Bajky a podpovídky
Karel Čapek
Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi. Čapek ironizuje snahu moci podřídit společnost mechanizovanému řádu a vyzdvihuje jednotlivce, jenž se dokáže v komplikovaném světě samostatně rozhodovat. I zde obdivujeme autorovo jazykové mistrovství, třeba výrazový ohňostroj ve Vynálezci, do nějž Čapek stvořil na čtyřicet nových, neexistujících slov, jež přitom vnímáme jako známá, třebaže jde o autorovy novotvary. V současné době, pro kterou je znovu příznačná propast mezi úlisnými slovy a hrozivými činy, oceníme důsledné mravní vyznění Čapkových próz. Jednotlivec nemůže být zbaven odpovědnosti za společenské zlo, a to ani svým strachem. Postoj lidských ovcí je ironizován: „Ať mě zabijí, jen když mě vedou.“ A jinde: „Tolik nenávisti, pane bože! Co se to jenom s lidmi stalo! Asi se přes noc všechno změnilo. … Pan Varga si tesklivě připomněl své vdovství. Kdyby nebožka žena byla živa – ta by se snad nezměnila?“... celý text
Přidat komentář
Oslnivě chytré,podivuhodně originální,vskutku pravdivé. U bajek je zajímavé k postřehnutí datum vzniku. Jak se měnili postřehy a reakce na dění situace ve světě,v té podivné temné době předválečné. Podpovídky, jedna vedle druhé,učiněnné parádičky. Nejvíc mě dostala ta z pozustalosti - O fantasii. Škoda jen,že další,už nestihl v tomto cyklu realizovat. Oblíbil jsem si toho našeho Karla Čapka,oblíbil moc.
Ten Čapek je... nevím, jak to popsat, nemám jeho slovní zásobu... prostě je to génius. Někdo dokáže psát tak, že vás to rozesměje, někdo tak, že vás to donutí k zamyšlení. On zvládá hravě obojí. Nikdy mě nic od něj nezklamalo a tato kniha se mi obzvlášť líbila. Moc chytře napsané, často jsem se i smála (třeba u Josefa Egyptského, to bylo super!). Tleskám, smekám a žasnu :)
Řekl bych, že to je to nejlepší, co Karel Čapek napsal, určitě to nejlepší, co jsem od něj četl. Bajky jsou až geniálně trefné, výstižné, humorné, metaforické, hloubavé, přemýšlivé. Uznale jsem se jim musel smát. Povídky jsou velmi zvláštní a čtivé, dodnes mi v paměti utkvěla povídka o muži, který dovedl létat, nebo Návrh o demokratickém placení daní.
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Mé první setkání s Čapkem - to bylo někdy v roce 1972..nebo 1973? prostě v pravěku. Od té doby patří Karel Čapek k mým nejoblíbenějším spisovatům.