Neviditelný strážce
Dolores Redondo
Na břehu řeky Baztán, v jednom z nejmagičtějších míst Baskicka, je nalezena záhadně zavražděná mladá žena. Téměř čtyřiadvacet hodin poté je zjištěna souvislost s měsíc starou vraždou jiné dívky. Amaia Salazarová, inspektorka z oddělení vražd, jíž byl případ přidělen, se tak vrací zpět na místo, kde se narodila a odkud vždycky toužila odejít. Amaia bojuje na dvou frontách: na té profesionální vyšetřuje sérii vražd, která velmi zneklidňuje místní obyvatele; a na osobní, spletité a emocionální, jež bude plná zvratů a překvapivých momentů. Amaia pronásleduje rituálního vraha, inspirovaného silnou psychosexuální symbolikou tradiční baskické mytologie, který bude pokračovat ve svém řádění, zatímco ona bojuje proti profesní žárlivosti některých svých kolegů, proti dávným nevyřešeným konfliktům se svými sestrami a proti ponurému tajemství, jež poznamenalo jejich dětství a které se vrací, aby ji dál trápilo...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , PanteonOriginální název:
El guardian invisible, 2013
více info...
Přidat komentář
Docetla jsem, ale na dalsi dily se urcite nechystam. Mile napsane, ale moc to na mne nezapusobilo. Detektivka mela takovy klasicky scenar, i kdyz se pridaly tajemne prvky a rodinne problemy. A pomerne dost jsem bojovalo s tim, kam vrah daval moucnik... zvlastni symbolika...
Po severských detektivkách je to změna, a nemyslím si, že k horšímu. Je prostě jiná, ale kdo by vlastně chtěl furt číst podobně psané knihy. Kniha se mi líbila, mystično se prolínalo s detektivní zápletkou. Určitě si přečtu celou sérii.
Po přečtení celé série musím hodnocení Neviditelného strážce trochu upravit. Knížka mě sice zklamala a určitě je to nejslabší díl Baztánu, ale zbylé dva díly jsou tak dobré (hlavně třetí), že stojí za to se Strážcem prokousat. Ze začátku NS jsem se do příběhu vůbec nemohla začíst, neseděl mi jak styl vyprávění, tak i zápletka a hlavně samotná hlavní hrdinka, která mi nepřijde úplně duševně v pořádku. V příběhu je hodně kladen důraz na její tragickou minulost (důležité pro zbylé díly) a k tomu motiv chtěného a neuskutečněného a nebo nechtěného mateříství, na čemž není až zas tak nic divného, jen kdyby se to neopakovalo téměř na každé stránce, takže to působí nuceně. Tajemno v kombinaci s oživlou legendou baztánských lesů působí nepřirozeně. Nedůvěryhodný příběh, nepříjemná hlavní hrdinka, šílený překlad. Kdyby nebylo zbylých dvou dílů, které jsou opravdu hodně dobré, knihu bych spíš nedoporučila. Každopádně, pokud jste se dostali na konec, směle doporučuji Dědictví kostí a Oběť bouři, protože tyto dva díly za to opravdu stojí..
Trochu mi tam vadilo to nadpřirozeno. Ne detektivku tam toho bylo až moc. Ale jinak se mi kniha líbila. Líbí se mi v knihách propojení soukromého a pracovního života a tady toho byl dostatek. Hlavně propojení případu s rodinou.
Knížka nebyla špatná. Jenže souhlasím s tím , že je příliš zdlouhavá. Příběh by se dal vtěstnat do poloviny obsahu. Někdy jsem měla pocit, že když přeskočím některé pasáže, o nic nepřijdu.
Velmi zajimavy pribeh, hlavni hrdinka je celkem zdarile napsana a rozuzleni pribehu bylo necekane. Uvidime co dalsi dily...
Právě jsem doposlouchala audioknihu. No, skousla jsem ji jen proto, že jsem momentálně neměla nic jiného, při čem by se dalo vařit. Mystika mi rozhodně nevadila, ale dlouhé úvahové pasáže a tragické vzpomínky na dětství, kterým bylo věnováno více prostoru než vyšetřování, ty ano. Kdyby autorka příběhy rozdělila a napsala jednu knihu věnovanou osudu A. Salazarové a druhou jako klasickou detektivku, mohl by být výsledek lepší.
Docela běžná a poctivě napsaná detektivka s mysteriózními a mytologickými prvky. Není to žádná moderna, autorka v ní nazírá na svět staromilským pohledem, takže před nějakými dvaceti lety by kniha nejspíš slavila úspěch. Během četby mi občas přeběhl mráz po zádech, chvílemi jsem se nudil a pak zase žasl nad vývojem událostí, takže knihu mohu vcelku pochválit. Ústřednímu námětu vadilo snad jen občasné připomínání uplynulého děje, méně uvěřitelné pasáže nebo příliš černé a bílé postavy, jinak nemám co vytknout.
Zo zaciatku som vahala pri vsetkych tych zapletkach a prelinaniu sa s mystikou. Potom som sa pristihla, ze nemozem prestat citat. Je to kniha, ktora sa vyklana z dobre zabehnuteho smeru detektivok. Citajte s otvorenou myslou :)
Ach jo, nechala jsem se nalákat na kombinaci záhadných vražd a baskické mytologie. Právě při čtení této knihy jsem si uvědomila, že jsou mi daleko sympatičtější mužští vyšetřovatelé. U těch ženských se občas zbytečně moc rozpitvávají typické genderové stereotypy (CO cítí, JAK se/to cítí, PROČ se/to tak cítí a co by cítit MĚLA, to vše mezi sprchou nebo nezbytným šálkem kávy). A ten konec? Jako by to autorka dávala dohromady ještě cestou do tiskárny... Zkusím dát šanci ještě druhému dílu a uvidím.
Do téhle knížky jsem se nějak nemohla začíst. Ale najednou mě knížka pohltila a já jsem ji nechtěla zavřít nedočtenou. :) Pro mě zajímavý příběh s prolínáním Amaiiny minulosti, navíc šmrncnutý lehkou duchařinou, to vše skýtá prostor pro další příběhy. Už se na ně těším. :)
V posledních letech je detektivní/thriller žánr hodně oblíbený, od dob Stiega Larssona vznikla celá řada skandinávských detektivních příběhů, ale najít thriller z pera španělské autorky to je věc jiná.
Dolores Redondo jde na příběh trochu jinak, nepoužívá klasické detektivní postupy, což je rozhodně osvěžující. Její příběh se soustřeďuje především na hlavní hrdinku, kterou je inspektorka Amaia, která se potýká s vlastní minulostí a ona minulost je propletená do jejího případu. Autorka píše dobře, někdy trochu moc popisně, což je zřejmě jejím rukopisem, takže očekávám, že s podobným stylem se setkám i v dalších dílech a méně prostoru proto dostává vyšetřování, na jednu stranu je to škoda, ale na druhou musím přiznat, že jsem se při čtení nenudila, autorka do příběhu zakomponovala i různé legendy a celé to působí díky tomu tajemně. Postava inspektorky je díky velkému prostoru vyšperkovaná, ale ostatní postavy jsou v pozadí, mužský element tam byl zřejmě do počtu vzhledem k těm mužským charakterům, které v příběhu jsou.
Neviditelný strážce byl rozhodně velkým překvapením, mělo to krapet jiný scénář než klasická detektivka, trochu škoda, že muselo ustoupit vyšetřování vraždy do pozadí, ale doufám, že další díl to vynahradí!!!
Nemusím snad ani říkat, že začínám číst druhý díl :-)
Tato kniha si určitě nezaslouží takto malé hodnocení, protože za mě je přímo dokonalá. Hned od prvních stránek mě chytla a byla jsem napjatá, jak to skončí. Za mě určitě můžu doporučit.
Takže:
+ vylíčení atmosféry života v zapadlém koutě Baskicka,
- kdo je vrah, to je jasné už zhruba od poloviny knihy.
Závěr:
jako knížka na dovolenou (třeba do Španělska) proč ne, ale jinak...
Tato kniha mě zaujala už obálkou a hodnocením na zadní straně. Při čtení už jsem byla trochu zklamaná, protože jsem se pořádně nemohla vžít do příběhu. V knize je až moc řešena minulost hlavní vyšetřovatelky a pořád jsem čekala, kdy se začne pořádně vyšetřovat. Ke konci knihy už jsem stránky hodně přeskakovala a těšila jsem se až se konečně doberu konce.
Mám ráda detektivky, mám ráda mystiku, tradice a folklor, líbil se mi pohled ženy, detektivní vyšetřovaletelky na vraždy mladých dívek. Myslím, že si vedla dobře. Kniha se mi četla příjemně, některé popisy vražd a pitev byly tedy detailní. Nechci srovnávat se severskými detektivkami, ale tato autorka se určitě staví pro mne na horní část pyramidy oblíbených.
Byla jsem z knihy nadšená, opravdu skvěle napsaná, mohu jen doporučit :-) více takových knih prosím :-)
Štítky knihy
detektivní a krimi romány magie zfilmováno Španělsko španělská literatura thrillery krimi Baskové BaskickoAutorovy další knížky
2013 | Neviditelný strážce |
2018 | Toto všechno ti dám |
2014 | Dědictví kostí |
2016 | Oběť bouři |
První díl je slabší. Spousta věcí z prvního dílu bude dále rozklíčována v dalších dílech. Nenechala bych se tou jedničkou odradit. Druhý díl je lepší, ale věřte mi, že třetí díl vám vše vykompenzuje :-)