Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69684/vybrane-spisy-babick.jpg
4
4109
4109
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku se mi velice těžko četla, avšak posléze, hlavně posledních padesát stránek, jsem se rozečetl. Musím avšak uznat významnost této knihy, pravá vlastenecká a všemi milovaná babička, ke které se každý chodí zeptat na radu. Ale chápu to. Tehdejší společnost to jistě potřebovala.
Babička obsahuje několik zajímavých myšlenek. Ze Slov babičky "Lenoch je darmo drahý", bychom se mohli poučit i dnes. A v kontextu doby, kdy dílo vznikalo je vlastně opravdu vyjímečné.
Z dnešního pohledu se jedná "pouze" o idilické vypravování ze Starého Bělidla a venkovského života.
Rozhodně knihu doporučuij přečíst, ale souhlasím se slovy mojí bývalé profesorky literatury ,,Babičku si přečtěte nejdříve po třicítce". Teprve, když máte něco málo odžito, tak knížku doceníte.
Babičku jsem četla několikrát, a ruku na srdce, ani jednou dobrovolně. Ano, je to ryzí základ naši literatury a všichni bychom tím měli projít. ALE
Když někomu (čti žákovi ZŠ), kdo není zvyklý číst, nařídíme pod heslem “ povinna četba “ přečíst jako první knihu v životě Babičku, tak je zaděláno na doživotní odpor k literatuře a knihám.
Trvalo mi než jsem se knihou prokousala, ale vydržela jsem a dočetla. Ano děj se v porovnání s tím co vychází za knihy dnes může zdát nudný, ale dřív ten svět nebyl tak uspěchaný jako teď a byl klidný a přesně to je z té knihy cítit. Je to klasika kterou by si měl přečíst každý. Na konci knihy mi i slza ukápla :)
Po náramném seriálu Božena jsem si musel Babičku přečíst znovu. Seriál mně naboural zažité klišé o Boženě Němcové jako školometské profesorské spisovatelce a i díky tomuto kontextu se kniha četla úplně jinak.
Nemá sice žádnou napínavou dějovou linku jako dnešní bestsellery, ale ani děj úplně neschází (Kristla, Viktorka, Hortenzie). Pravda, rozvláčnější druhá třetina byla trochu obtížnější, v té době se ale jistě knihy četli jinak, ne tak rychle jak chceme dnes.
Krásná poetika jazyka a krásný popis idylického, pomalejšího a prostšího žití tehdejších lidí - byť jejich život byl jinak v mnoha ohledech náročnější než dnes - dává právo tomuto románu a autorce na svoje vysoké ocenění.
Nikdy se mi do Babičky nechtělo, ale stále jsem si říkal, že bych si ji přečíst měl. Na konec na základě výzvy jsem se do ní dal, ale jsem překvapenej jak krásná knížka to je. Jen to chtělo se prokousat starou češtinou.
Krásné čtení, které teda oceňuji až teď ve svých 45 letech (a to ještě díky seriálu Božena). Jako povinnou četbu jsem se ji na základce snažila číst ( jako fakt snažila) asi 3x, bohužel nikdy nedočetla.
Při čtení jsem vzpomínala na moji milovanou babičku.
Moc pěkně popsané tradice, zvyky, víra v Boha, mezilidské vztahy a venkovský život.
Ale musim říct, že mě kniha i rozesmála hned na začátku. Jak babička přijede na Staré bělidlo a děti si ji zvědavě prohlížejí a jednomu je divno, že má babička bílé vlasy jako sníh, druhému, že má babička scvrklé ruce a třetí povídá: " Ale babičko, vy máte jen čtyry zuby!" A ona jim povídá, však su taky už stará.... No a babičce je vlastně 55 let, tak když jsem si představila dnešní pětapadesátky, tak mě to i hodně rozesmálo.
Knížka vydaná v Praze r. 1967, stála 20 Kčs a moc pěkné ilustrace Milady Marešové. Na konci knihy poznámky vydavatelovy a vysvětlivky a prý pro čtenáře od 12 let
Při čtení jsem vzpomínala na své babičky a jejích vyprávění o světě již dávno minulém. Knížka je přímo pokladnicí českých tradic, které jsou již z části zapomenuté a krásného českého jazyka z 19. století.
Utrpení může mít mnoho podob. A Babička dle mého splňuje všechny podmínky. Kdybych měl jedním slovem vyjádřit,co si o téhle knize myslím,použil bych slovo nuda. Kdyby se pes nejmenoval Sultán,ale Cujo,nebo Viktorka u splavu těžila nugety,aby si našetřila na dobrého psychiatra,mohl to být bestseller. Tedy aspoň pro mne. Pro tuhle knihu bych prostě přes plot jistě neskočil.
Přečteno podruhé díky minisérii Božena na ČT. No...je to dějově nudná kniha, taková hodně popisná. Ale jako obraz života na venkově v 19. století nenahraditelná.
Babička je klasika všech klasik. Pěkně napsané dílo a krásná filmová adaptace, hlavně ta černobílá s paní Brzkovou.
Podtitul "Obrazy venkovského života" je velmi výstižný. Kniha nedisponuje žádným souvislým dějem, veškerý obsah je poskládaný z útržků běžných dní na vesnici, jakoby někdo napsal příběh podle obrazů v galerii. Dá se v ní sice nalézt několik zajímavých informací o vesnických zvycích, a kořeněním jsou rovněž vyprávění o Viktorce nebo hluchoněmé dívce, většina knihy je ale pouhopouhá nuda. Zastaralá čeština čtení ještě ztěžuje. Moc nemusím idealizované černobílé postavy, a proto mi ani babička k srdci příliš nepřirostla. Poslední kapitola byla sice dojemná, ale předchozí odpočítávání zbývajících stránek do konce nespraví. Stačí jedno přečtení.
Krásná kniha, které jsem se dostal pod kůži až mnoho let po své školní docházce, a která je, navzdory starému jazyku a na dnešní poměry pomalému tempu, neuvěřitelně čtivá.
Jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četla. Její popularitu naprosto nechápu. Úplně o ničem, bylo utrpení ji dočíst.
Krásná kniha, poukazující na rodinné tradice a potřeba jejího udržování. Zároveň jsou zde podtrženy mezilidské vztahy a nezkaženost venkovského života.
Bohužel, většina knihy je jen zdlouhavý popis všedních dní rodiny na stavení. A všedních bohužel doslova a do písmene. Všechny postavy jsou zde hrozně idealizovány, mluví jak roboti. Prakticky k žádné postavě si tudíž nezískáte vztah či sympatie.
V knížce jsou ale i dobré pasáže. Jedná se o poslední kapitolu, která byla skvěle napsaná. V knize mě bavily pasáže o minulosti babičky a dějová linka Viktorky.
S Babičkou jsme se míjeli dlouho. A jsem rád, že se naše cesty nakonec setkaly. Babička je na jednu stranu hrozně krásně napsaný román, který se (snad až na jednu dvě kapitoly) strašně krásně čte. Mám moc rád příběh Viktorky, je sympaticky atmosféricky temný, až skoro horrorový. Na druhou stranu je příběh nejednou místy neskutečně idealistický a samotná postava Babičky mi ve své (křesťanské) pověrčivosti a neustálým oháněním se různými pranostikami a až předsudečnými pohledy a zvyky (tohle nedělej, protože..., když se udělá tohle, musí se udělat tohle, protože...) přišla až nesympatická.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov pro děti od 11 let babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Tuto knihu jsem pořádně docenila až v dospělosti, kdy jsem zatoužila po troše idyličnu. Je napsána jazykem, který se poměrně obtížně čte, přesto mám tuto knihu ráda.