Barva kouzel (limitovaná sběratelská edice)

04.09.2014

Jistě všichni víte, co je Zeměplocha, já to až do nedávna nevěděla, Pratchett mě hodně dlouho míjel, k Barvě kouzel (to abych začala pěkně od začátku) jsem se dostala vlastně až na základě komentářů - mám ráda fantasy a tohle,trochu něco jiného, mě zaujalo a řekla si, že je čas, se s Zěměplochou seznámit.

No a jaký je můj první dojem?
Zeměplocha je skvělý nápad, to jsem cítila hned od počátku, ale: vyprávění je na začátku poněkud chaotické, také hodně popisné (vysvětlování co to je Zeměplocha a jak funguje, dala bych přednost tomu, dozvědět se všechny tyto údaje postupně - z děje) a tak než jsem se začetla, otočila jsem o mnoho víc stránek než obvykle.

Co následovalo?
Doslova a do písmene, jedno velké překvapení! Zeměplošský příběh vlastně není žádný výmysl, Pratchett nám ukazuje celou tu ohromnou paletu našeho světa - do všech jeho nejmenších detailů, do všech jeho absurdnosti, a nutí nás zamyslet se (nad sebou, ostatními, nad tím kam se my (a možná i lidstvo vůbec) ubíráme a jaké to bude mít důsledky?

Čím si mě Pratchett získal?
Svou nadsázkou, příjemnou ironií, a vlastně i propracovaností až do detailů:

„Ale ne, já osobně neriskuji. Největší dobrodružství, které mě v životě potkalo, bylo, když jsem převrhl kalamář. Já rizika odhaduji. Den za dnem. Víš, jaká je pravděpodobnost toho, že vznikne požár domu ve čtvrti Červený trojúhelník v Bes Pelargicu? Pět set třicet osm ku jedné. To jsem vypočítal osobně,“ dodal se stopou pýchy v hlase.
„A na-“ Mrakoplaš se pokusil potlačit říhnutí, „- a na co? S dovolenim.“ Nalil si další šálek vína.
„To je potřeba k -“ Dvoukvítek se zarazil. „Nevím, jak bych to řekl v trobštině, obávám se, že Trobové pro to nemají výraz. V naší řeči se to řekne-“ vydal ze sebe skupinu cizozemských zvuků.
„Pojí-štěnic,“ opakoval Mrakoplaš, tak nějak totiž tomu zvuku rozuměl. „To je ale srandovní slovo. Co to znamená?“
„No, tak řekněme, že bys měl například loď naloženou zlatými cihlami. Mohla by se dostat do bouře, nebo by ji mohli zajmout piráti. Ty nechceš, aby se něco takového stalo, takže se vypravíš k nám a zařídíš si pojí-štěnic. Já vypočítám pravděpodobnost ztráty nákladu. Výpočet je založen na zprávách o počasí a záznamech o pirátech za posledních dvacet let, přidám k tomu kousek a ty mi potom zaplatíš peníze určené touhle pravděpodobností -“
„- a když potom o svůj náklad opravdu přijdeš, budu ti ho refun-dovat.“
„Re - co?“
„Zaplatím ti tvůj náklad,“ vysvětloval Dvoukvítek trpělivě.
„Aha, já už tomu rozumim. Je to jako sázka!“
„Loterie? Svým způsobem by se to tak dalo říci.“
„A dá se v tom vašem pojí-štěnic vyhrát hodně?“

02.09.2014

Ze začátku jsem byla z knihy celá zmatená a moc jsem se nechytala. Moje první reakce při čtení byla "co to sakra je?" Ale postupem se mi kniha začala líbit víc a víc a nakonec jsem se opravdu bavila. Přesto dám knize průměrné tři hvězdičky a zkusím i další díly.

26.08.2014

Tato výpravná sitcomová fantasy mne sice nedonutila k hlasitému chechtání,ale vysoce mne uspokojila. Hodně prostoru je zde věnováno vysvětlováním,např.fyzikálním zákonům Zeměplochy,na jakém principu funguje (Želva,sloni...),hierarchie Bohů,atd. Z toho důvodu dávám nižší hodnocení,protože vím,že přijdou další knížky,kde vysvětlování a uvádění diváka do kontextu bude míň. Když jsem přijal zákony Zeměplochy za své,čtení bylo jednodušší,než jsem si myslel. Jedna z věcí která mě nadchla,je Smrťák (nebo Smrťačka?),místy až filosofické myšlenky,trefné hlášky,zkrátka supr! Pak mě napadlo,jestli náhodou Pratchett nevymyslel nový druh psaného humoru... "!" řekl cizinec. :-)

15.08.2014

Po zklamání se Soudnými sestrami jsem se rozhodl dát Pratchettovi druhou šanci a tentokrát jsem sáhl po první knize série. Čte se to dobře, ale je to takové... o všem a přitom o ničem... Děj je roztržitý, skáče se z místa na místo, od postavy k postavě, pokusů o vtip je na každé straně několik, ale jen málo z nich u mě uspělo a když ano, tak šlo pouze o usmání a ne záchvat smíchu, který bych od Pratchetta očekával. Možná je to na mě až moc absurdní a autor často naráží na díla, která neznám (jak píše paulhunter).
Jinak jde o nápad zajímavý a originální a doufám, že je Zeměplocha tak obrovská, že v jejím světě nakonec narazím na příběh, který mi sedne.

06.08.2014

Rád čtu fantazy a sci-fi, tudíž jsem zákonitě musel jsem narazit i na Pratchetta. Stalo se. A jelikož vše dělám rád pořádně, takže jsem začal číst správně o prvního dílu. Netuše vůbec, co je to za knihu jsem byl mírně překvapen, jestli to autor s tou želvou, slony a vším ostatním myslí vážně. To je asi to nejtěžší. Pokud tohle čtenář přijme za fakt a nezpochybnitelnou skutečnost, musí si Zeměplochu zamilovat. Už se těším, čím mě překvapí další díl.

21.07.2014

Můj první Pratchett a rozhodně se nejedná o zklamání. Nevýhodou této knihy ale je, že když jí budete číst na veřejných místech, lidé na vás budou koukat jako na blázna, čemu se to pořád tak smějete :)

16.07.2014

Dlouho jsem se chystala na toho skvělého a úžasného Pratchetta. Myslím, že jsem kdysi zkoušela číst knihu Kobercové a hned od začátku mě nebavila. Dala jsem si několik let pauzu a opět sáhla v knihovně po Úžasné Zeměploše, tentokrát od začátku, abych pochopila, o co vlastně jde. Po dočtení knihy ve mě převládá pocit, že mě to vlastně nebavilo. Příliš mnoho vjemů, jmen, odboček od děje, příliš mnoho "magického" (tedy pokud magického je to správné slovo). Jsem radši s tlustou bichlí, která popisuje sebemenší detail, abyxh se krásně ponořila do děje, než tímto fantasy, u kterého jsem už v půli knihy věděla, že toto nebude můj šálek kávy.


PS: Když čtu v komentářích níže, že tato kniha někoho dokázala rozesmát, či rozchechtat, mám pocit, že každý četl jinou knihu.

30.06.2014

Některé knihy od Pratchetta jsem už četla, ale je to už nějaký ten pátek, spousta pátků abych byla přesná. Většina z nich byla ze Zeměplochy, takže jsem věděla co přibližně očekávat. A nespletla jsem se. Kniha byla zajímavá, velmi dobře čtivá a příběh se pořád a pořád vyvíjel a nikdy nezůstal ani na chvíli stát na stejném místě. Navíc je tam vymyšlený a promyšlený celé nový svět i se svými zákony, které jsou postupně vysvětlovány, ač podle mě nemůžou být nikdy pořádně pochopeny. Prostě je to dobré (a to nejen jako odreagování) a tečka :) čtyři hvězdičky dávám jen proto, abych někdy jindy mohla dát pět :) a taky kvůli tomu konci, který mě silně popudil ... až do okamžiku než jsem si uvědomila, že příběh pokračuje v další knize :)

23.06.2014

Začátek zeměplochy jsem četla na doporučení přátel a docela mě to zklamalo. Ze začátku mě nadchnul nový svět, ale dál už to sláblo. Ani Mrakoplaš to zas tolik nevytrhnul.

22.06.2014

Moje první setkání s Prattchetem a věřím, že taky určitě ne poslední :-) Úžasně dokáže vymyslet a barvitě popsat fantasy svět, který naplňuje těmi nejroztodivnějšími hrdiny. Dvoukvítkova čistá naivita a prostoduchost, celá magická univerzita i samotný Mrakoplaš nemají chybu :-D A rozhodně nejlepší hlášky má Smrť, která když se ukáže na scéně, perlí, jen co to jde :-)

05.03.2014

První kniha od Pratchetta co jsem četl, a hned mě jeho tvorba tak chytila, že jsem musel přečíst plno dalších a rozhodně s tím nehodlám končit. Kniha je plná veselých dialogů a situací. Fanouškovi humorné fantasy nesmí v knihovně chybět.

24.01.2014

Musím se přiznat, že mi trvalo celkem dlouho, než jsem se do knihy opravdu začetla. S fantasy nemám moc zkušeností, ale toto mi přišlo jako něco ve stylu „fantasy-komedie“. Oceňuji především propracovanost detailů v knize a nejvíce mě pobavily různé drobnosti, kterými autor odkazoval na realitu. Není to kniha, ve které byste měli hledat nějaké hlubší moudro, ale k odreagování a pobavení se bude hodit.

08.01.2014

Nejvíce jsem se celou dobu těšila na každou Smrťovu "roličku":)

30.12.2013

Moje první kniha od Pratchetta a musím říct, že u jedné nezůstane. Dlouho jsem nečetl, tak vydařenou fantasii jako Barva kouzel. Autor zabíhá i do nejmenších detailů, které dokáží pobavit, postavy a celá Zeměplocha mě chytla :-) 100%

09.12.2013

Tak tohle se mi trefilo vkusu parádně i když nejsem nějak extra velkej fanda fantasy. Kniha plná humoru. Naposledy jsem se u knihy takhle bavil u Stopařova průvodce galaxií

29.11.2013

Barva kouzel mne pobavila, Pratchett ovládá ten styl humoru, který mám přesně ráda.

Seznámení s Mrakoplašem, Dvoukvítkem a vlastně celou Zeměplochou byla jedna velká jízda, jízda na horské dráze.
První sešup byl hned od počátku, byla jsem stále hlouběji vtahována do děje, užívala jsem si ho, smála jsem se. Asi v polovině přišel mírný kopeček a jízda byla unylejší, já zažívala menší nudu a počínala přemýšlet, zda-li bylo vůbec dobré do vozíku nastupovat, nakonec jsem stoupání přetrpěla a následně si užila sešup ještě větší než ten v první části knihy. A po vjezdu do cíle? Už jsem se těšila, až sednu do vozíku nanovo.

Jak jsem psala v počátku, pobavila jsem se. Ale zároveň si uvědomuji, že Pratchett má i lepší knihy.
Takže tentokráte za 3*, ale stejně to stálo za to :)

22.10.2013

Pratchetta jsem dosud četla na přeskáčku, tak jsem raději nedávno sáhla po prvním dílu (přesto, že na pořadí nezáleží...) A zase mne dostal. Prostě si fantasticky užívám jeho způsob hry s obrazovým a litrárním vyjadřováním. Některé jeho obraty vstoupily do našeho rodinného slovníku, hň, hň.

21.10.2013

První kniha ze Zeměplochy nasazuje laťku hodně vysoko.

Pratchett tak, jak ho máme rádi :)