Bez srdce
Marissa Meyer
Catherine je jednou z nejžádanějších dívek v říši divů a o ruku ji chce požádat sám Král. Ona má ale jiné sny, netouží stát se Královnou. Když potká na královském plese pohledného a záhadného Šprýma, rozhodne se, že nebude jen figurkou ve hře někoho jiného. Se Šprýmem se začne potají scházet i přesto, že oba riskují Královu nelibost a hněv jejích rodičů. Cath je však pevně odhodlaná zvolit si vlastní cestu, jenže v zemi plné kouzel, šílenství a nestvůr má osud jiné plány.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Heartless, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha byla báječná. Ač nemám osobně Alenku a Říši divů ráda, toto mě chytlo. Postavy jsou krásně vykreslené. Po pomalém začátku jsem se víc a víc začítala a postupem děje se přidávaly zápletky a chtěla jsem vědět jak to dopadne. chvílemi se mi stávalo, že jsem se snažila rozhodovat s Catherine a přemýšlela, jak by to mohla udělat jinak. Že nebude happyend jsem tušila, ale předčil očekávání. Určitě jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Zo začiatku som si myslela, že autorka (podobne ako Marie Lu s Legendou vs Mladými vyvolenými) pôjde oproti Mesačným kronikám do vôd jednoduchších, menej prepracovaných, menej komplexných a teda i akosi menej kvalitných. Chyba lávky!
Bez srdca je nepochybne iný typ knižky, než ako tomu bolo v Kronikách, ale autorka nestráca nič zo svojich schopností, a i keď je jej autorská poloha mierne iná, pre mňa je možno ešte viac zábavná a "čtivejšia". Meyerová má nepochybne veľkú fantáziu, ktorú v prípade Bez srdca dokáže šikovne využiť v prostredí Krajiny zázrakov. Carrollov Wonderland je podľa mňa najzaujímavejším fantazijným svetom na poli literatúry, pričom Meyerová do tohto sveta vstupuje, hrá sa s ním, privlastňuje si jeho atribúty, avšak robí ich zároveň vierohodné i svoje, takže to vôbec nevadí. Je vidieť, že sama autorka má príbeh Alenky veľmi rada a má ho perfektne naštudovaný, takže mu rozhodne nerobí hanbu, ba naopak, robí mu česť (v kontraste napr. k nie moc vydarenej sérii Šepotání). Námetovo sa jedná o naozaj krásny, citlivý a smutný príbeh, ktorý do mytológie Wonderlandu úžasne zapadol a osud Červenej kráľovnej skutočne láme srdce.
Hlavné postavy sú úžasné, rozhodne nie čiernobiele, vidieť ich vývoj, autorka nám poskytuje mnohé záblesky charakteru hlavnej hrdinky už v priebehu knižky a preto jej zlom na konci vôbec nepôsobí strojene. Taktiež Šprým sa skutočne podaril a veľmi komplexne autorka pojala hlavne postavu Klóbrca. Postavičky, hlavné i vedľajšie, sú všetky zábavné a zaujímavé, a hrozne sympaticky pôsobí, že sa autorka nesnažila spraviť ich dokonalými. Napriek svetu, v ktorom charaktery žijú, sú tak všetky hrozne reálne. Pri tom úžasne funguje ich vzájomná chémia, ktorá dej posúva vpred.
Fungujú tajomstvá, funguje romantika, funguje gradácia (i keď na konci trošku urýchlene) a musím zdôrazniť, že príbeh Bez srdca je až nečakane prepracovaný, a to od prvej po poslednú stranu. Knižka ma rozosmiala, rozosmutnila, poriadne hnevala i veľmi bavila. A tlieskam rozhodnutiu autorky ostať u jedného dielu. Kniha má logiku, svoj príbeh vyrozprávala, a napokon - všetci vieme, čo bolo ďalej...
Ke knize jsem nejspíš přistupovala s moc velkým očekávání, z Měsíčních Kronik jsem byla nadšená a jsem velkým fandou světa Lewise Carolla, jenže tohle mě lehce zklamalo, vím, že autorka umí líp. Rozjezd byl sice pomalejší, ale s nástupem dalších postav jsem se začetla a těžko jsem dávala knížku z ruky. Dějová linka byla tedy na jedničku, i když mě nepotěšila absence hepyendu. Koho jsem ale v celém příběhu nemohla vystát, byla hlavní hrdinka Catherine, kterou autorka chvílemi vykreslila jako absolutně arogantní nánu, i když to podle mě neměla v úmyslu. 4/5
Pláču, pláču, pláču a mé srdce nejspíš nikdy nepřestane. Tuto knihu mi doporučila kamarádka a za to jsem jí neskutečně vděčná, i když mě tato kniha málem zarmoutila. Je to strašně roztomilé a přitom tak....agrrr. K naštvání!
Pokud máte strach se do knihy pustit, protože nejste nějaký velký fanoušek Alenky....ani já nejsem a přesto se mi moc líbila.
Kniha měla moc dobrý nápad, ale nesedl mi styl psaní autorky. Přišlo mi to hrozně zdlouhavé. Ovšem zakončení bylo naprosté úžasné. Proč je havran jako psací stůl?
Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.
Bez srdce je první kniha, kterou jsem od této autorky četla. A překvapilo mě, jak je kniha čtivá přesto, že se ve 3/4 knihy toho moc neděje. Styl psaní mi hned sedl. Určitě si od spisovatelky přečtu i další díla. Celý příběh je vlastně o tom, jak Catherine utíká od krále. Plus tam jsou přidané části na zpestření. Šprýmař jsem si okamžitě oblíbila, naopak jsem nemohla vystát Cathininy rodiče. Nejvíc mě dostalo, jak na konci, po tom všem!, najednou otočili. A celkově ten konec, panebože, to je tak smutný!! Jednu hvězdu ubírám za změnu chování u Cathy na konci. Je jasný, že to vše ji muselo hodně poznamenat, ale ona se chovala fakt příšerně.
Nejsem fanda knížek se špatným koncem, ale miluju "Měsíční kroniky" i "Alenku", tak jsem si knížku prostě musela koupit. A určitě mě nezklamala, ačkoliv mě na celý večer uvrhla do menší deprese a spořádala jsem u ní spoustu čokolády a zmrzliny, protože z té knihy hrozně čiší ta naděje těch postav a vy celou dobu víte, jak katastrofálně to skončí. Takže za tuhle pochmurnou atmosféru strhávám tu jednu hvězdu. Jinak ale knížku určitě doporučuji, bavila mě. Je zábavně napsaná, má dobré postavy, ačkoliv Cath mi sem tam, stejně jako Cinder, přišla trochu protivná, ale Šprýma, Kloboučníka a Šklíbu jsem měla moc ráda.
Po Nejkrásnější, která se mi nelíbila, jsem od téhle knížky moc nečekala (jsou vlastně docela podobné, obě vysvětlují, jak se z nejprve hodné dívky stane zlá královna) a jsem za to ráda, protože ačkoli mám Marissu i Alenku moc ráda, tohle mě po obsahové stránce nijak nezaujalo. Co se mi ale hrozně líbilo byl spád, styl psaní a svět Říše divů. Nakonec jsem asi ráda, že jsem Bez srdce přečetla, ale znovu už se k ní vracet nebudu.
Svět Říše divů mi byl vždy velmi blízký,dokonce bych o sobě řekla,že patřím mezi Potrhlé.Podle názvu byl konec víceméně jasný a nápad mne osobně nějak nenadchl, ale postavu Cath jsem si zamilovala, přiznávám,že se mi líbila více první polovina knihy,ano mám ráda rozvleklejší knihy :).Hodnocení pět hvězd získává kniha za postavy a styl psaní.Uvažovala jsem o 4,kvůli zápletce a nápadu,ale chápu,že překonat originál Alenku v říši divů je velmi náročný úkol,ale není to nemožnost .
(SPOILER)
Musím říct, že po skončení knihy rozhodně nejsem v pořádku. Nanejvýš jsem v půlpořádku. Ne, beru zpět, ani to ne.
Už když jsem si knihu nesla z knihkupectví, věděla jsem, že to nemůže skončit dobře, ale to mi nezabránilo doufat, že se všichni dostanou v pořádku do Šachova a budou žít šťastně až do smrti. No, Marissa měla očividně jiné plány.
Postavu Šprýma si prostě nešlo nezamilovat, proto pro mě byl konec poměrně těžko rozdýchatelný a, co si budeme povídat, ukápla nějaká ta slza.
Na závěr stačí jenom říct: tak jako jsou Šprýmovou parketou nemožnosti, je tou Marissinou nepochybně psaní dokonalých knih.
10/10, would read again.
Ke knize jsem pristupovala opatrne, bez ocekavani...ale brzy si me svet Rise divu ziskal...je to vlastne krasny smutny pribeh, ale ne vsechny pohadky konci stastne...
Mám ráda klasickou Alenku a mám ráda autorku, čili jsem se na knížku hrozně těšila, ale... Ale samotnou Cath bych v první polovině knihy nejraději sama Tlachapoudovi předhodila. Od útěku se mi líbila mnohem více a na konci konečně dostala nějaké osobnostní rysy. Z naprosto nezajímavé, poslušné dcerušky se stala rozervaná, nešťastná osoba plná bolesti a touhy po pomstě. Ta byla vykreslena opravdu skvěle. Mnohem zajímavějšími postavami byl ale bezesporu Havran se Šprýmem.
Dávám tři hvězdičky, ale neznamená to, že je kniha špatná, jen že oproti Měsíčním kronikám je to skok dolů.
Alenku jsem si zamilovala až po přečtení retellingů od A. G. Howard, která si mě dokázala svým vyprávěním získat mnohem více. Tady se 2/3 knihy prakticky nic nedělo, pořád se někdo přirovnával k chutím mnoha koláčů. A to není nic pro mě. Moc popisů, zpočátku ne moc rozhovorů. Pouze konec nabral spád a trošku mě zlanařil, abych knize dala o hvězdičku navíc. Jestli jsou takhle nudně napsané i Měsíční kroniky, nehodlám se do nich ani pouštět. Tohle se prostě moc nepovedlo...
Moc se mi do této knihy nechtělo, protože nemám ráda příběhy s... podobným koncem, ale kupodivu jsem si četbu užila. Koneckonců je to přece z dílny Marissy Meyer! :-)
Ačkoliv jsem si svět Alenky v říši divů nikdy nějak víc neoblíbila, líbilo se mi, jak autorka svět i postavy pojala.
Vášnivá Cath, která nechtěla zklamat nikoho, chtěla vyhovět všem, nedovedla si "dupnout" ve chvíli, kdy by to ještě něco vyřešilo - v době, kdy to neznamenalo srážet hlavy.
Šprým byl fajn, zajímavá postava - i Havran.
Celkově se mi kniha líbila a opravdu myslím, že Marissa odvedla velmi dobrou práci, když napsala příběh Srdcové královny tímto způsobem, tudíž nemůžu jít níž než na 5 * A rovněž doporučuji k četbě všem, kteří máte rádi retellingy.
Marissa Meyer má skvělý styl psaní, který vás dokáže vtáhnout do děje, nicméně by si kniha zasloužila trochu ubrat v počtu stran, neboť děj byl místy příliš rozvleklý a někdy za půlkou vám hrdinčino žvatlání o tom jaká je to chudinka a nemůže být s tím koho miluje, začalo lézt na mozek. V těch momentech jsem si říkala, sakra ty huso, když ho tak miluješ, udělej pro to něco! Čekala jsem větší originalitu. Autorka de facto použila již předem vytvořený svět, do které skoro ničím novým nepřispěla (samozřejmě vysvětlení toho co bylo před Alenkou, ale samotný svět nechala nezměněný). Retelling od A. G. Howard se mi líbil víc, jelikož ta svět Říše divů velkolepě obohatila a skvěle zpracovala. Marissa toto bravurně zvládla při psaní retellingové ságy Měsíční kroniky. Nechápu, kde se co pokazilo. Naopak ke konci knížky se mi líbilo pozorování té změny, která se odehrála v hlavní autorce. Na začátku naivní (až lehce pitomá) holka plná ideálů, snů, která všechny poslouchala na slovo a dělala to co se podle dvorské etikety patří. Na konci lidská troska a krvelačná zrůda se zlomeným srdcem ( a vlastně bez srdce ) a bez emocí ( a lehce šáblá :D ).Šprým byl skvělý a úžasný. Cath se měla o něj prát stejně jak on o ni. Přesto to hodnotím 4 hvězdičkami, protože se mi to vlastně i docela líbilo :D
Tahle knížka mě zaujala už jen kvůli názvu knížky, ale také nejvíce, že to napsala moje oblíbená spisovatelka. Přiznám se, nikdy jsem nečetla Alenku v říši divů, ale viděla jsem filmové zpracování, tak jsem věděla o co jde. Proč mě dostal ten nazev Bez srdce? Jelikož jsem netušila o co vlastně tady půjde a nejdřív si myslela, že král bude ten, kterému se nebude líbit vztah mezi Šprýmem a Cath. Myslela jsem si, že to on bude ten bez slitovaní. Až během čtení mi došlo, že to bude úplně jinak a nedokazala jsem se od ní odtrhnout. I když jsem věděla, že to má být jako minulostí královny, doufala jsem, že se to nějak změní. Hruď jsem měla sevřenou úzkosti, když se tak nestalo a vážně se osud vyplnil. Byl to strašně silný příběh a myslím, že jeden z nejlepších, který jsem kdy četla. Ještě teď musím na to myslet. Další úspěšný román, který by měl každý kdo miluje takové knížky přečíst. Strašně mě mrzí konec a nejradši bych byla, kdyby příběh dál pokračoval. Že by spisovatelka nekoukala na svůj příběh jako navazující k dalšímu autoru, ale aby pokračoval ve svým dál a vymyslela zázrak. Vím, že to je naivní, ale Šprýmu jsem si zamilovala. Jinak úžasný. Za pět hvězdiček vážně stojí.
Štítky knihy
králové královny popravčí, kati pro dospívající mládež (young adult) dýně fantasy převyprávění, literární adaptace
Problém spočíval jen a jen ve mně. Já blbec si přečetla poslední větu v knize a litovala toho. Věděla jsem sice, kým Srdcová královna je, ale když jsem začala knihu číst, říkala jsem si: "Co se proboha může pokazit?" Odpověď jsem neznala až do závěru knihy, který měl takový spád, až jsem sotva popadala dech a nestačila kulit oči, jak to autorka krásně napsala. Vlastně celá kniha se náramně četla. Byl to briliantní zážitek a autorka opět nezklamala. Do svých knížek pokládá něco magického a netradičního, že je nemožné si ji nezamilovat.