Babička
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69708/bmid_babicka-65413a98ebc57.jpg
4
4154
4154
Nejznámější prózu Boženy Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby. Ilustrace Vodrážka Jos.... celý text
Přidat komentář
Naposloucháno jako audiokniha.
Babička je moje zamilovaná kniha, kterou jsem četla už dvakrát. Samozřejmě ji miluju i jako film. Letos jsem sáhla po audioknize a v podání Hany Kofránkové je naprosto božská. Užívám si nádherné používání jazyka, příběhy o obyčejně neobyčejných lidech a průvodce tradic a obyčejů, které postupem vymizely. Babička je pro mě možnost, jak tyto tradice alespoň zprostředkovně poznat a být pyšná na všechny ty malé i velké věci, které byly (a stále vlastně do jisté míry jsou) naší součástí.
Příběh si chci někdy znovu připomenout i v tištěné podobě. Než se k tomu však odhodlám, určitě si opět pustím audio verzi.
Babička to skvostné dílo. Samozřejmě jí znám i jako film. Poslouchala jsem ji tentokrát jako audio. Babička je nádherné dílo, je to skvost naší literatury. Když srovnám tu dobu s dnešní, spoustu hodnot zmizelo, ta soudržnost, laskavost, pokora, ta láska ke všemu, úcta. Nemám slov až to bolí kam jsme se jako národ dopracovali. Při poslouchání jsem byla v mysli s mojí babičkou, která před pár lety zemřela a v jejím životě takové hodnoty a život byl. Sedávali lidé z vesnice na takové dlouhé lávce a byli spolu,povídali, navzájem si pomáhali.
Před pár lety jsem se vydala na pouť do (dnes polských) Vambeřic / Wambierzyc, kam babička jako mladá také chodila na poutě k Panně Marii. Zmínka o tom je v knize. Myslela jsem na ně, jak tudy chodívali spolu se stovkami a tisíci jiných napříč dějinami a nesli Matce Boží své starosti, trápení, prosby a poděkování.. A vzala jsem je tam všechny v duchu ještě jednou a měla jsem z toho velmi dobrý pocit. Babička je krásné dílo. Také film zdařilý... když kácejí jablůňku, slzy tečou proudem..
Je to krásné, což o to, Němcová byla výtečná spisovatelka. Ale je to kniha pro úzkou skupinu zralých čtenářů, které zajímá život na vesnici v 1. polovině 19. století a dokáží si vychutnat archaickou češtinu. Nikdy jsem však nechápal, proč je to považováno za základní dílo české literatury a především proč je to vnucováno jako povinná/doporučená četba dětem...! Sám od sebe jsem během střední školy přečetl několik povídek od Němcové, tehdy se mi velmi líbila Divá Bára. Babičku jsem přečetl teprve ve svých 43 letech a jsem přesvědčen, že i pro řadu mých vrstevníků by to bylo k nevydržení. Tak proč to stále nutit dětem?! Považuji za nesmírně důležité vést děti k četbě, zvláště v dnešním roztěkaném internetovém světě, protože to posiluje soustředění, přemýšlení, analytické i jazykové schopnosti. Ale ta cesta musí být jiná, než přes Babičku. PS: Mám velmi rád J. Š. Baara a musím říci, že zvláště ve své Chodské trilogii je přímým pokračovatelem Němcové (která je zároveň jednou z postav tohoto díla), protože popisuje život na české vesnici v dobách následujících po babičce.
Chcete, aby deti cetli? Dejte jim ke cteni babicku.... a odradite je od literatury.
Pokousel jsem se to cist na zakladni skole. Je to ta doba, kdy se to melo cist v ramci vyuky a neslo to. Jak timhle tim muze nekdo chtit probudit v 21.stoleti radost ze cteni v detech, ktere zijou naprosto v jine dobe?
Osobne povazuji za ceskou zbabelost o co v historii a vytvareni kulturniho povedomi se opira zpusob tvorby noveho jedince. At je to kniha babicka - cesko ma delko vice a lepsich autoru... a nebo i statni hymna, ktera zni, jako kdyz opilce vykopne manzelka z baraku a ted nevi, co si pocist .tak vezme babicku a pocte si v ni a razem je vse vyreseno.
Jelikoz je toto povinna (odrazujici) cetba musim to hodnotit, jako odpad, odpad, odpad. Az to povina cetba nebude, bude mi ta kniha ukradena a nebudu se ji nadale zabivat.
Jedna z dobře uchopitelných klasik, která se myslím může líbit i dětem i když k topu u mě rozhodně nepatří.
31.10.2023 - 3,5*
Babička je krásná, atmosférická knížka. Ale jak psalo hodně jiných recenzí, neumím si moc představit, že bych ji četla jako dítě nebo před maturitou a dala mi to, co jsem si z příběhu odnesla teď, že by mě prostě a jednoduše bavila. Až část Viktorky.
Především pro současné čtenáře je vykreslení světa babičky, jelikož už je to pro nás prakticky jiný svět, něco precizního. Dostala jsem se čtením do úplně jiného času a postupně poznávala generace nazpět, jejich zvyky a rituály, jak rok ubíhá, což bylo moc pěkné. Je to naivní, není to úplně realistické v tom, že je to zromantizované a idealizované, houpeme se na něžných vlnkách oceánu vyprávění a veškeré bouře a obrovské vlny ošklivé části reality jsou jaksi jen mráčky a nerovnosti v dálce. Přesto jsem ráda, že jsem si knihu konečně přečetla a jsem zvědavá, jaký názor na ni budu mít za dalších mnoho let, až se k ní vrátím.
V rámci povinné četby většina knížkou opovrhuje, nechce ji číst, připadá jim nezáživná, jazyk archaický atd. Ovšem popis postav, prostředí a tehdejšího žití s jazykem souzní a dokresluje tím dokonale atmosféru té doby. Přesto prosím, přečtěte si ji. Určitě ve vás něco málo zanechá, co ve vás časem dozraje. Já s přibývajícími léty stále více oceňuji její kvalitu. Z knihy je cítit nesmírná láska, moudrost a úcta (dnes vytrácející se hodnoty). Babička je prostě babička. Já měla to štěstí, že jsem takovou měla. Mám ji v krásných vzpomínkách, a tak pokaždé, když otevřu knihu a přečtu první větu, nemohu číst dále, neboť mám slzy v očích ...
Legendární. Četla jsem mockrát. Měla jsem a mám ráda knihu i obojí filmové zpracování ... Nádhera.
Na tuhle knihu musí být správná doba. Rozhodně nečíst jako povinnou četbu, k tomu musí člověk dozrát.
Mně se Babička líbila už jako školačce. Nejen proto, že jsem přečetla všechno, co mi přišlo pod ruku, ale je to příjemné, idylické čtení plné zajímavých příběhů z idylické vesnice. A ze zámku, že... Od té dávné školní doby jsem tuhle knížku přečetla mnohokrát a pokaždé s libostí.
Taky mám vydání s krásnými Kašparovými ilustracemi, ale to moc nepomáhá. Pro mne tahle kniha, oproti jiným autorčiným počinům, kouzlo nemá.
Knihu Babička mám s krásnými ilustracemi pánů V. Černého a V. Čutty.
Nádherný a nezapomenutelný je film s Libuškou Šafránkovou :-)
Babičku jsem četla po mnoha letech díky tomu, že si o ní budeme povídat v čtenářském klubu. Trochu mi dělal problém použitý jazyk, ale to k tomu patří. Naopak je tam krásně popsaná pokora a úcta dětí k dospělým, obyčejný život, ale i to, jak si lidé dokáží vážit maličkostí.
Štítky knihy
19. století zfilmováno příroda venkov babička laskavost Náchodsko život na vesnici lidové zvyky láska z dětství klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Doporučuji všem, kdo byli touhle knihou otráveni ve škole, aby si ji přečetli znova, v klidu, bez nátlaku známkování nebo maturitní přípravy.
Podle mě jde o krásnou meditaci nad českými národními rysy a malebnou přírodou naší kotliny. Ano, je to idylizace. Dnešní (a asi i tehdejší) situace má daleko k tomu, aby byla takto poklidná, duchovní a radostná. Ale nikdy není pozdě začít ideály přetvářet v realitu. Navíc, nebýt ideálů, kam bychom směřovali?