Betonová zahrada
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31277/bmid_betonova-zahrada-1ZR-31277.jpg
4
1935
1935
Proslulý román Iana McEwana Betonová zahrada byl sice poprvé uveřejněn již roku 1978, od té doby však nic neztratil ze své zvláštní, řeklo by se "nemorální" naléhavosti. Svědčí o tom nejenom stejnojmenný film Andrewa Birkina natočený v roce 1993, ale především neutuchající čtenářská obliba, kterou si tento temný příběh získal. Tematizace sexu a násilí, záliba v překračování společenských tabu, současně však i precizní styl a rozumově chladný odstup - to vše autorovi vyneslo přídomek "básník perverze". Ovšem McEwanovým záměrem není samoúčelné pitvání odvrácené strany lidské duše. Jde mu o to postihnout - třeba i v ironické nadsázce, která se leckomu může zdát děsivá - některé z příznaků našeho moderního, složitého světa. Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra. Hra na dospělé. Jak dlouho se dětem podaří svou nezávislost před okolím uhájit? A jakou roli sehraje v jejich mrazivém dobrodružství incest? Vydavatel: Euromedia Group - Praha... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
The Cement Garden, 1978
více info...
Přidat komentář
No, já tak nějak nevím. Dočetla jsem a jediný, co mám v hlavě je "meh".
Z mého pohledu nebyla kniha špatná, ale ani dobrá. Prostě mě jen neuspokojila tak, jak jsem si na základě lehce bulvární anotace myslela.
Je to opravdu tak zásadní kniha? Možná v době vydání, dnes jsme díky všem krvavým severským kriminálkám otupělý. Nebyla to perverze, která se mě dotkla, ale popis pocitů a světa z pohledu kluka, který přešel z podivného rodinného uskupení do naprostého bezvládí.
Přestože je kniha velmi zvláštní (tématem), tak mě způsobem zpracování naprosto uchvátila.
Šokující?
Pro mne spíše smutné...
Chtěl autor říci, jak je důležitá úplná rodina pro vývoj dítěte?
Čtyři opuštěné děti s tajemstvím ve sklepě...
Bez jejich zavinění jsou jejich vztahy patologické...
Jak se budou formovat, jaká je jejich budoucnost?
Tuhle knihu jen tak nedostanete z hlavy....
Pro mě tak trochu zklamání. Knihu jsem měla dlouho v povědomí jako zásadní dílo, ale nejspíš mi dalo míň, než jsem očekávala. Popravdě mě příliš nešokovalo, vzhledem k obálce (Odeon), jsem trochu tušila, o co půjde, ale konec byl bravurní.
Předem se omlouvám za spoilery, ale jak tak koukám, předchozí komentáře jsou jich plné, takže si je taky neodpustím :-) Je to už pár dní, co jsem knihu přečetla a i když jsem před pár lety viděla film a věděla jsem, co přijde, musím říct, že ještě nikdy mě žádný příběh takhle neznechutil. Ani nevím, co mi přišlo horší, jestli chlapeček hrající si na holčičku, páchnoucí hlavní hrdina, incest, nebo mrtvá matka ve sklepě. I když uznávám, že účel kniha asi splnila, když mi doteď leží v hlavě :-)
Baví mě na komentářích pozorovat, jak máme každý hranici perverznosti jinde. Zastánce pevných morálních zásad kniha nejspíš nenadchne, ale faktem je, že se jedná o čtivé dílko a ačkoliv je kniha krátká, bude Vámi nějakou tu chvíli ještě rezonovat. Rozhodně bych neřekla, že hlavní myšlenkou je jen incest - kniha toho nabízí mnohem víc a kdo chce, ten si tam svoje najde.
+ za doslov od Dareka Šmída - "Přivítejte svého vnitřního úchyla a mějte ho rádi."
žiadna ďalšia McEwanova kniha ma tak nedostala ako Betonová zahrada. čítal som ju ako v tranze.
Rozhodně zvláštní kniha. Měl jsem ji v povinné četbě k maturitě u dálkového studia. Je mi 32, takže nebudu soudit jak zapůsobí na puberťáka z gymplu.
Betonová zahrada je oprvadu jedinečné dílo, velice čtivé, pochmurné i komické a v neposlední řadě také svým způsobem vzrušující. Je to neuvěřitelně realistická sonda do myšlení 15-ti letého kluka, z jehož perspektivy je děj vyprávěn. Není na ní nic odpudivýho ani nechutnýho a co se týče toho hojně zmiňovného incestu?
Po přečtení prvních stránek si člověk řekne, že to k tomu od začátku spějě a že je to spíše "zvrácená" touha toho kluka, ale pak se více ukazuje, že tento zvláštní vztah je mezi nima oboustranně a už léta. Další okolnosti tomu už jen napomohou. Příroda - život prostě takhle fungují, není nic černé nebo bílé a nejde nic zaškatulkovat do mravních a ideologických komůrek jak bychom si to my lidé přáli. Komu se tato kniha líbí si to pravděpodobně dobře uvědomuje.
Ta kniha Vám tak zamotá hlavu, že na konci máte pocit: „Tak jasně, vyspal se s vlastní sestrou, to je strašně divný, ale v jeho situaci, máma mu umřela a navíc on s ní vlastně neměl úplně sesterskej vztah...že jo.“ Strašně zvláštní kniha, strašně moc.
Pokud je cíl humorných knih navodit úsměv na tváři, tak cílem této knihy bylo čtenáře co nejvíce znechutit. Cíl splněn, ale... Celé mi to přišlo zbytečné. Je pravda, že pocity ve mně kniha vyvolala, ale asi jsem orientovaná na jiný druh literatury.
Přiznejme si to Betonová zahrada člověka zrovna nenabije pozitivními pocity. Ale to nic nemění na tom, že je to neuvěřitelně čtivá věc. Odpudivá, ale čtivá.
Rozhodně to není pohádka pro děti, ani čtivo pro příliš útlocitné jedince. Ale čtenáře, kteří jsou ochotni přistoupit k trochu děsivějším tématům bez předsudků, rozhodně zaujme.
A závěrečný twist už je jen třešnička na dortu. :)
Pročítám komentáře a mohu se ztotožnit s těmi s 1* i s těmi co dávají pět. Je to první kniha u které se mi to stalo:) Že by to byla známka kvality? Sice mám stále stín pochybnosti o autorově duševním zdraví, :o) ale přečtení knihy nelituji. Asi pro styl a atmosféru. Jednou za čas se takováto kniha dá přečíst.
Rozhodně nesdílím přesvědčení, že k úspěšnému hodnocení postačí napsat "lehce čitelný příběh, šokující, plytký obsahem i formou, s trochou perverze". V té útlé knize je toho o dost víc a myslím, že je v pořádku, když člověka její čtení rozruší. Odnáším si vzpomínky na sympatie k netypickým dětským hrdinům (být všichni o dvacet let starší, nefungovalo by to) prokládané údivem nad dějovými bizarnostmi a ponurou strašidelností jejich domova. Poté, co jsem se nechal v podstatě unavit autorovým způsobem psaní pozdějších titulů (Amsterdam, Nevinný, Sobota), byla toto poslední šance, kterou jsem McEwanovi dal - a vyplatilo se, stylově se jedná o něco naprosto jiného, přímočařejšího, syrovějšího.
"Venku Tom s jedním stejně starým klukem táhli po ulici velkou pneumatiku od náklaďáku, až mi zmizeli z dohledu. Skutečnost, že se s ní vláčeli a nekutáleli ji, způsobila, že jsem se cítil strašně vyčerpaný."
Od prvních stran provází čtenáře podivný neklid a nevyřčené napětí, které tušíme za postavou despotického otce, těžkou, ač blížeji nevysvětlenou nemocí matky, rozporuplnými a protichůdnými pocity dospívajících teenegrů....je tu dusno a poněkud upjatě, neboť o citech se mezi příslušníky této rodiny nemluví... Což neznamená, že to co není vidět, není ....Mistrnost Ian McEwanova díla spočívá v jeho umu vytvořit na malém prostoru netradiční příběh, popsaný zdánlivě syrovým jazykem, s chladným autorovým odstupem a přitom výstižným psychologickým portrétem hlavních protagonistů. Není to totiž, jak by se na první pohled mohlo zdát, jen laciný příběh s lehce bizarní zápletkou. Pod jeho povrchem se skrývá spousta nevyřčených otázek i odpovědí, které však autor už ponechává čtenáři. Každý si odnáší něco jiného.....A pan Freud si mne ruce...
Co napsat o betonu, než že pevně svírá, uchovává. Ale každý beton se jednou vydrolí, každá zeď jednou spadne, a nic netrvá na věky.
Nanejvýš bizarní.
Zvláštní kniha, ve které autor dokáže na pouhých sto stranách vykreslit jednotlivé postavy, jejich pocity a děj. Rozhodně stojí za přečtení, i když ve mě zanechala rozporuplné pocity.
Betonová zahrada je jedna z knih, jejichž atmosféra se nedá dost dobře popsat, do té se jednoduše musíte začíst. Dusivé horko prostupuje knížku od první do poslední strany. Její děj, ať už sebevíc znepokojivý, je určitým způsobem fascinující a stejně tak její postavy, které autor dokázal na nějakých sto stránkách vystihnout skvělým, zdánlivě lhostejným způsobem.
Filmovou adaptaci jsem viděla před mnoha lety, úplně do detailu si jí nepamatuji, kniha ve mě zanechala větší dojem.
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura sourozenci psychologické romány incest děti s výchovnými problémyAutorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Autorovým hlavním záměrem zjevně bylo šokovat. To se mu i podařilo.
To je ale asi tak všechno a podle mě to nestačí.