Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371168/bmid_babicka-LCg-371168.JPG
4
4129
4129
Božena Němcová: Babička - obrazy z venkovského života. Text upravil, poznámky napsal Miloslav Novotný. Grafická úprava Jaroslava Švába. S 1 barevnou reprodukcí a s 16 hlubotiskovými přílohami. Vytiskla "Politika" v Praze. Vydali před Vánoci r. 1940 nakladatelé Kvasnička a Hampl v Praze.
Přidat komentář
Bohužel jsem si nikdy nedokázala k této knížce vytvořit vztah a nikdy se mi moc nelíbila.
K Babičce mám rozporuplné pocity. Možná mě dílo zaujalo až v tom okamžiku, kdy jsem se jím zabývala o něco víc a zjistila si, na jakém základě příběh vznikl. Odkud pochází postavy a jaký je jejich skutečný svět.
Například je hrozně zajímavé dozvědět se, že Viktorčin příběh je zcela vymyšlený a stejně tak Kristly, nebo kněžny. Babička také není zdaleka taková, jako je vylíčená v knize. Ale to byl záměr, teď to vím a idealizace na nás dýchá z každé stránky.
Naopak stejně trochu cítíme a víme, proč tohle dílo vzniklo a proč mu Božena Němcová vtiskla tolik dobra, snů a pozitivních představ. Což je velmi smutné.
Babičku jsem už jednou četla, ale moc mě neuchvátila. Ted se mi ale líbila, protože ta postava babičky mi byla moc milá, oblíbila jsem si ji stejně, jako všechny postavy v knížce. Krásné vylíčení tradic a zvyků v Česku. Vyvolává pocit nostalgie a něhy, klidu a míru, je tu opak k dnešním, daleko jiným knihám.
Zařazuji knihu do čtenářské výzvy,jelikož je z roku 1924. Tudíž letos 94let stará.
Hůře se čte.
Jinak dějově chytne za srdce snad každého.
Lidé by ji měli číst a dle ní se chovat lépe v této uspěchané době...
Na základní škole jsme ji museli číst, což byla asi ta chyba. Myslím, že v mladém věku člověk nedocení a neobjeví tu podstatu, kterou Němcová sdělovala. Za mě určitě ne, nepřišla jsem tomu na chuť ani podruhé a vlastně jsem se jí prokousala jen díky maturitní četbě.
Babička je vskutku knížka, která umí pohladit po duši. Neznám jinou knihu, kde by lidé měli tak blízko k přírodě, k Bohu a k sobě navzájem. Pro mě je Babička srdeční záležitostí ♥ (jak filmy, tak i kniha). K Babičce se ráda budu vracet, myslím si, že mě nikdy neomrzí.
Jak jinak, naše dobrá česká klasika o moudré vlídné babičce a zvědavých dětech z Bělidla. Krása.
Geniální kniha. Myslím, že vše podstatné už zde bylo řečeno, ale za mě - naprosto fantastické kresba postav, byť jen stěží postřehnutelných charakterových rysů, ale to všechno tam je. Hrozně bych si přál znova se do této doby vrátit, aspoň jako host a prožít takový výlet do minulosti. Děkujeme paní Němcová.
Klasika, kterou by měl znát každý. Kniha je nádherným ztvárněnín české společnosti v historii. Knihu jsem četla několikrát. Na prvním stupni ZŠ mi nic moc neřekla ale potom na SŠ jsem se do ní už začetla a dokázala si vše podle popisů představit.
Mezi lety 2005 a 2013 byla Babička vydána ve 13 různých reedicích. To z ní zřejmě dělá jednu z nejvydávanějších českých knih vůbec. Proč je tomu tak? Dle mého názoru proto, že Božena Němcová zde vykreslila český venkov ve veškeré idealizované malebnosti a dobrotě, jaká je jen možná. Navíc se jedná o styl poměrně čtivý a snadno stravitelný, což je také hlavní důvod, proč je Babička nejklasičtější školskou povinnou četbou ever. Kdyby totiž učitelé nutili děti povinně louskat Zikmunda Wintera, Karla Václava Raise nebo třeba Josefa Holečka, už by dětičky dále dobrovolně nic číst nechtěly.
nijak me nezaujalo..jediny pribeh, ktery me oslovil byl ten Viktorcin..jinak me vubec neoslivilo..jeste, ze jsem necetla jako povinnou cetbu, protoze bych urcite nedocetla
Krásná kniha, kdy při čtení si vybavím svoji babičku, která nám vždy uvařila kakao, upekla buchty a vyprávěla o svém životě.
Babičku nám jako dětem předhazovali už na základní škole jako "nejlepší českou knihu, která se každému líbí", a proto jsem si ji dlouho nechtěla přečíst. Nedávno jsem se však rozhodla podívat se na to, jaká ta kniha doopravdy je. A byla jsem mile překvapena.
Velmi zajímavá kniha, ráda jsem si ji přečetla, jediný problém je že je hodně smutná.
Jsou knihy, které bych zakázala číst jako povinnou četbu v dětském věku. Jediné, co nás ještě bavilo, byla historka o Viktorce a pubertálně jsme se smáli tomu, že babička „šukala po domě“. Teprve s odstupem času, s přibývajícími zkušenostmi a po přečtení knih Heleny Sobkové (Tajemství Barunky Panklové) nebo Otomara Dvořáka (Lásky princezen kuronských) jsem si Babičku znovu našla. Teprve pak jsem dokázala ocenit moudrost lidové tradice, životní osudy jednotlivých postav i krásu jazyka. S radostí jsem knihu rehabilitovala a určila jí čestné místo ve své knihovně.
Jedna z nejvíce vydávaných knih u nás, která přežila všechny režimy od Rakouska - Uherska až po současnost. Řadím ji mezi naše národní klenoty s poselstvím pro další generace.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Knížku zrovna čtu: Knížku jsem mohla číst už na základce, ale nikdy mě moc nepřitahovala. Není to ani tím, že by mě děj nezajímal, ale viděla jsem Babičku zfilmovanou a proto jsem čtení odložila až do budoucna. Chtěla jsem si ji vždy přečíst. Jedná se přeci o významné dílo české autorky.
Nesouhlasím s názory lidí, kterým se zdá až na příběh o Viktorce nudný. Knížka popisuje jak se v této době žilo. Je milá a krásná, právě i tou mluvou. Mě se líbí FORTUCH :-) a LAJBLIK. U nás takové podobné slova používáme a jsou hezké i některé popisy: Kočka sledujíc chutě plným okem vrabce.:-)
Člověk co neměl tak hodnou babičku to spíš nepochopí, možná to pochopí až budou starší a o babičku přijdou, nebo to je jen tím, že nemají žádný vztah ke staršímu člověku nebo si takových lidí neváží nebo prostě jsou ještě moc mladí aby knihu pochopili. Však sama B.N. Babičku psala v době, kdy její babička už dávno zemřela a ona byla zrovna v nejtragičtější částí svého života. Psaní Babičky ji pomáhalo na to vše zapomenout a vrátit se tak do doby, kdy byla jako dítě nejšťastnější.
Já měla hodně hodnou babičku a právě její maminka byla babičce z knížky strašně podobná. Také nosila kroj a také měla podobnou truhlu, žila obyčejný život na vesnici, ale byla šťastná.