Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206172/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-206172.jpg
4
4327
4327
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí... Jonassonův první román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel se záhy po vydání stal čtenářským hitem a dva roky po sobě nejprodávanějším švédským románem. Přeložen byl do 40 jazyků. Fenomenální úspěch sklízí v mnoha zemích světa, včetně Česka, kde se dosud prodalo přes 50 000 výtisků. Grandiózní příběh, který ve srovnání se „Staříkem“ nezaostává ani nápady překračujícími veškeré hranice, ani bizarními zvraty a ani nezapomenutelným půvabem.... celý text
Přidat komentář
Zhruba první půlku jsem se docela bavila, bohužel pak to šlo rapidně dolu...přišlo mi jako by se autor točil v kruhu a jenom se nějak snažil popsat zbývající stránky do konce... ještě horší bylo, že mi většina postav v čele s Nombeko byla časem docela nesympatická...
Rozhodně nedoporučuju číst v rychlem sledu se Staříkem...
Souhlas s Pecka 02, kdo před tím nečetl Staříka, má výhodu. Zatímco u Staříka jsem se nahlas usmívala a užívala si každou stranu, tady to bylo čtení spíše z povinnosti -těšila jsem se, až bude konec. Ani by mi tak nevadilo, že je to okopírovaný Stařík, ale prostě to nemělo šťávu.
Analfabetka je takový Stařík v bleděmodrém, a to nemyslím jen obálkou. Škoda, že Jonas nepřišel s něcím novým. U Staříka jsem si ještě říkala, že je to tak absurdní, až jsem se musela smát. Analfabetka byla místy ještě absurdnější, ale to už mi bohužel připadalo jako blbost. První polovina byla ještě v pohodě, ale od té druhé to šlo z kopce. Na léto se to ale hodí hezky a ti, co nečetlli Staříka budou mít taky výhodu.
Nemůžu si pomoci, ale knížky Analfabetka ani Stoletý stařík mě vůbec nenadchly, četla jsem je, protože patří mezi bestsellery a já doufala, že tím pádem budou tedy opravdu dobré a čtivé. Ale jsem velice zklamaná, celou dobu jsem se vyloženě nudila a Analfabetku jsem nakonec asi v půli vzdala, vyloženě mi vadily dlouhé popisné pasáže na začátku a značná absence přímé řeči, která by děj trochu "urychlila", pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká "akce" , nějaký jeden velký nečekaný zvrat, který by mě zatáhnul do příběhu a já díky tomu zapomněla na realitu, ale bohužel se nic takového nestalo. Všechny zvraty, které se v knihách staly, byly hrozně průhledné a daly se předvídat dopředu, tudíž žádná zábava ani překvapení čtenáře ve formě nečekaného rozuzlení se nekonalo. Takže za mě ne, podruhé už po knihách J. Jonassona nesáhnu.
Analfabetka se mi líbí mnohem víc než Stoletý stařík. U Analfabetky jsem se bavila a byla opravdu zvědavá, co se ještě stane dál, takže u mě rozhodně vede.
Nesměla bych předtím číst Stoletého staříka, aby mě knížka nadchla, opravdu trcohu zkopírovaný příběh.
Pěkné, čtivé, pořád dost humorné, aby kniha sama o sobě obstála. Ale proč jsem měla tolikrát pocit, že tohle už jsem někde četla? Princip, na kterém je vystavěn Stoletý stařík (neuvěřitelná setkání, politické pozadí, historické co-by-kdyby atd.) je tu zkopírovaný až hanba. Pokud pan Jonasson neumí napsat nic skutečně nového, ať už raději nepíše. Zbytečně by shazoval vlastní vysoko nasazenou laťku.
Výtečné politické pozadí knihy. Zápletka do cca poloviny knihy poutavá. Nicméně cca v druhé polovině knihy jsem nejspíš ztratila smysl pro humor a čekala a čekala až do konce, zda-li ho znovu najdu. Nenašla jsem.
Jasně, byla to zábava, ale pořád mi běželo hlavou, že opakovaný vtip není vtipem... Jonasson potřetí už asi ne.
Řekla bych že tahle kniha je ještě lepší než Stoletý stařík který vylezl z okna a zmizel.
Stojí za to přečíst. :D
Bohužel jen opakování staříka v jiném kabátě....nicméně je pohodová a doporučuji ji
Po Staříkovi jsem se bál, že mě tato kniha velmi zklame. Naštěstí tomu tak nebylo. Jistě, je podle mého názoru slabší, ale očekávaný propadák to rozhodně nebyl. To slabší myslím oproti Staříkovy, nikoli oproti běžné literatuře tohoto žánru. Závěrem tedy proč jsem dal 5 hvězdiček stejně jako Staříkovi? Protože 6 hvězdiček, které by si Stařík zasloužil, zadat nelze :-)
Souhlasím s názorem cie. Příběh je zajímavý, ale hrozně mě nebavily velmi předvídatelné zvraty a ke konci už mě to celkem rozčilovalo, především stupidní Holger 1. Asi to bude tím, že se každý den potkávám s takovými tupci v práci a ještě o nich číst, to už je na mě moc :-(
V podstate podobná kniha ako Storočný starček, napísaná rovnakým štýlom, rovnako ironizujúca svetovú politiku a zbrojenie, vybavená veľkou dávkou čierneho humoru.
Mě se líbilo prvních 50 stran, potom jsem se těšil už na konec. Stařík byl super, ale tato kniha mě vůbec nezaujala