Až mi zítra budeš chybět
Heine T. Bakkeid
Thorkild Aske série
1. díl >
"Temný příběh, který nepostrádá syrovost, záhady ani pokřivenou minulost - první kniha s vyšetřovatelem Thorkildem Askem" Thorkild Aske býval elitní policejní důstojník. Pak se ale jeho život obrátil naruby. Nyní je po dvou letech za mřížemi venku a kromě trýznivých vzpomínek ho zdánlivě už nic nečeká. Nebo je to jinak? Když ho o pomoc požádají lidé, kteří by jej měli nenávidět, vydá se na odlehlý ostrov pátrat po jejich zmizelém synovi. Uprostřed drsné severské přírody a uzavřené komunity se musí nejen srovnat sám se sebou, ale obstát i proti zákeřnému nepříteli.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , PlusOriginální název:
Jeg skal savne deg i morgen, 2016
Interpreti: Filip Švarc
více info...
Přidat komentář
Líbilo. Severská detektivka jak vyšitá. Okořeněná trochou mystiky a magie. Napínavé, atmosféra saveru působivá, ..
Snad jen hlavní trochu otřepané hlavní rekvizity: hrdina - bývalý polda s velkými problémy a místo činu - opuštěný maják.. jakobych už to někde viděl :)
Jinak opravdu dobrá detektivka.
Kniha nebyla vůbec špatná, měla celkem spád, nebyla moc rozvláčná. Jen mi vadila nepřeložená angličtina.
Tak to tedy byla docela jízda. Skoro bych řekla psychedelická.Velmi lezavé, velmi severské, velmi depresivní a chytře napsané. Hutné popisy krajiny, vizí, duchů,stavů a mrtvol. Hlavní postava citlivě vykreslená troska, která chytí za srdce svým příběhem ,udiví svými vědomostmi a silou.
Pachatel se nabízel prakticky od chvíle, kdy se objevil na scéně, ale chyběl mi motiv, na ten jsem si musela počkat až na závěr.
Snad jediné, co mě štvalo, ale zato mě to štvalo fakt hodně, byly pro mě nepochopitelné pasáže v angličtině. Bylo jich moc a nepřispívaly ničemu. Možná přidaly příběhu pár stránek. Anglicky sice umím, ale nemám pocit, že by mě to v tomto případě nějak obohatilo.
Jo, užila jsem si to.
Hrdina - Elitní Vyšetřovatel Vyšetřovatelů, (cejch mistra, co ví a zná finty, triky,) čelí průtrži všemu co se může po...kazit.
Vše co k oddanosti k tomuto povolání patří, ale teď z druhé strany, tak proč to nevyužít.
Scenérie ostrova, mořské a přírodní obraznosti s dramatickým i poetickým účinkem, romantické vzpomínky , mučivé svědomí s pocitem sebetrýzně, beznaděj z budoucna. Profesní čest je to, co stojí za dřinu a zde je jí bohatě.
Poučný tkř. kurz na pitevně, u výslechu.
Citace : " Jsou dny kdy člověk nevidí, že hory stále stojí, jsou hodiny, kdy se v místech zaplavovaných přílivem podél temných břehů všechno děje překotně, chvíle kdy
člověk nikoho nepoznává." H. W.
Audiokniha načtená * Filipem Švarcem *, excelentně.
Četla jsem po Nesbovi, a opravdu neporovnatelné, autor se sice snažil některé jeho prvky převzít, ale napětí a vtáhnutí do děje se tak jako u Nesba nekonalo. Knihu jsem nedočetla.
Kniha se čte dobře, má zajímavý námět a prostředí, ale některá místa mohl autor klidně vynechat, tak ano zažívací problémy :-) a třeba popis na pitevně. Ale tak byla to první autorova detektivka a nevedl si zase tak špatně a já si rád přečtu jeho nějakou další.
Pekne o ničom. Ľuďom sa to tu tiež nepáči a potom tomu nakoniec capnú aj tak tri až 4 hviezdičky. Toto nepochopím...
Velmi se mi líbil temný popis krajiny i atmosféra, ale na druhou stanu mě přímo znechucovaly zde již zmíněné nepříjemnosti se zažíváním u hlavního hrdiny, ke všemu to zabíralo až moc velkou část příběhu. Odhalení záporáka a konec velmi zvláštní, nevím, co si o tom myslet...
Letošní prázdninová vedra jsou opravdu zmáhající, ulice jsou rozpálené, z rádia se valí Despacito, protože lepší letní hit, aby člověk pohledal. Ti šťastnější před tím utíkají na pláže k drinkům s paraplíčky, ti méně šťastní do svých klimatizovaných kanceláří. Já se začetla do pořádně mrazivé severské krimi. A musím říct, že jsem si to parádně užívala. Každá zmínka o ledové bouři, silném poryvu větru nebo mraku, ze kterého se sypaly sněhové vločky, mi byla balzámem.
Ano ano, je to trochu klišé, že hlavní hrdina má obligátní deprese, zapíjí ibuprofen vínem a tenhle má teda navíc ještě ty potíže se zažíváním, ale mě to ještě furt baví. Já chci rozervané hrdiny. Teda nesmí to bejt zase moc, třeba takovej Jirka Pomeje už je velká síla, ale Thorkild byl ještě v pohodě.
Mohla to být pěkná, temná severská detektivka. Nevím, co je to v poslední době za módu, že hlavní hrdina musí nezřízeně pít nebo se cpát léky, případně obojí dohromady. V tomto případě ještě doplněno o neustálé myšlenky na sebevraždu, to vše kvůli jednomu životnímu přešlapu. Škoda, knížka se docela dobře četla, zápletka ušla, občasné duchařské úlety bych taky odpustila, ale hlavní hrdina, jinak dost chytrý chlapík, mi byl fakt hodně nesympatický.
Vím, že je moderní, aby hlavní detektiv měl vážné osobní problémy. Opravdu ale jedním z velkých problémů tohoto bývalého poldy musí být zácpa? Dokonce jsem přemýšlela, jestli to není nějaká parodie, ale asi ne, protože to není vtipné. V každém případě jsem chvílemi čekala více na rozuzlení jeho střev než zápletky. Celkově kniha působí sice mírně napínavě a nečte se nejhůř, ale je vysoce nepravděpodobná, chvílemi nelogická a celkově tak nějak divně splácaná. Dokonce je do toho zapojená i duchařina. Divné, opravdu divné. Ale nemůžu úplně vyloučit, že mi to třeba jen nesedlo.
Sice jsem se do knihy začetla hned od začátku, ale nějak mi nesedělo to jak pořád měl hlavní hrdina v hlavě jeho trýznivé myšlenky na dívku. Ve druhé polovině nebo spíše ke konci mne překvapilo, kdo vše nakonec spáchal.
Hlavně druhá polovina knihy se četla velmi dobře, autor skvěle vtahoval do příběhu, nicméně zápletka je taková nijaká a jako celek je to spíš průměr.
Dej knihy je zasadený do ponurého severského prostredia, autor skvele vystihol mrazivú atmosféru depresívneho severu. Hlavný hrdina nie je žiaden superman ale jeden deprimovaný, nešťastný a zničený človek, ktorý sa s mnohými vecami nedokáže vysporiadať. čo je typické práve pre celú severskú vlnu. Dej knihy je nevyvážený, kým popis krajiny, búrok, počasia, hmly, mora, pobrežia, pátranie po pobreží a v okolí majáku a nájdenie mŕtvol je pre čitateľa extra pútavý, dej okolo hlavného hrdinu, jeho sestry, kolegov a podobne je totálne nezáživný a čitateľa nudí. Z knihy mohla byť fantastická severská hororová jednohubka nebyť neustáleho vracania sa do minulosti hlavného hrdinu a pokusu riešiť jeho problémy. Psychologická línia v tomto prípade knihe uškodila, menej je niekedy viac, čo platí presne o tejto knihe. Celkový dojem je však fajn, hoci žiadna postava mi neprirástla k srdcu (podobný pocit ako u Sebastiana Bergmana, presný opak Wallandera, či Wistina), nie je kniha žiadna katastrofa. Kto má rád ponurú atmosféru a dokáže autorovi odpustiť mierne sentimentálne pasáže príde si na svoje. Treba ešte pochváliť Premediu a autora obálky.
Z převážné části detektivka, z části i román, takový severský, studený a trochu prázdný. A taky poetický, někdy až příliš. Autor chtěl nejspíš experimentovat, ale mám pocit, že se mu to moc nepovedlo. Zprvu mě námět chytl. Je tu dobrá lokace a občas i postavy, pak se ale do děje začala vkrádat nuda. Navíc mi vadilo střídání reálných částí a méně uvěřitelných okamžiků. Teprve až v závěru autor rozčeřil vlny fjordu a učinil detektivku zajímavou a napínavou. To už bylo na mně ale pozdě. Nějak mi to celkově nesedlo.
Monolog na prášcích závislého bývalého (a právě propuštěného z výkonu trestu) policisty mne opravdu moc nebavil. Je to taková - mně nic neříkající - směska nereálného příběhu a zmatených vzpomínek.
Přečetla jsem asi 40 stran a řekla si, že to nemám zapotřebí. Podle mě se autor (který podle medailonku v knize psal knihy pro mládež) chtěl svést na vlně popularity severských detektivek, podle mého názoru mu to ale těžce nevyšlo. Možná jsem namlsaná ještě z trilogie Ostrov Lewis od Petera Maye, každopádně tohle je za mě docela propadák. P. S. Název je dost nešťastný.
Krásně vykreslené prostředí, bez zbytečných podrobností. Hrdina mi byl sympatický, líbilo se mi postupné odtajnění jeho minulosti. Maličko přes čáru mi přišla mírně neuvěřitelná manipulace s mrtvou dívkou (hlavně důvod), to, že se po Thorkildovi pátralo, ale on jde klidně na pohřeb a hlídka si nevšimne auta jeho sestry, které parkuje u domu a on v něm ujel a dál jsem úplně nepochopila význam postavy jeho bývalého nadřízeného. Ale napínavé to bylo.
Autorovy další knížky
2017 | Až mi zítra budeš chybět |
2019 | Setkáme se v ráji |
2022 | Neprebudíme sa |
2023 | St. Avenger |
Nesnášim nové autory! Hlavně, když mi jejich hrdinové přijdou po chuti. Což se mi stalo tady. Hlavní hrdina mi sednul. Příběh byl suprovej. Atmosféra skoro jako u...ne, ne, žádné porovnávání, autor je unikát a nemám to ráda. Tohle mě bavilo.
Askeho pustili z vězení. Přišel o všechno. O práci u policie (scéna z pracáku byla dokonalá. "A co říkáte na práci v call centru?"), svůj život a minulost. Teď má závislost na práškách, takže jeho snídaně, oběd a večeře je zaplněna dlouhým seznamem. A potom je tady jeho minulost. Průběžně odkrývaná během děje. Navíc přítomnost taky stojí za houby. "Najděte tělo mého syna, protože je nám jasné, že je mrtvý, ne pohřešovaný a možná tím smažete to, co jste zkazil." od zadavatele, aby jeho stará měla klid. Ale vážně to bude tak jednoduchý? V knize.
Ok, není to jako něco od Petera Maye ani jako od Jo Nesba, jak jsem si přečetla v komentářích, tak se mi zdá divné, že to někdo porovnává. Hlavní hrdina je troska ve středním věku a má na to nárok. Zažil si svoje a má duchy minulosti, kterých je těžké se zbavit. Že by tenhle "případ" k tomu vedl? V knize.
("No, co se stalo, stalo se. Zbytek je jenom mezi vámi a tím nahoře."..."Vedoucím sociálky?")
Askeho jsem si hned oblíbila. Ty jeho poznámky a úvahy (psáno v první osobě) mě dostaly. Stejně jako jeho dostal návrat. On tam vlastně nechtěl. Chtěl jenom předstírat, že něco dělá, protože vnitřně tuší, že už na svojí starou práci nemá. Jenže věci nebudou takové, jaké si je naplánoval. A ještě se toho dost stane.
("Řeči o mé nepříčetnosti jsou příšerně nadsazené...")
Navíc mě během čtení stále víc iritovalo slovo detektivka na přední straně knihy. Byl to prostě román. Možná atmosféricky psychologický román s detektivní linkou (zápletkou), která slouží k tomu, aby hlavní hrdina poznal sám sebe a mohl se následně odpoutat od minulosti. A trochu toho nadpřirozena. Protože on "jenom nezabil při nehodě holku". Proto jsou následky větší a vina horší. A proto je minulost na tak velkém prostoru, když to všechno byla SPOILER jenom lež, ze které se (možná?) stalo víc SPOILER.
Pokud jste na detailní popis asi úplně všeho, od vnitřních pochodů, na hódně detailní popis pitvy, hodně dumání, hodně popisů z honby za práškovým opojením a následným opojením, je to kniha pro vás. Ano, je tady popis všeho.
Ale jak jsem psala už předtím. Není to detektivka, jak je psáno na obálce. Na další díl se těším.