Paní Grimmová se představuje aneb Případ zapomenuté vraždy
Josef Bernard Prokop
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261086/bmid_pani-grimmova-se-predstavuje-aneb-p-261086.jpg
3
132
132
Baronka Grimmová série
1. díl >
Nová česká detektivní řada pro milovníky románů Agathy Christie. Od autora trilogie o Karlu IV. (doposud vyšel titul Karel IV - Tajný deník a titul Karel IV - Císař a císařovna) Baronka Kornélie Marie Terezie Anna Grimmová je velmi zvědavá dáma, srovnatelně zvědavá s legendární slečnou Marplovou a elegancí a šarmem podobná Herculu Poirotovi. Je v penzi a žije spokojeně starosvětským a trochu konzervativním způsobem s přáteli na svém zámku Kostelci. Odjakživa měla ráda detektivní romány, takže když jí náhoda přivede do cesty kriminální případ, dlouho neváhá a ujme se ho. A protože se jí to zalíbí, začne případy vyhledávat, zpestřují jí její možná až příliš klidný život. Tam, kde nechce, anebo nemůže policie, tam se ujímá případu paní Grimmová. Ačkoliv nemá moderní vybavení, vystačí si s logickou úvahou, trochou zvědavosti a výbornou znalostí lidské povahy. Případ zapomenuté vraždy Při stavebních pracích je ve sklepení starého hospodářského stavení, patřícího po staletí k zámku, objevena kostra muže. Přivolaná policie nemůže než zkonstatovat, že pozůstatky tam leží už mnoho desítek let a případ je promlčený. S tím se paní Grimmová nemíní smířit – chce vědět, kdo to byl, a co se mu přihodilo. Její zvědavost spustí podivný sled událostí…... celý text
Přidat komentář
Paní Grimmová je energická postarší šlechtična (od půlky knihy s bolavým kotníkem), což jí ale na elánu vůbec neubírá :). Na rodinném zámku, co dřív býval hrad, přechovává množství zbraní, a do žil jí vlije život ku podivu mrtvola, která je objevena při stavebních pracích.
Příběh má mouchy. V jejich prospěch hraje fakt, že mrtvola už je stará, což dává prostor amatérskému vyšetřování dámy v letech a omlouvá absenci všech možných detektivních postupů, her na hodné a zlé poldy a viditelně nekalých živlů ve společnosti :). Zkrátka příznivci "staré dobré policejní práce" budou možná trochu remcat.
Nevadilo mi ani tohle, ani množství postav - přátel a rodinných příslušníků. Bylo to v duchu jiných detektivek, kdy je třeba vraha doslova vyčenichat :), a to zejména za přispění hrdinů nepolicejního zaměstnání.
Paní Grimmová sice nečenichá, ale dost hledá v knihách, šmejdí ve sklepě a zpovídá kde koho :).
Autor má pro mě a druh knih, které píše, výborný styl a krásný jazyk. Příběhům nechybí humor, i když napětí mnohdy ano. Ale já jsem spokojena.
Obálka je nádherná. Prostě na ni čučím a chci tam bydlet :).
Zařadila bych někam mezi Slečnu Marplovou a Aristokratku. Ačkoliv se mi postavy trochu motaly, nemůžu říct, že by to byla ztráta času a pustim se i do dalších dílů.
Ke knize jsem se dostala v knihovně v rámci akce Rande naslepo, s knihou. Bohužel po všech stránkách to bylo zklamání. Obálka je nádherná a anotace vypadala zajímavě, ale to bylo bohužel všechno. Slabý a zmatený děj (chaos se ke konci zhoršoval), příliš postav, začátečnický styl, nelogičnosti a různé neobjasněné myšlenkové skoky a naprosté nezvládnutí reálií druhé poloviny 20. století autorem (ne, po 40 letech v majetku státu by majitelka opravdu nenašla "doma" rodinné písemnosti a představa, jak šlechtic ještě roku 1950 opravuje svůj zámek a nechává opečovávat šperky, je velice naivní). Pokus zajímavý, ale za mne neuspěl - i když si zde na databázi některé čtenáře zjevně našel.
Souhlasím s negativními komentáři. Zmatečný děj včetně spousty postav, které jsem jednou nazývány křestním jménem, jednou příjmením, jindy přezdívkou, občas dokonce nesedí jméno do hledaných iniciálů, ale hrdinka s ním dále pracuje, dokonale zásobený zámek, skřípající nelogičnost v rozhovoru, které si vsimnu já hned, ale geniální slečna Grimmplová až poté, co rozhovor skončí a není již možno položit doplňující otázku... Dočetla jsem jen abych zjistila, jak to vlastně bylo, ale ani z mého oblíbeného christiovského shrnutí na závěr se mi neudělalo zcela jasno.
Proste me nalakala obalka. Snaha o novou Miss Marple me zprvnu pripadala nudna. Baronka Grimmova pise kroniku, resi lasky svych bliznich a ve volnych chvilich vrazdy. Ale postupne jsem se do knihy zacetla a nakonec jsem zakoupila dalsi dva dily. Nemyslim, ze z knihy budou vsichni nadseni, zalezi asi na nalade a proste jsem si baronku nakonec oblibila.
Zmatená...tak by se dala nejlépe popsat tato kniha. Autor měl dobrý nápad, ale pohřbil ho velkým počtem postav, u nichž se neobtěžoval budovat jakékoliv charaktery. Hlavní postava je krasně nesympatická a jedná podivně a nelogicky. Postrádám smysl v tom, proč se spisovatel pokouší o archaický styl vyprávění, když píše knihu časově umístěnou do současnosti. Překlepy a stylistické laskavý čtenář promine, ale tohle byla fakt nudná slátanina. Doufejme, že další díly z této řady jsou lepší, ale já už je zkoušet nehodlám.
Kniha byla naprosto skvělá ač chvilka narazíte na nudnou část poté přijde něco zajímavého mě osobně velmi upoutala :)
(SPOILER)
Jako každý milovník detektivek jsem se i já těšila z koupě nové, slibné knihy. Doufala jsem, že se autor inspiroval velikány jako je A. Doyle, či A. Christie. Po přečtení několika prvních stránek jsem přišla o veškeré iluze a čím víc jsem četla, tím víc jsem byla znechucená. Abych nastínila děj... baronka Grimmová najde v zasypaném sklepě kostru. Přivolaná policie se na případ podívá, pokrčí rameny a minimálně 5x zopakuje, že vražda je již promlčená. Když dáma vyjádří svůj úmysl vše vyšetřit, nejen že nikdo není šokovaný, ale policie tleská. Avšak nejvíce mě na knize fascinoval fakt, jak jsou všichni obyvatelé zachovalí. Vražda se měla stát v roce 1949, všichni "přátelé" zavražděného žijí a k tomu mají báječnou paměť. Například zubař, kterému je již přes 90 let a lékařskou praxi konal více jak 40 let podle špatné fotografie pozná svou vlastní práci a rychle si vzpomene na jméno muže, kterému daný zub dělal. Aby toho nebylo málo baronka má ve svém zámku - který získala zpět v restitucích - veškeré archivní materiály svého otce i tetičky. Uvědomuje si autor, že daný zámek byl - logicky řečeno - zestátněn kolem roku 1948 a majitelce se mohl vrátit až v 90. letech? Jsem si jistá, že baronka by z otcovy kartotéky našla maximálně pár knih, které nestihli ohlodat myši.
Abych to zkrátila. Tato kniha s detektivkou nemá nic společného. Je zde neuvěřitelné množství slepých míst, u kterých by paní Grimmová tvrdě narazila.
Jednu hvězdu jsem však spisovateli dala za povedenou obálku a neskutečný optimismus.
Pekna sracka. Tajne chodby, prevleky...toto se moc nepovedlo. Rozhodne nedoporucuju.
Trošku slabota, přitom to mělo potenciál. Občas jsem se ztrácela v dialogu (nebyla jsem si jistá kdo co řekl a musela si to skoro odpočítávat), gramatika taky občas špatná, žádné velké překvapení na konci. Mám ráda takový styl detektivek, ale tohle bylo i na mě moc slabé.
Byla jsem překvapená, ale všechny tři díly jsem si užila, dělaly mi společnost při dlouhé cestě vlakem na služební cestě do Prahy. Oblíbila jsem si všechny obyvatele kosteleckého zámku, filantropie baronky Grimmové směrem ke svým starým přátelům mi byla velmi sympatická. Do toho sem tam nějaká vraždička, co víc si může člověk přát při dlouhém a únavném cestování. Za mě docela dobrá oddechovka.
Nápad nebyl špatný, ale připadalo mi to, jako bych četla hrubý manuskript, který ještě neprošel přes editora: mezery v textu, kde naprosto nedávaly smysl, chybějící úvozovky, někdy nebylo poznat, kdo vlastně mluví...
Oddychovka, která se čte sama. Zrovna jsem neměla co číst, tak jsem sáhla po této knize. Nic nedala nic nevzala.
Nesnáším knihy, kde je hromada hluchých míst a vyšetřování se moc nedá. Tahle k nim naštěstí vůbec nepatří. Příběh krásně plynul, ale odhalení vraha záleželo podle mě dost na náhodě. Také by neuškodilo více napětí.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Karel IV. - Tajný deník |
| 2015 |  Paní Grimmová se představuje aneb Případ zapomenuté vraždy |
| 2015 | Karel IV. - Císař a synové |
| 2015 | Karel IV. - Císař a císařovna |
| 2016 | Zikmund Lucemburský - Tajné vzpomínky |
Taková oddechová detektivka. Hlavní postava je energetická, inteligentní a vzbuzuje respekt. Hodně mě udivilo u tak starší dámy takovou energii, chuť a inteligenci. Hodně jsem koukala, jak rychle dokázala záhadu vyřešit.