Ať vejde ten pravý
John Ajvide Lindqvist
Zima roku 1981. Poklidný život na stockholmském předměstí Blackeberg naruší podivné události. Nejprve nedaleko objeví mrtvolu chlapce, kterého vrah nechal záměrně vykrvácet. Vše nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o rituální vraždu. A to je jenom začátek. Místní obyvatele pozvolna zachvátí strach a bojí se v noci vycházet z domu. Nikdo z nich ale netuší, co se opravdu děje. Dvanáctiletý Oskar má zatím jiné starosti. Jeho spolužáci ho už dlouho šikanují a on se jim nedokáže postavit. Marně sní o pomstě. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje postarší muž s holčičkou. Jmenuje se Eli. Oskar se s Eli spřátelí. Jeho nová kamarádka je ale poněkud divná. Vychází ven jen v noci, i v mrazu chodí nalehko a často bývá hladová. Navíc trvá na tom, že nemůže vejít dovnitř, dokud ji nepozve dál. Přesto mezi nimi vzniká silné pouto. Ať vejde ten pravý (šv. Lat den rätte komma in, 2004) je románový debut švédského spisovatele Johna Ajvida Lindqvista (*1968). "Všechno v mé knize je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak," říká autor. Tento upíří horor o první lásce ze švédského předměstí, kde Lindqvist sám vyrůstal, vzbudil na švédské literární scéně senzaci, byl přeložen do řady jazyků a zatím vyšel v jedenácti zemích. Stejnojmenný film Tomase Alfredsona podle Lindqvistova vlastního scénáře měl ve Švédsku premiéru v roce 2008. V současné době se připravuje americká filmová adaptace pod názvem Let Me In.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Lat den rätte komma in, 2004
více info...
Přidat komentář
Napřed jsem viděl film (ten švédský) a teď jsem si přečetl knihu. Obé mě nadchlo. Na americkou verzi jsem docela zvědavý hlavně kvůli představitelce Eli (v tom filmu se tuším jmenuje Abby). Také se na příští rok chystá seriál, ale ten asi bude trochu mimo, neboť v něm nestárnoucí upířice soudě podle její představitelky (19-letá modelka) asi dospěje. Uvidíme.
Tak či onak: za knihu i švédský film 100%
Román „Ať vejde ten pravý“ se v literárním světě zjevil odnikud. Neznámý spisovatel svou prvotinou mnohé překvapil, šokoval i dojal. Nazvat jeho dílo upířím románem by bylo trochu zavádějící a to ne proto, že v něm nejsou žádní upíři, ale proto, že tento žánr je v posledních letech zprofanován paskvily pro limonádové čtenářky.
Lindqvist při hledání vhodných kulis pro postmoderní lovestory mezi šikanovaným Oskarem a upírkou Eli nezacházel daleko. Svůj příběh situoval do prostředí, z kterého sám pochází - stockholmského předměstí Blackeberg. A i když mu někteří vyčítají, že trochu kazí idylický obraz Švédska (ten je dnes bohužel v troskách kvůli úplně jiným věcem), tak se zdá, že si nemohl vybrat lépe. Autor podává fakta bez okolků a možná právě onen sociální podtext s vydařeným popisem stárnoucích alkoholiků či násilí páchaného dětmi, které plodí zoufalství a outsidery, je mnohem děsivější než zmínky o bytostech sápajících se lidem po krku. Autorovi se zcela mimovolně podařilo vytvořit osobitý žánr - sociální horor.
Přesto, že tato kniha vypráví o teanagerech, težko říct, jestli ji naplno pochopí. To co hlavní hrdinka Eli v tomto díle prozrazuje totiž spíše vyvolává otázky, než aby nabízelo odpovědi. Celkově jde o velmi dobrý román vyrovnávající se s nástrahami a strastmi puberty a dospívání..
Sice zajímavý a možná originální nápad...ale do příběhu jsem se nějak nedokázal vtáhnout...ale dočetl jsem to jen kvůli tomu abych věděl jestli Oskar teda někomu něco udělá a nebo ne...
Knihu jsem sice přečetla až do konce, ale vůbec se mi nelíbila. Chvílemi to přišlo dost úchylné a nechutné. Za mě nedoporučuji. Ale takovým těm "hloubavým intelektuálům" se zajisté moc líbí.
Podnetom pre prečítanie knihy ´Nech vojde ten pravý´ autora J. A. Lindqvista pre mňa bolo odporúčanie kamarátky v kombinácii s aktuálnou dostupnosťou tejto položky v mestskej knižnici... Spomínanej kamarátke (a inštitúcii) som zaviazaná za príjemné prekvapenie.
Autora ani jeho tvorbu som vôbec nepoznala a nemala som nijaké očakávania (no áno, čakala som skôr menej než viac). Napriek tomu som si však prečítala jeden originálny a vyvážený príbeh. Surovo-naturalistický, s prímesou sci-fi na jednej strane (vraždy, násilie, problémy šikany na škole alebo detskej prostitúcie, brutalita a hnus, občas nejaký vcelku vierohodný vampír – žiadna idealizovaná bytosť, pre ktorú je ľudovo povedané svet gombička), citlivý na strane druhej (všetky starosti údajne bezstarostných detí, aj obyčajných ľudí, pocity lásky, nenávisti, strachu na mnohoraké spôsoby, prejavy spolupatričnosti či vzájomnej pomoci). Autor tiež primerane zapájal svoj zmysel pre (čierny) humor – jedným dychom čítate seriózne, vážne, ba až tragické situácie a odrazu sa vám oči zastavia na niečom, čo vaša myseľ najprv odmieta spracovať, ale v mihu sekundy na to reaguje spustením záchvatu smiechu. Záleží na tom, že vaši spolucestujúci vo vozidle mestskej hromadnej dopravy nie sú na niečo také pripravení? :-)
Kladným postavám (nechám na zvážení každého čitateľa, koho zaradí do skupiny dobrých a koho do kategórie zlých) držíte palce. Dej má od začiatku spád, zachováva si svoju kvalitu, je napínavý a láka k čítaniu.
Pre mňa teda nečakane chutný čitateľský zážitok za štyri hviezdičky.
Citlivý příběh sídlištní, upírské, skoroiromance. Chvilku trvalo, než mi došel význam posledních vět a vězte, že byť jsem duše okoralá, málem jsem smrkal. Zároveň to ale umí být taky pěkně drsné a syrové; na scénu v bazénu asi hned tak nezapomenu. Pro mě vůbec jedno z největších literárních překvapení. Krásně, čistě, napsáno. O to víc zklamalo autorovo "jak zacházet s mrtvými", kterému jsem vytlačil slabé tři. Do tohohle nicméně směle jděte. Nemůžete být zklamáni (snad jen čtenáři twajlajtu). Silných 5*****
Velice mě to zaujalo a moc mě mrzí, že není přeložených do češtiny více knih tohoto autora. Není to typický příběh o upírovi... Hltala jsem to jedním dechem.
A já byla nadšená! Konečně zase něco originálního a lehce nadzvedávajícího :) běhá vám mráz po zádech už jen z věku obou "hrdinů" , jste znechucení z tohohle a z tamtoho a přitom se tím vším dokáže prolínat taková zvláštní čistota a....jooo, snad i něha se dá říct...neuvěřitelný propojení emocí...Líbila se mi moc!
Možná jsem narušený,možná jen trochu jiný,ale autor mě v jednom momentu donutil cítit cosi jako záblesk soucitu k postavě vraždícího pedofila."Co za věci to dělám pro lásku.";-)
Ultraatmosférická a velice výživná upířina s náběhem na Klasiku.
U nás byl nejdříve znám film podle této knihy a kniha vyšla později. Takže kniha mně už tolik nezaujala.
Kniha se mi moc libila...byla jsem nadsena...film se mi libil trochu mene, ale do amiku jsem nesla...prestoze jsem si myslela, ze v tematu upiru nelze vymyslet uz nic originalniho, tahle kniha mi dala solidni facku a ja byla odrovnana...krasny, doporucuji...
Kniha byla skvělá a film ještě lepší . Rozhovory mezi Oskarem a Eli (Elim) jsem si předčítal vícekrát . Jen jsem se celou knihu nemohl zbavit nepříjemného pocitu z postavy Hakana . Oslzlý a nechutný pedofil a způsob jakým skončil mi v knize "překážel" . Ve filmu je to jen pomocník a tak by mi to bohatě stačilo . Myslím , že jeho postava a osud nemusel být vyložený až do všech detailů použitých v knize . Jinak skvělý zážitek - jdu se podívat na film ( Na oba :-) )
Nový pohled na upíry který nám Lindqvist umožnil je určitě zajímavý, byly chvíle kdy se mi kniha líbila velmi a přesto si vysloužila jen čtyři hvězdičky, chvílemi na mě totiž působila trochu přitaženě za vlasy.
Ke knize jsem se dostal přes stejnojmenný, švédský film, u kterého jsem se nejdříve rozmýšlel, zda si ho pustím, jelikož popis filmu zněl jako kdyby šlo o druhej Twilight. Opak byl pravdou a já byl hodně příjemně překvapen, o to víc, když jsem přečetl knihu, která je ještě mnohem lepší. A´t vejde ten pravý není jednou z těch laciných, povrchních upířin, ale jde o knihu, která má svoji hloubku, prolíná se zde více témat, a přitom je to stále jednolitý pevný a čtivý příběh. Dle mě zde není upírství to hlavní téma....nakonec, ať si čtenář posoudí sám :)
Upírský příběh v podání Johna A. Lindqvista má hluboce lidský rozměr, a proto je tolik uvěřitelný ... Ostatně, jak říká sám autor: "Všechno, o čem v knize píšu, je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak." Pokud jste již přesyceni povrchními a prvoplánovými upírskými jednohubkami, anebo se takovým hororovým atrapám cíleně vyhýbáte a potrpíte si na kvalitu, pak je tento příběh pro vás TEN PRAVÝ. Tak jej pozvěte dál ... !
Štítky knihy
upíři prvotina zfilmováno švédská literatura horory šikana dětský hrdina severská literatura
Autorovy další knížky
2010 | Ať vejde ten pravý |
2012 | Jak zacházet s nemrtvými |
Keby som bol ešte teenager, keby som mal v obľube upírsku tématiku, keby to nebolo tak úchylné... Ok prečítal som si to na odporúčanie kamaráta. Mám rád drsný štýl (krimi-detektívky nekončiace happyendom budiš ste vítané) ale toto bolo troška moc nechutné. Nie málo násilné ale nechutné a moc ma to akože ani nezaujímalo. Eli som nemal rád, Oscara som nemal rád... Napriek tomu dej bol celkom zaujímavý. Nezaškodilo by trocha viac akcie i ked to by bola už zrejme iná kniha všakže.