Babička
Božena Němcová
Božena Němcová: Babička (s vyobrazeními). Do tisku upravil František Bartoš. Nakladatelství Emil Šolc, spol. s r. o., Praha - Karlín. Edice: Vybrané spisy Boženy Němcové, díl. V. ČB ilustrace. Tiskem Karla Šolce v Kutné Hoře. Nedatováno (pravděpodobně rok 1910).
Přidat komentář
Atuin: Neřekla bych, že ti, které kniha nebavila, jí vidí jako něco nehodnotného. Beru to jako dílo své doby, které určitě hodnotu má a k české literatuře patří. Když jsem jí nepřelouskala kdysi na ZŠ, neznamená to, že si ji nepřečtu třeba za deset let. Film Babička jsem viděla několikrát a líbil se mi, kniha mě bohužel nebavila. Ale to je jen vyjádření mého pocitu, kterým hodnotu té knihy nijak neznevažuji.
Nemůžeme říkat že čeští klasici jsou přežítek, to je jako bychom se vzpírali vlastnímu jazyku, kterým mluvíme. Pravda, že v mnohých případech, bychom se mu měli naučit znovu, alespoň zčásti mluvit, což by bylo jistě lepší než odsunovat ho kamsi do ztracena. Mrzí mě že si někteří neuvědomují, že jazyk a historie je spojen s prostými lidmi a věcmi a osobními zážitky. Touto naší chronickou absurditou utrpěla mnohá díla a to jen proto, že se k nim přistupuje jako k něčemu mrtvému,témeř nečeskému. Což je obrovská škoda.
Babička je velmi pěkný příběh, psaný zdatnou rukou a psaný s citem. Božena Němcová prostě promítla svoje pocity, na které má snad právo každý.
Babičku jsem poprvé četla už dávno, možná někdy ve čtvrté či páté třídě. A dokonce si i pamatuji, že se mi líbila. Ale hodně knížek se mi časem přestalo zamlouvat, a když jsem spatřila Babičku na seznamu povinné četby, tak jsem se trochu zděsila a vůbec se mi do toho nechtělo. Avšak hned od prvních stránek jsem byla okouzlená, při čtení mi na tváři pohrával veselý úsměv a byla to radost se po dlouhém dni do Babičky zase začíst. Je to opravdu nádherně napsané. Skvost české literatury! :)
Klasika povinné školní četby a jediná kniha, kterou jsem nedočetla do konce. Snažila jsem se o to dvakrát, ale nepovedlo se, nebavilo mě to.
No prostě Babička. I přes to, že vím, že je značně zidealizovaná, pořád mě vždy okouzlí. A také samozřejmě černobílá filmová adaptace. Je úžasná.
Neodsuzujte knihu jen proto, že se zrovna vám nelíbila. Je to prostě česká klasika. Dnešní literatura je už někde jinde,ale to neznamená,že zavrhneme vše co bylo již dříve napsáno.To co bylo na svou dobu pokrokem. je dneska už přežitek, ale tak je to se vším, nejen s literaturou.
Babička je čtení pro romantiky a možná trošku pro historiky. Dneska už se to téměř nedá číst. Obecně to podle mě platí pro Boženu Němcovou. Rozhodně jí nechci upírat zásluhy o český jazyk, práva žen, politickou kulturu atd. Ale její knížky jsou přežité a pochybuju, že si je někdo z mladých lidí přečte jinak než z donucení.
Babička nebyla na začátku mého seznamu knih k přečtení. Až po přidání knížky do povinné/doporučené četby a po důkladném zamyšlení nad tím, že chodím na Gymnázium Boženy Němcové a ještě jsem od ní nic nečetla, jsem usoudila, že bych po ní měla sáhnout. Po přečtení zastávám tento názor:
Rozhodně je to kniha, která by podle mě měla projít v libovolném (spíše starším) věku rukou každému. Pravda, že když se kouknu na dnešní náctileté (ano, uvědomuji si, že jsem jednou z nich, doufám však, že se od těch zmalovaných, kouřících, hudbu-nehudbu poslouchajících holek, co knihy moc často nevídají, aspoň v něčem liším...), musím uznat, že Babička už nikdy nebude mít takovou oblibu jako kdysi za našich babiček, případně i maminek, ale rozhodně bych to nenazvala hrůzou!! Já osobně ji řádím k významným dílům české literatury. Je jedno, jestli ji milujete nebo nesnášíte, myslím, že těch 200 stránek by se "obětovat" mělo... Dílo samo o sobě ve mně zanechalo rozporuplné pocity. Prvních deset stránek jsem byla zděšená, ale to přičítám tomu, že jsem ze stylu psaní Oscara Wildea přeskočila na Boženu Němcovou. Po tom, co jsem si na ty všecky archaismy, historismy, dlouhá souvětí a prapodivnou skladbu vět zvykla, docela jsem se i začetla. I přesto, že se toho v knize opravdu moc neděje. Poklidný statek na venkově, milující rodina a přátelé, přehlídka českých tradic...
Moje pocity během čtení knihy přešly od mírné nelibosti, k úsměvu na tváři a konečnému pocitu uspokojení, že si Babičku můžu přidat do listu přečtených děl, i když to není jedna z mých oblíbených knih!
Jako mladší jsem měla tuto knížku ráda, zobrazení venkova mě nadchlo. Když jsem však knížku četla nyní, už mě tolik nebavila a silná idealizace postav mi vadila. Na druhou stranu jsem už dokázala více číst "mezi řádky", takže se mi odkrývalo i to, co jsem dříve nepochopila nebo ani nepostřehla. Babička tak jako tak patří ke klenotům, ale myslím, že je lepší přečíst si ji později.
Knížku jsem četla veeelmi dávno, ale byla pěkná, trošku zidealizovaná, ale přesto velmi mile napsaná ve smyslu popisu člověka (babičky), která nemyslí jen na sebe, ale chce ostatním předávat svá moudra a lásku k ostatním.
Na Němcovej Babičku nedám dopustiť, pre mňa to je jedna z najdojímavejších kníh, rovnako je to s filmom. Vždy sa mi pri nej vybavujú spomienky na vlastnú babičku, s ktorou som mala nádherný, blízky, výnimočný vzťah. Navyše sa na tú filmovú veľmi podobala,rovnako fyzicky ako i povahovo, skrátka vyzerala ako klasická rozprávková babička. A keďže už ju nemám vedľa seba, aj takto si ju vždy pripomeniem a zakaždým mi pri tom padajú nefalšované slzy, v ktorých sú ukryté spomienky na moje krásne detstvo a najláskavejšieho človeka, akého som kedy stretla a ktorý ma veľmi ovplyvnil...
Určitě patří mezi knížky, které bychom alespoň trochu měli znát.
Je celkem zajímavá, ale nějak moc mě neuchvátila. Nejvíc se mi líbil Viktorčin příběh.
přečetla jsem ji ale se skřípěním zubu hrozně dlouhá ale bylo to zpusobeno tím, že tam popsala zvyky , tradice, i zlou stranu venkova lidí a správcu ze zámku
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Naše česká Babička... tu zná snad každý, a to i díky jejímu filmovému zpracování, na které se vždy ráda podívám.