Bez slitování
Miroslav Žamboch
Bakly… postrach gladiátorů a všech profesionálních bojovníků bez rozdílu. Sám sobě noční můrou, v noci se budí na potem zbrocené posteli, lidi dělí na ty, co mu stojí v cestě a ty ostatní. Nemá rád ani sebe a tvrdí, že jen to nejhorší je pro něj dost dobré. Důvěrnější vztah udržuje pouze s láhví mizerné kořalky. Krvavé dluhy minulosti splácí penězi, potřebuje jich hodně a nejlépe hned. Nechává se najímat na špinavou práci a jeho poslední zakázka kupodivu vypadá jednodušeji než spousta předešlých. První zdání samozřejmě klame. Šachová partie je složitější, než se zpočátku jeví, nehrají jen dva hráči, ale i u bočních stran šachovnice někdo sedí a přihazuje své figurky do hry. Protivníků přibývá, svět se přibližuje zlomu, realita se mění. Lidé, kalkulovatelné položky v gigantických plánech mocných, umírají, nikdo nevěří nikomu, nikdo nezná všechna pravidla a zádrhely. Bakly se krvavou skrumáží probíjí jako ozubená koule řemdihu, zbraně, kterou tak mistrně ovládá, nemá slitování s nikým, ani sám se sebou. Kupodivu však není sám, protože cestou se jemu navzdory jeho osud proplétá s osudy dalších lidi. Uprostřed intrik, zabíjení a utrpení a se rodí přátelství i lásky, pro které stojí zato žít … a umírat.... celý text
Přidat komentář
Tak jsem konečně sehnal první knihu ze série Bakly od mistra pera Miroslava Žambocha.
Již seznámen s příběhy Koniáše jsem čekal něco podobného. A dostal.
Bakly je jen přívětivější a hezčí. Ale zase používá dosti ironického humoru a spokojen se svým koncem, nezná zábrany a bojuje jako bůh – respektive, jako padlý anděl.
Nesmím jej však moc chválit, něco takového nesmím dovolit, zbláznil bych se, noční můry by mě dostaly.
Bakly není žádný beránek a usmrtit protivníka je pro něj velmi jednoduchý akt.
Vlastně, dá se napsat, že nezná bratra. Je jen on sám a ostatní jsou vzduch, pokud mu zrovna nestojí v cestě. Pak je nutné je odstranit.
Malá ochutnávka.:
Kymácel se ze strany na stranu, ale to bylo v pořádku. Já se taky kymácel, takže jsme si byli kvit.............
Kdo je Bakly – tedy, jak vypadá?
Na ježka ostříhaný chlap s buldočí čelistí, ústa neustále zkřivená ve šklebu. Oči šedé a studené, vypadá, jako by se mu stále něco nelíbilo. Hlava vyrůstá z příliš širokých ramen, kůži na zátylku má namačkanou do varhánků. Není to příjemný člověk a nevzbuzuje sympatie.
Přesto jsem si k němu našel cestu a začal ho obdivovat..
Jednoduchý příběh napsaný z přehledem o muži, který nevypadá zrovna nejlépe, ale dokáže z vás vyždímat i slzy uznání.
CITÁT - Po zabíjení spím vždycky dobře.
Jeho názory na ženy jsou rozporuplné a nejhorší je to s čarodějnicemi. V posteli by nevěděl co s nimi. Zda se jich štítit, nebo se bát. Rozhodně zatím nechce a nemá chuť šukat s čarodějnicí.
Ale je to pokrokový člověk a nikdy nesoudí den před večerem.
S lidma se taky moc nesere a jak jsem již psal, když mu stojíš v cestě, pravděpodobně zemřeš.
A proto ty hnusnej gyzde, jest-li rychle nevyklopíš, na co se tě zeptá, rozmaže ti ten tvůj křivej frňák po ksichtu, urve ti pravou ruku a tou tě umlátí – toto je BAKLY.
PS – Trochu jsem se bál, že příběh bude na pokračování, páč je tu vepsáno pět knih o Baklym. Naštěstí je příběh jakž takž ukončen a tak se nemusíte bát, když neseženete další knihu. Klidně ji můžete přeskočit, každá kniha je samostatný příběh o jednom člověku, který nosí meč, sekyru a používá své tělo jako zbraň.
Z knihy jsem vyčaroval okolo dvaceti, slušných citátů a pomocí magické klávesnice je vepsal mistru Žambochovi do análů – tedy do profilu.
CITÁT - Budete žít tak dlouho, dokud se budete starat jen sám o sebe.
Tyto příběhy mohu vřele doporučit.
Je to České, pohodové, dobrodružné, ironické a velmi lehce se to čte.
Jak sehnat každý půlrok šest set zlatých? Jednoduše: zabíjet, zabíjet a zase zabíjet. Provést úkol, shrábnout peníze a nechat se najmout jinde. Problém ovšem může nastat, když přijmete příliš mnoho zakázek a najednou zjistíte, že máte chránit sám sebe a to před sebou samým...
Nepříliš inteligentní svalovec Bakly patří bezesporu mezi čtenářsky nejoblíbenější hrdiny Miroslava Žambocha. Důvod je prostý - žije na okraji společnosti, nestojí o soucit ani porozumění a se životem se rve co to dá, i když si většinou není jistý proč. Což jsou vlastnosti, s nimiž se dá ztotožnit. A na rozdíl od autorova drobet slavnějšího Koniáše, Baklyho selská logika je pro mě v mnohém sympatičtější, než mudrlantský nadhled zjizveného čahouna. Pravidlo, že když to nejde silou, půjde to ještě větší silou, své kouzlo má a ne že ne.
Čistokrevná heroic fantasy, řízlá pořádnou dávkou americké drsné školy. Tady se nehraje na počestné rytíře, ale na přežití za jakýchkoliv podmínek. Stručné, přímočaré a hlavně skvělé.
po druhom precitani musim pridat na hodnoteni a udelit plny pocet, nie az tak strhujuca ako Na ostri cepeli ale je to Bakly a Zamboch vo vrcholnej forme, jedina chybicka je azda len az prilis velky spad a obrovske mnozstvo postav na relativne tenku knihu, velmi rychlo sa da stratit prehlad
Pro mne se Bakly dustojne zaradil vedle takovych legendarnych es,jako je Conan,Spatacus,nebo Bruncvik.Skvele napsana kniha,ktera se neomrzi a da se cist po letech znova.Libi se mi Zambochuv historicky styl,ktery by mohl byt zpracovan i filmove.Kdovi,treba po Drsnem spasiteli se dockame i Bez slitovani.
Tak tahle věc měla opravdu koule.Netušil jsem, že v našich končinách se vyskytují i tak výborní autoři.Hlavní hrdina, který vlastně hrdinou být nechce a podle toho se taky skoro celou knihu chová mi přirostl k srdci.A kniha mi byla skvěle zasazená do temného středověku a připomínala mi Hru o trůny.Prostě jsem to spolknul, jako malinu.
Po mém oblíbeném triu Kulhánek, Kotleta a Kopřiva jsem byla zvědavá, jakým stylem píše mistr Žamboch. A jsem nadšená! Hlavní postava - Bakly - není prvoplánově kladným hrdinou, ale to je právě to, co mě na něm bavilo úplně nejvíc.
" Bakly se krvavou skrumáží probíjí jako ozubená koule řemdihu, zbraně, kterou tak mistrně ovládá, nemá slitování s nikým, ani sám se sebou. "
Jednoznačných 5 hvězd a velké díky autorovi.
Moje první setkání se Žambochem a odpáleno to bylo senzačně. Kniha mě bavila, četla se prakticky sama. Moc ráda bych se k ní po těch letech znovu vrátila, dělám si zálusk na nové vydání ... Výborné vyprávění, poutavý příběh a Baklyho musí mít rád snad každý ;-)
Rád jsem se k této knize vrátil. Byla stejně čtivá jako před deseti lety, kdy vyšla poprvé. Mám rád Žambochovo vyprávění.
Bakly sice postrádá Koniášovu vlčí rafinovanost a inteligenci, ale v konečném výsledku je jeho přístup stejně krvavý jako ten Koniášův. Dobré je, že hlavní hrdina není ta typická postava rytíře bez bázně a hany. Jeho postava je často větší parchant než jeho nepřátelé.
Bakly není žádný hrdina. 16 let dělal hnusné věci, jenom aby sehnal prachy a zachránil svou rodinu, zabil dokonce i ..... Přes to všechno to není žádný bezcharakterní hajzl bez svědomí. Není tedy divu, že si o sobě myslí, že jen to nejhorší je pro něj dobré, že se stará se jenom o sebe a na ostatních mu nezáleží. Jenže ona to není tak docela pravda.
Najednou je dluh splacen. A co dál? Provaz, nůž, jed, uchlastat se, nebo se v podstatě proti své vůli stát hrdinou, anebo....?
Další výborně napsaný román. Intriky, boj a perfektní postavy. Baklyho boj se sebou samým mě bavil asi nejvíc.
Doporučuji.
kolibrici se mi mozna libili vice, ale kazdopadne to je paradni kniha s vybornou zapletkou a necekanymi zvraty ;), muzu jen doporucit
Román ze světa, ve kterém je autor nejpevnější v kramflecích. Bakly je zabijácký monolit, který pluje životem s vytrvalostí vyvrhlého mrože. Je to exkurz do světa hrdiny, který už dávno svůj vyměřený čas vyčerpal. Přesto se dál pouští do zdánlivě nerovného boje. Detektivní příchuť k tomu, co víc si přát.
Klasická kniha od Žambocha. Bakly nelítostný zabiják, který se nelekne ničeho a před nikým.
Román s Baklym v hlavní roli příliš nevybočuje z vysokého standartu autora, zapadá do klasického schématu "žambochiády" a vlastně moc nepřekvapí. Na druhou stranu, to od téhle knížky nelze moc čekat, intriky jsou někdy maličko zmatené a pomalejší chápání hlavního hrdiny může brzdit i to čtenářovo. Ale je to Bakly jak ho známe a je to MŽ, tak jak ho máme rádi.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Drsný spasitel |
2009 | Na ostřích čepelí |
2003 | Bez slitování |
2004 | Ostří oceli |
2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Žamboch možná úmyslně vytvořil postavu Baklyho, jako svalnatého hromotluka jen proto, aby odlišil postavu od útlého, šlachovitého Koniáše. Schválně z něj udělal částečného "negramota", protože Koniáš je do knih blázen, Bakly trpí sebevražednými sklony a Koniáš miluje život, atd. Přesto vše je cítit, že uvnitř jsou si obě postavy velice podobné a odlišně působí jen navenek. Celkově mi tedy přišlo, že plynule navazuji na Koniášova dobrodružství prostřednictvím jiné osoby a to je jenom dobře, protože mě bavila. Trochu mínus, ačkoliv to může být mojí hloupostí, jsem se ztrácel ve jménech a zápletka mi přišla překombinovaná. Knihu jsem četl po krátkých úsecích s velikými mezerami a tak jsem se trochu ztrácel. Musel jsem zpětně listovat a dávat si vše dohromady. Jestli takhle budou pokračovat i ostatní knihy, budu si muset asi začít kreslit nějaké schéma.