Alchymista
Paulo Coelho
Podmanivý román, ktorý očarí jednoduchosťou a múdrosťou, nadchol ľudí na celom svete. Alchymista rozpráva príbeh andalúzskeho pastiera Santiaga, ktorý sa vybral z rodného Španielska do egyptskej púšte hľadať poklad ukrytý v pyramídach. Cestou stretne Cigánku, muža, ktorý sám seba nazýva kráľom, a alchymistu. Všetci mu ukážu smer, no nik netuší, kde sa poklad nachádza, ani to, či Santiago zdolá všetky prekážky. Hľadanie svetského pokladu sa napokon zmení na objav pokladu vo vlastnom vnútri. Svieži, pútavý, no najmä hlboko ľudský príbeh Santiaga predstavuje večné svedectvo o sile snov meniť všetko navôkol a o dôležitosti načúvania svojmu srdcu.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Rozhodně to není kniha pro všechny.
Někomu se díky tomu otevře nový netušený prostor v podobě jiného nahlížení na svět, ale pro zbytek to může být jedna filozofická slátanina za druhou. Mně se příběh líbil, ačkoliv třeba malý Princ, který mi přišel podobný autorským záměrem, mi toho předal víc.
Pre mňa osobne sklamanie číslo 1, vôbec som tejto knihe neprišiel na chuť... Veľmi preceňovaná...
Podle mě je to příjemná kniha, ale prozatím jsem asi neobjevila její hlavní kouzlo. Zatím je pro mě přeceňovaná. Doufám, že se k ní v budoucnu vrátím a přesvědčím se o opaku.
vetší sračku jsem v životě nečetl, retardovany hrdina potkává vylizany lidi + hromada pseudo-filozofických hovadin!! vůbec nechápu jak z toho můžou být všichni tak odvaření
Nevím, čím to je, ale knížka mě vůbec nenadchla. Je to sice hezký příběh a určitě měl předat důležité poselství, ale já to v něm prostě nenašla. A taky tvrzení, že "Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys toho dosáhl." mi přijde příliš naivní.
Nechápu, co na tom všichni mají. Tváří se to jako vyšší literatura s přesahem bůhví kam, ale je to obyčejná slátanina.
Nejhorší ale je, že ta kniha předstírá něco, co rozhodně není.
Celý život je jedno velké hledání. Člověk hledá aby našel, ale vlastně neví co a taky kde začít?
Kniha o tom, že pravé štěstí někdy čeká docela blízko, ale my potřebujeme ujít dlouhou cestu k tomu, abychom dokázali prozřít a vidět věci takové, jaké skutečně jsou. Nádherný příběh lásky o tom, že ač si člověk sám sebe leckdy neváží, pro druhé může být pokladem a životním cílem.
Všechno má v životě svůj smysl a vůbec nevadí, že v tuto chvíli nevíme, jaký ten smysl je. Věci nejsou dobré ani špatné, prostě jsou.
Silné myšlenky, nepřekonatelný příběh lásky, trpělivé oči Fátimy a klid pouště - to je Alchymista v mých očích.
Oproti Veronice jsem se do příběhu dokázala "dostat" a pastýři fandit. Knížka se mi líbila, jen scéna s proměnou ve vítr mi přišla trochu přitažená za uši. Ale zase nechala prostor pro fantazii a filozofování, asi jako scéna z King´s Cross v posledním Harry Potterovi. :)
Četla jsem ji v nějakých 17, tenkrát jsem z ní byla odvařená...dneska už by mě spíš pobavila, ale z nostalgie hodnocení ponechám...Coelhovo dílo už nějakou dobu nesleduju, ale myslím, že spíš upadá, pokud je to vůbec ještě možné...
Podle mého je to nejvíce přeceňovaná kniha a autor dnešní doby. Knihy jsou neskutečně čtivé, to se musí nechat, ale dle mého, zvlášť Alchymista, je prostě splácanina všeho možného a nic jsem si z toho neodnesla.
Je opěvovaný, krátký a v seznamu četby k maturitě - takže jsem si ho přečetla. A abych pravdu řekla - žádný zázrak.
Děj se mi líbil, trochu jsem se bála vyřešení konce, ale velmi mile mě překvapil. Tedy krom pasáže, kdy se má Santiago přeměnit ve vítr.. Tohle mi tam nějak nesedlo - proč najednou takové fantasy ke konci poměrně reálného příběhu?
Filosofických vět ta kniha obsahuje až k prasknutí. Jo, na můj vkus jich tam bylo až příliš - buď bych jich potřebovala méně nebo alespoň ne tak rychle za sebou, abych je všechny mohla vstřebat a něco si z nich vzít. Možná kdybych to četla znovu, pomaleji a nad vším se detailněji zamýšlela..
Prozatím ani pepř ani sůl - kniha není k zahození, ale taky mě nijak neuchvátila (tedy rozhodně ne tak jak asi měla, vzhledem k propagandě..).
Tahle kniha nemusí sednout každému. Podle mě byste na tuhle knihu měli mít doslova chuť. Měla by vás sama zaujmout, vaši přátelé by ji měli zmiňovat čím dál tím více, nebo to jen bude kniha, která vám v knihovně "náhodou" spadne do klína, když budete vytahovat tu knihu vedle. Kniha není určena pro každého, ale přeci je. Opravdu má něco do sebe, a kdo nepochopí její moudra poprvé doporučuji přečíst znovu. Opravdu v sobě nese něco velkého.
Dlouho jsem si to odmítala přečíst, bylo toho prostě všude plno, žel bohu, povinná četba si nevybírá a tak jsem do Alchymisty pustila i já. A... nic. Nedokázala jsem se na to dívat očima člověka, kterému to má něco dát, četla jsem to jako obyčejnou pohádku. Překombinované, rádoby filosofická moudra sebraná odevšad. Fakt se mi nelíbil (a nelíbí) ten humbuk kolem toho.
Netvrdím, že je Coelho špatný, ale daleko více mě od něj zaujala třeba Veronika se rozhodla zemřít.
Nuda, nuda, šeď, šeď..... Všechny filozofické přesahy jsou zajímavé tím, že nikam nepřesahují...
Přestože je to úplně krátká knížka, četla jsem ji hooodně dlouho. Takový pohádkový příběh, který mě nevtáhnul a nepohltil, ale rozhodně zaujal. Je v něm spousta životní pravdy, která čtenáře určitě vede k zamyšlení! Myslím, že se k ní ještě někdy vrátím. Všecko, co se stane jednou, už se stát nemusí. Ale všecko, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí...
Sáhla jsem po ní na dovolené, když nebylo nic jiného po ruce a já chtěla číst a musím uznat, že jsem udělala dobře.
Velmi příjemné čtení, něčím je prostě zajímá. Řekla bych, že má také svůj Osobní příběh :).
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Jedna z nejhorších knih, jaké jsem kdy četla. Už nikdy víc.