, aniž by to - třeba pomocí motta - přiznal.
Toto téma už se v literatuře objevovalo i před napsáním Alchymisty. Našli jste to také někde?
Báj o pouti. Myšlenky typu "cesta je cíl" nejsou ničím překvapivé. Pro beznaboha a materialistu je symbolika hledání Duše země vcelku cizí, leč vyvoleným, kteří mají pocit, že se s tou duší spojili, lze závidět. Jako báj mne bavilo, ale asi se Coelhe nestane mým oblíbencem.
Komerční rychlokurs, příručka, když chceš filosofovat a vypadat jako intelektuál a nemáš doopravdy načteno.
Alchymistu jsem si už dlouhou dobu chtěla přečíst a když jsem uviděla, že se mi hodí do ČV, neváhala jsem a knihu tam dala.
Kniha se mi četla dobře. Nebyla dlouhá a měla jednoduchý jazyk..
Bohužel se hodně opakovaly stejné pasáže, jenom trochu na jiném místě, což mi čtení trochu rušilo a kazilo.
Zajímavá myšlenka o tom, že by se každý měl vydat za svým snem, i když nám vesmír občas nepřeje, nebo se nám to nehodí.
Někdo tuto knihu přirovnává k Malému princi, kvůli filozofické stránce a já musím souhlasit. Ačkoliv Malý princ byl pro mě o dost lepší.
3/5*
Cesta je cíl...popřemýšlej člověče, proč jsi tady....čtu po třiceti letech podruhé a vidím v knize jiné myšlenky...tak zase za třicet let
Narazila jsem na tuto knihu díky čtenářské výzvě a určitě doporučuji vyzkoušet, mohla by se Vám líbit pokud máte rádi Malého Prince. Je v ní plno pěkných mouder a rad, příběh hezky plyne a těch stránek nemá tolik takže si ji ráda zas někdy přečtu. Co si z knihy odnáším: “Život je zajímavý právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen.
Jak už tu někdo psal, knihu je potřeba přečíst ve správný čas. A zároveň každému dokáže v jiné období přinést jiný účinek. Já jsem ji poprvé četla na gymplu, pamatuju si to jako doteď, nudila jsem se v autě čekáním na svého tehdejšího přítele, který hrál nějakou vesnickou fotbalovou ligu, a Alchymista byl jediný ebook, který jsem měla zrovna v telefonu. A byla jsem z knihy nadšená, najednou jsem viděla i jiný pohled na svět než ten můj pubertální a materialistický. A ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě dnes znovu, kdy již mám rodinu a zároveň jiné otázky v životě. A opět jsem si v knize našla povzbuzení a úhel pohledu na některé duchovní otázky, které řeším nyní. Chápu, že kniha není pro každého, přirovnala bych ji trošičku k Malému princi. Z pokus to určitě stojí.
Mám pár knih pročtených s touto duchovní tématikou. Každý máme své zvyky, svá přání, své touhy....někdy stačí tak málo....
"Když něco chceš, celý vesmír se spojí, aby tvůj záměr se uskutečnil"
Akniha se mi líbila.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Alchymista je pro mě jednoduše srdcová záležitost a nejoblíbenější kniha. Příběh je k zamyšlení, takže si čtenář z něho vždy něco odnese, nicméně kniha má až pohádkový děj a čte se sama. Oproti Malému princi je však mnohem hlubší a není „tak infantilní (opravdu v uvozovkách, Malého prince mám taky moc rád). Alchymistu si oblíbí každý, kdo věří, že náhody nejsou tak úplně náhodami a i negativní věci se v životě dějí z nějakého důvodu. Zaujme také čtenáře, kteří mají všelijaké sny. Těm může být tato kniha motivací v cestě za splněním si těchto snů a poskytovatelem odvahy v překonávání překážek ve své životní cestě. Na konci mám vždy husí kůži, i když čtu knihu každý rok.. prostě skvělý příběh a výborně napsaná kniha