Andělé v mých vlasech
Lorna Byrne
Lorna Byrneová od nejútlejšího věku vídala anděly a hovořila s nimi. V knize Andělé v mých vlasech, kde zaznamenala svůj neuvěřitelný životní příběh, otevřeně hovoří o svých zážitcích. Její příběh se okamžitě stal bestsellerem. Poskytuje čtenáři jedinečný pohled na andělské pomocníky, kteří nás neustále obklopují a pouze čekají na naši prosbu o pomoc. 3.vydání... celý text
Literatura světová Esoterika, astrologie, okultismus Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , PragmaOriginální název:
Angels in my Hair, 2008
více info...
Přidat komentář
No nevím, nevím. Právě čtu, ale asi nedočtu. Anděl tady, anděl tam, anděl všude. Asi je na mě těch andělů až moc.
Nooo, tak to jsem nečekala :-) Věřím na anděly, mimozemšťany a nevím co ještě, ale tohle bylo fakt moc. Naprosto přeandělováno. Slovo anděl je v knize asi milionkrát. Ze začátku to bylo příjemné čtení, milá pohádka.. Ale velmi brzy jsem se začala těšit, až bude konec knihy. A co se týká stylu psaní, to mi také nesedlo. Mnoho a mnoho zbytečných vět a popisů, které k ničemu nejsou. Např. jak zde již někdo zmiňoval, popisování vyndavání nákupu z tašky, kdy člověk čeká, co se stane a ono ejhle - nestane se nic. Jen prostě vyndala nákup :-) K Lorně už se určitě nevrátím.
Věřím. Věřím v mnohé, v Boha i anděly, ale tohle bylo prostě moc. Nedalo mi to a trochu jsem zkoumala a někde jsem četla, že mnoho andělů a příhod bylo přibarvených a přidaných až po dopsání. Co je na tom pravdy, nevím, každopádně mi přišlo absurdní, jak autorka barvitě popisovala každý detail - "položila jsem tašku s nákupem na stůl, strčila jsem do ní ruku, vytáhla jsem jablko a položila jej vedle tašky, pak jsem sáhla po dalším ovoci..." - a člověk čekal, kdy přijde ta pointa, zatímco to bylo jen prázdné líčení děje.
A navíc, někde za polovinou jsem se zasekla. Nedokázala jsem číst dál. Cítila jsem z toho strašně negativní energii (což bych u tohoto typu knihy asi neměla), autorčina slova a děj jež popisovala mě naplňovala smutkem a strachem. Zajímalo mě, jak to skončí, jen kdyby mě to tak nestahovalo dolů. Teprve když jsem přečetla pár jiných knih, dokázala jsem se k této vrátit a dočíst ji. Byla pro mě těžká, velmi emocionálně těžká a vůbec mi nezanechávala takový ten hezký pocit na duši, který mám třeba u Doreen.
Takže věřím, že autorka to neměla lehké, mnohokrát si za to snad i mohla sama a mnohokrát to byl prostě osud, každopádně to nebylo nic pro mě a po její knize už asi nesáhnu.
Povídání této autorky je zajímavé, ale je toho na mě moc..... Boha, modliteb i provázení anděly. V některé z prvních kapitol bylo toto:" zapomněli jsme, že máme duši, a uvěřili jsme, že jsme jen maso a kosti.“ Rozhodně vím, že má člověk duši, že duševno má velkou sílu.., ale říct to tak jednoznačně? Beru to jako čtenářskou zkušenost, nic víc.
Této knize jsem dala mnoho prostoru a mnoho myšlenek. Jsem věřící a proto mě popisující život Lorny bavil. Dokonce jsem koukla i na pár rozhovorů s ní. Myslím, že mi to život rozhodně obohatilo. Knihu doporučuji i lidem, kteří nevěří, ale hledají ve svém životě nějaký směr.
Moc hezké čtení. Styl psaní autorky na mě působil bezelstně a opravdově, skoro jako vyprávění dítěte. Myslím to tak, že to bylo uvěřitelné a věřím, že to bylo psané přesně tak, jak ji napadaly myšlenky bez zbytečných úprav a přikrašlování. Opravdu mám z této knížky moc hezký pocit a můžu napsat, že ve mě "něco" zanechala.
Autorka Lorna Byrne od nejútlejšího věku vídala anděly a hovořila s nimi. Knížka Andělé v mých vlasech, je velice strhujícím příběhem jejího neuvěřitelného života. Autorka zde líčí své dětství v Irsku, i manželství se svým skvělým mužem. Knížka ukazuje čtenáři překvapivý pohled spoustu andělů , kteří nás neustále obklopují a pouze čekají na naši prosbu o pomoc. Je to neuvěřitelně krásná knížka. Já jsem jí prostě naprosto uvěřila a snažím se věřit a umět požádat. Určitě je to knížka na více přečtení než jenom jednou.
Kniha se ke mě sama dostala těsně po smrti mé maminky. Četla se mi velice dobře, našla jsem v ní útěchu a hlavně cestu přemýšlet nad věcmi mezi nebem a zemí.
,,Jsme přesvědčeni, že všechno dokážeme sami. Zapomněli jsme, že máme duši, a uvěřili jsme, že jsme jen z masa a kostí."
Tuhle knížku jsem zkoušela číst 2krát, ani jednou to nevyšlo. Obsah mě sice zaujal, ale styl slohové práce žáka základnì školy.....to opravdu nedám.
Kniha paní Lorny Byrne Andělé v mých vlasech mě hodně oslovila. Začala jsem si více uvědomovat, že je se mnou stále můj anděl strážný a mohu na něj mluvit a žádat o pomoc i při maličkostech. Neslyším ho, ale někdy mám pocit, že mě pohladil po ruce. U této knihy jsem nečekala nějaké úžasné literárně zpracované dílo. Přečetla jsem si životopis paní Lorny, která bohužel, nemohla ani dokončit základní školu a proto je vůbec zázračné, že knihy píše. Její kniha je velký dar naděje pro mnoho lidí. Ty hvězdičky jsem chtěla dát všechny, ale bohužel to nějak neumím. (Nevím, proč mi to napsalo - odpad) Takže ANO- všech 5 hvězdiček.
Celkom dobre sa to číta len v niektorých pasážach to je mierne pritiahnuté za vlasy a nudné. Autorka sa zo začiatku opisuje ako mentálne zaostalá a tiež takto popisuje aj chovanie ľudí z jej okolia ku nej. Napriek tomuto si zjavne nájde prácu a dostane sa do normálneho kolektívu. Nájde si muža, ktorý je normálny a vydá sa zaňho. Miestami má človek pocit že tých anjelov si predstavuje retrospektívne teda si ich vkladá do spomienok. Verím že anjeli sú no asi by som po prečítaní tejto knihy potreboval vložiť prsty do rán . Tiež si myslím že v knihe je zopár momentov, ktoré tam boli vložené aby sa kniha lepšie predávala (napríklad ten poltergeist). Určite ale vyvoláva zamyslenie a túžbu po hľadaní.
Vynikajúca knižka, ktorá len potvrdzuje, že medzi nebom a zemou naozaj niečo je. Je to kniha, ktorá nemusí každého zaujať svojim obsahom, ale kto správne pochopí jej posolstvo, pre toho môže byť veľmi prínosná.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2010 | Andělé v mých vlasech |
2013 | Andělské poselství naděje |
2015 | Schody do nebe |
2014 | Nebeská láska |
2017 | Andělé na dosah |
Kedysi, keď niekto od útleho detstva vídal anjelov a počul hlasy, tak ho zavreli na psychiatriu. Dnes o tom napíše knihu. :(