Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Cizincem ve vlastní zemi. Románový debut známé novinářky. V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala… Dvě dcery řeckých uprchlíků, dva životy mezi dvěma zeměmi. Jaké to je, když se v deseti letech dítě ocitne samo v daleké cizí zemi, neumí jazyk, neví, kam se ztratili jeho rodiče, a vůbec nechápe, co se s ním stalo? Toto prožívaly v roce 1949 tisíce řeckých dětí, kterým po občanské válce v Řecku poskytlo Československo azyl. Mezi nimi byly i dvě osamocené holčičky Sotiria a Koula. Na pozadí jejích osudů se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria a Koula řecké moře? A kde jsou vlastně doma?... celý text
Přidat komentář
Zajímavý příběh. Myslím,že jen málo lidí ví,že po 2.světové válce do Československa přijely tisíce dětí z Řecka.
Myslela jsem,že se bude kniha víc věnovat dětství hlavní hrdinky,ale nakonec jde o celý život několika Řeků.Kniha se čte dobře ,proto kdo se chce dozvědět něco nového, má možnost.
Nádherná rodinná sága, založená na skutečných událostech řecké občanské války a Řeků žijících v tehdejším Československu, vezme za srdce snad každého Za mě nejlepší kniha roku 2022 . Více v mojí recenzi v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
Plně chápu ohodnocení. V pohodě. Jenže už je toho moc. Stopadesátá kniha za rok, která neřeší problémy současnosti a raději se vrtá v hříchách minulých. Výjimečně to není druhá světová. Naprosto generické. Cením nové prostředí, které by mě i zajímalo, ale další výlet do minulosti prostě nezvládám. Postavy jsou všechny namalované stejné barvou a co hůř je jich tam jako much na hovně. Neříkám nic. Určitě skvělá kniha. Ale jestli ji někdy dočtu, tak jedině když nebudu už tak bombardován kvantem knih z minulého století o českých komplexech za rok.
Nějaké vědomosti o řeckých uprchlících jsem měla, ale v této knížce se můžeme dočíst od počátku, kdy lidé prchali za občanské války, jak byly děti umísťovány do dětských domovů a později se hledal původ rodin, ze kterých děti pocházely a jaké problémy musely řešit, ale i o přátelství nebo o sledování a vyšetřování StB, o jejich touze na návrat do původní vlasti. Knížka je moc hezky napsaná a doporučuji všem, kdo má rád rodinné příběhy.
Po dlouhé době kniha, která mě obohatila nejen o skvělý čtenářský zážitek. Krátké kapitoly jednotlivých hlavních hrdinů v průběhu nelehkých časů se četly samy. O to víc jsem ocenila, že autorka sledovala osudy všech až do konce knihy.
Pro mě zcela neznámé téma mistrně zpracované. Zachycuje nejen osudy lidí a jejich smýšlení v pohnuté době, ale i snahu udržet tradice své země. Taková malá románová kronika.
Toto bylo milé překvapení. Knihu, ani autorku jsem neznala, přečetla jsem na doporučení. Opravdu pěkně napsané, přestože jde o nelehké osudy. Doporučuju..
Mám ráda takovéto knihy, které mi krom příběhu přinesou i porozumění historických událostí. V tomto případě, jak se v našem kraji (MS) ocitly rodiny řeckého původu. Pro mě je srozumitelně vykreslená mentalita lidí a jejich vzájemné vztahy, také tradice této komunity.
Skvělé pětihvězdičkové čtení. Autorka zpracovala neotřelý námět Řeků, kteří prchli do tehdejšího Československa po druhé světové válce a hlavně po občanské válce v jejich vlasti.
Sledujeme příběh dvou dívek - Sotirie a Kouly, které přijely s mnoha dalšími dětmi bez rodin, bez znalosti řeči, do jiného podnebí i mentality. Sledujeme příběh adaptace v novém prostředí, neustálou touhu po staré vlasti a vlastně i historii naší země až do nedávné doby. Je vidět, že podkladů pro krásný rozvětvený příběh měla autorka dost a dost. Čtení mě opravdu moc bavilo. A až uvidím moře na Kefalonii, kam chci vyrazit na dovolenou, určitě si vzpomenu na Sotirii, která se nenechala zlomit vůbec ničím a zůstala svá celý život.
Unikátny námet je to, čo robí túto knihu jedinečnou. Sama som o gréckych utečencoch po druhej svetovej vojne, kedy k nám prišli tisíce gréckych detí a neskôr aj ich príbuzných utekajúcich pred občianskou vojnou v ich krajine, nikdy nepočula.
Autorke sa podarilo skĺbiť niekoľko silných tém do príbehu o živote jednej gréckej komunity od konca štyridsiatych rokov minulého storočia až po súčasnosť. Veľmi sa mi páčila nestrannosť a autentickosť spracovania, ktoré prispeli k môjmu úžasnému čitateľskému zážitku.
Ani jsem netušil, dozvěděl jsem se spoustu věcí o řeckých uprchlících, jejich mentalitě a celkově o Řecku. Ale hlavně jsem přečetl perfektní román z časů nelehkých.
Tahle kniha mi tedy sedla. Zakoupena na doporučení na knižním festivalu v Ostravě 4.3. - 5.3 už byla přečtena. Proč? Protože to co anotace slibuje to dostanete.
Moc hezky napsaná kniha, jsem z ní nadšená. Na postavách bylo krásně vidět, jak se v průběhu života mění, jak člověk potřebuje i špatné zkušenosti k tomu, aby třeba změnil názor, způsob života. Spokojenost Řeků s životem v Čechách na jedné straně a neustálá touha po domově na straně druhé. Hrozně těžké to musely mít děti, které přišly do cizí země, neznaly jazyk a musely se přizpůsobit životu v jiné kultuře. Zajímavé, čtivé a dojemné.
Skvělá kniha! Příběh řeckých uprchlíků, kteří se dostanou do Československa, pohled na komunismus z trochu jiné strany.
Neměla jsem vůbec tucha, že tu byla tak početná řecká komunita a už vůbec jsem neměla ponětí o občanské válce v Řecku.
Takže tohle bylo skvělé rozšíření obzorů, navíc čtivě psané.
Stylem psaní bych přirovnala k současným českým autorkám jako je Soukupová nebo Mornštajnová, popis života obyčejných lidí na pozadí historických událostí.
Brzy vychází další kniha od téhle autory, takže ta mi už rozhodně neunikne.
Skvělá kniha, z níž jsem se o nedávné historii Česka a jeho obyvatelích dozvěděla zas něco nového. Díky Prokletému kraji jsem zjistila, že tu žili rumunští Slováci, v Až uvidíš moře to byla řecká komunita.
Musím říct, že na začátku jsem byla naprosto šokovaná. Rok 1948 a školní děti v Řecku neznají svá příjmení ani věk, jméno rodné vesnice, bojí se vlaku a jsou u vytržení, že ve svém novém domově spí v postelích, a ne na větvích na zemi?
Příběh mě ale brzy pohltil. Na pozadí osudů Sotirie, Kouly i dalších sledujeme dění v naší zemi od příjezdu dívek až po současnost, přičemž jednotlivé kapitoly jsou vždy vymezené desetiletími. Moc se mi líbilo líčení, jak se kdo (ne)přizpůsoboval podmínkám, jaké tu panovaly - ať už před revolucí, nebo po ní. Konec byl pro mě překvapivý, vlastně neodpovídal jednání či očekávání postav v průběhu knihy. Motiv návratu domů a síly moře byl opravdu působivý.
Pěkná knížka. A rozhodně zajímavá, nevěděla jsem to. Jen těch posledních pár vět si mohla odpustit ...
Jsou knížky, u kterých nechci, aby skončily. Tahle je jedna z nich. Cítila jsem se součástí jejich rodiny, jejich historie. Je to knížka, která Vás vtáhne do děje, připadáte si jako přímý pozorovatel. Styl vyprávění je lehký, uvěřitelný. Moc děkuju autorce za přiblížení části historie, o které jsem neměla ani tušení.
Naprosto krásný, zároveň i smutný příběh o etapě českých (československých) dějin, o kterém jsem doposud neměla tušení (dobrá, jsem ročník 94, tak asi nejsem mezi svými vrstevníky jediná :). Knížka nás provází osudy několika postav, ze kterých ve mě zanechal hořkosladkou stopu život Kouly-Karly, jejíž osud byl vlastně vždy upozaděn osobami jí blízkými, ať už neúmyslně, či naopak. Kniha, která už teď patří mezi mé top :)
Tak mi to nedalo a dočítám. Jako katoličce se mi líbilo, jak Řek nemohl pochopit, že komunisté uvěznili kněze a řeholníky. Velmi hezky vykresleny rozdíly v mentalitě obou národů. Kniha velmi čtivá a poučná.
Štítky knihy
Řecko občanská válka Řekové přistěhovalci, imigranti ságy sirotci severní Morava podle skutečných událostí české romány
Autorovy další knížky
2022 | Až uvidíš moře |
2023 | Ty chladné oči |
2024 | Když přišli psi |
2023 | Desetkrát a dost |
2024 | Srdcová desítka |
Tento čtivý a emotivní román by mě asi minul, nebýt lákavého komentáře mé oblíbené kamarádky Hanky (Mandlevest), které tímto moc děkuji !
Až uvidíš moře je nádherný a poetický název sám o sobě a stejně tak na mě působil i příběh samotný. Z mého mládí si pamatuji jednu hezkou Řekyni, která prožila podobný osud jako Koula či Sotiria. A pak se i s dcerou vrátila nazpět k moři ! Jak podobný osud !
I já se přidávám k hodnocení nejvyššímu, neboť životní příběh těchto řeckých hrdinů se mi již zapsal do srdce !