Balada mrtvého světa
Alžběta Bílková
Balada mrtvého světa série
1. díl >
Před stovkami let rozdělila magická apokalypsa svět vedví. Nikdo přesně neví proč, a Hledačka Robin Pembertonová doufá, že se stane první vědkyní, která na to přijde. Neváhá proto riskovat a podnikat cesty do Starého světa, ve kterém magie ještě funguje, je ale vrtkavá a může zabíjet. Kai Austen – kapitán jednotky strážců Hranice o tom ví své. Jeho bratr vědkyni na jednu z výprav doprovázel a už se nevrátil. Kai jí to nemůže zapomenout a během vzájemné potyčky ji pronásleduje skrze Hranici až na druhou stranu. Kvůli všudypřítomným hrozbám uzavřou křehké spojenectví a brzy zjišťují, že magie Starého světa začala hnít. Dokážou včas odvrátit blížící se konec, který může pohltit celý kontinent?... celý text
Přidat komentář
Představte si svět rozdělený dávnou magickou apokalypsou vedví. Jedna půlka zůstává téměř nezměněná, plná nadpřirozených bytostí a magie, z té druhé kouzla vymizela a život šel dál. Ve své hlavě to vidím jako viktoriánský Londýn ve stylu Kronik prachu versus starý svět s magií inspirovanou v anglosaském folklóru (myslím, že manga Čarodějova nevěsta čerpá z podobného zdroje, nebo možná ne, ale prostě se mi to spojilo).
Z toho nemagického světa se dříve pořádaly pravidelné výpravy za Hranici, což byla úloha hledačů, jenomže s tím je konec. Hledačka Robin toto rozhodnutí ale nehodlá akceptovat, a tak se i přes zákaz ocitne zpátky ve Starém světě. A ne sama, omylem se k ní připlete i kapitán strážců Kai, jehož bratr se kdysi nevrátil z jedné z výprav, shodou okolností z té s Robin. Takže asi chápete, že není její největší fanoušek a asi tušíte, že se to změní, protože #hatetolove, hihi. Tohle mě samozřejmě dost bavilo, protože romantiku já potřebuju.
Ale nebojte, tahle recenze nebude jen o lásce, bude i tom, jak parádní má ta knížka atmosféru (miluju třeba cestu lesem), jak si ji Bětka nekonečným přepisováním vyňuňala, takže má dobré tempo, je napěchovaná spoustou zajímavých informací, které hltáte a pořád nemáte dost. Bětka sama na Goodreads píše, že má její kniha připomínat dobrodružný film mixnutý špetkou nadpřirozena, něco jako legendární klasika Mumie s Brendanem Fraserem. A jo, sedí to. Není to komplikované a těžké čtení, je to fakt jako se dívat na film, u kterého sem tam lapáte po dechu, sem tam přijde nějaké to awww, ale nezatíží vám to mozkové buňky do jejich úplného vyčerpání. Strašně fajn to je, fakt.
Když jsem si knihu vyzvedla, první věc, která mě zarazila byl rozsah, čekala jsem, že bude mnohem větší. Kniha obsahuje několik prvků, které se objevují v mnoha dalších fantasy knihách.
Hlavní hrdinka je typickou YA hrdinkou, má jiskru v oku a je nejlepší ze všech, přestože o sobě neustále pochybuje, občas se chová nelogicky až hloupě, vážně si myslela, že ji zadrží, když se přiváže provázkem za ruku, vážně? Má také tendenci řešit důležité věci v nejméně vhodnou chvíli, třeba když okolo ní padá suť a kamení.
Vadilo mi poměrně velké množství překlepů, u překladů to vůbec neřeším, kniha ani autor nemůžou za špatný překlad, tady je to ale nepochopitelné.
Z celého díla dýchá to, že se autorka hodně inspirovala u slavnějších děl a kolegů. Většinou mi to tolik nevadí, když tím autor původnímu dílu vzdává hold, ale mezi tím a sprostým vykrádáním je tenká hranice. Zajímalo by mě, kolik nápadů bylo originálních, ale popis ragnaroku, kdy autorka zaměnila pouze jména, mě trošku nadzvedl ze židle, to je pravda. Dala bych přednost méně působivému, ale vlastnímu nápadu. Chválím za stahování zajíce, všichni známe slavnější scénu s jelenem, ale tahle byla skoro propracovanější. Cítila jsem z toho Princeznu Mononoke (což byl prý záměr, takže chválím, pasáž s divočákem byla jak vystřižená). Ve stínu hvozdu s centrálním stromem. Hranice je také nápadně podobná Vráse, no zkrátka, bylo toho dost, snad až příliš.
Některé pasáže jsem i po kratičkém přemýšlení nerozluštila, jako třeba když našli mrtvého hledače, ví autorka, že mrtvoly nestárnou, že ano? Útěk před jezdci na ještěrech, kdy se Kai podrobně kontroluje, zda není zraněný ve chvíli, kdy má nepřítele v patách pominu, ale jak následně unikli těm ostatním, kdy je najednou odpoledne a celá pasáž je vlastně podivně useklá, to mě vážně zarazilo.
Celá kniha na mě působila jako koláž cool pasáží, které ale už někdo napsal, popravdě jsem čekala víc, mnohem víc.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2020 | Kosti Mraza |
2018 | Z kouře a kamene |
2023 | Balada mrtvého světa |
2024 | Elegie zapomenutých bohů |
Na začátek bych chtěla říct, že jsem měla trochu obavy se do knihy pustit. Jsem nakonec velmi ráda, že jsem knihu vzala do ruky a přečetla si ji. Byla jsem velmi překvapená, jak je příběh krásně promyšlený a do detailu propracovaný. Klobouk dolů před autorkou.
Svět, který se rozdělí vedví. Na jedné půlce je magie a na druhé ne. Líbí se mi opravdu tento nápad. Hlavní hrdinka Robin je hledačka, která se vypracuje na cestu za Hranicí. Je to velmi nebezpečné a na každém kroku jí hrozí smrt.
Příběh je čtivý a plný napětí. Pořád se zde něco dělo a já jen čekala co zase přijde.
Strážce Kai mi ze začátku nebyl až tak sympatický, ale postupem času se ukazuje, jaký doopravdy je.
Co se týče romantické linky, tak je to velmi pomalý a v podstatě tu nic není. Jen takové oťukávání. Jestli mi to nějak vadilo? Vůbec ! Já si užívala samotný děj a zajímalo mě co se tam vlastně děje.
Příběh se mi opravdu líbil a chci rozhodně další díl. Na závěr bych chtěla říct, že jsem byla překvapená, že česká autorka napsala tak úžasně propracovanou fantasy knihu.
Za mě rozhodně doporučuji
Za poskytnutí knihy děluji @albatrosmedia #spolupráce