Pane Bůh, tady Anna
Sydney George Hopkins
Ve třicátých letech našel Fynn při potulkách ulicemi londýnského East Endu malé děvčátko Annu, a jelikož nebyl schopen zjistit, kde Anna bydlí, vzal ji s sebou domů do bytu své matky. Fynn si s Annou po večerech vyprávěl a hrál, mluvili spolu o životě a obzvlášť o přírodních vědách a matematice a Anna mu povídala své "úvahy" o Bohu, kterého dětsky oslovovala "Pane Bůh", když se mu svěřovala se všemi svými názory a těžkostmi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby sám pro sebe přeformuloval vlastní názory. Kniha dnes patří ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích.... celý text
Literatura světová Náboženství
Vydáno: 2000 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Mister God, This is Anna, 1994
více info...
Přidat komentář
Knížka plná zajímavých myšlenek. Bohužel, na mě až příliš hloubavá. Tak nějak jsem text přeskákala.
Je to moje oblíbená kniha. Je o Bohu, o bezprostřednosti dětství, o smrti a o životě a o tom, že všechny ty věci spolu zákonitě souvisí a jedna bez druhé nemůže být.
"Je Temže ta voda nebo ta čára, ve které teče?
Samozřejmě, že ta voda.
Ale když prší, tak ta voda je déšť a až zteče do té čáry, tak je to Temže - tak kdy se dešti říká déšť a kdy Temže? Jak to poznám?"
Velice příjemná četba. Moc hezky plynoucí děj s mnoha myšlenkami, které mohou člověka doprovázet celý život. Určitě stojí zato se k některým kapitolám vracet a přemýšlet nad tím, co je a není v životě důležité. Kniha si mne získala především tím, že nám nabízí dívat se na Boha i jinak než na staříka, který sedí na mráčku ve zlatem vykládaném křesle, který nás řídí jako loutky.....
Můj názor na tuto knihu je, že se jedná o velmi hezky zabalenou Křesťanskou apologetiku, neuvěřitelný příběh s neverohodnou hrdinkou, a to nemluvím o tom, že spousta jejích názorů nad kterými všichni dělají ach a och by se dala stejně dobře torpedovat tak, jako to dělá ona s jinými názory např ten slavný o rozdílu mezi člověkem a andělem by se dal napsat po zkušenostech z válek i tak že většina člověka je zvenčí a ještě větší většina zvířete uvnitř. Zkrátka pohádka s realistickymi kontury (zdravím Chestertona)
Jemná, vtipná, hluboká, radostná i hořkosladká, chytrá, postrádající hloupou naivitu a zároveň se záblesky milé naivity. Přeplněná nadhledem i zemitou pravdivostí. Kniha u které mě neskutečně baví přemýšlet o obsahu srdce a duše autora :)) Kniha ke které se vracím když jsem přeplněna zmarem světa nebo dusnou atmosférou některé knihy. Naposledy po krátkém pobytu na mravně lepkavé Chesilské pláži :)
Díky Fynne za pravdivost, radostnost a absolutně autentické vidění světa !!
PROTOŽE
Rozdíl mezi člověkem a andělem
je jasnej. Většina anděla je uvnitř
a většina člověka je zvenčí.
Ke svému komentáři si, s dovolením laskavých potenciálních čtenářů, vypůjčím několik citátů z vlastní knihy, protože jsou úžasné a nic lepšího mne nenapadá -
a jak by mohlo. Ostatně, nebudu první.
"Toto je kniha s velkým K - knihy s velkým K jsou ty, které vyvolají v čtenářově duši zásadní změnu. Zvýší jeho citlivost takovým způsobem, že se dokáže podívat na důvěrně známé věci novýma očima, jakoby je viděl a chápal poprvé v životě."
A to čtenáři zprostředkuje právě Anna, svými neuvěřitelnými vývody a vysvětlením základních věcí, vztahů a událostí, včetně Boha a vztahu k němu, což v některých případech může leckomu připadat až jako hereze. To ovšem zcela mylně, neboť je to uvažování zcela čisté a nevinné duše. Stejně působivý je její naprosto zásadní vliv na její okolí, včetně kocoura Švidry.
Stačí se trochu zamyslet nad jejím základní postřehem, abychom pochopili tu průzračnou, výstižnou pravdu: "Rozdíl mezi člověkem a andělem je jasnej. Většina anděla je uvnitř a většina člověka je zvenčí."
"Její povznesená duše vidí náhle svět jinýma očima než ostatní děti, a odmítla si na ně nechat nasadit klapky, které mají učitelky a faráři tak pohotově připravené v polotovarech svých slovních formulí."
Doporučuji knihu si přečíst a především se zamyslet nad překvapivými úvahami Anny, které v třeba některých případech zdánlivě vypadají jako souboj matematiky s neuvěřitelnou dětskou logikou.
Už tady zaznělo -
Napsala Anna:
Až umřu,
udělám to sama,
nikdo to za mne neudělá.
Až budu přichystaná
řeknu:
"Fine, postav mě,"
a ohlídnu se
a vesele se zasměju.
Když spadnu,
tak budu mrtvá."
Ta kniha je nádherná...je až neuvěřitelné, že z ní čerpám několik let potom, co jsem ji mohla přečíst. Určitě člověka posune o kousek dál...
Krásná a duševně obohacující kniha, já když jsem ji četla jsem stále měla takový zvláštní pocit. Prostě nejsem sama někdo tu se mnou je a miluje mne.
Tahle kniha je opravdu geniální, strašně se mi líbí anin přístup k bohu. Líbí se mi, že ho vnímá srdcem a tak jak je jí to vlastní a né podle církevních pravidel. Jediné co bych snad mohla vitknout je, že některé okamžiky byly příliš fyzikální a já na fyziku moc nejsem. Jinak mne velmi zaujalo, že v celé knize nikde není zobrazen Anin obličej a u ostatních postav ano, ale myslím, že je to dobře, Annu si každý představuje jinak.
Kniha, kterou mi dala moje věřící kamarádka. Je taknějak zvláštně podmanivá, zůstane vám v srdci a už nezmizí.
Štítky knihy
náboženství Bůh, Hospodin víra Bůh a člověk duchovní život duchovní literatura svět očima dítěte britská literaturaAutorovy další knížky
2000 | Pane Bůh, tady Anna |
2001 | Anna a Černý jezdec |
2001 | Anna a její sešit |
-- Když jsem byla malá holka, měla jsem kamarádku, která se vždycky během hraní nebo uprostřed cesty zastavila a se širokým úsměvem obrátila oči k obloze. " Já se takhle usmívám na Pánaboha", svěřila se mi. " A taky mu někdy posílám pusinky " Měla jsem ji ráda, ale tohle mi připadalo naprosto praštěné. Asi tak, jako připadala malá Anna některým konvenkčním křesťanům studené Anglie.
Tahle knížka s dětsky odzbrojujícími otázkami a odpovědmi, ale s hlubokým posláním, mi ji připomněla. ( už je to dáma velkého světa a namalovanými rty s bezchybným make-upem se usmívá dál, ale už ne na nebe)
Na první pohled knížka pro děti, ale při konfrontaci s dospělým, který se Anny ujal s lehkostí a samozřejmostí, jak bychom stěží mohli u mladého muže očekávat, najednou objevujeme pozoruhodné myšlenky . Řekla bych , že si knížka v ničem nezadá s jinými známějšími " sestřičkami " s podobnou tematikou. Napadá mě např. Malým princ nebo Pollyana. Někteří budou možná překvapeni tím nevinným a upřímným pohledem na Boha, nezatíženým zbytečnými obavami z pekelného ohně, nesešněrovaným předsudky a vžitými názory. Není podstatné, zda si autor holčičku vymyslel, nebo ji vskutku potkal ( ale my rodiče potvrdíme, že na takovéhle nápady a postřehy umí přijít jen malé všetečné děti) , důležité je to , co to znamená pro nás, čtenáře. Jestli se umíme stejně jako Fynn podívat na svět Aninýma očima, radovat se z maličkostí, obdivovat boží stvoření, nelámat si hlavu věcmi, které nemůžeme změnit a naopak zkoušet nějak změnit, to co šlo...