Král Krysa

Král Krysa
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57307/kral-krysa-57307.jpg 5 2282 2282

Asijská sága série

< 4. díl >

Román z prostředí japonského zajateckého tábora poblíž Singapuru, z tábora, v němž živoří hladem, žárem a nemocemi zbytky spojeneckých armád z tažení na dálném východě – Angličané, Australané a Američané. Na pozadí prolínaného a v závěru podtrženého pozorování krysího způsobu života, kdy živí jedinci se živí mrtvými a posléze slabší živí se stávají potravou silných živých, vypráví autor příběh amerického desátníka s příznačným jménem King – Král, který se v tomto prostředí bídy a utrpení, v tomto „soumračném světě polomrtvých“, snaží za pomoci peněz a černého obchodu na úkor ostatních přežít. Román je fikcí a chce být kritikou amerického způsobu života.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

King Rat, 1962


více info...

Přidat komentář

genie
30.01.2017 5 z 5

Příběh z prostředí, které si lze jen těžko představit, plný různých velmi uvěřitelných lidských charakterů. Doporučuji.

kilometr
31.12.2016 5 z 5

Výborná kniha,nelze jinak,než doporučit.100%.


Petruse21
19.12.2016 5 z 5

Doporučuji, stojí za přečtení.

haki34
20.11.2016 5 z 5

Svet ve svete, hierarchie ve snaze prezit v zajateckem tabore.. Vyborna, poutava knizka od ktere se neslo odtrhnout.., prezit, jakkoliv... P.S. Nedate si nekdo kralici stehynko ???

ziriant
31.10.2016 4 z 5

Jak to v životě chodí... A nemusíme žít v zajateckém táboře, abychom tomu rozuměli, alespoň trošičku. A proto nás to tolik děsí.

pepa4081
22.10.2016 4 z 5

Výborná kniha. Poprvé jsem ji četl před mnoha lety - na vojně - moc se mi líbila a dávala mi naději, že to jednou zkončí. Líbí se mi pořád a film mi přišel také skvělý. Vrcholně uspokojivé. Doporučuji.

datel77
06.09.2016 3 z 5

Je to docela čtivé a člověk se doví spoustu věcí o situaci, o které neměl tušení. Ale je to staré, ach tak staré!

Fremr
12.08.2016 5 z 5

Vynikající román o lidech v malém světě, který je vytvořen z ostnatých drátů, malých porcí jídla a strachu. Kniha má těžkou, dusivou atmosféru, protože jste v jednom kole v průseru, navíc je všude pořád smrad a vlhké horko. Je to totiž napsáno tak dobře, že se doslova stanete obyvatelem Čangi, zajateckého tábora v Japonsku. Clavell Vás pomocí Krále a Petra Marlowa, dvou hlavních postav, seznámí s tím jak to v táboře chodí a jak to všechno přežít. Smrt si ochutnáte zblízka a bude Vám zle... nejen ze smrti a utrpení, ale hlavně z lidí.

RichardvonT.
10.08.2016 4 z 5

Výborná knížka, co dodat? Takový ten druh čtiva, kdy jste rádi, že žijete svůj život v mírové Evropě a na svobodě.

Dáma s hrnstjm
21.07.2016 5 z 5

Přiznám se, že začátek knihy mi přišel natolik zvláštní, že jsem nechápala, proč je tak vysoce hodnocena. Měla jsem zmatek v postavách a pletlo se mi, ke které patří národnosti. A hlavně jsem měla dojem, že se v knize vůbec nic neděje. V jednu chvíli ale přišel obrat k lepšímu, děj se rozjel, a to hned několika směry. Následovalo poutavé čtení o tom, jak zoufalá doba vede k zoufalým činům a jak se člověk přizpůsobí čemukoliv, jen aby přežil. To vše v dusivé atmosféře zatuchlého zajateckého tábora, kde se nad úplavicí už nikdo nevzrušuje a jedno slepičí vajíčko je velkým jměním. Závěrečná část příběhu byla úžasná - konfrontace s mimotáborovým světem, v jejímž světle se teprve ukázaly všechny důsledky živoření fyzického i psychického. Jsem ráda, že Královu sebranku na konci nenapadlo pomstít se Královi nějakým fatálním způsobem, zahrnující třeba krysí farmu a její otevřené klece... O to silněji působí "krysí" závěr knihy, který shrnuje vše.
Ještě bych poznamenala, že přeložení jména Peter jako Petr nebylo úplně nějšťastnější, hlavně ve tvarech Petříček a Péťa mi to přímo trhalo oči. Všechna ostatní jména zůstala anglická (kromě King-Král) a jen Marlowe si vytáhl... prostě černého Péťu. Podivná slova mě občas zarazila i na jiných místech, evidentně bylo hodně čerpáno z překladu z roku 1972. Je to trochu nesourodé.

t.adm
22.06.2016 5 z 5

Pro každého je normálnost naprosto jiná věc. Pro zajatce to byla váha pod padesát kilo, všudepřítomné blechy, žádný stud, hlad a strach. Ovšem strach, který je zachvátil po zjištění, že mají opustit tyto své "jistoty" byl daleko horší. Ze začátku mne kniha moc nebavila, ale postupně začnete žít v Čangi spolu s hlavními hrdiny a stejně jako oni přestanete chápat okolní (normální) svět. A začnete stejně jako oni vzhlížet ke Králi.

Akana
28.05.2016 5 z 5

Naprosto zasloužená klasika válečného románu. I po půlstoletí nesmírně působivá, syrová, nemilosrdná. Clavell ty nejabsurdnější hrůzy líčí s lehce cynickým humorem, který je zcela na místě a vykolejenou realitu zajateckého tábora ještě podtrhuje. Morálka, zásady, přátelství a obětavost vedle nelítostného pragmatismu tváří v tvář jedinému cíli: přežít. A pak šok z toho, jak obrovská propast zeje mezi přežíváním v Čangi a životem venku, z toho, jak nenápadně a přitom neodvolatelně se za těch tři a půl roku vytvořila, z toho, že i Král najednou není ničím. A nakonec mrazivé finále dokonale završující krysí metaforu.

Neřešitelná morální dilemata, v nichž Clavell neumetá čtenáři cestičku ke "správným" řešením, protože ta neexistují. Neskutečné scény a obrazy: hostina ve věznici, řady latrín, květnatá mluva asijských věznitelů, paranoidní noční honička po prodeji diamantu, okolnostmi "stvořený" transsexuál Sean, krysí farma, setkání zajatců s prvním důstojníkem zvenčí... je toho spousta, co zůstane v paměti. Snad jen to poukazování na rozpor mezi rovnostářstvím Američanů a lpěním na společenské hierarchii Angličanů už trochu zastaralo, ale to je detail. Celkově úchvatná kniha, odvyprávěná tak napínavě, že sotva popadáte dech.

ivakola
26.04.2016 5 z 5

Kniha na mě opravdu silně zapůsobila. Život v zajateckém táboře byl těžký, spousta zajatců přežila díky kamarádům a díky Královi. To byl člověk který dokázal navzdory situaci a prostředí vždy vyčnívat z řady. Je pozoruhodné jak mohou naše zásady a životní předsevzetí vzít za své když se člověk snaží jen přežít. Opravdu pozoruhodná knižka, ještě dlouho mi bude ležet v hlavě než ji vstřebám.

zoka
13.04.2016 5 z 5

Král krysa je velmi sugestivní román. O to více, pokud jste něco podobného prožili (ne, já díky bohu ne) nebo vám někdo vizuálně přiblížil podobný zajatecký tábor. Měl jsem to štěstí v thajsku (Most přes řeku khwai mě stále ještě čeká přečíst), takže znám to vedro, viděl jsem ty desetitisíce hrobů vojáků padlích v zajetí. Znát atmosféru při čtení pomůže, ač je popsána dokonale. Na knize je však nejdůležitější to jak dokonale vykreslí změnu chování člověka v extrémích podmínkách v kontrastu s návratem do normální reality. Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože je emocionálně velmi silná, syrová a poutavá (stejně jako většina Clavellových knih :-)).

mardoko
16.03.2016 4 z 5

Osobně si myslím, že člověk, který se o sebe dokázal takovýmto způsobem postarat v zajateckém táboře, kde jiní umírali jako mouchy, nemohl na svobodě skončit jako osamocený, zlomený muž bez domova a přátel. Jeho energie, chytrost a schopnost se prosadit ho musela i v době míru přivést do společnosti, kde mohl být znovu králem.

heavy66
04.02.2016 5 z 5

"...Klec povolila a Adam se vrhl na žrádlo a zhltl je. Pak si odpočinul a s novými silami se vrhl na další klec a po jisté době zhltl i maso, které bylo v ní. Eva se k němu připojila, a pářili se a sháněli potravu společně. Později se zřítila celá jedna strana krytu, rozbila mnoho klecí a živí se živili mrtvými. A potom slabí živí se stali potravou silných živých, dokud ti, co přežili, nebyli stejně silní. A rvali se mezi sebou a žrali se navzájem.
Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být Králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. A nejsilnější byl vždycky Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štěstí a síly dohromady. Mezi krysami."

Poslední odstavec románu říká vše - o té knize, o krysách, o Homo sapiens....

MissiPippi
08.01.2016 4 z 5

Kniha má bravurní závěr, lepší a promyšlenější i než můj oblíbený Remarque. Jenže závěr netvoří celý příběh. Další skvělou věcí je místo děje, do zajateckého tábora u Singapuru se málokdo odhodlal.

Jenže...
Po celou dobu do posledních 30ti stránek mi tam stále něco chybělo. Na konci jsem si uvědomila, že to byl nedostatek rozboru emocí a myšlenek postav. K rozepsaným pohnutkám došlo až v tom skvělém konci, dle mého pozdě. Ale lepší později než-li vůbec. Člověk sice věděl, že ten nenávidí toho a toho, nebo "kamarádí" s tím a tím, přesto dost často pochyboval. Měla jsem pochybnosti, jaký vlastně Petr a Král mezi sebou mají vztah. Jestli je to opravdové přátelství, či zneužívání naivity Petra atd. Nedokázala bych ani s jistotou říct, jaké povahy byli postavy z příběhu krom pár velmi výrazných rysů. Zkrátka pro mne nedostatek emociálního popisu. Asi je to pouze čtení pro chlapy (s nadsázkou) :)

Popis zajateckého tábora na mě působil dost lehce. Neměla jsem pocit, že by to tam byla nějaká hrůza, ačkoliv je mi jasné, že procházka rájem to nebyla, ale to vím jen díky mému "rozumu" ne díky spisovateli a jeho příběhu. K poznání došlo až v závěru, což je dle mého pozdě.

Naštěstí pointa je naprosto jasná, což oceňuji. Člověk je v jisté společnosti králem a v druhé odpadlíkem.

Jak jen to ohodnotit? Převážná část knihy je průměrná (krom místa děje) se značnými nedostatky, ale s naprosto nadprůměrným závěrem.

PS: Měla jsem opravdu veliký strach, že na krysí farmu se ke konci zapomnělo a nedovíme se, co chudáci krysičky :) Naštěstí ne.

trape
01.01.2016 5 z 5

Jedna z nejsilnějších knih,co jsem kdy četla. Nikdy na ní nezapomenu. Četla jsem na doporučení -dnes už kamaradky. Díky Ivanko.

Peleus
13.12.2015 5 z 5

Vynikající kniha obsahující řadu postřehů o lidském chování v situacích vymykajících se zavedeným standardům, tj. v tzv. období míru. Tedy období, kdy jedinec nemusí vycházet s málem, bojovat o to málo, ohýbat, či naopak zůstat nezlomně věrným morálním zásadám, neboť na tom doslova závisí jeho život.

Nejpovedenější je, dle mého názoru, zprostředkování myšlenky, že skutečně trvalá přátelství se nerodí kvapně, nýbrž jen velmi pozvolně, i přes jisté názorové rozpory, které je ovšem nutné si na rovinu ujasnit a vyříkat. Naopak lidé, jež o naší přízeň usilují nejvíce, vývoj vztahů je rychlý a, na prvý pohled, nekomplikovaně jednoduchý, jsou mnohdy první ve frontě na zradu a vytváření problémů do budoucna.

kacaabba
21.11.2015 5 z 5

Chlapské čtení. Pocit sebehodnoty získaný z vnějších věcí je to nejpřirozenější pro spoustu nás, ale je to šálení, klam, fata morgana... Těším se, až uvidím divadelní zpracování.