Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379459/bmid_babicka-x0l-379459.jpg
4
4129
4129
Božena Němcová: Babička. Rok 1926, II. vydání, formát cca 17 x 12,5 cm. Upravil: Dr. Q. M. Vyskočil. Edice: Drahokamy z děl Boženy Němcové.
Přidat komentář
Domnívám se, že dokážu ocenit literaturu tak, abych pochopil kontext doby, kdy vznikla. Prostě co vzniklo v 19. století bude mít punc 19. století. Proto budu Babičku vždy obdivovat, je to opravdu vrcholné dílo, bez něhož si českou kulturu nelze představit.
Stran ilustrací: Jistěže obdivuji nádherné ilustrace Adolfa Kašpara, ale dovolím si upozornit na jejich záludnost. Zkuste se zamyslet nad následujícím názorem, než ho zcela zavrhnete: Pokud čtu babičku z knihy ilustrované Adolfem Kašparem, mám někdy tendenci se spíše dívat na obrázky a text vnímat jako vysvětlení k nim. Z tohoto hlediska mám daleko raději ilustrace Petra Dillingera, které skutečně doplňují ("ilustrují") text, na který je zaměřena hlavní pozornost. Není to zde procházka galerií, ale četba knihy. Je to velké umění pro ilustrátory opravdu jen doplnit text tak, aby obrázky na sebe nestrhávaly hlavní pozornost a při tom zůstaly vysoce umělecky hodnotné.
Klasika, několikrát přečtená v mládí.
Tentokrát jsem ji poslouchala jako audioknihu -moc příjemný a uklidňující poslech před spaním.
Možná se k babičce někdy vrátím a najdu v ní zalíbení, ale prozatím si ponechám svůj názor, že jsem ukrutným způsobem nudila.
„Není více babičky.“ Samozrejme poznám (a zbožňujem) televíznu Babičku z r. 1971, ale legendárna predloha od Boženy Němcovej si na mňa počkala až do decembra 2021, keď som ju dostal ako darček od pani manželky k štyridsiatke. Nebudem klamať. Bolo to náročné čítanie. Knihy v češtine čítam od útleho detstva, keď ma otec prvý raz zaviedol do našej mestskej knižnice. Ale po začítaní sa do Babičky som zostal v šoku z toho, aký „prastarý“ text je. Niektorým slovám som nerozumel nielenže ja, ale trúfam si tvrdiť, že im nebudú rozumieť ani mnohí českí čitatelia. Čítal som preto Babičku enormne pomaly a sústredene, niektoré vety dokonca viackrát. Ale prečo sa stále ponáhľať? Občas sa treba zastaviť a vychutnať si okamih. Babička je poetické dielo. Miestami je to skôr ako keby zbierka poviedok, ktoré voľne spája motív babičky a jej rodiny. Zvyky, tradície atď. Na konci ale všetko zaklapne na svoje miesto a priznávam, že štvrtú hviezdu prihadzujem za dojemné finále. Fantastické ilustrácie Zděňka Buriana.
Překrásné dílo a skláním se před paní spisovatelkou. Celou knihu jsem přečetla až nyní v dospělém věku a možná proto jsem si to více užila. Jako dítě jsem četla v rámci povinné četby pouze pasáže, viděla i film. S nadšením jsem se vrátila do doby 19. století, do míst, kam jezdíme na výlety a většina z nás zná osudy a příběhy hlavních postav. V knize je tolik lásky, něhy, naslouchání v jedné osobě, která byla paní Boženě Němcové nejbližší. V tomto vydání na nás čekají ilustrace od Vladimíra Tesaře a při čtení nás nejen text ale i jeho obrázky utvrzují, jaká krásná příroda je v okolí Náchodska.
Klasika, které se mi podařilo 42 let vyhýbat v jakémkoli podání. Neviděla jsem filmy, nečetla jsem - jen jsem znala kousky z čítanek. V rámci ČV jsem si tedy dala opravdu výzvu! Pohádky Němcové jsem měla v dětství moc ráda a četla jsem je mnohokrát - a když jsem našla Babičku jako audioknihu, dala jsem jí šanci…
Sama jsem strašně překvapená, jak moc se mi to vlastně líbilo :-) Té pověrčivosti lidových zvyků už bylo na mě trošku moc, ale svět té doby měl své jisté kouzlo. Mám velmi podobnou maminku (a mé děti babičku), takže to pro mě byl vcelku dojemný příběh.
Musím ale říct, že kdybych to měla číst jako knihu, asi bych to nepřežvýkala. Ušima byla ta stará čeština přijatelnější ;-)
Kniha mého dětství, ke které jsem se dostala prostřednictvím své tety. Během svého života jsem se k této knize často vracela a stále se vracím. Mám různá vydání, ale nejvíc se mi líbí Kašparovy ilustrace.
Nemám co víc k této knize říct než, že je prostě úžasná :-) klasika kterou by měl přečíst opravdu každý.
Čím víc jsem starší, tím častěji se vracím k Babičce a tím více na mne působí. Zřetelněji nacházím ve skromném dílu punc člověčenství nejvyšší ryzosti. Stále hodnota narůstá.
Babička je vhodná pro každého, nikdy není pozdě se seznámit s tímto darem.
Klasika, idealizovaná, ale krásná a dojemná. Myslím, a to jsem cizinka, že je to jedna z těch knih, které by měl přečíst každý, kdo je Čech nebo chce poznat českou kulturu.
Dojemné, hluboké, užitečné čtení, které vede k uvědomění si hodnoty moudrosti stáří a důležitosti mezigeneračních vztahů pro vývoj člověka. Měla jsem také takovou krásnou, laskavou babičku a vděčně na ni vzpomínám.
Babička je česká klasika a já ji mám velmi ráda. Četla jsem s vnučkou, tu to ale nebavilo. Bylo to na ni dlouhé. Nicméně se jí líbilo, když jsme si povídaly o období, situacích i příhodách jednotlivých postav a porovnávaly i moje vzpomínky z mého mládí a dětství. Samozřejmě nejvíce zaujala Divá Bára.
Nedovolím si hodnotit. Asi je to česká klasika, nutili nám to na školách, pro mě úporná nuda.
Celkem nebezpečné dílo- pokud je mladý čtenář donucen se do téhle knihy pustit v rámci povinné četby hrozí, že bude demotivovaný číst cokoli dalšího dobudoucna. Pro čtenáře žijící v začátcích 20. století rozhodně ano, pro moderního čtenáře extrémní nuda. 3/6
Ve škole jsem Boženu Němcovou vysloveně nenáviděl. Babička mě sice v knižní podobě minula (dívali jsme se ve třídě na film a paní učitelce to naštěstí stačilo) , ale Divá Bára ne. Čtení této povídky v oněch asi třinácti letech bylo doslova utrpení.
Nyní jsem se k výročí autorčiny smrti ke čtení jejího díla vrátil a pokusím se přidat pár postřehů, které mě při jeho čtení napadly.
1. Božena Němcová bezesporu byla dobrou spisovatelkou. Její popisy venkovské krajiny a zvyků jsou opravdu nádherné. Babička rozhodně není žádný literární odpad.
2. Je otázkou, zda by si kniha nezasloužila moderní převyprávění. O třetinu zkrátit, nahradit z dnešního pohledu sprostá slova, dát tomu trochu švihu. Originální dílo by samozřejmě zůstalo, zmodernizovaná verze by se ale dětem lépe četla. Nebyl by to koneckonců první případ - viz třeba Robinson Crusoe.
3. Knihu beru jako jakousi autorčinu psychoterapii, kdy v těžkých časech nostalgicky (a opravdu hodně přibarveně) vzpomínala na své dětství. Na dnešek je to příliš jednorozměrné a babička působí až jako svatá postava. V tom ale není Božena Němcová sama. Devatenácté století takto schématické prostě bylo. Příliš pozitivní vykreslení kladných postav mi třeba velmi znepříjemnuje čtení některých románů Julese Verna.
Kniha mého dětství... Jakkoli patří mezi poklady české literatury, je pro mě tehdejší jazyk a způsob mluvy jedno velké mínus. Některé pasáže méně záživné, na druhou stranu dojemné vykreslení vztahu babička-Barunka.
Místy celkem nezáživné, ale vůbec ne špatné čtení. Jakmile začne babička vypravovat, jakmile se nejedná jen o popis zvyků a obyčejů, pak příběh příjemně ubíhá a můžu říct, že mě čtení opravdu bavilo. Musel to být tenkrát bez vší té elektroniky úplně jiný život, více spjatý s přírodou, Bohem a lidmi samotnými. Na druhou stranu 14 let dlouhá vojna žádná idylka jistě nebyla...
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Kniha, která neomrzí a můžeme se k ní vracet, také jedna z povinných školních byla a je, má něco ze života, je i zfilmovaná a pro mě v současné době odpočinková