Běžecký klub na konci světa
Adrian J. Walker
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321212/bmid_bezecky-klub-na-konci-sveta-Ugq-321212.jpg
4
146
146
Edgar Hill je pětatřicátník, flákač s nadváhou, špatný manžel a ještě horší otec. Život ho nebaví a nudí se k smrti. Takže když dojde ke srážce Země s asteroidem, která má katastrofální následky a Edgar s rodinou nalezne útočiště v kasárnách v Edinburghu, docela se mu uleví. Jeho svět je o mnoho jednodušší, život snadnější a všechno má pro něj větší smysl. Ale život není nikdy jednoduchý. Když se jednoho dne vrátí z města, kde pomáhal zachraňovat lidi a hledat potraviny, zjistí, že jeho rodina je pryč. Byla odvezena na jižní pobřeží k evakuaci z Británie do Austrálie. Musí podniknout úmornou a nebezpečnou cestu pěšky přes zdevastované Spojené království. Edgar musí svést závod s časem, aby nalezl lidi, které miluje, než je ztratí navždy.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
The End of the World Running Club, 2014
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem měla doma už asi dva roky, trochu jsem se děsila, jak je to šílená bichle a že když vůbec neběhám, bude pro mě utrpením. Teď ale přečteno za 3 dny a s velkou lehkostí. Nenašla jsem jediný důvod, proč jí nedat plný počet hvězd, v rámci žánru jedna z nejlepších vůbec. Stojí za přečtení.
Skvělá post-apo kniha, která dokáže rozesmát i rozesmutnit. Hlavní hrdina Ed je sympaťák na kterém vám prostě záleží a chcete znát jeho osud i osudy jeho přátel s kterými cestuje napříč zemí. Rozhodně stojí za přečtení.
Skvělá kniha! Má druhá od autora. Měla jsem po čtení komentářů obavy, zda nebudu po první knížce zklamaná (protože Syn lidstva byla dost dobrá věc). A nebyla jsem. Bylo to super, ze začátku jsem teda neměla klidné spaní :), ale jinak rychle ubíhající děj, moc dobře se knížka četla.
Nádherná kniha. Druhý román, který jsem od pana Walkera četla (první byl Syn lidstva); naprosto odlišný, neméně krásný.
Tento příběh mě vzal za srdce, nemohla jsem se od něj odtrhnout (přečteno během několika hodin) a na konci mi bylo fakt hodně smutno. Tušila jsem, jak to skončí, přesto mě to dostalo...
To, jak autor popisoval běhání, to, co se při běhu v člověku odehrává, včetně myšlenek, mi velmi připomnělo mé běžecké pocity.
Mám ráda katastrofické knihy, tahle však byla ještě něco víc.
Ráda bych dala aspoň deset hvězdiček. Doporučuji!
Skvelý post - apo príbeh. Koniec sveta po dopade meteoritov, zápas o prežitie a putovanie, a iné. Úžasná kniha. Výborne napísaná, neprvoplánová a hlboká.
(SPOILER) Kniha mi doma ležela už nějakou dobu, nejak se mi do ni moc nechtělo. Nicméně přečteno rychle, tema postapokalyptickeho světa bylo rozhodne zajimave, čtivé, napínavé, smutné, vystřídala jsem snad všechny emoce! Konec mě docela zklamal, po všech utrapach, které Ed musel a překonal, se nakonec shledá s rodinou, aby o ni v zápětí zase přišel. Asi už jsem od Darcy moc zhyckana happy endama, ze je cekam v každé knize.
Postapo, ohraničené územím zasaženým meteority. Velmi uvěřitelné a ne úplně utržené ze řetězu. Hlavní hrdina, před katastrofou člověk průměrný a ne příliš fyzicky zdatný, kvůli rodině a přežití objeví skryté vlohy a vůli. Trochu motivační, někdy drsná kniha plná scén zmaru i naděje. Kdo zná topologii a geografii Spojeného království si čtení užije ještě víc. Knihu mohu doporučit.
"Jediné, o co se při úsudcích opíráme, je náš vlastní pokřivený pohled na svět. Jsme jako poustevníci na horských samotách sledující jeden druhého přes rozbité dalekohledy."
Vcelku originální postapo s jednoduchou dějovou linkou avšak nabité zajímavými myšlenkami.
(SPOILER) Mám ráda tento žánr. Moc jsem jich tedy zatím nečetla, ale baví mě. Ani tahle kniha nebyla špatná. Moc se mi libí pojetí světa po katastrofě i to, jak hlavní postava postupem času zraje a vyvíjí se. Na to, jak moc je kniha obsáhlá hezky odsejpá a člověk se nenudí. Jen ten konec mě zklamal. Moc jsem celé rodině fandila.
Kniha je obsáhlá, ale má zajímavý námět. Řadí se do dystopie, poznáváme svět po katastrofě, kdy se hlavní postava oddělí od zbytku rodiny. Máme možnost sledovat jak se Ed vyvíjí, jak vnitřně zraje a dospívá k lepším postojům. Hned z kraje po začtení máte nutkání mu domluvit, jak se chová. Nicméně ta proměna myšlení je moc hezky zpracovaná. A tedy ten konec nevím moc zda jsem za něj ráda. Rozhodně je to zajímavý konec, ale asi by mě v tomhle bodě zajímalo jak to bude dál. Nemůžu si pomoc.
Velmi zajímavý příběh o tom, co se může dít po obrovské tragédii po pádu asteroidů. A co pak touha přežít a znovu se potkat s rodinou, která dříve byla automatickou, udělá s jedním průměrným a lehce lenivým mužem...
Knihu jsem loni odložila. Letos jsem začala znovu a četlo se to samo. Na těch téměř 500 stránkách jsem nenarazila na hluché místo.
Začátek byl velmi slibný, prostřední kapitoly chvílemi svižné, napínavé, později už častěji nuda a opakování zápletek, konec se mi nelíbil vůbec, respektive nezanechal žádný dojem.
Nejlepší kapitola: Sídlo rodu Bartonmouthů.
3,5*
Nevim.... Knížku jsem začala číst už před dlouhou dobou a moc mě nebavila. Teď jsem po ní sáhla znovu do čtenářské výzvy, kde osoba je na útěku. Jsem ráda, že jsem se k ní vrátila. Druhá půlka jej rozhodně napínavější a má spád. Ale stejně to nebylo ono... Někdy mi to přišlo až moc přitažené za vlasy. Taky běhám, ale zrovna popis, jak to hlavního hrdinu začalo bavit, mě moc nepřesvědčil. Ale je tam vidět odhodlání, že všechno jde když má člověk tu správnou motivaci.
Příběh, který ve mě na dlouho zanechal těžce popsatelné pocity. Příběh o tom, co všechno je člověk ochotný udělat pro to, aby našel sebe sama. Příběh o dlouhém běhu, který by si možná někdy měl prožít každý z nás.
Prostě jsem se s těmi postavami vůbec nedokázal ztotožnit. Sice jsem to dočetl, ale kromě samotného námětu a několika pasáží to bylo spíš jalový čtení. Nic moc mi to vlastně nedávalo: Ničím sympatický hlavní hrdina (i všichni ostatní), jeho manželka odsunutá do role tiché slepičky, která 14 dnů v krytu pouze kojí a pronese asi jen dvě slova, Harveyho pusté "filozofování", které s přibývajícími stránkami jen čím dál víc otravovalo, k tomu kupa různých nesmyslů, to všechno přispělo k tomu, že z knihy je spíš podprůměrná oddechovka, kterou nestojí za to si někdy přečíst znovu. V post-apo to zdaleka nedosahuje úrovně knížek od Gluchowskyho natož od Neffa.
Výborná kniha. Napadlo mě, že je jsem hrozně ráda, že mám sklep a měla bych ho zaplnit i něčím výživnějším než kompoty . Taky mě napadlo, že si v životě málo vážíme skutečných hodnot a jak je důležitá rodina a přátelé. Jak se lidé často změní v bestie, když bojují o vlastní život, a že každý asi dokáže být krutý. A nakonec jsem si šla zaběhat. Bylo to očistný :-)
Ok, bavil jsem se min nez u psa. Hlavni hrdina je opet antivsecko coz se zmeni, opet jsme na pokraji spolecnosti, ale opet se to da cist. A ne jen pro precteni, ale i pro ten pocit ze: jo, az to vsechno pujde do hoven tak presne takhle si myslim to bude vypadat :(
Asi dvě třetiny knihy se mi líbily. Popsání katastrofy, popis osoby hlavního hrdiny a jeho charakterových vlastností. Šlapalo to přes život na vojenské základně po setkávání s osobami na cestě k lodím...asi po opuštění města, kde byly hlavní postavy zajaty, mě to nudilo. Téme bylo ale dobré. Jsem maratonec, tak popis odhodlání k běhání se mi líbil.
Téma bylo fajn, zajímavě vystavěný příběh. Někdy jsem si i zasmála. I když úplně postapokalypticke tema nemam rada, bylo to takove příjemné čtení :-)
Běžecký klub na konci světa
Vydržel jsem do opuštění sklepa. Dlouho jsem nečetl nic tak nereálného a uhozeného. S tímto se trápit nebudu. Mám příliš velký seznam knih ke čtení, abych podobným zbytečnostem dával šanci a ztrácel jimi čas