Alibi
Sandra Brown
Napínavý príbeh o zločine, láske a korupcii z exotického prostredia amerického juhu. Hammond Cross, pravá ruka prokurátora Charlestonského okresu, má pred sebou sľubnú kariéru. Záhadná vražda miestneho magnáta je príležitosťou, ktorú nesmie premrhať. Ani Hammondov bystrý mozog netuší, že v úzadí striehnu prekážky s ľudskými tvárami, ktoré mu môžu zabrániť v postupe. Šef oddelenia vrážd Rory Smilow, detektív so znamenitým úsudkom, je jeho odveký protivník. Cestu mu kríži ctižiadostivá Steffi Mundellová, bývalá milenka a potenciálna protikandidátka na kreslo prokurátora. Skazená a krásna Davee Pettijohnová, priateľka z detstva, sa netají radosťou, že stratila manžela, ktorý ju podvádzal. Ambície nádejného favorita marí tajomná neznáma, z ktorej sa vykľuje hlavná podozrivá v prípade, čo rozbúril hladinu v celom okrese. Ktorý z ľudí okolo Hammonda Crossa je najväčší majster pretvárky? Kto je najšikovnejší manipulátor? Kto chce zničiť, aj keby mal znovu vraždiť? Ak Cross rýchlo nenájde odpoveď na túto otázku, môže zaplatiť nielen kariérou, ale aj vlastným životom.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2002 , RemediumOriginální název:
The Alibi, 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi zdála dost rozvláčněná, já osobně bych ubrala na stránkách. Konec byl zajímavý, možná i předvídatelný.
první kniha od této spisovatelky, ale určitě ne poslední. Byla čtivá a líbilo se mi prolnutí detektivky s prvky ženského románu. Nebyla tam slepá místa, celou dobu čtení udržuje čtenáře v příjemném napětí. Byla jsem mile překvapená.
Osvěžující nenáročná detektivka, ve které čtenář proniká i do osobního života hlavní podezřelé z vraždy, ale také do životů ostatních hrdinů příběhu. Kniha se četla příjemně.
Původně jsem chtěla dát jen 60%,ale za výborný konec je to tak 70%.
S četbou knihy jsem tak do poloviny bojovala. Od dvou třetin už to bylo záživnější. Vraha jsem vůbec netipla a byla jsem překvapená. Od autorky jedna ze slabších knih. Souhlasím s komemtářem smardice, že kniha by měla lepší spád, kdyby byla podstatně kratší.
Od SB čtu poctivě knihy jednu za druhou od začátku její tvorby a tahleta mi přišla o krapet horší než ty předcházející. Určitě by jí pomohlo, kdyby byla kratší.
Moc se mi to líbilo. Hodně dlouho jsem od Sandry Brown nic nečetla a tím víc mi udělala radost tato detektivka s dosti zamotaným dějem.
Alex jsem celou dobu litovala a zároveň podezřívala, že je v tom všem kolotoči namočená víc, než se zdá. Naštěstí to nebylo tak hrozné, ale ta její minulost mě celkem překvapila. Ty ostatní postavy se mi taky moc líbili, tedy kromě Steffi - ta byla až moc ctižádostivá, tvrdá a využívala druhé k dosažení vlastních cílů.
Kdo byl ve skutečnosti vrahem, jsem nepoznala, ale každého podezřelého i nepodezřelého jsem typovala tak 10x. Stejně to odhalení bylo pro mě překvápko, i když to jméno zaznělo tak 2 stránky před koncem:-)
Byl to skvělý příběh, dobře promyšlený, jen ten konec byl useknutý. Jak se dozvím, co bylo dál?:-)
SPOILER :-))
Ach, ta zatracovaná, okopávaná, ponižovaná a pošlapávaná červená knihovna! Často je takto označena i kniha, v níž je děj úplně z jiného soudku, ale prostě se tam, jakož i v životě, objeví nějaký milostný vztah. Dehonestace 1. řádu, kniha okamžitě klesá v očích případných čtenářů. Jako kdyby v reálném životě byly věci přísně odděleny, nikoliv propleteny a provázány, jako kdyby život nebyl přepestrý! Hrdina s mečem, skvělý detektiv, vědec, výzkumnice na planetě X, každý - každá může být zároveň zamilovaný či milující... To je ale podle mého názoru...
Každý samozřejmě věci vidí jinak a to je správné. Ale mnozí pánové a rovněž i dámy z duše pohrdají tzv. červenou knihovnou (která by se mohla rozdělit na více částí, není každá ČK stejná, třeba si to někdo vezme za téma své diplomové práce) a její čtenáře, či spíše čtenářky hromadně zatracují. Ale není přece nutné pohrdat a zatracovat - stačí si snad jednoduše pomyslet - když vás to baví...
No, nechávám každému, co jeho jest. Naštěstí aspoň v literárních žánrech je neskonale mnoho možností na výběr. Kdo chce číst o úchylných sadistických vrazích v amerických či švédských kriminálkách, ať se té v krvi brodí třeba i po kolena.
Kdo chce číst poučující (nikoliv naučné, protože ty nás něčemu odbornému naučí) traktáty ("jenom takto je to správně, takto musíte myslet!"), a cítit se přitom povzneseně, ať je čte a potom své souputníky také poučuje - a nudí..
Kdo si vybírá ke čtení romány o hrůzách z koncentračních táborů či o hrůzách válečných, ať si to užije - o tomto je dost relevantních informací, proto já si nehodlám drásat nervy a zoufat si ještě nad utrpením fiktivních postav.
To prosím ovšem neznamená, že se vyhýbám veškerému rozesmutňujícímu a rozrušujícímu čtení a s hlavou v písku se zajímám jen a jen o růžové příběhy o tom, jak on a ona se vzali... a tím ta úžasná kniha končí. Byť si to může někdo myslet.
Co chci vlastně tímto mudrováním říct? V každém žánru (kromě naučných), a to myslím může potvrdit každý člověk, který čte, se najdou knihy skvělé - dobré - nezábavné - a též ten zde na DK oblíbený "odpad!". Nikdo by nečetl nudný román, nudnou detektivku, sci-fi, fantasy atd. Nikdo by určitě nečetl nudnou pitomou červenou knihovnu, a že je jí taky dost.
Diplomovou práci na toto téma asi nenapíšu, rozumovat nad tím, kdo má co v oblibě a že je žádoucí, aby měl každý možnost výběru, by se tady dalo dlouho. Tak to raději utnu, je tolik lepších možností jak trávit čas :-).
Hm... a co Alibi, co Sandra Brown, úspěšná autorka, které u nás vyšlo, jak vidím, 70 knih... Na rozdíl od některých komentářů níže byla pro mě tato kniha S. B. zatím nejlepší.
Dějem Alibi se potlouká mnoho postav a postaviček, občas v takto "plných" knihách nevím, kdo je kdo, ale tady jsem neměla problém. Krimi příběh jako takový je podle mě výborný, a ačkoliv je tu mrtvola, nevraždí žádný sadista ani hnusný úchyl, ale jednoduše človíček, který chce mít pro sebe nějaký prospěch...
Pozor! Hlavní hrdina se těžce zamiluje! Tak k tomu jenom dodám: jsem žena, mám srdce, vím, co je láska, a věřím, že muži to vědí také a stejně jako my ženy také milují - své dívky, manželky, své děti... A to není žádná ostuda ani trapnost, ve skutečném životě už vůbec ne - a rozhodně ne ani v knize.
:-)
Hm, autorčin pokus dostat se do mysli chlapa degradoval tuhle knihu do červené knihovny. Spíš se mi líbí od této autorky zápletky někde v zimě, v zapadlé chajdě v lese, ... Když jsem dočetla, řekla jsem si - konečně, to byla ale slátanina. Neskutečně se to natahovalo a ten závěr hrk a byl konec.
Autorka čtenáře napínala do samotného konce kdo je vrahem. Litovala jsem Alex, že se do toho zapletla, aby se chránila a nakonec ji podezírali z vraždy a nakonec i tak její minulost vyšla najevo.
Knížku jsem četla už před lety. Teď jsem si to zopakovala a opět se mi příběh líbil. Autorka umí velmi dobře propojit detektivní příběh s romantikou.
Občas se mrknu na nějakou knihu, kterou přečte a pochválí ženská část naší rodiny, ale tohle žádný extra trhák nebyl. Kříženec detektivky a červené knihovny, který se sice celkem dobře čte, ale za krátkou dobu si na něj ani nevzpomenu.
Knihy od Sandry Brown mám moc ráda, ale u Alibi mě začalo bavit tak posledních 50 stránek. Konec mi přišel takový rychlý a osudy některých postav nedořešené.
Alibi se mi moc líbilo. Myslím, že ukončení Deeve a Roryho, včetně Lorety tam naznačené bylo, nebyla tam žádná indicie, že by to mělo jít \"do kytek\". Také mě opravdu do poslední chvíle nenapadlo, kdo je tedy vrahem, na všechny postavy tam bylo náznaků dost. Hezké, čtivé, a jen tak pro mě - mě se Hammond líbil i pro tu jeho poslední větu .... její alibi jsem byl já
Alibi se mi líbilo, řekla bych že patří mezi ty lepší knížky od Sandry jako je třeba Skryté zlo, Reportér atd. Jediné, co na konci mi trochu chyběla ta pomyslná třešnička, dokázala bych si představit trochu happy end v Loretině případu – jako třeba že se vrátí k policii, podobné rozuzlení bych očekávala v příběhu Deeve a Smilowa. V tomto ohledu mi to přišlo nekompletní, proto ubírám jednu hvězdičku.
Moc jsem se na knihu po přečtení Reportéra (mmch pecka!!) těšila, ale bohužel se mi ani napopáté nepodařilo do knihy dostat a skončila jsem asi na 30. straně..
Autorka patří mezi mé oblíbené a jak jsem pocítila zklamání u knihy Růžový víkend, Alibi to zcela jistě napravilo.
Klasická kniha od autorky, napínavá, s dávkou romantiky, ale i s detektivní zápletkou.
Přiznám se, že jsem vraha vůbec neodhalila a závěr knihy mě překvapil. Steffi jsem úplně nesnášela a nechápala jsem, proč je tak podlá a hnusná na všechny.
Alex jsem od začátku fandila, tušila jsem, že nic nebude takové, jak se na první pohled zdá, přesto jsem nečekala takové rozuzlení děje.
Odpočinková kniha.