Šógun

08.04.2021

Uf! Já idiot jsem předpokládala, že nutnost trčet se skřítětem celé týdny doma, je ideální příležitostí k profičení obézním románem. Hrubá chyba v úsudku; souvislejších chvílí klidu jsem se nedočkala (každý den v zaměstnání se mi stal svátkem). Ani James Clavell mé putování stránkami příliš neulehčoval – pasáže, kdy jsem četla téměř bez dechu, se střídaly s těmi, kdy jsem četla téměř bez zájmu. Patosem romantických scén jsem se div neudávila.
Rozhodně mě však autor dokázal přenést prostorem i časem do Japonska 16. až 17. století a zprostředkovat (nakolik věrně netuším) tamní emzáckou mentalitu, zvyklosti, politickou situaci, na základě skutečných postav a událostí stvořil příběh s puncem reality. Čtenáři je důkladně naservírován kulturní střet: nemytí náboženští tmáři s koloniálními choutkami versus disciplinovaná, pořádkumilovná, silně hierarchicky založená společnost, kde se ve jménu cti a oddanosti k lennímu pánovi plýtvá životy i z nejmalichernějších příčin.
„Ó můj pane, velmi se omlouvám, špatně jsem připravil kousek suši, chybí v něm dvě zrnka rýže. Nedokážu s tím žít, dovolte mi spáchat seppuku!“
Ne, není to citát, jen mírné přehánění. Román je přesycený omluvami a sebevražednými záměry. A přetvářkou. Mnoho, přemnoho stran jak sdělit, že Japonci nikdy nemluví přímo; za fasádou zdvořilosti se skrývá chladně intrikující mysl. Plány v plánech plánů dalších plánů, kam se na předvídavost knížete Toranagy hrabe delfská věštírna!
Celou knihu trpělivě čekáte, jak dopadne mocenský boj mezi dvojicí nejvlivnějších mužů říše, vrtíte hlavou nad fanatickými samuraji a fanatickými katolíky, vyhlížíte válku, ve finále epickou bitvu a jste zvědaví, zda bude v konfliktu zachycený lodivod Blackthorne opět brázdit hladiny oceánů. Tak nějak mě po rozmáchlém vykecávání a popisování každého prdu (leckdy opakovaně, včetně hojných japonských frází) dost nemile překvapilo, když se v závěru vše spláchlo pár větami. Radši bych "Šóguna" o třetinu kratšího (škrtat by se dalo, aniž by děj utrpěl sebemenší ztrátu) a s pořádným finišem. Spokojená jsem, nekritické nadšení nesdílím. Gomen'nasai. 80%

30.01.2021

Tak i já zdolal Clavellův opus. To byla jízda!
Domnívám se však, že i dnešní výlet do Japonska by byl skvělým dobrodružstvím! A střet civilizací, jaký tu popisuje Clavell, je stále aktuální. Nelze ho než obdivovat: jak musel román plánovat při tak ohromném počtu postav, jejichž osudy se v knize proplétají a také naplánovat nekonečnou řadu úkladů, občas i úkladů na druhou či na třetí. Možná, že samotný Clavell by byl dobrým šógunem, když tohle uměl! (Haha!) A jestli chcete mít představu, jak to bylo opravdu se samuraji, zkuste výpravnou knihu Samuraj - Příběh vznešených japonských válečníků, kde spatříte i jejich oděv a zbroj:
https://www.databazeknih.cz/knihy/samuraj-pribeh-vznesenych-japonskych-valecniku-28929

22.10.2020

Šoguna jsem si po letech přečetl znovu a nelituji. Tohle je knížka, která nestárne a neomrzí se. Nejenom že Vás neučí základy japonštiny, také Vám ukáže všechny možné hezké či podivné zvyklosti starého Japonska. V rámci opakování se určitě pustím do dalších románů Clavellovy ságy. Ale Šogun je v nich tím nejlepším.

14.10.2020

Ti Japonci jsou opravdu zvláštní nátury...
Proč není možné vstoupit do příběhu, samozřejmě jako divák, protože ve skutečnosti by to se mnou špatně dopadlo, a dívat se a slyšet a vnímat vůně a pachy a dotýkat se potají a nezaznamenatelně... A pokoušet se je aspoň trochu pochopit - lidi se zásadami a životními principy tolik nám cizími...
Být takovým neviditelným fantomem, který na vlastní oči spatří a porozumí, pozná zblízka a naživo všechny ty naplněné i nenaplněné lásky, všechny komplikované zákulisní intriky, neskutečné pikle a zrady, ba i ty strašné vraždy a sebevraždy, ze kterých se člověk děsem otřásá...
Vnímat, ale nesoudit veškeré ty jejich nám cizí techtle-mechtle, které se vaří pod pokličkou pro nás tolik neobvyklé a přitažlivé exotické krásy...
Nejde to, do toho příběhu nevstoupím. Bohužel.

28.07.2020

Je to dokonalé ale je potřeba se na pár věcí připravit. V každém případě jde o opravdu monstrózní majstrštyk. Zajímavé, že je to už druhá takto monumentální kniha kterou jsem zdolal a zase o starém Japonsku( první taková "cihla" byl Musaši).
Proč rozhodně stojí za to si tenhle epos přečíst? Protože je to neskutečný výlet do japonské duše a kultury. Kdykoliv se střetávalo japonské a evropské myšlení a zvyky, bylo to opravdu zajímavé i zábavné a člověk pozvolna s hlavním hrdinou zjišťoval, že to, co se může zdát zpočátku barbarské má v jiné kultuře hluboký smysl. Stejně tak Japonci zjišťují výhody některých evropských myšlenek a vynálezů. Příběh je celkem zajímavý a docela příjemně překvapila závěrečná pointa a osud hlavního hrdiny. Milostná linka taktéž neruší a obecně je kniha chvílemi i docela odvážná v líčení některých japonských mileneckých zvyklostí:-) Jiné zvyklosti, především obecně rozšířená slepá oddanost a ochota páchat sebevraždu na povel či zcela pohrdat životem jsou pro změnu dost bizarní. Dá se říct, že tam snad opravdu nechybí prakticky nic co se nějakým způsobem týká historického Japonska, dokonce se objeví i ninjové. Překvapující pro mnohé bude také to, jak silnou pozici už tehdy měla v Japonsku katolická církev...
Teď přijde pár "negativ". Tak za prvé, je to dlouhé. Ne, zdaleka ne tak jak si teď představujete. Tohle je opravdu dlouhá kniha. Je taky plná japonských postav a jmen. Je jich dost na to, aby se vyplatilo udělat si nějaký papírek s přehledem kdo je kdo a co je co a kdo je s kým spřízněný nebo je s kým proti komu. Ano, to je další důležitá a možná nejdůležitější rovina knihy - politika a intriky. Pokud máte tyto věci rádi, tak vítejte v sedmém nebi, protože tahle kniha je osnováním zrad, vražd, plánů na uchopení moci, využívání a zneužívání důvěry a dalších kratochvílí doslova nabušená. Na někoho to asi bude opravdu až moc. I přes tyto drobné výtky(či spíše varování co čekat) je to skutečný literární a vlastně i kulturní skvost. Takové Japonsko v kostce, dalo by se říci.

26.06.2020

Vydání knihy, kterou jsme měli doma, mělo přes 2000 stran, přesto jsem ji četl několikrát, to mluví asi samo za sebe. S každým dalším přečtením objeveny a pochopeny další a další vrstvy příběhu. Nádherné vykreslení střetu kultur, proměna hlavního hrdiny, politické intriky, ale i všední život ve středověkém Japonsku. Ta pomíjivost života je pro mě jako Evropana až příliš drastická (život většiny lidí tam neznamenal takřka nic), o to víc fascinující jsou myšlenky a ideje, na kterých ta kultura stojí. Clavell navíc dokázal tohle vše popsat na pozadí dobrodružného a napínavého příběhu, což mi přijde až neuvěřitelné. Už se těším na další čtení.

26.05.2020

Knihu jsem četla ještě v dobách, kdy jsem bichle milovala a ráda si je přečetla. Z toho důvodu mi ani tato kniha nemohla uniknout a mně se moc líbila.

začala číst, odložila. měla jsem lepší, a ani mě to až tak nebavilo

10.02.2020

Kdo umí, umí....klobouk dolů, krásné čtení

08.02.2020

Uf, tak tohle bylo silný čtení, respektive poslech. Knížka je skvěle napsaná, děj perfektně ubíhá, postavy jsou nesmírně živé a věrohodné. Měla jsem trošku problém s velkým množstvím vedlejších japonských postav, někteří vládci a vojevůdci se mi neskonale pletli, ale až tak moc to nevadilo.
Co byla největší síla, byla živost líčení dějů a vtažení do nich. Trpěla jsem s námořníky v díře, trnula, když si tahali stébla, kdo půjde na smrt, hrůzou byla skoro mimo sebe při mučení nešťastného Petersoona, hnusila si japonské opovržení a neúctu k životu spolu s protestantskými námořníky. (Prostě... jsou věci, které pochopit nedovedu. A ten národ to v sobě svým způsobem asi dodnes stále má, až na to, že dneska si už nepářou břicha, ale dřou do úmoru v práci a pokrytecky se klaní starším a zkušenějším...)
To je mimochodem první obrovský poučení z téhle knihy: buďme nesmírně, ale fakt nesmírně šťastni, že žijeme v kultuře založené na křesťanství, kde za normálních okolností život požívá úcty, je hoden ochrany; chyba a slabost nemusí vyvolat opovržení a trest, ale snad soucit a pomoc.
Ten nevěřícnej úžas, hnus a opovržení nad tak cizí a děsivou kulturou však postupně přešel do pozadí a můj zprvu zhnusený a nevěřícný pohled na japonské tradice se začal malilinko měnit. Stejně, jako se měnil "andžin" Blackthorne a vplul do jiné kultury. Najednou jsem viděla i její druhou tvář, čistotu, jednoduchost, prostotu. Versus špínu, ukoptěnost, umouněnost Evropy, odkud Blackthorne přišel. Fascinující bylo, jak jsem se coby čtenář postupně měnila s Blackthornem.
Ale na konci mi ta rovnice stejně vyšla jasně: pokud Japonsko rovná se posedlost smrtí a utrpením a pokrytecká přehnaná úcta na straně jedné; prostota, čistota a krása v pohledu na přírodu na straně druhé... versus Evropa možná uhmožděná, smrdutá a špinavá, ale přesto alespoň teoreticky s jakýsmsi ideálem úcty k životu a lásky k bližnímu... tak za sebe jednoznačně beru Evropu. Ale i to je přínos. Poznávání cizích kultur může být přínosné i v tom, že si poté o to víc vážím toho, co mám doma.

Celkově je to fascinující dílo. Děj šlape skvěle, nejzajímavější byla ta část, kde Blackthorne s Mariko a výpravou putují do Ósaky. Jejich příběh mi ani nevadil, ačkoli zaláskované linky v knihách jinak fakt ráda nemám. Tady jsem ale tušila, že z toho happyend nebude. A nebýt té linky, nebyl by se celej příběh tak rozvinul... Jakmile však Mariko odešla, už to nebylo ono. Zápletek najednou přibylo, spiknutí, konspirace, všude něčí dlouhý prsty...
A z toho plyne poučení druhé: nikomu nevěř. A nejvíc ne těm, kteří si extrémně zakládají na zdvořilosti, formálnosti a dodržování pravidel. Ti pod tu slušivou roušku dovedou skrýt nejvíc.
Nesmírně poučná a silná kniha. Uf. Vždycky jsem jaksi tušila, že Clavell byl dobrej (po přečtení Krále Krysy, i když už si toho z děje moc nepamatuju)... ale až teď mi došlo, jakej mistr to byl.

06.02.2020

Vynikající popis kulturních střetů. Silný příběh.

29.12.2019

Staré, ale perfektní. Neuvěřitelně poutavý styl vyprávění, který vám nedovolí knihu odložit (a to je riziko, protože je obsáhlá). Neuvěřitelně popisovaný střet civilizací a rozdílu mezi západní a východní mentalitou. Protože 5 hvězdiček dávám v případě, že se najde scéna,která mi trhá srdce, zde je to scéna s odloženým, uloveným bažantem a zahradníkem. Co dodat perla světové literatury.

09.12.2019

všechny tři díly zhltány najednou.. v knihovně jsem je musela donutit vytáhnout je z archívu, prý už si to celé roky nikdo nepůjčil.. no to mě podrž.. taková kráása to byla. Alogatóo

24.11.2019

Čteno už potřetí v životě s odstupem vždy asi deseti let. Ten román zraje a je čím dál tím lepší, krásné čtení. Určitě se k němu zase někdy vrátím.

17.10.2019

Oblíbený autor a téma z nejoblíbenějších ...
Nadšení .. obdiv .. pokora a vděk ...

15.10.2019

Nádherný příběh. Začátek příběhu Mladého Samuraje je celkem stejný, ale tam cílí autor vyloženě na mladší čtenáře.
Šógun mě nadchl epickým příběhem, který se zároveň odehrává v krátkém čase - ten mi plynul jednou rychle, a pak zas pomalu, přesně v souladu s příběhem.
Co se mi s postupem v knize líbilo víc a víc, byly myšlenky a úvahy jednotlivých postav, především v případě Toranagy. Mnohem víc než u Mariko a Blackthorna, Toranaga dovedl celou hru do velkého konce :)

28.09.2019

Nenechte se odradit mnozstvim stran. Kniha je ctiva, pusobiva, krasne predstavuje dobu i zivot v zemi vychazejiciho slunce, v zemi kde vladl Sogun.

20.09.2019

Jednoznacne jedna z najlepsiech knich ake som kedy cital ( precitane asi 5x ) a urcite v mojej top 5. Najlepsie dielo tohto autora. Uviedla ma so myslenia a hodnot japonska, ktore sa za starocia nezmenilo. Povinnost je prvorada a nie ako nasa libralna spolocnost vyznavajuca aby sme pocuvali svoje srdce a chranili slabych. Keby kazdy robil co je jeho povinnost nasa spolocnost by na tom bola ovela lepsie. Kazda doba ma svoje idealy a dufam ze liberalizmus skonci na smetisku dejin a pride nieco hodnotnejsie co posunie civilizaciu dalej. Kniha pre mna jednoznacne 100%. Serial z Richardom Chamberlainon 90%. Mozno by stalo za to natocit sucatnou techikou znovu.

11.09.2019

Tato kniha je skutečně mistrovským dílem, vše popisuje až příliš detailně což může někomu vyhovovat a někoho nutit. Upřímně řečeno utahanost této knihy mě trochu vadila. Každopádně toto dílo rozhodně stojí za přečtení. Já osobně dávám čtyři hvězdy, a to hlavně proto, že toto kniha na můj vkus příliš dlouhá, je v ní příliš mnoho politiky.