Artemis
Andy Weir
Autor celosvětového hitu Marťan se znovu hlásí o pozornost milionů čtenářů: tentokrát sci-fi thrillerem z blízké budoucnosti – napínavou noir kriminálkou odehrávající se na Měsíci. Jazz Bašarová pracuje jako kurýrka. Občas i nelegálního, čili pochopitelně lépe zaplaceného zboží. Jak jinak přežít v Artemidě, jediném městě na Měsíci, když nejste bohatý turista nebo výstřední milionář? Když si tu poctivě vyděláte sotva na jídlo? Když ani příležitostné pašování nestačí na slušnější bydlení? Všechno se ale změní v okamžiku, kdy Jazz dostane nabídku provést velkou věc. A to za odměnu tak závratnou, že se prostě neodmítá. Jenže tahle zakázka jí brzy přeroste přes hlavu – zaplete se totiž do vysoké hry, v níž jde o ovládnutí Artemidy. A kterou by nemusela přežít…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Artemis, 2017
více info...
Přidat komentář
Je to iné než autorove iné diela, hrdinovia zďaleka nie sú najkladnejší, a máloktorému presakuje maska. Ale mne sa to páčilo. Pre zmenu je to o fungovaní vesmírneho mestečka aj s pašeráctvom a všetkým, čo k takému miestu patrí.
Z mého pohledu Artemis zdaleka nedosahuje čtivosti Marťana a Spasitele. Sabotérka Jazz je navíc opravdu tak rozporuplná a ne zrovna sympatická postava, že jí nelze nějak extra fandit.
A ty technické a fyzikální popisy toho, co v průběhu děje dělá, co nejdřív ničí a pak zase napravuje.... ty ke mně jaksi nedolehly ;-).
A ještě jeden poznatek - celou knihu jsem se zabývala úvahami, co člověka nadchne pro přestěhování se na nehostinný Měsíc.... a kromě zmíněné artritidy a paraplegie jsem nepřišla na jediný důvod, proč by někdo chtěl dobrovolně takhle žít.
(SPOILER) Popis města a měsíční krajiny je excelentní. Horší je to z příběhem, který se mi zdá trochu klišé. Hlavně konec, kde se pokazí všecko, co se pokazit dá, ale vše vlastně dobře dopadne.
Ke knize jsem se dostala díky čtečce, na konci anglického Marťana byla totiž na Artemis upoutávka, no a tak jsem skoro půl roku škemrala u maminky, ale ona říkala, že to má špatné recenze, tak jsem to vzdala a před týdnem bum a mám to doma! Přečetla jsem to za jediný večer. Přibližně prvních 50 stran jsou trochu nudné, hlavně se v nich popisuje město. Trochu mě překvapil děj, znám hlavně, že je jeden problém a ten se řeší, ale v Artemis jde hlavní hrdinka z jednoho problému do druhého… Trochu mě zklamala, Marťan byl lepší, ale čtyři hvězdy tomu dávám.
Oproti Marťanovi poměrně slabý odvar, Weir zase vsází na jistotu a to na jednoduché a pro někoho možná i sympatické postavy, ale tentokrát nás neobohacuje spoustou technických hard sci-fi prvků, což mi je na jednu stranu líto, na druhou si vlastně říkám, proč ne, svou druhou knihu chtěl udělat přístupnější pro širší veřejnost a to se mu podle mě i povedlo.
Trochu mě mrzí, že od začátku víte jak to celé dopadne a vlastně.. jak to bude i celé probíhat, Jazz je poměrně potrhlá, jak by správná holka měla podle mě být:) Ale chvílemi mi lezla na nervy a všechno ji vycházelo na způsob amerických béčkových akčních filmů.
Výborně vykreslený svět měsíčního města a toho, jak to v něm chodí a funguje, a to včetně jasných a zřetelných narážek na téma sociálních rozdílů, které se nepodařilo vymýtit ani na Zemi, natož v Artemidě, jediném městě mimo naši planetu... Jenom poznáváním života v něm bych klidně strávil i víc času, tohle Weir zkonstruoval fakt hezky. Do toho autorův někdy dost osvěžující smysl pro humor a hlavně parádní hlavní hrdinka, obyvatelka Měsíce, pašeračka Jasmine, která se dostala k trochu větší hře, než čekala. To jsou hlavní plusy Weirova Artemis, který jsem zkusil jako audioknihu, de facto zakoupenou úplně náhodně.
Mínus je, že příběh není až tak originální a i když je vcelku zábavný, až příliš brzy se dá odhadnout, k čemu povede a jak skončí, což ještě utvrdí pár nehezkých klišé v závěrečných kapitolách. V důsledku toho se poslední třetina knihy docela táhla, a kdybych ji místo poslouchání četl, asi by se táhla ještě víc... hlavní, co mě na tomhle totiž bavilo, byla přímo brilantní narátorka Tereza Dočkalová, které role Jasmine sedla skvěle a fakt byla radost ji poslouchat. Asi jsem si užil víc audio zpracování než text samotný. Ten není špatný, jen jsem – po úvodním rozehrání – možná čekal trochu víc. Ale nevadí, co chybělo příběhu, dohnal autor prostředím, a to nemyslím nijak ironicky. Takže vlastně asi dobrý.
Začalo to nadějně, ale čím dál jsem v knize byl, tím víc jsem si říkal, že se tady autor skutečně netrefil. Prostředí Měsíce je super a ačkoliv mě tedy sváření tolik nebralo, ten vědecký základ je zase povedený. I když je ho tady méně než v ostatních knihách autora. Psát kladné a pozitivní hrdiny mu jde taky rozhodně více než komplikované a zpola nesnesitelné protagonisty. Největší problém jsem však měl se zápletkou a koncem. Je pro mě těžké fandit postavě, když de facto říká "nedopustíme nějaký typ jednání", přičemž ona sama tak nejen jedná, ale k té akci musí použít přesně těch prostředků, proti kterým bojuje. A rozdíl mezi hlavní postavou a záporáky je ten, že autor rozlišuje mezi "my a oni", což je hrozně slabé. A celý závěr působil také velmi neuspokojivě, vše se tak nějak vrátilo na status quo, přestože si myslím, že to nebylo ani spravedlivé ani uvěřitelné.
Zatím jsem četla od autora jen Artemis a Spasitele. Artemis se mi líbila víc, asi pro větší "akčnost" děje.
Je to třetí knížka, kterou jsem od Weira četla. Pokud bych chtěla určit pořadí, jak se mi ty knížky líbily, byla by Artemis na třetím místě. Ale i tak hodnotím 5*. Protože se mi to moc líbilo. Příběh je tentokrát detektivka v kulisách sci-fi. I v Artemis hlavni hrdina, tady tedy hrdinka, k řešení problémů využívá vědecké poznatky. I tady hrdinka "hláškuje", v tom jsou všechny 3 autorovy knížky podobné. Přitom se v žádném případě nedá říct, že by se autor opakoval a že je to pořád to samé.
Že hlavní hrdinka není moc uvěřitelná? Nevadí, to parří k věci.
Určitě bylo těžký, napsat něco dalšího po Marťanovi. Taky bylo těžký tohle po Marťanovi číst. Je to úplně jiný. Akorát jako ten vesmír. Teda teď Měsíc. Pořád se mi tam vkrádala podobnost s naším Hetešou. Jako že dobrý, ale tak na sílu a hlavní kočce všechno moc vychází, takže napětí není tak úplně napnutý, a když to skončí, tak jako koukám a jako nic.
O měsíční pašeračce, co se rozhodne vzít kšeft průmyslové sabotáže za milion gempů a tím se samozřejmě zaplete do daleko rozsáhlejších problémů z kterých se jí podaří zázračně vybruslit. Autor se vyžívá v technických popisech a způsobu života na měsíční základně. Marťan byl o poznání lepší, ovšem Jazz byla svéráz a živel.
Čekal jsem dalšího Marťana, ale nedostal jsem ho. Příběh jednoduchý a hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická.
Ze začátku jsem měla trochu problém s hlavní hrdinkou, ale pak mi do příběhu krásně zapadla. Příběh utíká poměrně rychle, je zajímavě proložený korespondenci, jo, přečteno rychle, bavilo mě to.
Kdyby mi bylo 16 let, byla by mi hrdinka sympatičtější, ale teď jsem ji viděla jako nezodpovědného fracka. Podle všech známých okolo je prý velice chytrá, ale nechce se nic učit, tak pracuje jako doručovatelka - pašeračka. Chce peníze a když jí jeden z nejbohatších podnikatelů nabídne milion gempů aby zničila jeho konkurenci, skočí po tom, vymyslí to a začne uskutečňovat. A autor nám nabízí spoustu informací o fyzice, chemii, skafandrech, kombajnech atd . Asi to potěší technicky zdatnější čtenáře. Příběh jde předvídatelně dopředu, v knize je i trošku černého humoru a trošku morálního poučení na konci.
(SPOILER)
No netvrdím že to bola zlá kniha. To určite nie. Len neviem čo k nej napísať. Asi som zistila že sci-fi nie je môj žáner.
Ku knihe som sa musela vracať asi 3 krát. Začítala som sa asi na 160 strane..... To čo bolo pred tým bolo neskutočne nudné a zdĺhavé a nenastané a neslané. Potom sa to celkom dobre rozbehlo.
Ale ako je možné že tak múdra žena ako bola našla hlavná hrdinka, nespravila tie skúšky na sprievodkyňu ? To nedávalo absolútne žiadnu logiku
A áno, neskutočne ma štvala. Len kvôli svojej tvrdohlavosti bola na mizine aj keď mohla robiť prakticky čokoľvek, ale budiž.
Asi dobrá kniha pre ľudí ktorý majú radi tento žáner, asi si ju aj užijú.
Za mňa nie ďakujem.
Srovnávat Artemis s Marťanem je nesmysl. Taky snad srovnáváte Nadaci s Koncem Věčnosti? Artemis je stejně jako Marťan kvalitní sci-fi připomínající starou školu z Astoundingu plnou zběsilé akce, dějových zvratů a happy endingu jako dělo.
Velmi dobré, netradiční prostředí, hlavní hrdinka sympatická. Nepříliš uvěřitelná byla skutečnost, že v městě na Měsící vládne napůl anarchie místo striktního režimu. O chlup horší než Spasitel, kterého jsem četl dříve, ale to bude většina knih :)
Nebylo to zlé, ale mohlo to být lepší. :-) Občas ucítíte závan Metra 2033 nebo Blade Runnera, ale takový skutečně hodně jemný větříček. Příběh postavený na drzé holce z měsíčního města nejvíc připomíná gansterku z 30. let.
Štítky knihy
humor boj o přežití Měsíc pašeráctví sci-fi
Příběh mě bavil, i když Jazz není zrovna nejideálnější hlavní hrdina, má plno svých much, tak i díky tomu mi byla moc sympatická. Ty technické záležitosti mě tolik nebrali, něco bylo lehce pochopitelný, ale plno jsem toho nevnímala a vypouštěla. Jinak jak už tu někdo psal, úplně taky nevím, proč tolik lidí v Artemis bydlí - jí hnusný jídlo, bydlí v rakvích a uživit se není jednoduchý - což jsou věci, na kterých nám záleží snad nejvíc.