Běsa
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377489/mid_besa-N4O-377489.png
4
550
550
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost. Jejich matka prožila svůj život v paralyzujícím smutku z osudu jedné dcery a v marné snaze zakrýt ho před tou druhou, která svůj život takříkajíc zvládla. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodil Vitalij, který se rozhodl řešit neutěšenou ekonomickou situaci odjezdem do vysněného Česka, země svých dávných předků. Práci dostával od Luboše, obchodníka s bílým masem, který jednou dostal odvážný nápad… Všechny postavy propojí dítě, které se po mnoha letech začne nepříjemně hlásit o slovo. Co vlastně chce? Má právo jim po tak dlouhé době vtrhnout do životů a znovu je obrátit vzhůru nohama? Román Běsa volně souvisí s románem Malinka a klade nesnadné otázky, co to znamená být něčí otec nebo matka.... celý text
Přidat komentář
Bezva, že máme další talentovanou spisovatelku :-) Super autenticky a jazykově bohatě vylíčený propletenec příběhů a postav v různých časových rovinách, při čtení knihy je třeba se soustředit, o kterou postavu se zrovna jedná, v jaké době se konkrétní situace nebo rozhovor odehrává a jakou roli hraje v celkovém příběhu, který má přesah do předchozí autorčiny knihy Malinka... podle mě je lepší číst první Malinku, aby byl čtenář v obraze..Jinak musím říct, že paní spisovatelka dokáže pěkně zpracovat psychologii postav, žádná z postav není úplně špatná nebo úplně charakterní, jde zkrátka o postavy uvěřitelné, zaobírá se různými tématy, jak už zde bylo níže napsáno.... kniha má široký přesah, nejvíc se mi líbil vylíčený propad člověka závislého na heroinu, který uzavírá rukou psaný deník feťačky Běly, to byl velmi dobrý nápad, čtenář se tím maximálně přibližuje niterným myšlenkám této zoufalé postavy :-(
Wow!! Každý příběh dokáže být čtivý a zajímavý, ale musí se to umět napsat. Mám ráda existenciální dramata. Nechci tady rozvádět, jak v této knize měli postavy snad vše posr.ným nahoru a proto příběh odsejpal sám od sebe. Ale naprosto mě dostal užasný, geniální, poutavý a pro mě uplně nový styl autorčina psaní. Používání jazyků, výběr slov, tvorba slov nových a ta představivost! Nikdy nezapomenu popis rozhovoru Miloše s tetou, nebo odchod Majky...A ukrajinci tady, no chci další knihu třeba o nich:)
Kniha se mi moc líbila,hlavně konec byl dojemný. Už jsem si v knihovně zamluvila Malinku , doufám , že mě nezklame.
Po Malince další poňuchňáníčko v autorčiných slovech, naprosto nedosažitelných přirovnáních a geniálně vykreslených pocitech všech postav. Příběh silný, hnusný i citlivý, ze života. Ty drogy tomu ještě přidaly, je to prostředí, co většina lidí opravdu nezná a nepozná, je to jednoduše děsivé. Paní autorku opravdu obdivuji za vytvoření kompletního příběhu Malinky i pro spisovatelský um.
Z této knihy mám dost rozporuplné pocity. Líbilo se mi, že ačkoliv v knize hrají velkou roli drogy, autorka o nich nepsala až tak dopodrobna, jak to často bývá. Naopak se hluboce zabývala vlivem drog na mezilidské vztahy. Také se mi líbilo, že příběh byl psán tak syrově - to mu dodávalo na autentičnosti.
Co mi naopak vadilo, bylo rozdělení příběhu na části. Občas jsem se v tom ztrácela, chvíli trvalo než jsem zjistila, v jakém roce se ten kousek příběhu odehrává atd. Také jsem měla v některých chvílích pocit, jakoby příběh vázl a byl zbytečně zdlouhavý.
Jedinečný zážitek-číst tuto knihu.A opět od české autorky!!! Zvláště napsáno, některé věci se dozvídáme zpětně je třeba se čtení hodně věnovat.Každá postava má v sobě svůj smutný příběh a s každou se ztotožníte.
Silná kniha, kterou si budu dlouho pamatovat.
Krásně propracované postavy, spousta osudů a tolik témat v jednom - skvělé!
Běsa se mi líbila více než Malinka. Doporučuji přečtení i těm, které Malka štvala. Netušila jsem, že se o ní v Běse toho dozvím tolik, a mám ji teď mnohem radši.
Docela by mě zajímaly bližší pohledy a osudy mužských postav: Jarýska, Miloše, Honzy, Luboše... Tak třeba v další knize? :-)
Strhující pouť životem mnoha lidí, vzájemně propojených i když o tom mnohdy ani netuší. To, co člověk v sobě neustále odsouvá a čemu uhýbá, ho stejně dožene. Závěr knihy psaný jako Bělin deník je zajímavým zpestřením.
Co dodat. Kvalitní dílo plné emocí, vztahů, různorodých prostředí, a hlavně rodinných pohrom a tragédií. Dita opravdu umí psát a všechno tak horlivě dostat na papír. Její hrdinky mě vždy vytáčí, ale nemohu přestat číst až do konce. Deníková forma škrabopisu psaného na koleni ve cvokárně byla opravdu autenticky podaná. Wow.
Vzhledem k tomu, že moje oblíbená blogerka vychválila více Běsu než Malinku a díky tomu, že Běsa dějově předchází Malinku, rozhodla jsem se začít Běsou. A myslím, že jsem udělala dobře. Kniha mě nadchla. Ačkoli žádné veselé čtení to tedy není. Hodně se mi vracely pocity, jako když jsem před lety na gymplu četla Děti ze stanice ZOO. Kniha má hodně podobnou bezvýchodnou atmosféru zmaru, lidského zoufalství a více či méně potlačovaných výčitek a výčitek svědomí. Děj je skutečně mnohovrstevnatý, zahrnuje spoustu lidských osudů , které by člověk klidně sledoval i dál v nějaké další knize. Autorka dokáže postavy popsat tak dokonale, že při čtení pocity postav prostupují ze stránek až do mozku a empatický jedinec zažívá ne úplně příjemné pocity úzkosti. Ale to prostě k dobré knížce patří.
A deník v poslední části knihy? Už jen za něj bych dala další hvězdu nad rámec zasloužených pěti!
Kniha Běsa je volným pokračováním knihy Malinka, kterou jsem nečetl, nicméně Běsu lze číst i bez přečtení Malinky. Malinku si časem také přečtu. Knihu bych hodnotil na 90 %.
Román je mnohovrstevnatý. Hlavními postavami jsou Běla a Sabina, jednovaječná dvojčata, která mají rozdílné povahové vlastnosti. Vychovává je mamka Majka, která je samoživitelka. Běla a Sabina jsou na sobě závislé, časem se však stane jedna událost, která způsobí, že se sestry odcizí.. Líbilo se mi, že když navštěvovali školu, tak se někdy zaměňovaly (Běla za Sabinu aby místo ní hrála na klavír a Sabina za Bělu při matematice). Být dvojčaty přináší někdy výhody. Také tajně kouřily cigarety. Do děje vstupují další postavy, které se postupně propojují.
V knize nalezneme také hovorový jazyk. Líbilo se mi, že autorka ponechala některé pasáže textu ve slovenštině, v knize nalezneme moravský dialekt, a také vulgarismy. Píše velmi otevřeně, scény, které popisuje v knize působí většinou realisticky, mnohdy syrově popsané bez příkras. Některé popisy událostí mne nebavily, ale těch bylo minimum.
V knize nalezneme také témata drog, politiky, otroctví, jak se žije na Ukrajině a v ČR. Je popsáno, jakým procesem procházejí děti při adopci a jak to na ně celkově působí. Tato pasáž byla velmi krásně a citlivě popsána a ztotožňuji se s tím. Rovněž je v knize zamyšlení nad vírou.
Námět knihy mne oslovil. Někdy jsem byl smutný z vývoje událostí a přemýšlel jsem, jestli hlavní postavy provedly správná rozhodnutí. Určitě je to kniha, nad kterou je třeba více přemýšlet. Mrzelo mne třeba, když proběhla rodinná hádka mezi matkou Majkou a jednou z jejích dcer, kdy padla ostrá slova a mnoho věcí si vyčetly. To mě hodně zasáhlo. Závěr knihy byl hodně emotivní.
Oceňuji EPILOG, ve kterém je zachycen DENÍK, který si psala Běla. Je napsán psacím písmem, takže knize to určitě přidalo na autentičnosti. Když jsem tento Deník pročítal, ještě více jsem se sblížil s Bělou a tak jsem mohl nahlédnou do jejího nitra, do jejich nejvnitřnějších pocitů a myšlenek. Deník je psán černým a zeleným písmem. Je pravda, že u některých slov jsem musel luštit jejich význam. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Dovedeš si představit milovat někoho, kdo o tebe nestojí, kdo vždycky jenom zavolá, když něco potřebuje, kdo se ti vysmívá, kdo ti pokaždý namatlá med kolem huby a pak stejně zdrhne? Jenomže ty dobře víš, co v ní je, jak je hrozně... zranitelná, strašně se o ní bojíš, udělal bys pro ni všechno, jenomže ona tě prostě nechce.
Jo, Sabino, já fakt věřím v Boha. Nevím, jestli všechno řídí, nevím, proč by to dělal, a nezáleží mi na tom. Vlastně je úplně jedno, jakou představu o Bohu člověk má. Podstatný je, že máš partnera. Víra je vztah. Hlavně vztah, dynamickej, bolavej, někdy je oporou, jindy spíš nastavuje zrcadlo. Tak nějak to mám já.
I když se mi Malinka od Dity Táborské strašně moc líbila, musím říct, že to byl pouze slabý odvar Běsy. Autorka píše stylem, který mám moc ráda, střídá postavy a perspektivy. Někdy je těžší se v postavách zorientovat, ale jakmile vám docvakne, jakou mají v příběhu úlohu, budete v šoku. Téma knihy je strašně těžké, ale i přes to se kniha četla skvěle. Na některých stránkách mi bylo až fyzicky špatně, a takový pocit u knih skoro nikdy nemám. Velké plus dávám za vykreslení situace kolem Ukrajinců, to mi dalo zcela nový vhled do jejich situace u nás.
Malinka mě dostala víc, to je pravda, ale i zde se děj vyvíjel tak, jak bych nečekala. Drogové závislosti propadne jedna ze sester...ale překvapivě ne ta, o které bych si to myslela. Zakomponovaná Malinka v příběhu je třešničkou, na kterou čtenář čeká trochu déle, o které celou knihu přemýšlí, protože ví, že ji má hledat...
Další z nadaných českých autorek - a společensky závažná temata...
Mám ráda příběhy o mezilidských vztazích - a tady je z nich pořádný propletenec...
Malinku jsem přečetla a chápala jsem její touhu poznat svůj původ...
A zde dochází k vysvětlení - i když ze začátku netušíme, jak se příběh dvojčat protne s jejím osudem...
A chronologicky sestavený děj byl opravdu někdy náročnější...
Autorka se pouští do oblastí, které jsou znepokojivé - a pohybuje se v nich orientovaně.
Doporučím - a už jsem si vytipovala další české autorky.
Knížka se mi ze začátku obtížně četla. Autorka má opravdu velkou slovní zásobu a používá slovní obraty, které se mi četli hůř. Postupně si ale člověk zvykne. Nicméně co mě na knize štvalo bylo střídání kapitol tak, že jsem se v knize ztrácela. Uvítala bych značení alespoň roků. I když se to z počátku nezdá kniha je úzce spojená s knihou Malinka, takže rozhodně ta se musí přečíst první. Konec mě dost překvapil.
Četla jsem hned po přečtení Malinky. V knize sledujeme osudy spousty lidí, jejichž životní příběh v knize graduje, abychom si pak na konci přečetli pouze strohou informaci. Konec jsem už opravdu dočítala s vypětím všech sil. Mnoho povyku pro nic.
Tenhle příběh mě zasáhl asi ještě víc, než Malinka. Na začátku dvě sestry dvojčata, z nichž jedna tvoří část té druhé. BěSa. Život je od sebe odtrhne a obě tím trpí, i když každá jinak. A ty zvraty v ději... Už doufáte, že to vypadá dobře a najednou zas sešup.
Líbilo se mi propojení s Malinkou a to, že se její příběh objasnil a asi i uzavřel.
Nejvíc mě mrazilo při pomyšlení na to, jak málo stačí a z praštěný puberťačky je ztracená existence. Doufám, že to jako máma NIKDY nezažiju.
A hodně se mi líbila pasáž, kde Ježíš zkoumá kapacitu Majčina srdce. Ačkoliv nejsem věřící, tohle bylo vážně něco.
Hvězdička dolů kvůli občasné nepřehlednosti, sem tam mi trvalo, než jsem si začlenila nové postavy
Vyprávění autorky je opravdu poutavé, dalo by se říci, že je Běsa čtivější než její předchůdkyně. Dita Táborská prostě umí a vyšvihla se mezi nejlepší české autorky. Nebála bych se říci, že se vyrovná i s tvorbou zahraničních spisovatelek.
Skvělé, skvělé, skvělé! Náročné téma a výborně zpracováno. Paní Táborská mě mile překvapila jak Malinkou, tak Běsou. Přečteno jedním dechem, doporučuju všem. Kniha jde až na dřeň, nenechá člověka chladným.
Zajímavý příběh s lidskými osudy. Četlo se velmi dobře, děj rychle ubíhal a nutilo vás to přemýšlet nad postavami. Kladli jste si otázku - Proč? Proč to tak dopadlo? Proč se Sabina zachovala tak, jak se zachovala? určitě si v budoucnu přečtu i první knihu Malinku, která bude určitě stejně dobrá jako tato.