Američtí bohové: Vydání k X. výročí
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207797/bmid_americti-bohove-vydani-k-x-vyroci-SMQ-207797.jpg
4
1413
1413
Američtí bohové série
1. díl >
Nové, autorem preferované vydání k desátému výročí. Stín strávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům. Několik dní před svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo. V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, a ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit ji nakonec přijme. Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Podniká rušnou cestu tajemným světem Ameriky, jak ji nezná, a jeho společníky jsou mimo jiné i vražedný Černobog, charismatický pan Nancy nebo půvabná Ester – ti všichni navíc vědí o něm víc, než on sám. Postupně se Stín dozvídá, že minulost neumírá, že každý – jeho mrtvou ženu nevyjímaje – má svoje tajemství a že sázky jsou vyšší, než si kdo dokáže představit. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce – a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , PolarisOriginální název:
American Gods, 2001
více info...
Přidat komentář
Upřímně k téhle knížce jsem dlouho nevěděla, co napsat. Musím se ztotožnit se závěrečnými slovy autora v tom, že absolutně netuším, kam knihu zařadit – asi trochu temnější fantazy. Každopádně se mi moc líbila.
Poslouchala jsem ji jako audioknihu, kterou namluvil Kajetán Písařovič a byla to jedna z nejlepších audioknih, kterou jsou poslouchala. Pan Písařovič byl výborný! Líbilo se mi, jak jsem i hned z prvních slov poznala, o kterou postavu se jedná, a přestože v knize bylo velké množství postav, každou naluvil jinak a po celou dobu naprosto stejně. Jeho projev mi sednul.
A teď k samotné knize. Mám moc ráda knížky, které mě dokáží překvapit. Ale to se u téhle nestalo, protože jsem si absolutně netroufla tipnout, jak se bude dál vyvjít. Takže jsem si ani nevytvořila nějaké zásadní teorie a po celou dobu jsem napjatě čekala, co bude dál. A to je ještě lepší, než když knížky překvapí.
Styl Neila Gaimana je hodně specifický. Působí tak úsporně, svým způsobem i s minimem emocí, ale přesto dokáže vtáhnout do děje a i když to není vyloženě akční, stále se v knize něco děje. Dokáže vykreslit krásně temnou atmosféru.
Stína jsem si oblíbila hned na začátku, i když je to vlastně taky celkem zvláštní postava, na začátku se mi zdál trochu netečný a chladný, ale vzhledem k okolnostem, je to nejspíš pochopitelné. Každopádně čím víc, jsem ho poznávala, tím víc jsem mu fandila a líbil se mi. Naopak jsem od začátku nefandila Středovi, přestože ani jeho postava není špatně napsané. Obecně oceňuji, že postavy nebyly ani černé ani bílé, ale všechny pěkně vykreslené s dobrými i stinnými stránkami.
Knížku rozhodně doporučuji.
Zcela ojedinělá fantasy; se starými božstvy v současnosti jsem se ještě nesetkala, nakonec z toho vylezl poměrně svižný a čtivý příběh, i když je zde spousta postav a čtenář musí být stále ve střehu, aby věděl, o koho jde. Moc se mi to líbilo, těším se na další knihy od tohoto autora.
Tradičně dobrá kniha. Od Gaimana se ani nedá čekat nic jiného. Jsou v ní momenty, které se mi líbily - například příběh s ifrítem, klid města Lakeside-. I přes ně jsem ale ráda, že už mám knihu za sebou. Příběhů zpracovávajících osudy starých bohů v Novém světě jsem četla už několik. Tenhle je povedený, zanechal dobrý dojem, přesto ho nechám s potěšením zapadnout.
Omlouvám se všem, kdo tu knihu milují. Já se k nim nezařadím.
Okouzlilo mě to. Příběhů hned několik, přitom je jasné, kde je hlavní linka. Putování po Státech parádní, až jsem si k tomu brala k ruce mapu.
Bylo to skvělé. Poslouchala jsem celý ten dokonale propracovaný, temný příběh jako audioknihu. Do té doby jsem o existenci Kajetána Písařovice neměla ani tušení - a teď ho budu velebit skoro stejně jako autora knihy. Když totiž vezmete perfektně napsanou knihu a necháte ji přečíst perfektnímu herci, stane se z toho jedinečný zážitek. Nicméně i přes velmi podařenou interpretaci ve mně zůstává nutkavá potřeba přečíst si to celé znovu sama.
zastavil jsem se v knihovně tentokrát jen proto abych si odskočil na ono místo.vracím klíč od dvounulky a bezmyšlenkovitě sáhnu po téhle knize aniž bych se obtěžoval se čtením anonjaksetomuříká.15 let jedna z mých nej knížek vůbec. zkoušel jsem pak od nýla přečíst ledasco včetně sandmana ale nic mě nedostalo tak jako právě američtí bohové.ps:díky za pár dalších shledání se stínem
Příběh v poklidu popisuje různé na sebe navazující epizodní příhody a vlastně na žádné moc nezáleží. Je to celé nějaké mdlé a jen konec to malinko rozsvítí. Knihy od konkurence „Podzim Stínů” a „Brány Anubisovy” mají trochu podobný námět, ale jsou výraznější. Dalšího Gaimana si asi hned tak nepřečtu.
Já ani nevím, proč mám po dočtení takové smíšené pocity. Nápad super, místy děj naprosto vynikající. Ale zase tam byly části, které jsem se jen snažila rychle přečíst, abych je měla za sebou. Ale za 4 hvězdy to určitě je, o tom žádná.
Nějak nevím, co si o knize myslet. Občas jsem i měla pocit, že jsem se chytla, ale takový pocit zase rychle odezněl. Prostě netuším, co bylo smyslem.
Mám ráda knížky, o kterých před čtením vůbec nic netuším, takže jsem si tuhle mimořádně užívala. Kniha je nesmírně čtivá, zvraty byly nečekané, bozi zajímaví, akorát motivaci hlavního hrdiny jsem ne vždy chápala.
Takovou slataninu uz jsem dlouho necetla. Prijde mi to jako Fifty shades pro chlapy. Chapu ze tohle vznikne v americe odkojene nekonecnymi prednaskami o shakespearovi. Proste mel dobry napad a nalatal tam vsechny mozne bohy a jeste dalsi skopociny co ho napadlo. Vysledkem je tak priserny a nudny eintopf ve kterem si pravdepodobne amici hledaji skryta poselstvi. Za par let misto shakespira budou mozna rozebirat co Gaman minil tady v tomto odstavci. Pokud se vam to nelibi na zacatku nectete to protoze je to kravina.
Konečně mám přečteno! Ale opravdu jen kvůli nedostatku volného času, protože tato kniha je parádní. Nádherný román a přirovnat ho o vínu, musel bych říct, že je to vyzrálé se vším všudy. Těším se na další knihy pana Gaimana a tuším, že nebudu mít nikdy dost ????
Ačkoli mě v průběhu čtení některé věci rozčilovaly (kouzlení s mincema opravdu dost, trochu přehnaně moc konců), tak musím uznat, že to prostě byla jízda. Poslouchal jsem jako audioknihu, skvěle namluvenou Kajetánem Písařovicem, podle doslovu soudě asi jako The Author Cut.
Na začátku se zdálo, že kniha bude strašně dlouhá, ale uběhla jako nic a úplně se mi nechtělo s hrdiny loučit. A to nejen s těmi kladnými. Prostě Gaiman je Pan Autor. Rozhodně jsem neměl problém se ztotožněním jako u spousty jiných knih.
Za mě asi nejlepší Gaiman, ona tahle kniha oproti těm ostatním co jsem četl (snad kromě Stardust) byla taková nejnormálnější. Ale i tak se zde našly jisté společné rysy, jako např. vytržení z "normálního" lidského života a přesun do jiných rovin exitence.
... víra, nové versus staré, zapomnění, odvaha, spravedlnost, rituál
.
Jedním slovem? Boží
.
Víra je velmi osobní a niterní záležitost, přesto ostatní očekávají vaší účast na okázalých rituálech. Bez nich nebude víra naplněná, bez nich nebude váš bůh existovat. Tak jako vy potřebujete svého boha, tak i on potřebuje vás. Nevěříte, že existují? Možná budete překvapeni...
Konec byl dobrý, ale půlka knihy by klidně mohla být proškrtaná. Mám Gaimana ráda, ale buď jsou jeho knihy fakt dobrý, nebo fakt nudný/zvláštní. Američtí bohové patří do té druhé kategorie.
Tak tedy... Ze začátku: "prosím? To tedy nevím..." Ale časem mě to chytlo. Zvláštní kniha, za mě super. Určitě si od autora přečtu něco dalšího. Když jsem se jí snažila převyprávět manželovi, tak se tvářil vážně nechápavě: "pan Svět? pan Město? A to ti fakt přišlo dobrý?" :-) Nejen dobrý - skvělý.
Pokaždý, když čtu něco od Neila Gaimana tak mám takovej zvláštní pocit. Nevim, jestli mě semele ta atmoška daný knížky nebo to, jak je knížka napsaná, ale prostě něco tam je. Někdy jsem měl pocit, že po mně autor hází random nějaký věty, který nemaj s dějem nic společnýho, ale to je prostě Gaiman. Občas tam ta omáčka jak se kdo tváří nebo cítí není potřeba, ale na druhou stranu jsou ty postavy tak okrajově líznutý, že bych je chtěl znát víc do hloubky. Autor nás nechává spoustu věcí si domyslet, proto asi kdybych neviděl seriál, tak by mě knížka nebavila. Seriál je daleko barvitější a spousta věcí je tam jinak, ale po 3 letech čekání, kdy člověk neví, jak to dopadne, jsem byl rád, že jsem se vrhnul na knížku.
Po Dobrých znameních jsem se rozhodla pokračovat v Amerických bozích, tak do půlky knížky jsem se musela přemlouvat k čtení, ale je to pouze nájezd pro fantastický finiš.
Štítky knihy
postmoderna mytologie anglická literatura Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál cesta, roadtrip Illinois
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Bohužel velké zklamání.. Nejčtivější pasáže byly ty z časů minulých, které vyprávěly o původním příchodu bohů do Ameriky, příp. Stínovy sny. Hlavní linka ovšem byla nudná, roztříštěná, jakoby čtenář neustále čekal, kdy už se začne dít hlavní děj a furt ne se tam dostat. Vzhledem k délce knihy to bylo docela dlouhé čekání, které jsem překousla jen díky tomu, že knihu jsem měla do čtenářské výzvy a ke konci roku už jsem neměla čas začínat jinou knihu. Jinak bych snad (jako jednu z hodně mála knih) nedočetla.