Babička
Božena Němcová
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby. ------------------------------- Vydání s původními snímky, tištěnými Neubertovým hlubotiskem a v grafické úpravě Hermíny Melicharové, vydal na podzim roku 1942 Antonín Dědourek v Třebechovicích pod Orebem. Textovou část vytiskly Grafické závody V. & A. Janata v Novém Bydžově písmem Candida. Snímky provedl zčásti Jan Zeman, zčásti byly pořízeny podle snímků archivu Národního musea v Praze a Musea Boženy Němcové v České Skalici se svolením kuratoria obou museí.... celý text
Přidat komentář
Snažil jsem se Babičku číst několikrát v průběhu asi 15 let. Nikdy jsem se nebyl schopen prokousat příliš daleko, protože ta kniha je prostě neuvěřitelně nudná.
Kniha bez děje... Nudná od začátku až téměř dokonce... Dalo mi hodně přemlouvání, dočíst to
Docela pozoruhodné dílo, v české literatuře zaujímá jedinečné místo. Kolem žádné jiné knížky se nemotá tolik přihlouplých pověr a zkreslených představ. Ale to asi osud všech "kultů" (využití tohoto slova zrovna pro Babičku mě naplňuje zvrhlým potěšením). Ruku na krevní rozvodnu, není to mé oblíbené dílo z té doby - k idylám mám přirozenou nedůvěru - ale přesto jsem ho přečetl s chutí.
Každopádně souhlasím, že je vcelku nesmysl nutit Babičku dětem. Nebude je bavit, prostě to nepochopí, jak dokazují i četné komentáře tady. Marná sláva, čtenářská gramotnost na základních a žel i středních školách se propadá jak burza na Černý pátek. To, co kdysi četli náctiletí, patří dneska mezi materiál pro vysokoškolské studium.
Z hlediska formy je Babička dílo promyšlené, dílo na úrovni; Němcová už v té době přece jen věděla co a jak. Různé způsoby vyprávění, propletené motivy a tak dále. Ona věděla co dělá, liška jedna fikaná. Vůbec je to takový náš malý biedermeirovský mýtus, taková zdrobnělina světa - Údolíčko, babička, světnička, prostě knížečka pro Češíky.
Oceňuji tvrzení, že v té době neměl u nás nikdo s romány zkušenosti - dokonale absurdní humor! Něco podobného jako přesvědčení, že ve středověku věřili v placatost země.
Podle mě knize dost ublížilo, že je zařazená do povinné četby. I když mě se líbila, i když jsem ji četla v nějakých dvanácti. Ale časem tam člověk objevuje další vrstvy. Myslím, že jich sama ještě několik najdu.
Tuto knihu jsem četla v 17 a netrpěla jsem u toho vůbec...sice jsem četla i lepší, bylo to dost rozsáhlé ale rozhodně B. Němcovou neodsuzuju :)) dokážu si představit, že si tohle dílo po letech přečtu znovu :)
A mně se to taky líbí! Často si u té knihy vzpomenu na dětství a svou babičku a jsem ráda, že taková kniha existuje. Její děj je poklidný jen zdánlivě, je tam přece tolik lidských osudů, dobrých i zlých a tolik věcí k zamyšlení...
Já Babičku miluji. Ale je to i tím, že obdivuji B.N. Velmi fascinující žena. Chápu, že pro některé je toto dílo nestravitelné. Já ji neměla ráda, ze školy. Pak jsem ji v rádiu slyšela číst od Růženy Naskové a byl to pro mě zážitek. Pak jsem se na knihu vrhla a už mě nepustila
Babička je prostě nesmrtelná klasika, kterou by měl alespoň jednou přečíst úplně každý..
to Hadzi Halef Omar: Vážně by mě zajímalo, kolik ti je, že můžeš něco takovýho napsat..
Oooo, jaka hruza, nevim jak to Bozenka mohla napsat, nebo jak prisla na takovy hrozny napad. Bavilo me mozna jen ta povidka o nenormalni.
Trochu ma prekvapuje vysoký počet negatívnych hodnotení - aj keď samozrejme každý má právo na svoj názor, to je bez debaty. Ja som Babičku čítala asi 2x (ešte na škole), ale nemôžem povedať, že by som nejako trpela. Už som mala v rukách aj horšie knihy, táto sa mi videla vcelku OK.
Musím souhlasit s tím, že tahle knížka se mi četla docela blbě. To už radši nějaké povídky, které jsou kratší a dají se lépe přečíst.
Tento rádoby literární pokus jsem četla všehovšudy dvakrát a to z toho důvodu, že po prvním přečtení jsem absolutně nevěděla, o čem to bylo...z toho je patrné, jak mě to bavilo. Uznávám, že ve své době byla díla BN zajímavá, ale dnes to opravdu neplatí a zařazení do povinné literatury bych si dalece odpustila. Mít Babičku v seznamu přečtené literatury není podle mě až tak důležité, jako spíš dát dětem možnost vybrat si, co si přečíst. Pak se všichni diví, že děti nečtou, když jim nutí takovéto knihy...fuj.
Škoda, že se nedá místo žádné hvězdičky jít ještě do mínusu....Tahle kniha je mi z duše protivná už od doby, kdy jsem se naučila trochu číst. Obyčejně mám ke knihám úctu a než trapný komentář, tak to raději žádný, ale u tohoto "díla české literatury" se nedokážu ovládnout.
Tak tuhle knihu z duše nenávidím. První pokus Božky napsat román, ale tady s psaním románů nikdo neměl zkušenosti a dopadlo to jak to dopadlo. Po formální stránce příšerný. Spíš pokus o román než román. A obsah taky nic světobornýho. Je to strašně nudný, rozvláčný a Němcová tu fantazíruje, jak by chtěla, aby vypadala její babička. Já při čtení ve škole trpěl. Dnes už se babička podle mě číst nedá, ale každopádně to je pro českou literaturu důležité dílo.
Přesto, že to byla povinná četba, poprvé jsem Babičku četla asi ve 40 letech, ale nelituji, stále se k ní tak po deseti letech vracím. Přitom vzpomínám na svou babičku, která tuto knihu na sklonku svého života četla nesčetněkrát.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Jedna z mála knih, kterou jsem v dětství četla několikrát....