Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238471/mid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-238471.jpg
4
4313
4313
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Analfabetka je takový Stařík v bleděmodrém, a to nemyslím jen obálkou. Škoda, že Jonas nepřišel s něcím novým. U Staříka jsem si ještě říkala, že je to tak absurdní, až jsem se musela smát. Analfabetka byla místy ještě absurdnější, ale to už mi bohužel připadalo jako blbost. První polovina byla ještě v pohodě, ale od té druhé to šlo z kopce. Na léto se to ale hodí hezky a ti, co nečetlli Staříka budou mít taky výhodu.
Nemůžu si pomoci, ale knížky Analfabetka ani Stoletý stařík mě vůbec nenadchly, četla jsem je, protože patří mezi bestsellery a já doufala, že tím pádem budou tedy opravdu dobré a čtivé. Ale jsem velice zklamaná, celou dobu jsem se vyloženě nudila a Analfabetku jsem nakonec asi v půli vzdala, vyloženě mi vadily dlouhé popisné pasáže na začátku a značná absence přímé řeči, která by děj trochu "urychlila", pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká "akce" , nějaký jeden velký nečekaný zvrat, který by mě zatáhnul do příběhu a já díky tomu zapomněla na realitu, ale bohužel se nic takového nestalo. Všechny zvraty, které se v knihách staly, byly hrozně průhledné a daly se předvídat dopředu, tudíž žádná zábava ani překvapení čtenáře ve formě nečekaného rozuzlení se nekonalo. Takže za mě ne, podruhé už po knihách J. Jonassona nesáhnu.
Analfabetka se mi líbí mnohem víc než Stoletý stařík. U Analfabetky jsem se bavila a byla opravdu zvědavá, co se ještě stane dál, takže u mě rozhodně vede.
Nesměla bych předtím číst Stoletého staříka, aby mě knížka nadchla, opravdu trcohu zkopírovaný příběh.
Pěkné, čtivé, pořád dost humorné, aby kniha sama o sobě obstála. Ale proč jsem měla tolikrát pocit, že tohle už jsem někde četla? Princip, na kterém je vystavěn Stoletý stařík (neuvěřitelná setkání, politické pozadí, historické co-by-kdyby atd.) je tu zkopírovaný až hanba. Pokud pan Jonasson neumí napsat nic skutečně nového, ať už raději nepíše. Zbytečně by shazoval vlastní vysoko nasazenou laťku.
Výtečné politické pozadí knihy. Zápletka do cca poloviny knihy poutavá. Nicméně cca v druhé polovině knihy jsem nejspíš ztratila smysl pro humor a čekala a čekala až do konce, zda-li ho znovu najdu. Nenašla jsem.
Jasně, byla to zábava, ale pořád mi běželo hlavou, že opakovaný vtip není vtipem... Jonasson potřetí už asi ne.
Řekla bych že tahle kniha je ještě lepší než Stoletý stařík který vylezl z okna a zmizel.
Stojí za to přečíst. :D
Bohužel jen opakování staříka v jiném kabátě....nicméně je pohodová a doporučuji ji
Po Staříkovi jsem se bál, že mě tato kniha velmi zklame. Naštěstí tomu tak nebylo. Jistě, je podle mého názoru slabší, ale očekávaný propadák to rozhodně nebyl. To slabší myslím oproti Staříkovy, nikoli oproti běžné literatuře tohoto žánru. Závěrem tedy proč jsem dal 5 hvězdiček stejně jako Staříkovi? Protože 6 hvězdiček, které by si Stařík zasloužil, zadat nelze :-)
Souhlasím s názorem cie. Příběh je zajímavý, ale hrozně mě nebavily velmi předvídatelné zvraty a ke konci už mě to celkem rozčilovalo, především stupidní Holger 1. Asi to bude tím, že se každý den potkávám s takovými tupci v práci a ještě o nich číst, to už je na mě moc :-(
V podstate podobná kniha ako Storočný starček, napísaná rovnakým štýlom, rovnako ironizujúca svetovú politiku a zbrojenie, vybavená veľkou dávkou čierneho humoru.
Něco mezi Vonnegutem a Forest Gumpem, také zasazené do historických reálií. Četlo se pěkně, místy zábavné, ale celkově mě moc nebavilo.
Fikce říznutá dějepisem, humorem a psychologii postav. Četla se lehce, ale k mým top knihám ji rozhodně řadit nemůžu.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Souhlas s Pecka 02, kdo před tím nečetl Staříka, má výhodu. Zatímco u Staříka jsem se nahlas usmívala a užívala si každou stranu, tady to bylo čtení spíše z povinnosti -těšila jsem se, až bude konec. Ani by mi tak nevadilo, že je to okopírovaný Stařík, ale prostě to nemělo šťávu.