Andělé všedního dne
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/297440/bmid_andele-vsedniho-dne-5CG-297440.jpg
4
821
821
Pro dvaapadesátiletého Karla z pražských Nuslí je úterý 5. září 2006 posledním dnem jeho života, ale to zatím vědí jen andělé... Mladá vdova, učitel autoškoly, sebevrah a čtyři andělé — to jsou možná trochu překvapiví protagonisté nové knihy Michala Viewegha. Nejčtenější současný český spisovatel v ní s obvyklou fabulační a kompoziční bravurou vypráví příběh jediného dne, na jehož konci se tři lidské osudy spojí v jeden. Sám autor novelu charakterizuje jako "svižnou story o lidech, andělích a umírání" či "knížku o nás všech, jejichž čas je vyměřen, a přesto se stále chováme, jako bychom tu měli být věčně".... celý text
Přidat komentář
přečteno za jeden den, žádný zvláštní zážitek to ve mě nezanechalo, i když možná nejzajímavější, co jsem od Viewega přečetla
Přečetla jsem ji během dvou dnů. Mohu však říct, že už bych ji znovu necetla. Dost zvláštní pojetí smrti.
Chtěla jsem něco čtivého na večer či dva. Opět mě však Viewegh zklamal. Námět knihy je zajímavý, ale měla jsem pocit, jako bych pořád na něco čekala nebo něco postrádala - co teda vlastně ti andělé dělají? Proč si neustále stěžují a není vysvětleno na co? Proč v knize není kapitola z pohledu čtvrtého anděla? Zaujal mne v podstatě jen příběh Ester a popis umírání jejího manžela. Je pravda, že tu a tam se našly věty, které mě donutily se zamyslet na během světa, ale celkově jsem měla problém knihu dočíst.
Tak.. no, námětem mě kniha dost zaujala a bylo v ní dost zajímavých myšlenek. I samotný děj se mi líbil. Nesedla mi ale ich-forma v přítomném čase. Já přítomný čas fakt nemusím, blbě se mi to čte. A některé pasáže mě hrozně nudily - kdyby byla kniha delší, asi bych ji nedočetla. Ale musím ohodnotit námět a děj + krásnou obálku, takže knihu bych hodnotila tak 70% / 3,5*
Mně osobně se četla kniha překvapivě dobře, a to i přes to, že jsem se "andělské tématiky" bála. Příběh jsem pojala jako odlehčené a úsměvné sci-fi situované do současnosti a byla jsem spokojená. Otázkou zůstává, zda kniha uspokojí i ty, kteří od knihy očekávají něco jiného, vážnějšího a smysluplnějšího..
Téma je sice vypůjčené z Nebe nad Berlínem, ale Viewegh nekrade, jen je tu ta základní inspirace. Celou dobu jsem se při čtení bál, že se autor neudrží a ten od začátku očekávaný konec nechá změnit. Že nakonec andělé zasáhnou do toho, co je dané. Nějak odvrátí to, kam příběh směřuje. ale hezky to dokázal ustát v rámci toho všedního dne, kdy málo je vlastně strašně moc. Nejlepší knížka od MV, kterou jsem četl.
Já toho chlapa asi miluji, tohle bylo naprosto skvělé dílo, jak říkal sám autor, projevují se tam jeho osobní emoce (smrt tatínka) a jde to tam hodně cítit. Já osobně neměla problém zorientovat se mezi postavami, tak moc jich tam zase nebylo a vše mělo návaznost a logiku! :)
Kniha mě nezaujala. Téma umírání je pojato velmi zvláštně, povrchně, téma esoterické ještě povrchněji... Nevím, co tím autor chtěl říci a nechává mě to zcela klidnou. Vzhledem k tomu, že s umíráním blízkého člověka bohužel osobní zkušenost mám, přišlo mi, že kniha je o ničem... doporučit ji nemohu.
Bohužel jsem opět nedočetl tuto publikaci od nejčtenějšího českého spisovatele. Tímto se u omlouvám. Neschledal jsem knihu jako svižnou story o lidech, andělích a umírání. Jeho fabulace knih je na mě těžká. A to se mi stalo i v předchozích publikacích. Přesto jeho některá zfilmovaná díla jsem přijal.
Po druhé čtená a podruhé jsem doufala, že k předem určenému konci se předejde ...
Michal Viewegh - vždy po přečtení jeho knih člověk přemýšlí o životě a tu této knihy to není jinak!
Po této knize jsem sáhla ze zvědovosti před shlédnutím filmového zpracování. Kniha se četla velice rychle, na začátku jsem se musela orientovat v navzájem se proplétajících dějích jednotlivých osudů lidí. Nakonec se vše ale spojilo a po přečtení jsem si říkala, že některé lidské osudy jsou nevyzpytatelné ....
...zvláštní,ještě se podívám na film a uvidím,jestli tomu ději lépe porozumím,přesto jsem si našla v knize krásné a působivé pasáže,ke kterým jsem se vracela...
Z počátku jsem byla velmi zmatená a kniha mě moc nezaujala. Postavy s anděly se různě propletaly a odhaleni děje hned na začátku mi též moc nesedlo. I přes to jsem titulu dala šanci a dočetla až do konce. Do teď se mnou clouma smutek, lítost a bolest. Příběh ve mě otevřel staré rány a vzpomínky na setkání s umíráním i se smrtí nejen v soukromém, ale i profesním životě. Kdo někdy zažil, pochopí...Navíc jsem v díle mezi řádky objevila mnoho krásných myšlenek a zvecnila si je na papír. Kniha připomíná zevsedneni krásných věcí, lhostejnost vůči milovaným osobám i to jak je život pomijivy. Jak se říká-nevíš dne, hodiny, minuty... Člověk by měl podobnou literaturu číst častěji, aby si srovnal myšlenky, žil život se svými milovanymi a neresil mnohdy ptakoviny.
na pár stránkách napsaný poutavý příběh, který ve Vás přetrvá ještě dlouho po přečtení
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Ještě jsem nikdy nic od Viewegha nečetl. Měl jsem hodně kritických poznámek od své ženy, jak dobrých, tak především špatných. Přesto mi tuto knihu doporučila. Děkuji jí za to. Ne, že bych touto knihou byl okouzlen, ale přesto mě dostala. Je krátká, útlá, ale lidská a smutná. Ale možná, že takový je i život sám. Krátký, smutný a tak trochu upachtěný. Kdo z nás poznal takovou lásku jako Ester ? Knize chybí větší rozmach. Více té šťávy a o něco více popisu. Více se dozvědět o postavách. Dovedu si představit, jaký by to byl román, kdyby místo původních 150 stran měl tak zhruba 350. To by byla nádhera!!!