Americký císař

05.02.2017

Jednotlivé príbehy boli hrozne plytké. Veľké množstvo mien a osudov . Množstvo faktov a viet sa takmer identicky opakovalo. Kniha bola pre mňa veľkým sklamaním.

29.01.2017

Geniální kniha. Martin Pollack popisuje v přítomném čase osud obyvatel Haliče v devatenáctém století. Ano, téma mi znělo nudně jako dovolená v Bibione, ale mýlil jsem se. Stejně tak jsem se mýlil v geografické poloze Haliče. Halič není rozkrok Haliny Pawlowské, ale oblast na území dnešního Polska a Ukrajiny o podobné rozloze (několika stovek, možná tisíců, fotbalových hřišt).

V devatenáctém století nebyl život nikterak fajn. Ještě neexistoval hip-hop a tak se bída, kriminalita, chudoba, cholera, hladomory, pogromy a další horory musely ventilovat jinak. Řešením tak byla masová emigrace převážně negramotných obyvatel - hlavně do Ameriky, později do Brazílie a Argentiny.

Stejně jako u dnešní uprchlické vlny se už tehdá přišlo na to, že na lidském neštěstí se dá skvěle vydělat. Rejdařství v Německu si tak platily agenty, kteří pak v chudých oblastech naháněli chudé, aby se sebrali, prodali statek a šli do Ameriky, kde je čeká lepší osud. Nespočet lidí se proto opravdu pro tento krok rozhodlo, čemuž se ani nedivim, když jim katolická církev dávala rady ať zůstanou radši doma a nesou pánem uložený kříž jako správní křesťané. Ora et labora et cholera. Tleskám.

Pollack skvěle osciluje mezi popisem jednotlivých osudů, společenských témat dané doby (velmi obsáhle popisuje dobovou prostituci, interrupce, vzrůstající antisemitismus atd.), celkové nálady obyvatelstva a historických reálií. Tak skvěle, že to byla po dlouhý době opět kniha, kterou jsem otvíral pokaždý, když jsem měl volnou chvíli. A to je co říct, normálně ve svých volných chvílích buď kadim, anebo spím.

Jak psal už kolega Palivo, člověka opravdu mrazí, když čte, že to, co se děje dnes je skoro identický obraz toho, co se dělo před necelými 150 lety. Pozoruhodná je krátká epizoda, kdy masy přestaly hledat budoucnost v Americe, kde emigranti měli těžkej život, ale mohli se tam nějak zberchat a začít budovat novej život. Alternativu viděli v Rusku, které přeci jen bylo blíž. Nicméně tam je vojáci naháněli s bajonety, že tam je nikdo nezval a pořvávali na ně "zmizte lůzo, padejte odsud!”. Škoda, že se tahle kniha nedostane k lidem, který by si ji měli přečíst. 10/10.

20.01.2017

Povinné čítanie

03.10.2016

Trochu mne zarazilo, že naučná kniha je v knihovně mezi beletrií, ale je pravda, že množství informací podává skvěle napsaným vyprávěním, (možná tomu zařazení napomáhají chybějící poznámky a prameny). Některé věci si člověk domyslí (důvody emigrace), ale překvapil mě třeba rozsah a oragnizovanost celého obchodu s emigrací a také míra korupce císařských úředníků.

02.10.2016

Kniha sa mi páčila. Doteraz som mala trochu zidealizovaný pohľad na emigráciu našich krajanov do Ameriky zo začiatku 20-teho storočia. Nevedela som, koľko ich to stálo peňazí a hlavne o koľko ilúzii o šťastnom živote v ďalekom svete prišli.
Paralelu s dnešnou migračnou krízou by som videla hlavne v tom, ze na nešťastí inych ľudí sa stále dobre zarába. Za toľkými migrantmi vobec nemusíme hľadať konšpiračné teórie o premyslených útokoch na Európu, vplyve USA a pod. Pointa je podľa mňa v sieti prevádzačov, dohadzovačov, kupliarstva, agentov, skorumpovaných policajtov, štátnych úradnikov, ľudí co su ochotní za lacný peniaz "kúpiť" celý majetok, vlastníkoch ľodí a hlavne v nešťastí,v biede, v nevzdelanosti a v nevedomosti obetí.
Začiatkom minulého storočia boli na začiatku emigračnej vlny obrovské lode, ktoré vozili tovar z Ameriky, ale neboli obsadené na ceste z Európy. Potrebovali, aby sa im cesta oplatila- potrebovali naplniť loď a najvýhodnejšou možnosťou bolo- naplniť ju -na komfort nenáročnými cestujúcimi. Obchodné lodné spoločnosti, preto najali kopu agentov, ktorych posielali do najchudobnejších oblastí Haliče, Spišu... kde tamojším nevzdelaným ľuďom rozprávali o Amerike ako o krajine nekonečných možností, kde peniaze ležia na ceste a treba ich len pozbierať.... Predávali im lístky na loď, posúvali ich za prevádzačmi, ľuďmi, čo boli ochotní hneď odkúpiť, to málo, co mali. Emigrácia bol v tom case trestný čin, takže bolo treba kopu, nič nevidiacich žandárov, ochotných štátnych úradnikov, pisárov a pod. Odchádzali muži v najlepších rokoch, slobodní aj otcovia rodín... No Amerika nebola krajinou nekonečných možností, najmä nie pre nevzdelanych Haličanov. Dostavali tu najťažšiu pracu v baniach, pri vysokých peciach... Mnohí zahynuli pri praci, mnohí ako bezdomovci, mnohí len horko tažko zarobili na spätný lístok a vrátili sa spať ešte ako väčší žobráci. Len tí najschopnejší sa uchytili, zarobili a vrátili sa, alebo za nimi prišla rodina. Mnohé dievčatá naleteli kupliarom- skončili ako prostitútky v tych najhorších bordeloch Ameriky, Turecka, Argentíny...
Osobitne sa vysťahovalectvo týkalo Haličskych Židov- progromy na Ukrajine, v Rusku, vlna vzrastajúceho antisemitizmu v Rakúsko-Uhorsku viedla k vysťahovaniu obrovského počtu Zidov.

Čítanie je pútavé, autor si dal skutočne záležať, aby v knihe čo najviac objektívne opísal situáciu v Haliči- v najchudobnejšej časti R-Uhorska rozhraní 19. a 20-teho storočia

15.09.2016

Americký císař pojednává o tom, jak kolem roku 1890 emigrovalo skoro celý Rakousko-Uhersko do Ameriky. Tedy především lidé z Haliče. Tam to totiž stálo nejvíc za prd, protože tam tehdy měli místo internetu a playstationů pouze hladomor, choleru, kuplíře a obchodníky s bílým masem. A tím bílým masem nemyslím kuřecí prsa.

Esej začíná zhurta a hned nás uvrtá do osudů jednotlivých chudáků, kteří cestují do Ameriky vydělat pořádný love. Jenže, jak zpívá Jay-Z, čekalo je tam minimálně 99 problems. To všechno podává Pollack naprosto suverénně, bez jakékoli brzdy, sype osud za osudem a člověk se nemůže odtrhnout. Takhle svižně jsem se cítil naposled minulou sobotu, kdy jsem do sebe nakouřil 10 vodek. Co se týče literatury, Pollackova svižnost mi velmi připomněla Ouředníkovu Europeanu, v tomto případě zaměřenou pouze na jednu událost. Svižnost ještě umocňuje i fakt, že Pollack střídá v kapitolách témata (korupce, soudy, hladomor, Amerika, cesta, úmrtnost, pogromy atd) a také perspektivu - chvíli sleduje jednotlivce, pak zase přeskočí na celou společnost. Je tam sice víc jmen, než ve všech knihám od Marqueze dohromady, a sem tam se autor opakuje, ale pořád to utíká rychleji než kafe s bejvalkou. Když k tomu připočtu to, jak brutální, depresivní a bezútěšné časy to byly, a jak moc to nahání husí kůži, když si člověk uvědomí, že je to aktuální migrační situace skoro jako přes kopírák, nemůžu jinak než plnej počet. Snad si to jednou přečte i Aleš Brichta a Pitomio Vokamura.

Co víc, ta kniha je tak dobrá, že se Pollack v mém žebříčku nejlepších rakouských spisovatelů dostal na druhé místo za Arnolda Schwarzeneggera, kterého ale nutno říct, nejde překonat. Vždyť řídil tank a navíc je taky schopnej natankovat každýmu.