Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464515/bmid_anna-ze-zeleneho-domu-gxA-464515.jpg
5
1708
1708
Anna ze Zeleného domu série
1. díl >
Farmář Matěj Cuthbert a jeho poněkud strohá sestra Marila se rozhodli, že k sobě vezmou dítě ze sirotčince – chlapce, aby jim později byl oporou v hospodářství. To ovšem netušili, že Matěj od vlaku přiveze upovídanou rusovlasou holčičku – drobnou, hubenou a bledou Annu, radostnou, upřímnou, prostořekou, temperamentní a nápaditou. Anna má za sebou bezútěšné putování od jedněch pěstounů k druhým i pobyt v sirotčinci. Je jí vlastní vyvinutý smysl pro všechno krásné, pulzuje v ní život naplněný fantazijními představami. Ocitla se u Cuthbertových sice omylem, ale přece ji nepošlou zpátky! Marila se rychle vžije do role vychovatelky a snaží se spoutat Anninu divokou fantazii i její bezelstnou touhu po všem krásném. Annin vnitřní svět a její touha po sblížení, harmonii a kráse však nezadržitelně probleskují navenek a proměňují Marilu i další románové postavy a samozřejmě i čtenáře. Autorka líčí Anniny sny a dobrodružství v lesích a na loukách kolem Zeleného domu, její přátelství i spory s místními dívkami a chlapci – to vše v mnoha zábavných i dojemných příhodách. Bezvýhradné přátelství s opatrnější a konvenčnější Dianou, která přidává (tedy aspoň většinou) k Anniným ztřeštěnostem trochu rozumu, tu má své opodstatnění. Na druhé straně střetnutí dvou výrazných povah představuje vztah Anny se zprvu nenáviděným Gilbertem. Rozesmějí nás Anniny ztřeštěnosti a pohromy, jež se jí doslova sypou na hlavu, rozlítostní odpor, který Anna kvůli své upřímnosti občas vyvolá, a jistě nás strhne volný tok krásných obrazů, osvěžující humor i dramatický spád děje. Anna je od prvního okamžiku skvělý společník čtenářské představivosti – dětské nebo dospělé (pokud si ji dospělý dokázal uchovat). Kdyby se Jane Austenová narodila o sto let později, jistě by se spřátelila se stejně skvělou autorkou Lucy Maud Montgomeryovou. Obě totiž dokáží i dnes nabídnout čistou radost ze čtení!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2021 , LedaOriginální název:
Anne of the Green Gables, 1908
více info...
Přidat komentář
Moc krásná kniha. Jen si myslím, že je spíše pro dospělé čtenáře. Jako jedenáctiletá bych ji asi neocenila tak jako teď.
Jedna z najkrajších dievčenských kníh.
Výborná hlavná hrdinka a všetky jej príhody a postoje veľmi súznia s dievčenskou dušou v danom veku. Je jednoducho spriaznená duša ;)
Marilla, správna žena, tvrdá ale férová so zmyslom pre humor a bez zbytočného pátosu. Krásna rovnováha so zasnenou Annou.
Matej, je ten najlepší chlap na svete. :)
Čítala som ako dievča (11/12 rokov). Určite odporúčam.
90% - Naprostá záhada, že mi tahle knížka zůstávala tak dlouho utajená. A přitom to bylo tak příjemné čtení. Hlavní hrdinka Anna - jedenáctiletá osiřelá dívka, která přichází bydlet ke stárnoucím sourozencům Matějovi a Marii do Zeleného domu v městečku Avonlea - je nesmírně milá dívenka, upovídaná, ale s obrovskou fantazií, se kterou pozoruje svět kolem sebe a dokáže se s pomocí představ o lepším životě vypořádat i s nepřízněmi osudu. S čím se vypořádat nedokáže, to jsou urážky jejího vzhledu, zejména pak nenáviděných zrzavých vlasů. Do takového člověka se Anna opře se vší svojí vášní a je schopná ho nenávidět po dlouhá léta, Gilbert by mohl vyprávět.
Moc se mi to líbilo. Annin krásný vztah k přírodě, schopnost radovat se z maličkostí a především neskutečná intenzita všech jejích prožitků. Anna nic neumí dělat polovičatě a ze stránek se síla jejích emocí snadno přenese i na čtenáře. Klidné, pozitivní čtení mi občas rušily jen poměrně velké skoky v čase, nezřídka o celou řadu měsíců, kdy jsem měla vlezlý pocit, že o něco z jejího života přicházím. Což asi vyřeším tím, že se pustím i do dalších dílů jejích příběhů.
O knize jsem vůbec neslyšela. Pustila jsem se do ní v rámci čtenářského klubu a moc se mi líbila. Jen ta Anna byla vážně hodně upovídaná a jelikož mám děti, občas jsem trpěla tou její ukecaností :-D
Ale příběh je moc pěkný, takový prostě roztomilý :)
Člověk by se měl častěji radovat z maličkostí, stejně jako Anna.
To bylo krásné!
Ani jsem nečekala, že se mi bude tato dětská kniha tak moc líbit! Ona ale zase není tak úplně dětská, mám pocit, že řadu věcí člověk chápe asi až s věkem.
Zábavné a milé příběhy ze života trochu nezbedné a velmi upovídané Anny jsou prodchnuty poetickým a barvitým líčením krajiny, přírody a vesnice v různých ročních obdobích.
Člověk jakoby se s Annou vracel sám do dětství, do dětského způsobu uvažování a nazírání na svět očima dítěte, a z té nostalgie vás až místy píchne u srdce, že ten čas už je pryč...
Anna, svérázná a pozitivní osůbka s dobrým srdcem, mi přirostla k srdci a mám chuť si o jejích dalších osudech ještě přečíst, ač jsem původně neměla další díly v plánu.
Zajímavý byl také náhled do tehdejšího způsobu výchovy dětí, z dnešního pohledu dosti přísný.
" Těšit se na něco, to je půlka radosti, kterou z toho máme. Nemusíme všeho dosáhnout, ale nikdo nás nemůže připravit o požitek z toho, na co se těšíme."
Jak je možné, že mě tato kniha v dětství minula? Asi proto, abych se teď aspoň na chvíli vrátila k těm pocitům a světu fantazie, který jsem kdysi také prožívala... A byl to návrat velice příjemný. Kniha je milá, miloučká. Je pro mě opravdovým odpočinutím od těžkých témat a náročných myšlenek. Doporučuji určitě nejen dětem. Krásně se čte a sní s otevřenýma očima a srdcem...
Prý jsem si to měla přečíst, protože jsem taky zrzka. Jsem ráda, že jsem to přečetla až v dospělosti, teprve teď totiž víc docením kontext knížky k době jejího vzniku. A také mám v rukou režimem nezkrouhnuté vydání.
Je to pohádka pro děti i pro dospělé. Věci mívají dobrý konec, má to mravní ponaučení, kapitoly jsou napříč spektrem, co by mohlo dospívající dítě zajímat. Krásný příběh snění a fantazie a popisy přírody mohou zase dospělého vytrhnout a přivést k zamyšlení.
Je to klasika a krásná kniha. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ale musím přiznat, že mě čtení nebavilo a musela jsem se nutit.
Je to kniha pro děti a přesto se mi, jako dospělé osobě, moc líbila. Krásný příběh Anny, její bezprostřednosti a fantazie, lásky k přírodě a k lidem, vytrvalosti se něco naučit, a mnohem víc. Anna, která mě vzala za srdce a na kterou se těším v dalším díle.
A jen tak mimochodem, jako dítě jsem tuto knihu nečetla, vůbec jsem o ní nevěděla. Je možné, že v obci, kde jsem jako dítě žila, byl pouze jeden výtisk a byla neustále v oběhu. A já se ani nedivím.
Už budu patrně opakovat spoustu komentářů přede mnou...je to krásný příběh, který člověka vrátí zpět do dětství, vyvolá nejeden úsměv, připomene střípky vlastní , nejen , dětské fantazie, ale zároveň navodí jakousi myšlenku, že bychom sami měli občas přibrzdit a nahlížet na své děti jinak, než mnohdy nahlížíme... nebo celkově na život?
Hned se nořím do dalšího dílu....
Krásná kniha.Pro všechny věkové kategorie.Přečetli jsme ji s dětmi asi čtyřikrát zatím.Annu bychom rádi pribrali do naší velké rodiny.
Božínku, tohle jsem přesně potřebovala. Knížku, která mě příběhem přenese do doby, kdy jsem byla ještě dítě. To co Anna vidí, a jakým způsobem to líčí, mě dohnalo k uvědomění si, že v tomhle uspěchaném světě už není prostor na radost z maličkostí. Moc jsem se bavila a zároveň si beru něco sebou - je potřeba se občas zastavit a jen přemýšlet a snít <3.
Četla naše osmileťačka, knížka se jí líbila, protože si oblíbila Annu a její velkou fantazii, venkovské prostředí. Annina upovídanost se také líbila, dokonce i její průšvihy a pochopitelně její přátelství. Neoblíbené postavy byly baby Rachel a Marilla. Na konci je prý knížka doják a Anna se mění. Dává všechny hvězdičky, ilustrace Ivony Knechtlové jsou prý také krásné. :D
Přečetla jsem, protože mě nadchl seriál z roku 1985. K Vánocům jsem pak dostala čtvrtý díl série, ani nevím, kolikrát jsem ho přečetla. Skoro po třiceti letech jsem si poslechla první díl jako audioknihu. Ve slovenštině, takže poetický účinek textu tím dostal ještě větší grády. Až mě zaskočilo, jak se liší vztah k dětem tehdy a dnes, hlavně na začátku se Marilla chovala k Anně vyloženě krutě. I za její "průšvihy" většinou mohla ona. Ale potom mě s ní smířily její utajené myšlenkové pochody, jež jsou v knize detailně popsané. Jak tu spousta lidí poznamenává, i mně vadily Anniny nekončící monology, ale myslím si, že kdybych je četla v knize svým tempem, užila bych si je. Některé příběhy už na dnešní dobu působí naivně, a to, že je Anna, od počátku života znevýhodněná svým sirotkovstvím, mezi vrstevnicemi nejkrásnější (i když si to nemyslí), ve všem nejlepší, a až přehnaně ctižádostivá (což taky dost drhne, vzhledem k jejímu typu roztržitého snílka), mi dost lezlo na nervy. No, asi to má být výchovné. Způsob jejího vnímání přírody a vůbec světa, jakož i popis duševních pochodů a přerodů postav, ta intimita, ze které je člověk často na rozbrečení, a starosvětská pohoda, jež z knížky sálá, mi vynahrazují všechny nedostatky. Budu číst i další díly, kde je Anna uzavřenější, ale fantasie ji neopouští.
Dětská kniha která mě, dospělou osobu, rozbrečela. Dlouho mi tento titul unikal, i když se o něm tu a tam někdo z mých známých zmínil. Čas na něj přišel až teď a rozhodně nelituji času, který jsem audioknize věnovala. Myslím, že kdybych Annu ze zeleného domu četla jako dítě, zařadila by se vedle Dětí z Bullerbynu na druhé místo.
Anna je šprt i průšvihář, stejně jako Lisa. A to byla moje dětská hrdinka č.1! Anna by si tedy určitě s Lisou v mých dětských představách dobře rozuměla.
Kvalitní dětská literatura pro všechny věkové skupiny.
Tohle čtení jsem si moc užila. Odpočinkové a milé.
Annu prostě musí každý milovat. Jako fakt, ona je boží. :)
Štítky knihy
přátelství, kamarádství zfilmováno kanadská literatura adopce pro dívky dobrodružství člověk a příroda sirotci dívčí romány přátelství z dětství světová literaturaAutorovy další knížky
| 1993 |  Splněný sen |
| 2019 | Anna z Avonlea |
| 1995 | Annin vysněný domov |
| 1994 | Anna v Glene St. Mary |
| 1995 | Anniny lásky |
Tak to bylo krásné knižní překvapení! Původně román četla moje starší dcera a hned jsme dokupovaly další díly a já si půjčila ke čtení ten první. A to bylo pohlazení po duši. Všechny postavy jsou sympatické, Anna samozřejmě nejvíce a i když jde o dílo místy smutné, za přečtení rozhodně stojí.