Autista a poštovní holub
Rodaan Al Galidi
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364214/bmid_autista-a-postovni-holub-4a1-364214.jpg
3
16
16
Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn Geert postižený Aspergerovým syndromem. Geniální autista.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Dauphin
Originální název:
De autist en de postduif, 2009
více info...
Přidat komentář
Neskutečná slátanina. Působí to na mě tak, že tato kniha spatřila světlo světa v českém prostoru jen proto, že získala v roce 2011 cenu EU za literaturu. Díky čemu? Troufám si tvrdit, že snad kvůli tomu, že autor je iráckým uprchlíkem, který musel bojovat tvrdě o to, aby vůbec získal nizozemské občanství - nic proti, ale tito autoři v poslední době opravdu "frčí", přijde mi, že tak nějak patří k "dobrému tónu" je vydávat. Sotva si dovedu představit, že by tuto spatlaninu všeho vydali někomu se jménem Jan Novák pocházejícím z hlavního města ČR. Pak možná také proto, že kniha nevynechá nic z těch "módních" témat, která v knihách současných autorů prostě musí být: sex, alternativní početí, drogy, psychická porucha, peníze. Leckde je těchto témat nadávkováno jako šafránu, ale tady nám autor na 170 stránkách formátu A5 nakládá důkladně - ovšem víc, než je člověk schopen unést. Být to delší, tak to už asi ve zdraví nepřežiju.
Krátká a zajímavá kniha. Ústředním bodem knihy jsou housle a jejich výroba. Hlavní hrdina mi byl sympatický, i přes jeho neobvyklé početí.
Krátká a čtivá kniha, jen ten konec mi přišel hodně rychle ukončený.
Z této nenápadné knížky z knihovny jsem nadšená, a mohu jen doporučit. Zajímavé čtení o životě v Nizozemí, rodinách, autismu, stavbě houslí, smyslu života od autora, který uprchl z Iráku před válkou.
Po knížce jsem sáhla kvůli zájmu o autismus. Nicméně jsem měla dost problém se donutit pokračovat ve čtení, protože to bylo více méně o ničem. Jediné pozitivum je poměrně dobré rozepsání toho, jak se Geert chová, tam se autismus nezapře. Ale určitě bych si to nepřečetla znovu :)
Autor v jednom rozhovoru s jistou nadsázkou říká, že knihu psal pro lidi, kteří neradi čtou, pro zkrácení dlouhé chvíle při čekání u zubaře nebo při cestování hromadnou dopravou. Pohádka o Geertovi, jehož jméno autor odvodil od arabského slova pro „dobrý“ a nechal ho přijít na svět moderní variantou neposkvrněného početí, je hříčka, která však nepostrádá vážnější podtón, a pokud se na ni naladíme, vnese pohodu do duše, jak se na pohádky sluší a patří.
Doporučuji.
Na tuhle knížku jsem se po dobrých zkušenostech s nizozemskou literaturou docela těšil. Navíc, Nizozemí mám celkové rád, vždyť Amsterdam je město, kde jsem během jedné noci sbalil nejvíc holek a hned se mnou dokonce chtěly mít sex. No a když jsem viděl, že knížku vydal Dauphin, což znamená rakousky delfín, bylo rozhodnuto.
Jenže.
Všechno špatně.
Rodaan Al Galidi vlastně ani nepíše špatně, jen je to všechno strašně o ničem. Snaha o vytvoření přiblblých postav selhává na všech čarách, a to je docela zásadní problém, protože tato knížka se hemží jen dementy. Geert je nejblbější ze všech a tím pádem je hlavní hrdina. Protože je mentál, neví co je sexuální život, takže absolvujeme trapné epizodky a lá Nuda v Brně (hihihihi) a poté sledujeme jeho bizarní zábavy, jako vyřezávání houslí z pohovek a krmení holuba.
BRAVO.
Jeho matka, která do sebe šoupala jednu vodku za sebou a byla tak aspoň malým příslibem antické tragédie nebo alespoň nějakého pochcaného antré začne abstinovat, nic se pořádně neděje, a když si to všechno asi padesátkrát zrekapitulujeme, tak knížka skončí s pocitem, že jsme místo toho mohli dvě hodiny třeba krmit cvrčky nebo lít vodu do umyvadla.
Prostě a jednoduše taková odlehčená, civilní, jarchovská srajda s Pavlem Liškou v hlavní roli, která může trochu posvrbit znuděnou čtyřicetiletou bábu u Mácháče, ale víc se z toho nevytříská.
Milá novela, která jasně ukazuje, že vše může mít dobrý konec a každý může ve světě najít své místo.