Besídka bývalých žáků zvláštní školy
Miloslav Šimek , Jiří Grossmann , Jiří Krampol
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71421/bmid_besidka-byvalych-zaku-zvlastni-skoly.jpg
5
182
182
Kniha obsahuje povídky našich předních komiků Miloslava Šimka, Jiřího Grossmanna a Jiřího Krampola. Dělí se na dvě části. V první části jsou povídky, které napsal v kavárně Slavie MŠ s již zesnulým JG. V druhé polovině publikace se setkáváme s humornými příběhy MŠ a JK. Všichni tři herci působili resp. působí v divadle Semafor, kde uvedli hry „Besídka žáků zvláštní školy“ resp. „Besídka bývalých žáků zvláštní školy“, podle nichž byla napsána tato kniha.... celý text
Přidat komentář
Potěšení s nostalgií.
Citace :" Z dotazů a odpovědí :" Pane Šimku - Proč není ve škole kniha přání a stížností? (7.D ZDŠ Terezín) Protože žákům nepatří do rukou zbraně. "
Dotaz : Jste abstinent? A proč? (M.Z. Frýdek Místek) Protože to, co vidím kolem sebe, mi stačí vidět jednou. "
Jsem ráda že ji mám.
Opět krásná knížka povídek Šimka, Grossmanna a také s přispěním Jiřího Krampola, který se touto knihou stal také spisovatelem humoristické prózy.
Knížku mám doma a občas si ji přečtu pro zlepšení nálady. Povídky Š+G se mi líbí víc, snad proto, že za mého dětství měly punc něčeho téměř zakázaného. Povídky Š+K mi přijdou už trochu nucené. Škoda, že ani pan Šimek už není mezi námi. Samozřejmě doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Nemá někdo v archivu náhodou tuto knihu jako audionahrávku? Byla vydána jen v nákladu 500 ks. Přijde mi škoda, aby se na audiozáznam zapomnělo.
Chtěl jsem to začít rozvádět a psát,co si myslím a najednou jsem se podíval na komentář DennisMoore,přečetl jsem si ho a myslím si,že nemám co psát,protože všechno bylo už řečeno v tomto komentáři.
Nestárnoucí kniha a nestárnoucí humor, dá se číst i po létech a vždycky znovu pobaví :-)
A tady je to bohužel vidět... Ten propastný rozdíl mezi tvorbou Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna a tím, co Šimek dělal s Jiřím Krampolem. Šimek se chtěl do téhle jednodušší satiry pouštět už s Luďkem Sobotou, ale Sobota byl proti, nakonec se pohádali a jako dvojice rozešli a takhle to dopadlo. Trapně. V povídkách Šimka a Krampola se sice občas objeví opravdu dobrý fór (třeba uzel na trabantu mě rozesměje pokaždé), ale snad s výjimkou "Jak jsem prodával kapry" to je jen málo povedená, příliš lidová a křečovitá jednoduchost (pointa jako by byla sprosté slovo), která na tradici rozhodně nenavázala. Ono to ale asi ani nešlo. Po Grossmannově smrti udělal Šimek správně, když se pustil do něčeho úplně jiného a se Sobotou a Petrem Nárožným se sice anarchistickým, ale stále chytrým a proklatě vtipným způsobem jako neřízené střely proháněli po prknech Semaforu a dál kradli diváky skupině Jiřího Suchého. Jiří Krampol byl ovšem krok vedle - psaní povídek, návrat k Návštěvním dnům (ze kterých se stal Zajíc v pytli)... Ničemu z toho jsem v jeho podání nevěřil. Naštěstí ale za pár let našel Šimek Zuzanu Bubílkovou a spolu s ní (i díky ní) přešel k satiře inteligentní, která na rozdíl od té předchozí nezasmrádla.
Není moc knih, u kterých se člověk směje nahlas...A tím je, myslím, řečeno úplně vše :-) Nádherný humor a geniální pointy...
Povídky Grossmana a Šimka, to je naprosto dokonalé čtení, za ty bych dala 10*, Krampol tady ovšem působí, jak pěst na oko, tomu bych nedala a ni jednu. Ovšem z úcty k Š+G dávám 5*. To je prostě dokonalost sama.
Kdykoliv jsem četl třeba "Jak jsem se učil plavat", řehtal jsem se jako debil.
Takže všichni čubou do Hamburku!
K tomu není co říct.
,, Elipsu tu neumíme, ale čtvereček ten by udělat šel"
,,Tatínek přečet Psohlavce do poloviny a omdlel"
,,Uděláme si brané cvičení v trhání švestek"
Velmi vtipné povídky, jen mi chyběl ten typický přednes Grossmanna nebo Šimka. Příště se spíš pokusím sehnat audio s jejich vyprávěním.
Skvělé povídky Šimka a Grossmanna, mnohé hlášky jsou nezapomenutelné, často doslova slyším Šimkův hlas a intonaci. Ty psané s Krampolem mě nebaví, je to jen karikatura původního humoru Š+G.
V ramci výzvy jsem si zopáknul tuto legendární knížku. Uvědomil jsem si tu zvláštnost, jak hluboce je ve mně zakořeněná. Nejenom že jsem si všecky povídky pamatoval, ale vybavily se mi společně s jejím oprakovaným čtením i nějaké vzpomínky z dětství. Asi si uvařím svoje oblíbené jídlo - brambory s rumem. Brambory nechám a nacpu se jenom omáčkou.
Šimek a Grossmann. Legendární povídky, ke kterým mě přes Návštěvní dny přivedli rodiče. Hlášky používá hlavně táta dodnes, a já se hned chytám. Krampola ale taky nemusím a proto pět hvězd patří jen Š+G.
Když neberu v potaz povídky, na nichž se podílel Jiří Krampol, dávám plný počet. Knihu jsem si stejně koupila jen kvůli skvostům legendární dvojice Šimek a Grossmann. Jejich humor mě nikdy nenechá chladnou a vždy mi pomůže se odreagovat. I po několikátém přečtení se neubráním pobavení a tyto krátké příběhy mě stále baví a překvapují. Líbí se mi, že čím jsem starší, tím více z jejich vtipů pochopím. Rozhodně jsem nečetla naposledy.
díky čtenářské výzvě jsem oprášila z knihovny opravdový klenot... Humor, který je nadčasový a nikdy nezklame...