Astrid a Veronika
Linda Olsson

Příběh prostý, teskný a nádherný jako stmívání nad zimními poli… Veronika se stěhuje z Nového Zélandu do pronajatého domu severně od Stockholmu. Hledá místo, kde by se vzpamatovala z nedávné smrti svého snoubence. Dům je nepřívětivý a cizí, ale postupem času mu vtiskuje svou tvář. A brzy přijde i setkání, které jí změní život. Astrid Mattsonová, kterou místní nazývají starou čarodějnicí, bydlí v jediném domě v sousedství. Stařena žijící osaměle v chátrajícím domě, pronásledovaná svou nelehkou, tragickou minulostí. Obě ženy začínají hledat cestu nejenom jedna k druhé, ale i k životní moudrosti a hlasu, jenž k nám naléhavě promlouvá z hloubi našeho srdce... Něžně, pronikavě a překrásně napsaný román Astrid a Veronika dokládá, jakou má vyprávění moc proměňovat nás všechny k lepšímu...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , MetaforaOriginální název:
Astrid and Veronika, 2005
více info...
Přidat komentář


Místy se mi kniha hodně líbila. Ale byl pro mě problém se začíst. Celkově je to chvílemi bolestný román s určitým nádechem romantiky , smutku, osamění ale také určitým způsobem smíření a naděje.
Docela zvláštní příběh s velmi krásně popsanou atmosférou starého domu na severu.


Krásná kniha, která určitě měla zanechat nějaké poselství. Nejspíš o tom, jak je život pomíjivý, jak je třeba se radovat z maličkostí. Ideální počtení, když je venku škaredě, teplý čaj a pod dekou.


(SPOILER)
Nedokáži popsat pocity, které ve mně kniha zanechala. Jsou nesmírně hluboké a citlivé.
Neskutečně jsem se vžívala do Veroniky, do těch myšlenek, kdy vám zemře drahocenný člověk v životě a vy si s tím nevíte rady. A tak utíkáte od vzpomínek a bolesti a čekáte, že to zabere. Ale sami se s tím stejně většinou nedokážeme vyrovnat, a tak najdeme osobu, která má osud těžší, než si umíme představit a najednou víme, že život se dá ještě žít, i když se to zdá už nemožné.
Myslela jsem na svého muže a na tu fyzickou bolest ztráty a stálo mě to hodně sil a slz.


Něžný, nádherný příběh opravdového přátelství!!! Takový snový a zároveň silný. Neumím ani spočítat kolik mně to stalo emocí a kolikrát jsem u něj brečela. Opravdový klenot!


Nově vzniklé přátelství na krátkou dobu, ale o to silnější, krásnější a upřímnější. Dva příběhy žen s velkým věkovým rozdíle. Každý příběh má svou hloubku, ale příběh Astrid mě zcela zasáhl. Nádherná kniha, kterou jsem si pro rok 2021 nasadila laťku hodně vysoko.


O přátelství staré a mladé ženy, které oběma pomohlo ke smíření se s jejich životy a se sebou samými. Příběh má krásnou zvláštní atmosféru a čtení je opravdu zážitkem.
.


Dvě ženy poznamenané osudem ve dvou domech na samotě, kterým přátelství pomůže najít novou naději. Velkou roli tu hraje i příroda, chutě, vůně, barvy a zvuky. Věty u Lindy Olsson vždycky tak příjemně plynou a skládají se do obrazů, ráda je čtu, i když tentokrát mi příběh přišel takový trochu moc vykonstruovaný s příliš jednoznačně danými rolemi jednotlivých postav. Je to asi daň z toho, že se jedná o autorčinu prvotinu z dob studia tvůrčího psaní.


Tato kniha má v mé knihovně své místo. Ráda se k ní budu vracet.
Příběh dvou žen, které dělí od sebe rozdíl dvou generací. Jejich životní smutky je spojí dohromady a vzniká krásné přátelství.....


Dělí je celé roky.Přesto je smutek spojí.Komorní vyprávění z dalekého severu, které možná občas mrazí ale dokáže i hřát.


Vzhledem k tomu, že knihu autorka napsala ještě za studií, tak jsem neočekávala žádný literární skvost, jen jsem měla chuť na něco nenáročného, na příběh z příjemného prostředí (nejlépe ze Švédska), a takový jsem dostala. Ano, vyprávění je občas dosti sentimentální, romantické a opravdu je to čtení pro ženy, ale atmosféra starého domu i jeho okolí je velmi pěkně popsaná, stejně jako zajímavý námět přátelství dvou odlišných žen.


Zase trochu jíný příběh, než Švédské detektivky (huráááááá!!!! :-).. .Knížka, která mi "dosedá" ještě teď, nějaký den po přečtení. Už teď vím, že se k ní vrátím. Nejen kvůli napsaným trefným myšlenkám, zajímavých mouder, které jsou mnohdy skrytá v textu.
Příběh dvou žen, které dělí více než dvě generace je poutavý, čtivý, syrový. Nějaké situace jsou nastíněny tak, že můžete spekulovat, jak to bylo. A já se ptala, jestli jsem to opravdu dobře pochopila, vracela se k textu, kde mnohdy důležitá situace byla jakoby mimochodem zmíněna.
Postavy dokonale popsány (jen to označení "stařena". mě fakt nějak drásalo, nevím, proč :-((( ). Ač hrdinky spojovala tragičnost jejich životů (kde teda Astrid to měla fakt "hustý" :-( . . dodávaly si naději a pomohly si návzájem a jedna druhé toho předala opravdu dost.
Prostě doporučuji! Kniha k zamyšlení, kniha k pláči, ale s nadějí, kniha k zamyšlení, na kterou nezapomenete.


Tak tohle je malý literární skvost. Křehký příběh o sdílení smutku u dvou zcela rozdílných žen. A ony nacházejí cestu, jak se navzájem obohatit. Knihu provázejí krásná motta:
...však vše v mém životě co jako slunce hoří
a vše co se do bolesti a noci noří
chvěje a koupe se dnes v světla moři.
Doporučím.


Dojímavý příběh. Neumím popsat, ani zapomenout. Něžný ale silný román, citlivý. Moc se mi líbilo.


Tak bolavé, ale přitom tak laskavé vyprávění….Zvonky, fialky, jetelina, bojínek, konvalinky, lomikámen a řebříček.. Jestli tohle je prvotina Lindy Olssonové, tak klobouk dolů. Mám moc ráda severské příběhy, a to pro jejich zvláštní kouzlo..., syrovost, poetiku...
Milá kniha o přátelství dvou zraněných žen, které nevěděly, co s životem a jejich přátelství jim pomohlo k dalším krokům. Nicméně jsou to dost ponuré příběhy a často ne úplně pochopitelné. Jinak plně souhlasím s oběma komentáři pod mnou. PS jsem moc ráda, že přišel v mém životě čas, kdy jsem si mohla projít některými bolestmi znovu a nechat si je zahojit, strašně se mi ulevilo.