Antropologička na Marse
Oliver Sacks
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470340/bmid_antropologicka-na-marse-ylF-470340.jpg
5
104
104
Do týchto siedmich paradoxných príbehov neurologických porúch a kreativity Oliver Sacks vložil nesmiernu empatiu a ľudskosť, vďaka ktorým sú jeho klinické poviedky oceňované na celom svete. Autor úspešnej knihy MUŽ, KTORÝ SI MÝLIL MANŽELKU S KLOBÚKOM čitateľovi otvára zvláštne svety svojich pacientov – umelca, ktorý stratil schopnosť rozoznávať a vidieť farby, chirurga, ktorý dokáže operovať napriek rôznych tikom a začínajúcemu Tourettovmu syndrómu a autistickej profesorky, ktorá má doktorát z prírodných vied, ale je taká fascinovaná komplikovaným svetom ľudských emócií, že sa cíti ako „antropologička na Marse“. Prostredníctvom príbehov týchto výnimočných ľudí, doktor Sacks skúma, ako cítime, vnímame a spomíname a pátra po tom, čo z toho z nás robí vzácne ľudské bytosti.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Příběhy
Vydáno: 2013 , InaqueOriginální název:
An anthropologist on Mars, 1995
více info...
Přidat komentář
Sacks se v této knize zaměřil na sedm příběhů, které demonstrují "tvůrčí" potenciál chorob. Doporučila bych knihu všem, kteří se podílí na vzdělávání (či jiném rozvoji) dětí nebo dospělých.
Neurolog Oliver Sachs sepsal 7 případových studií svých pacientů, které měl možnost za svůj život potkat - chirurg s Tourettovým syndromem, barvoslepý malíř, slepec, který po operaci bojoval s tím, že vidí, geniální autistický malíř a další.
Každý jeden příběh je nádhernou ukázkou toho, jak je každý z nás jedinečný. Jak stačí malá změna v mozku a život se vám může ve vteřině obrátit vzhůru nohama. Přesně proto ráda čtu příběhy jiných - protože se krásně ukazuje, jak je každý z nás jedinečný a to neustálé srovnávání je akorát zbytečné honění ega.
Zajímavá kniha plná příběhů o lidech, kteří mají různé neurologické potíže. Příběhy jsou doplněné odbornými informacemi a jsou čtivé.
Sedem veľmi zaujímavých príbehov pacientov neurológa Olivera Sacksa s oveľa hlbším presahom a úvahami o ľudskej osobnosti a podstate..
Neurolog Oliver Sacks popsal příběhy sedmi pacientů, trpících různými neurologickými poruchami. Zajímal se o ně nejen v ambulanci, ale byl s nimi i v jejich domovech, bral je na výlety po světě a snažil se dozvědět víc o každé neurologické poruše, aby jim mohl pomoci. Ve všech případech jde o zajímavé informace, překvapivé bylo, jak např. reagoval pacient, když mu bylo "dovoleno", aby neviděl.
"Unikl zářivému světu zraku a prostoru a vrátil se ke svému pravému bytí, k intimnímu, soustředěnému světu ostatních smyslů, který byl jeho domovem téměř padesát let"
Snad nejznámější je příběh autistky Temple, která o sobě sama říkala, že si připadá jak antropoložka na Marsu.
"Temple ví, že ona sama i ostatní autisté mají sice v různých směrech nepochybně velké problémy, ale v jiných mohou mít mimořádné a užitečné nadání i výkony. To za předpokladu, že se jim dovolí, aby byli sami sebou - aby byli autisty."
Kniha je svým přístupem a stylem určena nejen odborníkům, ale určitě i širší veřejnosti, všem, koho tyto poruchy osobnosti zajímají.
Kniha mě maximálně nadchla. Sacks má obdivuhodnou schopnost přinášet příběhy v lidském světle a přitom do nich vměstnat vysvětlení z hlediska vědy a psychiky. Po každé kapitole jsem se musel zamyslet, kolik věcí v našem životě považujeme za samozřejmé. Kolik věcí stále ještě nevíme o vazbách mozku a mozku samotném. Životní osudy lidí se vám vryjí do paměti a ještě dlouho vám budou hlodat v hlavě. Antropoložka je první knihou, kterou jsem od autora četl a věřím, že nebude ani poslední.
Tak toto bylo dobré. Radši se o dojmech nebudu moc rozepisovat, protože bych asi nevěděla, kdy toho nechat. U každého z příběhů jsem si říkala, že to je ten "nej", co mě nejvíc chytil, ale asi úplně nejvíc musím "vypíchnout" ten poslední, který se týká Dr. Temple Grandinové, o které jsem věděla už dřív z dokumentu, který jsem viděla někde v TV a která mě už tehdy ohromila svou silou. Mnozí lidé jsou v očích jiných handicapovaní, ale jde vždy o to, jak vnímají sami sebe a jak si s tím poradí. Můžeme litovat nevidomého, že nevidí a přitom mu závidět sluch, nebo schopnost vidět rukama, kterou my nikdy nebudeme mít, protože když se rozdávalo, tak jsme zdánlivě dostali víc, než on.
Těm, kdo se bojí odborných knih - tato kniha se čte sama, přestože je plná odborných termínů. Není suchopárná a mě hrozně bavila.
osobní p.s. : díky, Zvoněnko.
Knihu doporučuji.
Zajimava a prekvapive ctiva knih. Kniha se mi dostala do rukou v ramci studia na VS, vlastne povinna cetba. Musim rict, ze se to cetlo velmi hezky a svizne. Kolik veci je fakt velmi zajimavych.
Kniha, která dává možnost zamyslet se nad tím, jak funguje lidská mysl. Obsahuje soubor povídek, v nichž se každá zabývá jiným typem neurologického postižení. Mimo jiné jsou zde příběhy o tom, jak slepý po operaci znovu uviděl, jak muž ztratil schopnost ukládat vzpomínky do krátkodobé paměti, ale dlouhodobá mu zůstala nepoškozená, nebo zvláštní život o ženě s Aspergerovým syndromem, která oplývá nadměrnou inteligencí, přesto nedokáže porozumět běžnému lidskému chování, zato však chápe pocity zvířat.
Něco mě stálo hodně přemáhání dočíst. Některé příběhy jsou poutavější a některé mi tak čtivé nepřišly.
Popisy a příběhy pacientů jsou velmi odlišné a stejně tak si asi každý najde to, co ho zaujme více. Přes rozvláčný (americký?) styl jsem knihu přečetl celkem svižně a do paměti se mi nejvíce vryla titulní hrdinka Temple (autistická Antropoložka na Marsu), hned mám chuť pořídit si její autobiografii. Překvapením je, co se může stát, když vám vrátí zrak a celkem osvěžující i poučné je i líčení setkání s chirurgem s Tourettovým syndromem. Autor si věhlas zasloužil právem, knihu rád doporučím.
Asi dva měsíce před tím, nežli jsem poprvé otevřel tuto knihu, jsem četl
https://www.databazeknih.cz/knihy/zajimavi-pacienti-62696
Jde o knihu s podobnou tématikou, jenže čtivější. Autorem v tom případě byl novinář. V tomto případě je autorem lékař, a příběhy jsou zpracovány daleko podrobněji. Podle mne si tato zaslouží o jednu * více.
Nepletu-li se mají obě knihy společný jeden příběh. Jde o velmi úspěšného malíře, který se po autonehodě ze dne na den stal barvoslepým. Protože se o toto téma, o poruchy barvocitu, a vůbec o rozdílné vnímání barev různými osobami, ale i zvířaty, nebo třeba hmyzem velice zajímám, byla tato kniha pro mne jednoznačně přínosem.
Další kapitolou je příběh pacienta, profesí chirurga, s Tourettovým syndromem. O tom jsem toho dosud moc nevěděl. Pamatuji se, že jsem se setkal v blízké nemocnici se sanitářem, který jím jednoznačně trpěl. Zřejmě se svými problémy hledal zaměstnání někde, kde najde potřebné pochopení. Výrazným projevem, který nemůžete přeslechnout je obvykle určitý zvukový projev pacienta, který zpravidla bývá mírně pobuřujícího charakteru. Ten pán co jsem se s ním setkal osobně vykřikoval v té době: "Pomoc, pomoc!", což je ještě poměrně mírná záležitost. Některé projevy bývají údajně daleko pregnantnější.
Třetím v řadě je pak slepec, který po operaci (prvního z obou očí,) poprvé v životě prohlédne, a dokonce uvidí i barvy. Zrak má ale do značné míry poškozený. Ani v jeho případě nejde o happy end. V příběhu je rozebíráno, jak si všichni v dětství postupně vytváříme vazby mezi tím co vidíme a jak to vyhodnocujeme na základě nabývaných zkušeností. Právě to se právě u pacienta, o kterém příběh pojednává, ukáže jako velmi problematická záležitost.
Autor uvádí u každého příběhu i historické záznamy, například kdy byl poprvé podobný jev popsán a vrací se tak například až do 17.století.
V žádném případě tato kniha není beletrií, občas moje čtení trochu drhlo, přesto jsem byl knihou nadšen.
Ve všech těchto případech šlo pro mne o velmi zajímavé informace, a knihu mohu každému, kdo má o tuto problematiku zájem jedině doporučit.
Tyto své dojmy uvádím podle třetího vydání knihy z roku 2015.
Trochu moc okecávání, nemám ráda, když se opakuje a tak trochu zadrhává v tématu. Jinak příběhy zajímavé a některé zvláštní. Lidský mozek je zkrátka záhadou.
Veľmi pútavé prípadové štúdie, kde vedecké poznatky boli podané laicky, čo im však neubralo na hodnote a spojené do príbehu beletristicky. Niektoré príbehy boli tak neuveriteľné a pritom tak reálne a racionálne. Na zamyslenie.
Mnoho z nás fascinujú príbehy "geniálnych idiotov" ako je slávny Stephen Wiltshire či výnimočne nadaných autistov typu Temple Gradin. Kto z nás sa ale zamyslel nad tým, ako vyzerá ich myslenie a najmä citový život? Kto z nás vie, že jedným z dôležitých rysov pravých autistov nie je len mentálna, ale aj emocionálna zaostalosť? Práve to sa ma dotklo asi najviac, nakoľko mne samej Aspergerov syndróm za veľmi pochybných okolností diagnostikovali. Pravda, táto kniha je nielen o autistoch, ale prináša odpovede aj na iné zaujímavé otázky v podobe konkrétnych ľudských príbehov. Je naozaj vrátenie zraku slepcovi takým skvelým zázrakom, ako sa zdá? Môže sa človek s Tourettovým syndrómom získať zamestnanie, ktoré vyžaduje sústredenie? Čo ak maliar abstraktných obrazov, ktorého základom tvorby je farba, naraz stratí schopnosť ju vidieť? A k tomu hlbšie otázky o adaptácií, pamäti, citoch, nostalgií, zraku a o tom, ako to všetko prežíva náš mozog...
Miluju Olivera Sackse a miluju knížky od něj. Je mi fuk nakolik lidí ho nemělo rádo, protože prý chtěl být jen populární a proto psal. Já díky němu chápu víc než z proslovu neurologa od nás z fakultky, haha. Oliver píše lidsky a stejně jako jeho otec měl velmi blízko k pacientům a každý v něm něco zanechal. Je mi ctí číst jeho knihy a konečně chápat neurologii na úrovni méně vzdělaného jedince. Jestli chcete Olivera číst doporučuji začít tímto titulem.
Zajímavé čtení o lidském mozku a jeho fungování. Nejvíc mě asi zaujal příběh o chirurgovi s tourettovým syndromem. Chirurg svou chorobu vnímá jako, že postrádá "část mozku", která blokuje různá nutkání a on se pak různě dotýká okolí, posunkuje a vykřikuje. Při operaci se ale tak soustředí a vžije do role chirurga, že je zcela bez poblémů.
Zajímavý byl i příběh o chlápkovi s mozkovým nádorem, který postupně prororostl do frontálního a temporálního laloku a poškodil mu vštípivost paměti (pamatoval si vše do roku 1966 a nic nového) a zároveň mu v podstatě udělal lobektomii. Byl pak pořád klidný a vysmátý. Vzhledem k tomu, že byl hinduistický mnich, mysleli si všichni že byl osvícen a na nádor se tak přišlo pozdě. I přesto, že si nic nového nedokázal zapomatovat, když mu řekli, že mu zemřel otec, byl poté vždy při zmínce o otci smutnější, byť si samotný fakt, že mu otec zemřel nepamatoval...
Sacks to umí. Nejen že má o čem psát, ale i podat to dokáže velmi příjemně. Jeho publlikace donutí člověka zamyslet se nad samozřejmostí toho co má a zda vubec to co vnímá je celá realita. Je to podařené pokračování jeho knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem.
Vyjímečná kniha psaná o vyjímečných lidech... "Psychické defekty, poruchy a nemoci mohou mít často paradoxní význam: odhalují a uvolňují latentní schopnosti, jaké bychom jinak nepoznali a ani si je neuměli představit."
Štítky knihy
autismus Touretteův syndrom genialita neuropsychologie duševní poruchy, duševní nemoci nervové poruchy barvoslepost savantismus nemoci mozkuAutorovy další knížky
| 2010 |  Probouzení: Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci |
| 1997 | Antropoložka na Marsu |
| 2009 | Musicophilia |
| 2013 | Halucinace |
| 2016 | Vděčnost |
Zde Vám zaručuju, že se dočtete o věcech, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli.