Bahnitá pole
Hillary Jordan
Románový debut Američanky Hillary Jordanové je zasazen do osobitého prostředí mississippské delty, plné bavlníkových plantáží a všudypřítomné rasové segregace. Příběh nás přivádí do roku 1946 na odlehlou farmu bělošské rodiny McAllanových, jíž vládne pevnou rukou otec Henry. Tou dobou se z války zpátky ke své rodině vrací Henryho mladší bratr Jamie, volnomyšlenkář a umělec, jehož krutá válečná zkušenost pilota bombardéru připravila o veškeré iluze a sny. Spolu s ním přichází domů Ronsel Jackson, nejstarší syn černých sběračů bavlny na farmě McAllanových, jenž se z konfliktu vrací jako řády ověnčený válečný hrdina. Z obou mladíků se i přes společenské rozdíly stávají dobří přátelé, čímž se nevědomky postaví čelem k nenávisti a hluboce zakořeněným předsudkům mnohdy až fanaticky rasistického okolí. Nejenže se oba musejí vypořádat se svými niternými zážitky a s tradičním smýšlením svých rodin, ale hlavně na americkém Jihu přežít. Román Hillary Jordanové je osobitým, čtivým příspěvkem do žánru jižanské literatury, jenž se díky své nezaměnitelné, dusné atmosféře a mnohdy krutému, leč barvitému prostředí může směle zařadit po bok takových velikánů americké jižanské literatury, jakými jsou William Faulkner či Erskine Caldwell. Kniha se stala předlohou filmu Dee Reesové (v hlavních rolích Jason Clarke, Carey Mulligan, Garrett Hedlund a Jason Mitchell), kterému se dostalo vřelého přijetí na festivalu Sundance.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , VyšehradOriginální název:
Mudbound, 2008
více info...
Přidat komentář
BAHNITÁ POLE
Je pro mě poměrně složité tuto knihu ohodnotit. Začnu tím, že jsem se na ni opravdu hodně těšila. Očekávala jsem velkou pecku, která se mi vryje pod kůži, emočně mě rozdrásá a ten příběh budu milovat. Možná v tomto bodě jsem udělala chybu - měla jsem příliš vysoká očekávání.
Bahnitá pole bych označila jako psychologické drama, osudy dvou rodin - jedné "bílé" a druhé "černé". Paní autorce se podařilo opravdu brilantním způsobem popsat a přiblížit tehdejší dobu a prostředí. Při čtení se na čtenáře přenese ta dusivá, bahnitá a "špinavá" atmosféra. Kniha - ačkoli je napsaná těžším způsobem //zvlášť, když člověk předtím čte Chrise Cartera, který prostě "frčí":))// se mi četla dobře. Když jsem se začetla, měla jsem problém ji odložit a slupla jsem si jako malinu. Což svědčí o tom, že mě knížka pohltila. Ale pohltila mě svým zvláštním způsobem. Bavilo mě sledovat každodenní životy obou rodin. Ale nemůžu říct, že by to prostě byl TAK VELKÝ PŘÍBĚH, jak jsem čekala, snad mi rozumíte... Možná mi chvílemi chyběl děj - v tom smyslu příběh sám o sobě, bylo to spíš hodně popisné, o pocitech a citech.. sledujeme "obyčejné" životy - v tom je asi to kouzlo, samozřejmě, ale já tam prostě čekala ještě NĚCO... Laura, Jamie, Henry, Ronsel, příp. taťka (toho budou asi všichni nesnášet, naprosto odporná postava) - naše hlavní postavy.. i když vlastně ještě i Florence, příp. Hap.. Postav tu máme hodně, každá je svá, každou poznáte - skrz vyprávění. Vypravěči se tu střídali - díky tomu to bylo více dynamické a Vy jste ještě více pronikli "dovnitř". Jamie a Ronsel - mladíci z obou rodin - se spřátelí, spojují je traumata z války... jenže přátelství mezi "bílým" a "černým" může přinést katastrofální následky.. Já osobně jsem doufala v milostný trojúhelník - kterého jsem se vlastně i dočkala. Příběh se dle mého nedá moc odhadovat dopředu. Vlastně stále čekáte, co se stane - děj plyne, plyne, plyne.. pak bum - konec je překvapivý a určitě ne-jednoho překvapí svou brutalitou.. Příběh ukazuje, jak dokáže život zničit/srážet na kolena/ válka a barva pleti - případně kombinace obojího... Mě osobně nejvíce dostaly z celé knížky dvě scény: z osvobození Dachau (občas v příběhu byly flashbacky do minulosti) a pak scéna s Verou.. (nůž a spol, více nebudu prozrazovat:D). Byly to však spíše takové "momentky" - popsány třeba na jedné stránce...
Ano, četlo se to dobře. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ale zase nemůžu říct, že bych z toho byla nějak odvázaná. Zkrátka jednou a stačí... Doporučuji lidem, které baví (těžké) psychologické knížky a baví je téma rasismu.
Dnes jsem se podívala i na film. Napřed jsem byla nadšená, celý příběh mi ožíval před očima a bylo to úplně magické :-) Film se zdál býti věrný knize, pak už se objevila nějaká ale.. každopádně KONEC, ten to teda úplně zabil.:D Ano, toto bychom si všichni přáli, ale konec knihy na mě zapůsobil tak, že se TOHLE právě nestalo... Ten film nebyl špatný, ale na mě měl příliš dlouhou stopáž. Nějaké scény bych proškrtala, některé naopak přidala (třeba ta scéna z Dachau! Podle mě velká škoda, že ve filmu nebyla - když už byl tak dlouhý...)
Film na mě příliš pomalý a těžký...
Takže abych to shrnula: jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, byla napsána čtivě. Na druhou stranu jsem si myslela, že se mi ve výsledku bude líbit víc.
PS: já bych možná ocenila, kdyby bylo v příběhu více scén ze samotné války - jak to ti naši kluci přežívali - než že spolu sedí, pijí (toho alkoholu bylo vážně hodně) a jsou psychicky v háji... Teď nechci, aby to vyznělo škaredě, ale.. možná kdyby to bylo aspoň v tomto směru trošku víc "akční".
Více na mém YouTube :-).
Po všech stránkách skvělá kniha! Drsná, působivá a poučná. O holokaustu v Evropě vím hodně, ale o rasové segregaci v USA pramálo. Přitom je to problém nedávné minulosti. A myslím, že mnohde nejen minulosti.
... velmi čtivý příběh, ale také drsný o rozdílech rasy, právech a vymezených místech, trestech, bahnu, o farmaření. Příběh z pohledu více osob už jsem četla a nijak mi nevadí.
Velmi silný, sugestivní příběh, který vás hravě vtáhne do odlehlé venkovské oblasti mississipské delty a komplikovaných osudů dvou rodin na zdejších bavlníkových polích. Postavení černošské rodiny Jacksonových nebylo jednoduché ani před návratem nejstaršího syna Ronsela a nově vzniklým přátelstvím s Jamiem, bratrem bělošského farmáře, který jim pronajímá půdu. Právě tyto dvě postavy boří zaběhlé rasové "zvyklosti," což vyvolá nelibost nejen v obou rodinách, ale i u dalších obyvatel delty.
Hillary Jordan ve své knize nabídne celé spektrum postojů k rasové otázce, od členů Ku klux klanu, přes převažující skupinu odsuzující násilí, ale zůstávající zatvrzele věrná statu quo a jeho pravidlům (černoch nesmí sedět v autě vedle bělocha, pokud nepracuje jako řidič, nesmí použít přední vchod do obchodu) až po moderně smýšlející postavy, které přece jen byly vychovány na americkém Jihu a tak i jejich liberálnost má svoje hranice. Ani Jamie, se všemi válečnými zkušenostmi, navzdory poznání odlišného evropského postoje k černochům, v některých momentech nedokáže zapřít vliv jižanské výchovy. Tento postřeh je jedním z mnoha, které dokazují, že autorka svůj příběh opravdu zná a ovládá.
Styl vyprávění byl místy tak působivý, že jsem měla pocit, že i já stojím vedle frustrované Laury v zajetí věčného bahna na zapadlé farmě vzdálené jakékoli civilizaci a všemu, co ji připomíná. Právě její postava mi byla velmi blízká a rozhodně patřila k nejpropracovanějším charakterům románu.
Celý příběh na mě zapůsobil natolik, že jsem od samotného konce očekávala větší vypointování, přesto jsem rozhodně nebyla zklamaná.
Zbývá jen doufat, že Hillary Jordan má ještě hodně co vyprávět.
Čtivý příběh, postav je zde hodně, ale jsou trochu málo prokreslené. Zůstávají pro mě cizí, pozoruji je zvenku a nedaří se mi souznít. Nevím, jak to vyjádřit. Ještě krůček k silnému příběhu chybí.
Mozaika náhledů skládá dohromady příběh, který jistě nebyl ve své době ojedinělý, ale tímto podáním získal na velké působivosti. Těžko se věří tomu, že americký Jih ještě po poslední válce vypadal takto a že se podobné historie děly... Klobouk dolů před autorkou, která stvořila tak sugestivní text...
Nádherný a drsný příběh vyprávěný z několika pohledů různých výpravěčů. Zaslepený Henry, pokorná Laura, věčně nasupený otec, nezkrotný Jamie poznamenaný krutostí války, Florence matka s nehynoucí láskou a její syn Ronsel nesmirmřitelný se svým postavením. Ti všichni vypráví syrový příběh života na bavlníkové farmě bez pozlátka a přikrášlení, nastiňují nevyrovnanou xenofobní společnost a nemilosrdnost KKK. Knihu mohu jen doporučit a jsem velmi zvědavá na její filmové ztvárnění. Postavy perfektně povahově vykreslené příběh úžasně čtivý.
Uzasne vykreslena atmosfera 40.let a rasove segregace v USA. Postavy jsou uveritelne a naprosto dokonale vas autorka vtahne do deje. Pri cteni se citite jako soused z okolni farmy, jako kdyby se vas osudy postav osobne dotykaly a stejne tak vam pri nekterych scenach tuhne krev v zilach z nespravedlnosti a nenavisti, ktera je v okoli delty vsudypritomna. Doporucuji naprosto vsem a to i tem, kterym se o rasove segregaci tezko cte a boji se, ze tu bude premira nasili. Neni. Obojiho je zde ,,tak akorat". Nemuzu se dockat az se podivam na film.
Nervy drásající vyprávění plné bahna, smutku a lidské malosti... osud za osudem vás nemilosrdně žene tímto polem černobílé krutosti... hltáte okamžik za okamžikem, až se slova zastaví a vyrazí z vás dech... tak moc silný je tento příběh několika neutěšených duší a... ani vy je v sobě neutišíte ještě dlouho a dlouho po dočtení posledního písmenka...
Skvěle napsaná kniha. Jeden příběh vyprávěný z několika úhlů pohledu každého z aktérů.
Četlo se úplně samo, ani chvíli jsem se nenudila.
Kniha mě opravdu chytla. Jen jsem ji tak zkusil a pak nemohl odložit. Střídání vypravěčů moc zajímavé (zvlášť manžel-manželka), od tématu rasismu jsem neočekával nic extra, ale teď mi pořád leží v hlavě. Proč taková nenávist a takové nepochopení? I to, jak válka člověka změní a i vítěze ošklivě poznamená.
Zaujalo mě exotické prostředí. Člověk by USA za exotiku nepovažoval, ale Jih je prostě jiný. Nikde kromě Forresta Gumpa jsem se s ním blíž neseznámil. Jen bych uvítal nějakou poznámku pro českého čtenáře, kde přesně se děj odehrává. Několikrát se tam zmíní slovo Delta a mně docela trvalo, než jsem přišel na to, že to není ústí řeky do oceánu, ale specifická oblast na dolním toku Mississippi. Bezútěšnost širých bavlníkových plantáží a bahnitých polí...
Některé události mi přišly lehce nepravděpodobné. Líbilo se mi, že to nebyl krvák a thriller, ale k napětí jsme se postupně dostali.
Kniha se silným tématem. Úplně mě dostává, jak se pohlíželo na Ronsela v Evropě a jak ve Státech. Střídání vypravěčů dodalo na celém příběhu zajímavost a opravdovost.
Ta kniha je strhující. Napřed jsem měla pochyby, jestli mi nebude vadit vyprávění jednotlivých osob a jestli to nebude knihu tříštit. Naopak, všechno do sebe krásně zapadalo a každou stránkou mi ti lidé byli bližší. Děj se stupňoval až k nesnesení a scéna s KKK, ta byla naprosto příšerná. Dva bratři mi připomněli Steinbeckův román Na východ od ráje. Ten má nepoměrně více stran, ale náboj stejný. Kniha mě k sobě tak připoutala, že jsem ji četla do noci, nedokázala jsem ji odložit nedočtenou. Stojí za všechny hvězdičky, a mnohem víc. Děkuji autorce.
Silný příběh. Kniha mě zcela pohltila. Zajímavě rozčleněné z pohledu jednotlivých postav. Velmi čtivé, doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno americká literatura černoši rasismus Mississippi bavlníkové plantáže farmáři farmy, hospodářství předsudky
Silný příběh, pořad nechapu jak se takový věci děly a pořad dějí. Ze začátku mě kniha moc nebavila, moc mě nesedl styl psaní, ale pak když se tam objevil Ronsel a Jamie tak se kniha četla dobre a dej byl zajímavější, ale bohužel čekala jsem od knihy víc