Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238471/mid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-238471.jpg
4
4313
4313
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Dost podobné charaktery postav jako ve Staříkovi a podobně švihlý děj protkaný absurdními situacemi. Takový slabší odvar Staříka, docela zklamání.
No paráda. Vím, že by se to asi nemělo, ale tohle byl lepší zážitek než se staříkem. Takhle povedenou oddechovku jsem dlouho nepročítal. Po přečtení jsem zkusil žít život lehčeji a bez stresu tak jako hrdinové. Bylo to hezké, ale dlouho to nevydrželo. Je fain brát život s takovouhle nadsázkou.
Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst do knihy, ale postupem času, jak se děj trochu rozjížděl, jsem spíš nevěděla kdy přestat číst. Kniha je skvělá!!
Bohužel přiznávám, že jsem se nad touto knihou trochu trápila. Možná jsem se netrefila do své správné nálady, ale nebavila mě. Přišla mi jako nastavovaná kaše Stoletého staříka. Ne příliš vtipná a už ani originální. Nicméně jsem ji dočetla a konec se mi líbil o něco víc než začátek. Jak už zde bylo řečeno - dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Nechápu jak to někdo nemohl dočt dokonce, ale budiž - každý máme odlišný vkus že :) Mě kníka bavila od začátku až do konce stejně jako "Stařík" a ráda se k ní časem vrátím, ale na to mám příliš velký seznam toho co přečíst :) Knížka si zaslouží plný počet, smála jsem se celou dobu :)
Jen co jsem dočetla staříka, začala jsem číst Analfabetku. Trošku jsem se bála co přijde, protože některé místní komentáře nejsou zrovna dvakrát povzbudivé, ale nakonec jsem zklamaná rozhodně nebyla. Do srovnávání se pouštět nebudu, každá kniha je jiná s jinými postavami, každá má prostě své kouzlo. Za sebe můžu rozhodně doporučit. Sice humor je opravdu absurdní, ale na chvíle, kdy člověk potřebuje odpočinout a vypnout, je kniha naprosto ideální. Jen vám tedy řeknu - Holger 1 je fakt idiot, štval mě po většinu knihy, ale bez něj by to nebylo ono. :D
Je to svěží a vtipné čtení, perfektní na léto. U knihy jsem se náramně bavila, zatím je první, kterou jsem od tohoto autora přečetla, takže nemohu soudit, zda je "horší" než Stoletý stařík, jak mnozí naznačují. Hranice mezi vtipnou, absurdní a nesmyslnou scénou podle mne zvládl bravurně. Vždyť kniha nemá být nějakou "nudnou, vážnou a smysluplnou věcí", ale rošťáckým nesmyslem, což autor dle mého názoru zvládl bravurně :)
Druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Stařík se mi líbil víc. Možná to bylo tím, že si knihy byly tématem dosti podobné. Při čtení knihy jsem také zjistila, že nemám ráda knihy, které se odehrávají v dlouhém časovém úseku. Přestože v knize byly vtipné momenty, u kterých se dalo zasmát, nedostala mě tak jako Stařík.
Jonas Jonasson má skvělý slovní humor, který ale zapadl v důsledku používání absurdna víc než je zdrávo. Se svými vtipnými slovními obraty by si autor určitě vystačil na celou knížku, často mě tím úplně odzbrojil. Bohužel ale tohle všechno zapadlo v důsledku vymýšlení absurdnějších a absurdnějších příběhů, u kterých už se pak člověk ani nesmál, ale spíše kroutil hlavou. Není to jenom problém Analfabetky, Stařík na tom byl úplně stejně. Jonassovy knížky nejsou špatné, ale na druhou stranu na nich ani není nic extra, kvůli čemu by měli všcihni bláznit... Btw: copak to má pořád s těma atomovkama? :)
Bohužel musím souhlasit s negativními komentáři. Mě se knížka nelíbíla, dobře možná začátek byl trošku vtipný, ale nedočetla jsem do konce, knížku jsem v půlce odložila. Asi nejsem vhodný čtenář na tento typ humoru.
Po přečtení staříka jsem začla číst Analfabetku. Ze začátku mě ještě některé vtipné výstupy pobavily, dostala jsem se do půlky knihy a řekla jsem si DOST! Tohle mě vážně nebaví! Proč mám číst o tak absurdních situacích, které mě stejně nic nepřinesou?! Vím, že kniha má pobavit, ale když nebaví...tak je to těžké. Takže hodnotím negativně.
Já bych to ani tak nepřirovnávala ke Staříkovi. Alan byl Alan a měl svoje dobrodružství a zážitky a Nombeko zase svoje. Možná se mi Analfabetka líbila ještě trošku víc, a v některých pasážích jsem slzela smíchy:) Vždyť je tolik knížek, které jsou jak přes kopírák a mě se styl Jonassonova vyprávění hrozně líbí a ten jeho černý humor je výborný. Pro mě za mě, může napsat dalších takový deset, já si ji vždycky ráda přečtu a aspoň si trochu oddechnu od ostatních severských krimi masakrů :o)
Ne nadarmo se říká, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Stařík je stařík a opakovaný vtip už není vtipem. Hranice mezi vtipnou, absurdní scénou a vykonstruovaným nesmyslem, kterému se můžeme zasmát jen s ironií nebo úšklebkem je dost tenká,v Analfabetce možná víckrát překročená...Ale pěkné letní čtení...Kdo obrátí pořadí přečtených Jonassonových knih - nejdřív Analfabetka a potom Stařík - bude určitě spokojenější....
Mě se líbilo prvních 50 stran, potom jsem se těšil už na konec. Stařík byl super, ale tato kniha mě vůbec nezaujala
Zhruba první půlku jsem se docela bavila, bohužel pak to šlo rapidně dolu...přišlo mi jako by se autor točil v kruhu a jenom se nějak snažil popsat zbývající stránky do konce... ještě horší bylo, že mi většina postav v čele s Nombeko byla časem docela nesympatická...
Rozhodně nedoporučuju číst v rychlem sledu se Staříkem...
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Zase poučení pro mě: knihám označovaným jako bestseller a majícím v knihovně více jak 10 rezervací je lépe se vyhnout :). Proč jsem ji teda četla? Zaujalo mě téma, poté několik prvních stran. Nemůžu říct, že bych se nebavila, ale pouze asi tak max do první třetiny. Kniha se čte lehce, je nenáročná, semtam vtipná....ale posléze mě začaly ty úžasné náhody a absurdní situace unavovat. V podstatě jsou to šílené fantasmagorie, asi jsem čekala vážnější téma (autora jsem neznala a komentáře zde nečetla), doporučuji pouze nenáročnému čtenáři. "Staříkovi" se už vyhnu :).