Hory zpívají
Nguyễn Phan Quế Mai
Rodinná sága o lidské vytrvalosti, křehkosti rodinných pout a odhodlání. Cesta matky, která pro své děti obětuje vše, a spletitá cesta vnučky vyrovnávající se se zděděnou rodinnou zátěží. Kniha Hory zpívají je příběhem několika generací rodiny Tranovy mapujícím téměř celé jedno století vietnamských dějin – od francouzské koloniální nadvlády přes nástup osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část, válku ve Vietnamu až po současnost. Pohnuté dějiny země sledujeme očima houževnaté Dieu Lan a její vnučky Huong. Dieu Lan, narozená v roce 1920, přichází v životě téměř o vše, co měla – o otce, manžela, bratra i nejstaršího syna. Během pozemkové reformy je její rodině zabaven veškerý majetek a ona musí s šesti dětmi uprchnout z rodinné farmy, aby si zachránila holý život. Turbulentní historické změny i nedostatek ale snáší s hrdostí a laskavostí. V 70. letech v Hanoji obchoduje na černém trhu, aby zajistila důstojnější životní podmínky svým blízkým i celé komunitě. Její vnučka Huong začíná dospívat právě ve chvíli, kdy se její příbuzní vydávají bojovat do konfliktu, který rozdělí celou její milovanou zemi i rodinu. Válka ve Vietnamu totiž nebyla pouze mezinárodním ideologickým střetem, ale i občanskou válkou mezi příbuznými.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
The Mountains Sing, 2020
více info...
Přidat komentář
Pochmurné úděly veškerých národů.
Více a nebo méně,se takové věci stávají.Je to fuj ! Dá se něco dělat ?
Tenkrát ... a o tom bude tato knížka.
Nejdřív frantíci,poté japončíci a následují amíci.
Mezi tím ještě figurují domácí,ti tzv.nejhodnější i třebas sousedé.
A aby toho nebylo málo,co třeba velký hladomor či pozemková reforma.
Takže storka o tom,co si lidé dokáží dělat navzájem,nebo dokáží vymyslet,jak toho druhého ...
Ironie není na místě.Prostor dostává jedna rozvětvená vietnamská rodinka.Silná postava a osobnost babičky v jednom.
Holčička,vnučka Huong,ta která vypravuje a zasvěcuje čtenáře do pohnutých osudů své rodiny.
Sejdou se její členové ještě někdy spolu ? Najdou se ? Budou se smát a mít se rádi. Budou si užívat,těch nejkrásnějších věcí a na dosah obyčejných zdánlivě přirozených všedních okamžiků ?
Pokud jste jen trošku něco někdy zvěděli o minulosti oblasti Indočíny a říká vám něco Agent orange,dokážete si odpovědět sami.A jestli ne,tak to vůbec nevadí.
Dějově střídající se příběh z různých epoch vzpomínek a vyprávění.Sugestivně napsané.Strhující čtení.
Autorka netlačí na pilu.Někdy jen načrtne a už se věnuje dalšímu.Nezabýhá do detailů,nevysvětluje dějinné střípky.Nezahlcuje učenicově,od tohou jsou encyklopedie.Citově nevydírá i když je tu spousty emocionálních situací i zvratů.
Lidský příběh a mnohá utrpení příbuzných,nespravedlnosti i strastí.
Mnohé se jistě stalo v reálu a nebo se jimi inspirovalo.
Nguyén Phan Qué Mai zaslouží pozornost.
Je mi to líto strýčku.Je mi to moc líto.
Strýc se ke mně obrátil,tvář měl vlhkou slzami.
I mě je to líto,Huong.Nevím,co se stalo s tvým otcem,ale jedno vím jistě.
Že at je kdekoliv,strašně moc tě miluje.
Strašně mě to zklamalo. Naletěla jsem všem pochvalným recenzím, ale mně kniha vůbec nesedla. Tak moc, že jsem ji ani nebyla schopná dočíst a skončila jsem někde v půlce. Štvalo mě, jak to bylo napsané, tak povrchně, spousta věcí se přehlídlo, střídání pohledů mi taky nesedlo, často jsem si musela připomínat v jaké době jsem, protože to bylo trochu podobné a pro mě zmatečné. Taky se mi nelíbilo, že je na knize poznat, že ji sice napsala Vietnamka, ale z Ameriky, s americkým smýšlením a představuje tak nějak podprahově pouze jednu správnou linku a všichni ostatní jsou špatní. Nic pro mě, akorát mě mrzí, že jsem naletěla a od knihy čekala bombu, kterou se pak nestala.
Hory zpívají od Nguyen Phan Que Mai je srdcervoucí rodinná sága, která vás provede více než stoletím vietnamské historie očima jedné rodiny. Je to emotivní příběh plný bolesti, odvahy a nezdolné lidské vůle, který vás chytne za srdce a nepustí.
Hlavními hrdinkami jsou babička Dieu Lan a její vnučka Huong. Dieu Lan, narozená v roce 1920, prožila těžké časy francouzské koloniální nadvlády, japonské okupace, hladomoru, pozemkové reformy a Vietnamské války. Přes všechna tato utrpení si uchovala odvahu a odhodlání přežít a chránit své milované. Huong dospívala v době Vietnamské války a musela se vypořádat s rozdělenou zemí a hledat své místo v ní.
Autorka vykresluje obraz vietnamské kultury a ukazuje krásu, bolest a hrdost vietnamského lidu. Vytváří poutavý a dojemný příběh, který odhaluje dopady války na obyčejné lidi. Zároveň dokáže zprostředkovat radosti rodinného života, tradice a přísloví vietnamské kultury.
Co mě na knize nejvíce zaujalo:
Lidskost příběhu - každý okamžik je prosycen emocemi.
Obraz vietnamské kultury - autorka vás přenese do Vietnamu a nechá vás cítit horké slunce, slyšet zpěv ptáků i výbuchy bomb.
Síla lidského ducha - kniha ukazuje, jak válka nemůže zničit ducha vietnamského lidu.
Hory zpívají je kniha, která vás nejen přenese do minulosti, ale také vás přiměje zamyslet se nad tím, co znamená rodina, odvaha a síla ducha. Je to příběh plný emocí, od smutku a zoufalství až po naději a lásku. Doporučuji ji všem, kteří hledají hluboký a dojímavý příběh, který rozšíří jejich obzory a nabídne nový pohled na historii.
Nebylo to špatné, ale...
Osobně se mi nelíbilo to střídání pohledů a časů, občas to bylo docela matoucí. Ocenila bych, kdyby byla třeba půlka knihy z pohledu babičky Diu Lan a pak z pohledu její vnučky.
Druhá věc, co se mi moc nelíbila, bylo to množství informací. Podle mě to nešlo moc do hloubky a neměla jsem tak možnost se vcítit ani do jedné z postav nebo tu knihu nějak víc prožívat. V tomhle mi třeba přišla skvělá kniha Pachinko a nejspíš jsem čekala něco podobného.
Konec mě oslovil asi nejvíc. I tak bych ale knihu doporučila.
Velmi zajímavý vhled do vietnamské historie, který mě přiměje si o tomto tématu načíst víc. Vyprávění z pohledu dvou žen různých generací (babička x vnučka) příběhu dodává na čtivosti. Jsem zvědavá, co nám autorka nabídne v druhé knize.
Tak to byla knížka.. krásně napsané a i když to byla fixce, tak byla zachycena doba války, hladomoru a majetkové reformy.. příšerné zacházení s lidmi, ale nádherné vystižení lidské soudržnosti.. co dokázali pro sebe udělat..to myšlení oddanost úcta .. neuvěřitelné.. věci o kterých se v učebnicích nepsalo.. v některých věcech byla doba podobná jako v Československu .. krásné byly vietnamské přísloví ty jsou nám v mnohém také podobné .. a i když je nám těžko, je dobré nezapomenout zpívat ..
Po přečtení Hory zpívají si opět říkám, že jsem vděčná, kdy a kde žiju, protože to, co popisuje tato rodinná sága o životě ve Vietnamu v minulém století bych opravdu zažít nechtěla. Hrůzy války, strach, hladomor, boj s komunismem. Brrr, je to příběh plný drsných životních situací, boj o holý život nejen hlavní hrdinky, ale i jejích malých dětí, zároveň představuje obrovskou lásku k rodině i jejich předkům.
Pro mě hodně poučné, protože jsem dosud žádnou knihu od vietnamské autorky nečetla a o Vietnamu nic moc nevěděla.
Ze začátku jsem měla trochu zmatek ve vietnamských jménech, ale zorientovala jsem se a příběh hltala.
Dvě časové linky, dvě hlavní hrdinky, vnučka a babička a jejich strastiplný život ve Vietnamu.
Drsný příběh ze země s drsnou historií. I přesto je v něm spousta lásky, naděje a moudrosti. Určitě doporučuji.
V knize jsem se dozvěděla hodně o historii a kultuře Vietnamu, čímž mě obohatila. V příběhu mi ale chyběla emocionální hloubka. Autorka se hodně věnovala popisu událostí, kterých není málo. Celou dobu jsem ale měla pocit, že příběh jen klouže po povrchu a nedokázala jsem se do babičky Diue Lan ani její vnučky Huong dostatečně vcítit. Díky pravidelnému střidání vyprávění babičky a vnučky se kniha dobře četla, ale i to mě občas mátlo. Zajímalo mě například, jak život babičky šel dál, jak se poprala s tragickou událostí, ovšem následovala kapitola vnučky, která zpracovávala úplně jinou dobu a tak tragický moment vzal za své.
Své nejspíš odvedlo i mé vysoké očekávání, kdy jsem od knihy čekala silnou emocionální centrifugu, jako nabízí například Šikmý kostel. Pravdou ovšem zůstává, že kultura Vietnamu je jiná, jsou více ukáznění, méně excentričtí a rodinna vždy drží pospolu.
Přesto bych knihu doporučila, protože poznání vietnamské kultury a historii bylo opravdu přínosné.
Zvláštní příběh z neznámého prostředí. Příběh o síle rodinných vazeb, o lásce, touze být se svými blízkými, o válce, která rozděluje rodiny.
Krásná, dojemná, drsná a něžná rodinná sága.. síla lidského ducha, příroda, moudrá přísloví..v budoucnu se k téhle knize určitě ještě vrátím
O vietnamské kultuře a historii jsem neměla sebemenší znalost. Hory zpívají jsou emotivním příběhem, v němž se střídají dvě časová období. Kniha se mi moc líbila.
Když jde Huong s babičkou do školy, začnou sirény oznamovat útok amerických bombardérů. Obě běží Hanojí a snaží se najít úkryt. Už několik let zuří válka ve Vietnamu. Bomby ničí města a Huong doufá, že se z války vrátí její rodiče a strýčci. Ještě štěstí, že má malá dívka po boku svou babičku Dieu Lan. Ženu, co celý život bojuje s nepřízní osudu, neuvěřitelně silnou, co se pokaždé snaží vstát ze dna.
A právě během jejich společných chvil vypráví své vnučce o osudu jejich rodiny.
Tak tohle bylo opravdu velmi silné čtení. Po pravdě o dějinách Vietnamu moc nevím, jen že tam byla válka.
Dieu Lan se narodila v roce 1920, její země byla francouzkou kolonií a za svůj život přišla o mnoho svých blízkých. Autorka nás provede dobou velkého hladomoru a pozemkovou reformou, kdy rodina Dieu Lan přijde o veškerý majetek a musí si holý život zachránit se šesti dětmi na krku. Sousedé vedle nichž žijete celý život najednou pozvednou zbraně a chtějí váš majetek. I váš život.
Není ani možné vcítit se do role matky, která se pro záchranu dětí uchýlí k bolestným krokům.
Právě Dieu Lan musí člověk obdivovat, co pro svoje děti udělala.
Huong kolikrát babičku nechápe
a občas jí vyčte co za války dělá. Ale je jen hloupá holka, která až věkem vše pochopí.
Konec války přináší mnoho bolesti, radost, ale i spoustu démonů. Domů se vrací zlomení lidé.
Autorka bravurně popisuje veškeré okamžiky. Kniha vás vtáhne a vy cítíte tu bolest, ty hrůzy. Někdy jsem knihu musela i odložit a rozdejchat některé situace.
Zkrátka nenechte se odradit počtem stránek ani množstvím jmen. Na začátku je moc hezky udělaný rodokmen. Tenhle příběh z dalekého Vietnamu stojí za přečtení.
HORY ZPÍVAJÍ
Hodnocení Knihánkova: 4,5 hvězd
Za svůj život jsem nepřečetla moc knih z asijského prostředí - musím a chci to napravit! Hory zpívají byla opravdu úžasná knížka, určitě si ji (doufám) během života ještě jednou přečtu. Po dočtení jsem ji okamžitě "vnutila" mé babičce a ta z ní byla také nadšená:). Miluju rodinné ságy a tahle byla fakt skvělá. Jako obrovské plus vnímám skvělé přiblížení historie Vietnamu (nevěděla jsem skoro nic!). Knížka byla i hodně drsná, smutná... a fakt moc krásně napsaná. Takže za mě velké doporučení a těším se na další čtivo od paní autorky a celkově z tohoto prostředí :).
Jsem přesvědčena, ze tohle by měli učitelé češtiny na středních školách využívat, jako nabídku povinné četby. Už vzhledem k naší vietnamské menšině. Často se stále bohužel setkáváme s tou odpornou nadřazeností, se kterou se Češi k Vietnamcům chovají. Pokud by se historie Vietnamu, třeba pravě touto formou dostala do širšího povědomí, zcela jistě by to, alespoň některým, ukázalo, jak silný a zároveň pokorný, životaschopný a statečný je Vietnam a jeho lidé.
Pokud z historie Vietnamu znáte jenom válku ve Vietnamu a chtěli byste vědět víc, tak vám můžu knížku určitě doporučit. Jedná se o klasickou rodinou ságu, kdy se za pomoci osudů členů jedné rodiny seznamujeme s vietnamskou historií. Byla jsem v šoku, co všechno se tam vlastně za minulé století stihlo stát a jaký dopad to mělo na obyčejné obyvatele.
Bylo to drsné, zničující, téměř bez vyhlídky na světlejší zítřky. Přestože je ale knížka jedna velká depka, čekala jsem, že mě zasáhne o kapku víc. Je to vynikající kniha, jenom jsem měla trochu problém najít si cestu k hlavním hrdinkám a nějak se s nimi napojit na stejnou vlnu. Možná mi to stěžovala spousta asijských jmen, které jsem měla problém si zapamatovat, nebo mezi námi zkrátka nepanovala ta správná chemie.
Velmi cením rodokmen na začátku knihy, dost mi ulehčí čtení, hlavně že začátku...kdyby tam nebyl, asi bych si ho začala psát sama.
Knížka je to ale výborná a obohacují, o Vietnamu jsem se dozvěděla mraky informací a potřebuji toho teď číst o asijské historií víc, takže přijímám tipy!
Pokud se i vy chcete dozvědělat, nebo máte rádi knížky z trochu netradičního prostředí, Hory zpívají by vás neměly minout.
"Kdybych si mohla něco přát, nechtěla bych nic zvláštního, jen obyčejný den, kdy bychom jen vařili, jedli, povídali si a smáli se. Přemítala jsem, kolik lidí na světě právě prožívá takový obyčejný den a netuší, jak je ten den výjimečný a posvátný."
Díky této knize si zase o něco víc vážím toho, co mám. Rozhodně doporučuji k přečtení. I když je čtení místy syrové a drsné, rozhodně to není jen temná a pochmurná kniha. Naopak. Přes mnohá utrpení a prožité bolesti je stále cítit lásku, víru a naději.
A ještě jedna myšlenka:
"Nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem."
Hory zpívají dokumentují na životních osudech jedné široké rodiny složitou vietnamskou historii 20.století. Snad ve všech částech světa probíhal konflikt mezi kapitalistickou a socialistickou ideologií krvavě a nesmiřitelně, ovšem v zemích mimo Evropu byl mnohem urputnější a docházelo k větším ztrátám na životech; život jednotlivce nic neznamenal a vzhledem k životnímu stylu a k technické vyspělosti té které země bylo snazší krvavý „třídní boj“ utajit. Ve státech jihovýchodní Asie se navíc často rozhořely válečné konflikty – Vietnam a Korea jsou typickými příklady rozdělených válčících zemí.
Vylíčit tuhle krutou a nesmyslnou dobu v románu není jednoduché a většinou, zvlášť pokud je vyprávění lineární a styl veskrze popisný, utrpí i čtivost knihy – čtenář dostává „pouhý“ výčet událostí, kterým se může postupně cítit zahlcen, tím spíš, že literární forma je jednoduchá a nenáročná.
Takže já jsem sice získala spoustu informací o Vietnamu té doby, ale jinak mě kniha příliš neoslovila. Lisa See a její příběhy z čínských čajovníkových plantáží (Čajová dívka) nebo z korejských sopečných ostrovů (Ostrov žen moře) mě i čtenářky v naší knihovně opravdu nadchly, tak jsem zvědavá, nakolik je zaujme tento vietnamský příběh.
Štítky knihy
Vietnam válka ve Vietnamu (1959-1975) dějiny národů a států hladomor historické romány mezigenerační vztahy vietnamská literatura rodinné ságy
Kniha byla z pro mě neznámého prostředí (i když pojem válka ve Vietnamu samozřejmě znám) a rozhodně nepopírám, že byla historicky velice zajímavá. Na příkladu několika generací jedné rodiny jsme mohli prožít vzestupy a pády, režimy, ústrky, reformy a válku a hlavně její důsledky pro život obyčejných lidí a pro fungování lidí ve společenstvu.
Kniha má velkou sílu, ale myslím, že by se z tohoto tématu dalo dostat víc, hlavně emocionálně. Neoslovila mě tak, jak jsem si myslela, tempo je rychlé a styl spíš prostě-sdělovací, nedokázala jsem se do příběhu dokonale vžít a užít si ho se vším všudy.
Nicméně kniha stojí za přečtení, rozhodně mi rozšířila obzory.