Anna Elliotová
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481111/bmid_anna-elliotova-SOL-481111.jpeg
4
1154
1154
Anna Elliotová, prostřední dcera pošetilého sira Waltera, kterého zajímá pouze vlastní šlechtický titul, už má léta rozpuku dávno za sebou. Jako devatenáctiletá poslechla radu přítelkyně a zrušila zasnoubení s bezvýznamným námořním důstojníkem Frederickem Wentworthem. Když se ale po osmi letech znovu setkají, je všechno jinak. Sira Waltera jeho vlastní neschopnost a marnotratnost přinutila pronajmout rodinné sídlo a přestěhovat se do Bathu a kapitán Wentworth se jako bohatý muž se zvučným jménem vrací právě do jeho domu. Probudí se staré city, když se oba mladí lidé opět shledají?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Slovart (CZ)Originální název:
Persuasion, 1817
více info...
Přidat komentář
Jane Austen miluju, ale do tohoto jsem se vůbec nemohla začíst. Po několikerém pokusu, že se příběh rozjede, jsem knížku poprvé odložila jako nedočtenou.
S Austenovou je ten problém, že se v různých variacích opakuje stejný syžet: skoro dokonalá hrdinka (tak na 95 %) uloví stoprocentně dokonalého chlapa. V celém příběhu jsou rozeseti různí lidé, ale obyčejně nechybí někdo úzkoprsý, komu se můžeme všichni zasmát. A nakonec všechno dobře dopadne.
Já si autorčinu popularitu moc vysvětlit nedokážu. Snad že je žena, snad že píše vlastně čistokrevnou červenou knihovnu? Přitom její (mladší) současníci jako Thackeray nebo Dickens jsou podle mě o třídu zajímavější autoři.
Jane uměla psát takové ty nečekaně očekávané romance... Takové to, že víte, že spolu dvojice skončí, doufáte, že spolu skončí, ale přece jen až do konce trnete, jestli teda ano, nebo ne .....než vás vytrhne z agónie a vy si užijete konec. A že umí psát mužské postavy, které následně jsou důvodem nerealistických očekávání žen od mužů zmiňovat asi nemusím ... Přečteno díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda
Anna Elliotová byla jedna z posledních knih, které jsem od Austenové ještě nečetla a vzhledem k tomu, že je J. A. součástí letošní výzvy a tuto knihu jsem již měla doma, konečně se na ni dostala řada. Jak již psal někdo v komentářích níže - tato kniha skutečně nemá téměř žádný děj. Klade se důraz na vztahy, pocity a dialogy postav, mě to ale v tomto případě vůbec nevadilo. Mám ráda vztahové rozbory a například u Emmy byly dialogy a popisy myšlenek mnohem rozsáhlejší a Emmě ubírá na líbivosti její namyšlenost, Anna byla přinejmenším skromná a milá žena. Vzhledem k době, kdy byla kniha napsaná, jsem nečekala nějaké dechberoucí zvraty. Ocenila bych ale rozvinutější konec.
Miluji Pýchu a předsudek, Emmu i Rozum a cit, ale toto bylo co? Nedočetla jsem.
Přečteno pro výzvu. Pro mě trochu kostrbaté, ale s přihlédnutím na datum vzniku díla to vlastně nebylo tak špatné.
Mám ráda Jane Austenovou, ale tahle kniha se docela vlekla. Byla zajímavá, ale nezařadila bych ji mezi její top díla.
Tak toto byla jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četla. Téměř bez děje, zato s přemírou postav, míst a složitých vztahů. Dělalo mi problém se v tom orientovat. Dialogy veskrze o ničem, hlavně že téměř každá přímá řeč začíná slovem "Ach,"
Dávám jednu hvězdičku a i to je moc, ale když žádnou nedám, tak se to v hodnocení neprojeví.
Nedělalo mi problém knihu přečíst, ale souhlasím, že je dost rozvláčná... Děj se vleče a na konci dojde k rychlému (i když předvídatelnému) rozuzlení. Co pro mě bylo zajímavé, je popis života anglické venkovské šlechty v 19. století. Postavení žen bylo tomu dnešnímu opravdu hodně vzdálené.
Tak se konečně dali dohromady a je od téhle knihy pokoj! Nemám nic proti pomalému tempu, ale tady se nedělo vůbec nic. Většina osob je ctnostná, dbá na slušné vychování, hovoří vhodně a přátelsky, ale je to taková nuda. Nebýt výzvy, tak to nejen nečtu, ale ani nedočtu.
Musím sa priznať, že na knihu ma v tomto prípade nalákal film. Nestáva sa to často, ale občas áno a som za to rada.
Vďaka filmu som zatúžila po tom, nazrieť do príbehu skrz tvorbu a predstavu autorky, užiť si to prostredie, kde sa kniha odohráva a aj jemnú, humornú a láskavú linku vzťahov, ktoré v knihe sú. A že ich bolo...
Bolo to skvelé čítanie a rada si knihu prečítam niekedy opäť ;) .
Typická Jane Austenová, i když možná malinko méně čtivá, kvůli minimu přímé řeči, ale jinak pěkná nevinná romantika plná omylů a nedorozumění, která se však nakonec vyřeší :-)
Olala, anotace byla více než slibná. Navíc mne navnadilo, že román vznikal na sklonku autorčina života, kdy se ohlížela za svým životem a bojovala s pocitem, že jí toho hodně proteklo skrz prsty - čili půjde tedy o vyzrálé dílo. Hmmm, víc už jsem se splést nemohla.
Ústřední hrdinka Anna se náhodou setkává s mužem, kterého si před osmi lety chtěla vzít. Vystupuje zde po celou dobu jako veskrze trpělivá, klidná a ctnostná žena, ačkoliv já v ní spatřuji spíše pasivní osobu plnou lítosti. Není to zkrátka žádná sebevědomá Emma, nebo dokonce emancipovaná Elizabeth Bennetová. Škoda, mohla z ní být klasická žena bořící zkostnatělé konvence.
Co se týče zápletky, ta mne zklamala. Je prvoplánová a v podstatě jí čtenář očekává od začátku knížky.
Škoda, Austenová umí rozhodně lépe a za mne jen promarněný čas.
Zacatek byl takovej tezkopadnej, pak se mi kniha cetla i lip nez Pycha a predsudek.
Tak tohle mě opravdu nebavilo. Nezáživné ,bez děje ,jen nějaké tlachání a úplně zbytečné popisy, které mě tak nudily ,že jsem chvílemi ani nevěděl ,co čtu. Za mě teda velké zklamání a myslím si ,že po knize od Austenové dlouho nešáhnu.
Bylo to krásné oddychové a asi šáhnu i po dalších dílech a na chvíli se zasním. Je vidět, že po 200 letech se nic nezměnilo.
Četla jsem Annu Elliotovou už kdysi, .. možná je to dvacet let ... nebo tak nějak. Tehdy jsem knihu nedovedla docenit a považovala ji za v porovnání s mou milovanou Pýchou a předsudkem nebo Rozumem a citem, Emmou ... za nudnou. Dnes ve zralém věku (slovy J.A.), už dovedu knihu ocenit a musím říct, že A.E. se stala mou druhou nej knihou spolu s Pýchou a předsudkem. Každý z nás dělá denně malá a častěji než bychom chtěli i velká rozhodnutí a kdo z nás ví, zda jsme se rozhodli správně a jaké následky nám z toho budou plynout.... Některé věci se prostě nikdy nezmění ať žijete v roce 1808 nebo 2023.
Štítky knihy
láska zfilmováno 18. století romantismus anglická literatura romantika historické romance důstojníci regentská Anglie anglické rományAutorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Audiokniha na ČRo
Knížky od Jane Austenové miluji, až si uvědomuji, že dost nekriticky. Ano, jsou dost na jedno brdo, vždycky tam jde o podobný typ úžasné ženy, v podstatě bezchybné povahy, a muže, který si ji po nějakých peripetiích vezme. Ale mě to prostě baví. Je to moje dávka romantiky. Anna Elliotová se mi líbí ani nevím proč. Děje v knížce moc není....ale prostě se mi to dobře čte. Je to takové moje pohlazení po duši.