Běsa
Dita Táborská
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost. Jejich matka prožila svůj život v paralyzujícím smutku z osudu jedné dcery a v marné snaze zakrýt ho před tou druhou, která svůj život takříkajíc zvládla. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodil Vitalij, který se rozhodl řešit neutěšenou ekonomickou situaci odjezdem do vysněného Česka, země svých dávných předků. Práci dostával od Luboše, obchodníka s bílým masem, který jednou dostal odvážný nápad… Všechny postavy propojí dítě, které se po mnoha letech začne nepříjemně hlásit o slovo. Co vlastně chce? Má právo jim po tak dlouhé době vtrhnout do životů a znovu je obrátit vzhůru nohama? Román Běsa volně souvisí s románem Malinka a klade nesnadné otázky, co to znamená být něčí otec nebo matka.... celý text
Romány Literatura česká
Přidat komentář
Skvost.
Sugestivní příběh, prozrazující nevšední vypravěčský a pozorovací talent autorky.
Jakoby člověk vylovil krabici s fotografiemi (vím, dnes už spíš jen projel historii na FB) a jednotlivé momentky se před očima složí do uceleného životního příběhu - dokonce několika.
Postavy tak silné, že mám pocit, jako by se staly mými příbuznými a proto je (jako skutečné příbuzné) miluji za to, že jsou - a sem tam nenávidím, kvůli jejich chybám a nedostatkům.
Velký respekt!
Moc hezký, i když smutný, příběh jednovaječných dvojčat. Líbila se mi více než Malinka.
Tak to byla síla .... ještě větší než jsem čekala. Po výborné Malince stejně vynikající Běsa. Naprosto přesně rozpitvané pocity všech - mateřská láska, touha po lásce otcovské, hledání kořenů, zodpovědnost dětí k rodičům, nezrušitelné napojení sester - jednovaječných dvojčat ... a ze závěrečných listů deníku už jen mrazilo.
Dita Táborská má obrovský talent.
Obálka knihy s rostlinou, vytrženou i s kořenem a propletenou bílým červem, se celkem hodí k jejímu ne veselému obsahu (a o žížalách tu také padne slovo- metafora, dojde i na zvláštní vidiny...). Byla jsem zvědavá, otřesená, udivená, pochybující, znechucená - emoce kniha vyvolala, účel splněn. Tolik smutku a trápení v několika lidských osudech. A 3 dám, protože se mi to česko-ukrajinské drama prostě nelíbilo, přestože jsem ho dočetla.
Komu se líbila Malinka, ten nebude litovat - prakticky povinná četba. Opět skvělé a úžasně napsané, Dita Táborská tyhle příběhy prostě umí vyprávět. Hned od prvních stránek a hlavně výletu do Tater, ze stránek skoro mrazí.....jak je tohle možné..... A tak se pomalu rozkrývá to, jak to bylo vlastně s Malinkou a spoustu dalších vzájemně propletených a nešťastných životů. Malinka byla možná o chlup lepší a hluchá místa prakticky neměla, ale zas nebyla rozepsaná do tolika příběhů, kde si každý to hluché místečko najde.
Kouzelně napsané drama o nekouzelných rodinných tragédiích. Autorka bravurně popisuje jak období komunismu, tak zvláštní ukrajinskou komunitu v devadesátých letech a stejně tak i prostředí drog a léčebny. Až neuvěřitelně přesvědčivě. Sice si nemyslím, že úplně každý je naprogramovaný na model matka-otec-dítě a touží poznat za každou cenu svého bio rodiče, ale i tak na mě román velice silně zapůsobil. Nejvíce snad poslední list z deníku epilogu, kdy si člověk uvědomí, jak obrovskou moc má závislost.
Stejně jako prvotina Malinka je i "volné pokračování" Běsa niternou sondou do mezilidských vztahů. Běla a Sabina (za zkratkou jmen dvojčat se skrývá zvláštní název knihy), jejich rodiče, partneři, děti... A otázky, kde vznikají trhliny v lásce, co se dá napravit a co nikoli. Zasáhly mne všechny nelehké osudy a zadřely se jako tříska. Ale i přesto se budu moc těšit na další knihu této autorky.
Volně navazující příběh k autorčině prvotině Malinka. Přiznám se, že Malinka je o fous lepší kde je děj bez jediného hluchého místa. Zde je ale popis ukrajinského soužití dle mého zbytečný, ačkoli se v příběhu Sabiny a Běly protne. Takže zlehka pár stran pročtených ledabyle, ovšem zbytek jsem hltala. S úzkostí jsem dnes dočetla, síla spojení a pouto dvojčat je mi blízké a zde ho autorka velmi věrně popisuje.. protože i ta sourozenecká láska má krok k nenávisti a zase naopak. Silně emotivní kniha.
Krásná, citlivá kniha. Je o stupínek lepší než Malinka.