Bajky a podpovídky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57854/bajky-a-podpovidky-57854.jpg
4
118
118
Chronologicky uspořádaný výbor z autorovy novinářské žně z let 1925-1938. Je to oslnivý kaleidoskop myšlenek, nápadů a postřehů, jež jsou stejně vtipné, bezprostředně působivé, útočné a výchovné ať se obírají člověkem, zvířetem, přírodou, věcmi, dějinami, literaturou, anebo reagují na politické dění a mobilizují lidi i svět proti válce.... celý text
Přidat komentář
Mé první setkání s Čapkem - to bylo někdy v roce 1972..nebo 1973? prostě v pravěku. Od té doby patří Karel Čapek k mým nejoblíbenějším spisovatům.
Oslnivě chytré,podivuhodně originální,vskutku pravdivé. U bajek je zajímavé k postřehnutí datum vzniku. Jak se měnili postřehy a reakce na dění situace ve světě,v té podivné temné době předválečné. Podpovídky, jedna vedle druhé,učiněnné parádičky. Nejvíc mě dostala ta z pozustalosti - O fantasii. Škoda jen,že další,už nestihl v tomto cyklu realizovat. Oblíbil jsem si toho našeho Karla Čapka,oblíbil moc.
Ten Čapek je... nevím, jak to popsat, nemám jeho slovní zásobu... prostě je to génius. Někdo dokáže psát tak, že vás to rozesměje, někdo tak, že vás to donutí k zamyšlení. On zvládá hravě obojí. Nikdy mě nic od něj nezklamalo a tato kniha se mi obzvlášť líbila. Moc chytře napsané, často jsem se i smála (třeba u Josefa Egyptského, to bylo super!). Tleskám, smekám a žasnu :)
Řekl bych, že to je to nejlepší, co Karel Čapek napsal, určitě to nejlepší, co jsem od něj četl. Bajky jsou až geniálně trefné, výstižné, humorné, metaforické, hloubavé, přemýšlivé. Uznale jsem se jim musel smát. Povídky jsou velmi zvláštní a čtivé, dodnes mi v paměti utkvěla povídka o muži, který dovedl létat, nebo Návrh o demokratickém placení daní.
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Geniální.
"Jedna z největších civilizačních pohrom: učený hlupák."
„Ale kdyby lidé měli víc fantasie, dovedli by se líp o ty koláče rozdělit. Musíš být dítětem, chceš-li rozumět dětem; musíš mít v sobě chudého, abys rozuměl chudým. Koukejte slečno, takový kluk, to je vlastně zástup mužů; je v něm strojník, voják, stavitel, já nevím co všechno. A když dospěje, zbývá z té tlupy jen jeden človíček. Pro krista pána, kam se poděli ti druzí? Kde by byli, jsou zasuti; ale dejte pozor, někdy ještě nejsou mrtvi... "