Báječný rok (deník 2005)
Michal Viewegh
Na konci roku 2004 se náš nejúspěšnější spisovatel rozhodl svérázně protestovat proti bulvárním praktikám – celoročním mediálním půstem. A namísto desítek rozhovorů, ve svých třiačtyřiceti, si Viewegh začíná psát deník. Tak vznikla výrazná a podrobná osobní kronika Báječný rok (deník 2005), která vyniká velkým záběrem, stylistickou bravurou, sebestředností i sebeironií, ovšem šokuje především přímočarým uvažováním a silnou dávkou intimity. Pro svou sedmnáctou knihu (po osmi románech, dvou novelách, sbírce povídek, dvou sbírkách literárních parodií, dvou sbírkách fejetonů a divadelní hře) si nejúspěšnější tuzemský spisovatel Michal Viewegh zvolil žánr deníku. Báječný rok je mimořádně zajímavou osobní kronikou roku 2005: autorovy každodenní zápisky jsou předpokládaně kontroverzní, nevyhnutelně sebestředné, ovšem současně i sebeironické — ale především nebývale intimní a otevřené…... celý text
Přidat komentář
Hodnotit deník, hodnotit autora. Už kdysi jsem někde četl: nesuď a nebudeš souzen, myslím, že to bylo v Blesku nebo Aha. Nelze tušit, jestli a do jaké míry je deník účelový a stylizovaný, pokud ano, pak se autor předvedl jako cynický dobytek znuděný životem slavných. Sarkasmus je zde běžnější než datumy jednotlivých dnů a pokud bych od autora slyšel:" Dobrý den," bral bych to asi jako výsměch tomu dni. Ono napsat deník pro autora bestsellerů je velmi jednoduchá a odpočinková záležitost, otázkou je, co bylo jeho záměrem a proč dobrovolně odhaluje své soukromí a nakolik upřímně a otevřeně. Deník je zajímavou záležitostí obecně a zvědavost je přirozená, tak jsem to přečetl, jak on to napsal.
Ač nepatřím k velkým obdivovatelům M. Viewegha, Deník mě překvapil svojí otevřeností a velmi, velmi se mi líbil. Všední a banální zážitky se střídají s těmi podstatnými, mnoho zajímavých postřehů na téma česká literatura a literatura vůbec, intimní detaily autorova života, to vše psáno příjemnou, úspornou formou. Jen tolik otevřené nenávisti ( opět ) proti Klausovi mě lehce obtěžovalo, ale to asi k autorovi patří. Pro tentokrát ale odpouštím, celkově se to čte moc dobře.
"K čemu je dobré trávit večer útěkem před sebou samým, když se nakonec stejně celý vyčerpaný dohoním u sebe doma?"
Pro mě Vieweghova nejlepší kniha. Ne kvůli popisu událostí v tomto roce, ale čistě pro tu formu. Pro ty myšlenky mezi tím, které mě dostaly svou hloubkou a přinutily hledat je zpětně, přemýšlet nad nimi.. Myslím, že v této knize autor ukázal, co v něm je. Nedozírné hloubky - díky za ně, pane.
Jestli je to autobiografie alespoň z půlky , tak je to pro autora velmi nelichotivé a pro jeho ženu dosti smutné.
A já se ptám PROČ? PROČ se tohle děje? Literární průjem jednoho z našich nejoblíbenějších autorů, který si honí triko nad bulvárem, svojí ženou, literárními kritiky (o nichž tvrdí, že jej nechávají chladným, ale v knize jim věnuje až nápadně mnoho prostoru) a vlastně i nad čtenářem, který jej do té doby četl rád a vyhledával jej. Pane Vieweghu, takhle prosím ne, nebo se v knihovně budu písmenku „V“ vyhýbat značným obloukem…
Moje první zkušenost s deníkem nějakého autora. A musím uznat, že to na mne vcelku udělalo dojem. Ze začátku jsem se toho trošku bála, ale nakonec jsem byla spokojená. Vskutku zajímavý život k počteníčku. Kdekdo by si pomyslel, co může být na životě autora zajímavého? Inu je to taky jen člověk se svými názory a pocity, ale sem tam nás zavede i do tajů svých fantazií a snů. Pro mne překvapení. Uvidíme co přinese pokračování...
Štítky knihy
sex deníky partnerské vztahy česká literatura rodinné vztahy spisovatelé sebepoznání, sebepoznávání ze života samota osamělost mezilidské vztahy alkohol intimita ironie deníkové záznamy masturbace moudrost české romány životní moudrostAutorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
:D krásná