Král Krysa
James Clavell
Asijská sága série
< 4. díl >
Román z prostředí japonského zajateckého tábora poblíž Singapuru, z tábora, v němž živoří hladem, žárem a nemocemi zbytky spojeneckých armád z tažení na dálném východě – Angličané, Australané a Američané. Na pozadí prolínaného a v závěru podtrženého pozorování krysího způsobu života, kdy živí jedinci se živí mrtvými a posléze slabší živí se stávají potravou silných živých, vypráví autor příběh amerického desátníka s příznačným jménem King – Král, který se v tomto prostředí bídy a utrpení, v tomto „soumračném světě polomrtvých“, snaží za pomoci peněz a černého obchodu na úkor ostatních přežít. Román je fikcí a chce být kritikou amerického způsobu života.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1976 , Naše vojskoOriginální název:
King Rat, 1962
více info...
Přidat komentář
Tak tenhle příběh budu mít v hlavě dlouho. Knížku jsem začala číst čistě ze zvědavosti. Nikdy by mě nenapadlo, že skoro 400 stran ze života v zajateckém táboře dokáže člověka tak pohltit. Musím dát 5h protože si to ta knížka zaslouží a hlavně Král. Protože je opravdu Král....
Nádherná kniha. Musím udělit 5 hvězdiček, což se nestává tak často. Konec mě šokoval a nakonec mě bylo svým způsobem jednoho z hlavních hrdinů líto.
Kniha je psána až moc jednoduchým jazykem a děj na mě v důsledku toho působil místy tak nějak triviálně. Dlouho mi lezlo na nervy oslovení "staroušku", ale zvykl jsem si. Do dobré poloviny se vše odehrává bez silného příběhu, popisem zajateckého života, který se nejeví nějak extra zlý, vezme-li se v úvahu válka. Teprve za půlkou se vyprávění rozjíždí a knížka dostává náboj, který na jejím konci graduje. Celkově vzato je Král Krysa zajímavá kniha a v poslední třetině velice poutavá.
Výborně napsaná kniha. Sice jsem neměla v průběhu čtení dojem, že by si vězni žili nějak špatně (stejně jako u Ivana Děnisoviče to na mě z knihy nekoukalo), ale ten konec mě dorazil. Lepší zakončení snad ani autor nemohl vymyslet.
Naprosto strhující knížka. Příběh, který se nedá vymyslet, to se musí zažít. Bohužel. Nikomu bych to nepřál. Clavell skvěle popíše každou situaci a děj vám jede v hlavě jako film. Bez přestávek. Nemáte šanci se zastavit. Musíte číst dál a dál. Až pak jste nasraní, když je pozdě a musíte přece jenom knížku zaklapnout. Ale další den jedete znova, aby vám náhodou neunikl nějaký geniální tah King Rata. Prostředí Čangi je popsáno tak, že najednou v pokoji cítíte ten smrad a kolem postele vidíte ten bordel. Clavell je mistr. Díkybohu, že tu hrůzu přežil, jak fyzicky, tak psychicky a dokázal o tom ještě psát. Jedna z mých top knížek. Možná ta úplně nejlepší.
Král Krysa je možná ještě lepší knihou než často porovnávaná Hlava XXII od Hellera. Podává očité svědectví z místa o kterých se moc nepíše, narozdíl od koncentračních táborech na území Evropy. Dává tak jedinečnou možnost čtenáři nahlédnout i na druhý břeh druhé světové války téže doby. Četl jsem ji už docela dávno, a nejvíce si pamatuju tu scénu s pojídáním psa :D Opravdu nezapomenutelné! :)
Král Krysa. Název, který mi pořád zní v hlavě. Ale pochopitelně důležitější je příběh, velice strohý a autentický, nepotřebuje řeči navíc, aby zapůsobil. To se cení. Zajímavé také je, jaké dva hlavní prvky román kombinuje. Za prvé prvek vězení neboli co s muži udělá uzavřenost v malém prostoru, nedostatek jídla, nedostatek žen, vedro, nemoci a ponižování. Za druhé – prvek člověka vůle (který je typický například pro Londonovy romány), člověka, který umí vybočit z řady, postarat se o sebe v každé situaci a dokonce svou vůlí ovládat ostatní.
Ale asi největší zbraní knihy je už zmíněná opravdovost – při čtení cítíte autorovu přímou zkušenost. Která aspoň reprodukovaně přechází na vás a vy si připadáte jako součást tábora.
Král Krysa. Hmm, příběh, který se těžko dostává z hlavy.
přestože nebyl zrovna nejdokonalejším příkladem ctnosti, musím uznat, že na konci mi ho bylo kapku líto...
Naprosto skvela knizka, moc zajimave popsane vztahy mezi zajatci a jednotlive postavy va proste chytnou a uz nepusti... Mimochodem take moc dobre zpracovane divadelne s panem Hanicincem.
Král Krysa je povedené dílo a už po několika stránkách člověk pozná, že se jedná o příběh, který napsal sám život. Je jasné, že si něco autor přikrášlil, aby dodal příběhu trochu šťávy, ale věřím, že většina událostí byla založena na pravdě. Konec se mi hodně líbil; jen jsem byl trochu zklamaný, že se dva hlavní hrdinové nerozešli zrovna v dobrém, ale takový už skutečný život prostě je. Jestliže chcete začít se čtením Šóguna, měli byste dříve sáhnout po této knize. Proč? Král Krysa je totiž rychlejší, plynulejší a jednodušší kniha než právě Šógun, a tak má čtenář aspoň šanci zvyknout si na autorův styl. Jeho dílo o samurajích je totiž, alespoň podle mě, složitější a propracovanější a kdo neví, co má od autora čekat, může mít s jeho čtením potíže.
Tuto knihu mi doporičila naše paní knihovnice a za to jí moc děkuji. Podle názvu knihy a stručného obsahu jsem si mysela že to bude nudné a nezáživné. Ale nebylo tomu tam. Kniha byla čtivá a napínavá. Tento příběh se mi líbil.
Král Krysa. Podle názvu jsem čekala, že příběh se bude motat kolem krys. Že to bude o tom, jak se krysí farma vymkla Královi z rukou. Čekala jsem na to celou dobu, co jsem četla knihu a tento motor mne hnal dál. A přesto, že jsem se nedočkala svého vytouženého konce, dostala jsem něco jiného. Něco mnohem lepšího.
Tahle kniha je soubor všech možných typů lidí. Clavell se nebojí ukázat, jak moc dokáže pobyt v zajateckém táboře ovlivnit člověka. Pro mne to bylo nejvýstižnější v okamžiku, kdy popisoval, jak k Petrovi, prezentujícímu se jako relativně silná osobnost s mozkem na správném místě, přišel americký kapitán,kterýžto seskočil padákem na konci války, aby se o ně postaral, a Petr zoufale utekl. A to ještě nedávno štěkal po Seanovi něco o pravém muži.
Clavell se s tím skutečně nemazlí. Krutá realita je zobrazována bez jakýchkoli příkras, ukazuje, jak moc je těžké pro člověka hýčkaného táborem, kde má vše, vrátit se zpátky na zem, když zjistí, že vlastně nemá nic. Ani svoji tvář. Ukazuje, že pokud člověk dokáže odhalit svou podstatu, vžít se role, která mu byla určena a následně ji přenést i do života, může ho to stát život. Dříve obletovaný, protože znamenal něco, co v táboře chybělo a na konci je jím pohrdáno pro to, co bylo obdivováno. Tragický osud stíhá tragický osud.
Jenže i takový je život. A byl více šťasten ten, kdo přežil nebo ten, který zemřel?
I když nejsem fanouškem příběhů z vojenského prostředí, Král krysa se mi líbil. Je to tím, že se děj odehrává v zajateckém táboře a ne přímo na frontě. Vychytralost hlavního hrdiny mě nepřestane udivovat.
Pre mňa jedna z najdokonalejšie napísaných kníh. Vynikajúco podané ľudské charaktery a život v tábore, kde sú najdrsnejšie podmienky. Kto sa dokáže prisposobiť a prežiť? Len jeden je Kráľ, ktorý ma všetko a odlišuje sa od ostatných. Pokade siahá jeho výnimočnosť a schopnosť byť kráľom, prekvapivo odhalí záver knihy, ktorý na veľmi dlho, ak nie navždy ostane v mojich myšlienkach.
ked si clovek uvedomi, ze autor v tomto romane premieta vlastne skusenosti a ze nieco podobne prezil na vlastnej kozi, je to dychberuce. Su to informacie podane z prvej ruky. Prezit nieco take musi byt strasne (a to je este slabe slovo), nasledne o tom pisat je ako prezit to druhy krat...
Tato kniha mne přivedla k válečné literatuře. Děkuji babi za tento dar:) Společně s Hlavou XXII a Nazí a mrtví patří Král Krysa na stupeň vítězů tohoto žánru.
Málokdy čtu nějakou knížku 2x, u téhle jsem to udělala. Skvělé i když dost drsné čtení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství prvotina zfilmováno americká literatura hladovění Singapur zajatecký tábor váleční zajatci válečné romány americké rományAutorovy další knížky
2003 | Král Krysa |
2000 | Tchaj-pan |
2009 | Šógun |
2009 | Gaidžin |
1991 | Šógun (I. díl) |
Paradni, hezky napsane jak vlastne i kral se muze stat nuzakem, a obracene, velice napinave a no 5h, myslim ze mluvi za vse