Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253/bmid_babicka-KqZ-253.jpg
4
4144
4144
Babička je nejznámějším dílem Boženy Němcové. Jedná se o novelu, kterou psala v době, kdy jí umíral syn. Autorka zde zachycuje dění na venkově se všemi zvyky. Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové není třeba dlouze představovat. Malebný příběh z venkova 19. století nám vypráví o životě a hodnotách prostých lidí i vrchnosti. Kdo by mohl zapomenout na babičku a její nejoblíbenější vnučku Barunku, paní kněžnu a její schovanku Hortensii či Viktorku a černého vojáka... celý text
Přidat komentář
Asi k žádné jiné knize české klasiky nepřistupuji s větší odtažitostí než k Babičce.
Dávat číst Babičku dětem na ZŠ nebo SŠ je velká chyba. V tom věku si z té knihy moc neodnesou.
Jinak Babička je samozřejmě klasika české literatury, dílo které bezesporu patří do nejužšího českého kánonu. Ale proč? Je to co je staré opravdu dobré?
Babičku dělá známou Němcová, její život a smutný osud. A taky to že, popisuje očima ženy idealizované prostředí, které se jakoby zastavilo v průběhu plynutí času. Hodně lidí tady píše jak to byla krásná, nezkažená, idylická doba atd. Tak určitě, když ji takhle Němcová popsala. A lidi si to rádi přečtou a vzdychají "jak to bylo tehdá na tom šírém světě krásné".
Realita byla asi někde jinde. Samozřejmě nemám nic proti tomu, že autorka chtěla popsat své niterné pocity, které na ni tehdy asi doléhaly a kvůli kterým se rozhodla vrátit knižně do míst a k osobám ji nejmilejším. Takové knihy vznikají i dnes. Nevidím ale ani jeden důvod proč ty dnešní příběhy číst. A ty starší taky ne.
Vlastně jo, jeden by byl. Ten literární kánon.
Po letech jsem se do ni začetla především s úmyslem přežvýkat to svému na komiksech vyrostlému potomkovi. A byla jsem překvapena jednak, jak si Babičku pamatuji, jednak že jsem se do čtení nemusela nutit. Když pomyslím, v jaké době knihu Božena Němcová psala ( po úmrtí syna Hynka, který jediný se zdál, že se vyvedl po ní), a že se tak vyrovnávala se svou depresí, musím přiznat, že je to na svou dobu skvěle napsaná kniha. Kdysi jsme se učili, že spadá do počátků realismu, ale že příběh Viktorky je romantický prvek. Bavilo mě si připomenout, jak probíhal život na venkově v jednotlivých ročních obdobích, jak byli tehdejší lidé spjati s přírodou. Možná přečtu i Maryšu, ta je také na seznamu k maturitě :-).
Babičku jsem přečetla kdysi na základní škole a hodně mě nebavila. Po letech jsem se k ní vrátila - a zase mě nechytla. Tahle klasika mě prostě nějak minula.
Myslím si, že babička je stará klasika českého národa a úcta k paní Němcové. Já jsem ve škole knihy nikdy nečetla, ani povinnou četbu, ale do čtení knihy Babička mě navnadila kolegyně z práce a jsem ji moc vděčná, protože kniha vystihuje lásku, víru k dobru a přátelství z tehdejší doby. Měl by ji přečíst každý a zamyslet se nad tehdejší dobou. Byla chudoba ale panovala mezi lidmi láska a ochota si pomoct. Když se zamyslíme, tak v tomto století jsou samé vraždy, kriminalita a sousedé mezi sebou spíše válčí než aby si pomohli. Vím, že paní Němcová některé úryvky v knize velmi idealizuje, ale pokud dílo psala ve smutku tak ji to nemůžeme zazlívat. Pokud ta kniha někoho nezaujala rozhodně já mezi ně nepatřím. A budu pokračovat ve čtení dalších jejích děl. Za mě knihu Babičky mohu jen doporučit.
Je to krásná kniha, četla jsem ji několikrát. Poprvé v páté třídě v rámci povinné četby, tenkrát jsem ji moc nepochopila, opravdu myslím, že to bylo brzy. Myslím, že nejvíc jsem si z ní vzala až jako dospělá A.
nechápu, co je na tom tak nudného. Já jsem se vůbec nenudila... Němcová babičku psala v době největšího smutku a někdy to tak bývá, že člověk ve špatných chvílích si potřebuje najít jiný svět, ten lepší. Němcová ho vykreslila do krásného idylického příběhu, plného tradic a venkovského lidu, který si zamiloval nejen český národ. Když někdo něco čte s odporem je jasné, že si zhnusí celý dojem z knihy , na takovou klasiku musí být člověk zralý, takže četba pro základní školu to opravdu není...
I když je to uznávaná klasika, není tato kniha můj šálek kávy. Četla jsem jí jen s obtížemi a pauzami. Uznávám bylo to na střední v rámci povinné školní četby, ale myslím, že by se v současnosti můj názor příliš nezměnil.
Někoho to odradí a připadá mu to složitě a zdlouhavě napsané, ale je to přece klasika, kterou si musíme přečíst nejen kvůli paní Němcové, ale taky kvůli té krásné, ještě nezkažené době a místům, které tak barvitě a s láskou popisuje... Nechala jsme se unést. Ta knížka je prostě stejně milá, hodná a moudrá, jako od každého z nás, babička :-)
Půvabná knížka, skvělá ukázka toho, že i určité "vypisování se" může v sobě skrývat nějakou literární hodnotu a velké potěšení. Jediné, co se textu musí vytknout, je melancholičnost, která se jím nese, přestože je vlastně naplněn mnoha primárně veselými výjevy. Když jsem Babičku četla večer, vždycky jsem se tíhou toho smutku, který sem Němcová vložila, téměř dusila. Je to zvláštní, když si člověk pomyslí, kolik idyličnosti se v ní přitom skrývá. A je velmi příjemné slyšet, že Číňané nebo Japonci "naši" Babičku tak moc milují, že ji dnes "hltají" už v několikátém vydání.
Ze začátku mě kniha nebavila ale ke konci jsem pomalu brečela.Konec mě vždy dojme.
Má nejoblíbenější kniha vůbec!
Omluvte vyjádření mimo téma knihy, ale prostě mám veliké nutkání získat odpověď na svou otázku, netýkající si pouze hodnocení této konkrétní knihy.
PROČ mají potřebu vyjadřovat se ke knihám lidé, kteří čtou pouze z donucení v rámci vyučování, maturity atp.?! Mají snad pocit, že když z donucení přečtou dvě, tři knihy, aby se neřeklo a oni měli u maturity o čem mluvit, když budou mít štěstí a jednu z těch 3 knih si náhodou vytáhnou, dává jim to nějakou pravomoc literárního kritika? Uznávám názory lidí, kteří jsou alespoň nějak literárně vzdělaní a jejich názory respektuji, ale těmito "maturitními čtenáři" zvysoka opovrhuji. Mají snad pocit, že při svých znalostech poznají dobrou knihu od špatné? A s čím to, proboha, porovnávají, když jejich literární znalost je natolik ubohá?
Napsat něco ve stylu "Příšerná kniha, četla jsem z donucení, nebavilo mě to, nepochopila jsem to." - no, možná máte pouze špatnou slovní zásobu a nedostatek literárního cítění! (A to už se ani nepokouším zamýšlet se nad vašimi znalostmi kontextu doby atd.)
Nemám samozřejmě namysli pouze komentáře u této knihy, ale dlouhé systematické analyzování komentářů u knih ostatních mne natolik rozlítilo, že jsem měla potřebu tento názor ze sebe vypsat.
Drazí sváteční čtenáříčci, co čtete jen, aby se neřeklo, klidně si to tak praktikujte a možná vám to u maturity skutečně vyjde, ale nemějte, proboha, pocit, že si můžete hrát na literární kritiky bez špetky znalostí o světové i české historii literatury! (nepředpokládám, že si někdo z vás přečte můj dlouhý příspěvek, protože pokud vás k tomu nikdo nedonutí, nemáte potřebu přečíst si text delší, než je několik holých vět).
Babička mě moc nebavila, protože jsem ji četla v páté třídě jako povinou četbu. A jako páťák jsem nerozuměla spoustě slovům, skladba vět byla náročná. Přečetla jsem pár kapitol a zjistila jsem, že ani nevím o čem příběh je. Chci si ji znovu přečíst, ale až budu ještě o trošku starší. Film mám moc ráda. :)
Jedna z nejlepších knížek 19. století vůbec. Moc nechápu zdejší hodnocení (a celkově hodnocení knih, které spadají to tzv. povinné četby), protože Babička je nádherné počtení, které mě vždycky spolehlivě dojme, rozpláče a zanechá hluboký dojem...
Božena Němcová si babičku krásně vysnila a myslím, že se jí to povedlo. V knize byla babička opravdu velmi moudrá žena a uměla vždy dobře poradit.
Babičku jsem vážně nesnášela! Ale mrzí mě to. Nesnášela jsem jí z důvodu povinné četby na základce. :) Ale teď, když jsem se k ní vrátila, úplně jsem změnila názor. :) Krásná kniha! :)
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Další klasická kniha české literatury. Roztomilá a prostě naše. Babičku vezmete za svou díky její laskavosti a za své vezmete i ostatní postavy v této knize. Kniha je známá takže není co dodávat, ale stejně se mi nejvíce libila postava myslivce, ten vždy přinesl do děje něco tajemného. Fungoval jako správný protiklad klidného života na Bělidle. Číhalo z něj nebezpečí.